Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 2. zasedání.
279.
Návrh
poslance Fr. Uhlíře
na zrušení moravských enkláv v bývalém Slezsku.
Slavná sněmovno, račiž se usnésti:
Moravské enklávy v politickém okrese
Opava-Venkov (Suché Lazce, Jaktař, Jar-
kovice, Deštná, Uhlířov, Slavkov, Štáblo-
vice, Mikolajice, Životice, osady Dol. Ži-
votice, Životské Hory, Hertice, dále Mla-
decko, Litultovice, Lhotka a Vlašťovičky
a obec Slatina v okrese bílovickém vyjí-
mají se ze školního okresu moravsko-
ostravského a přidělují se školnímu okre-
su Opava-Venkov (Bílovec).
Tím se mění § 2 vládního nařízení č. 185
Sb. z. a n. ze dne 21. dubna 1921, vyda-
ného na základě § 19 mor. z. z. č. 3/1870
ve znění z. z. č. 4 z r. 1906.
Odůvodnění.
Vládním nařízením ze dne 29. dubna
1930, č. 52 Sb. z. a n., byl dosavadní škol-
ní okres osoblažský zrušen a sloučen
s dosavadním okresem krnovským v je-
den okres krnovský; při tom bylo upra-
veno úřadování v tomto školním okrese
tak, že pro území soudního okresu oso-
blažského a jindřichovského se bude na-
dále úřadovati podle předpisů platných
pro bývalou zemi moravskou a pro úze-
mí soudního okresu krnovského a albrech-
tického podle předpisů platných pro bý-
valou zemi Slezskou.
Zatím co byla v okrese osoblažském a
jindřichovském úprava školních okresů
takto vyřešena, zůstává 13 zmíněných
obcí pol. okresu Opava-venkov a obec
Slatina v pol. okrese bíloveckém i dnes
přikázáno školnímu okresu mor. -ostrav-
skému, ač - což nutno předem uvésti -
v každém jiném veřejném vztahu správ-
ním (ať již politickém, soudním nebo fi-
nančním) náleží k okresům, k nimž nejen
celou svou strukturou hospodářskou, ale
i svou polohou a komunikačně inklinují.
Mělo-li spojení moravských enkláv na
území býv. země slezské s Moravou svůj
význam a oprávnění zejména v létech
1904 a dalších před světovou válkou a to
jako prostředek obranně a záchranně tak-
tický v bezprostřední blízkosti národně
vypjaté Opavy, zejména také s ohledem
na ustanovení § 20 mor. z. z. č. 4 ex 1906
ze dne 27. listopadu 1905, jímž mělo býti
bráněno germanisování a utrakvisování
škol v národnostně ohrožených obcích
slezských, nemá ponechání tohoto stavu
za dnešních změněných poměrů vůbec
místa, ba naopak znamená značné škody
ve směru školské politiky a ve směru ná-
rodním.
Pro urychlenou úpravu jmenovaných
enkláv zvláště ve směru školské správy,
jakož i s ohledem k momentům národním,
mluví řada důvodů a to nejen všeobec-
ných, ale i čistě školských.
V moravských enklávách jsou hospo-
dářské a kulturní poměry naprosto odliš-
né než na průmyslovém Ostravsku. Na
tyto zvláštní krajové poměry je nutno
bráti zřetel i při učebních osnovách, jichž
zpracování vyžaduje spolupráce školské
správy s učitelstvem. Vzhledem ke vzdá-
lenosti enkláv od sídla škol. úřadu v Mor.
Ostravě (Lhotka, Mladecko, Litultovice
až 50 km) není žádoucí úzká součinnost
v naznačeném směru nejen dobře možná,
ale za daného stavu se práce tato zbytečně
komplikuje a tříští, při čemž třeba i uvá-
žiti, že okresní školní výbor a inspektor
v Moravské Ostravě nestačí - nehledě
ani k odlehlosti enkláv od Mor. Ostravy
- již při svém rozlehlém obvodu na roz-
sáhlou a komplikovanou agendu vlastního
okresu, kde počet tříd je téměř trojnásob-
ný než v okrese opavském, u něhož by
připojení enkláv neznamenalo naproti to-
mu nijaké zatížení.
Za tohoto stavu lze přirozeně jen s ob-
tížemi prováděti dozor ke školám v en-
klávách, udržovati s nimi nutný častější
styk, prováděti šetření statistická, řízení
trestní při nedbalé docházce školní, vůbec
pěstovati takový kontakt s nimi, jenž je
nutný pro bližší poznání poměrů v těchto
obcích se strany úřadů za účelem opatření
s ohledem na místní poměry žádoucí a
nutná.
Na práci v enklávách má nesporně vliv
i ta okolnost, že učitelstvo z vlastního
okresu do enkláv ustanovené považuje
opatření toto, vzhledem k jejich poloze za
trest, třeba by to byly i nejlepší obce pol.
okresu opavského.
Nejzávažnější pak je vedle uvedených
vzřetelů školských důvod národní. Vzhle-
dem k naznačeným potížím, vyplývajícím
z vlastní povahy krajové a zejména z od-
lehlé polohy enkláv od sídla školních úřa-
dů, postrádají enklávy potřebné opory a
soustavné účinné péče, a poměry se v nich
v důsledku toho nebezpečně horší. Stačí
uvésti obec Lhotku, kde právě následkem
dnešního neudržitelného stavu enkláv vy-
rostl již před více než 2 léty po vzoru
Hlučínska »Privatunterricht«, jejíž příklad
nezůstane, pakli nutná změna nebude pro-
vedena, bez odezvy, jak markantně po-
tvrzují opětně dnešní nebezpečně zvířené
poměry hlučínské.
Má-li býti aspoň v této oblasti Slezska
zabráněno nedozírným škodám národním,
nemáme-li také zde ztráceti posici za po-
sicí, je nutno bez odkladu vyřešiti otázku
mor. enkláv na území býv. Slezska a to
připojením jich po stránce školské sprá-
vy k blízkému okresu Opava-venkov (Bí-
lovec) a to tím spíše, že navrhované úpra-
vy domáhají se již řadu let, zejména z dů-
vodů školských a národních, všichni po-
volaní činitelé a to jak okresní školní vý-
bor v Mor. Ostravě (usnesení pléna ze dne
3. července 1929), tak okresní školní vý-
bor v Opavě, okresní zastupitelstvo a vý-
bor opavský, učitelstvo z enkláv i z celé-
ho Slezska.
Jelikož pak nelze vzhledem ke škodám,
jež by odkladem řešení až do případného
vydání zákona unifikačního jistě nastaly,
záležitost úpravy enkláv oddalovati, je
nutno řešiti otázku tuto samostatně a
hned; úprava je pak při dnešní organisaci
politické správy tím spíše možná a pro-
veditelná, že nevyžádá si žádného nákla-
du a nových vydání.
V P r a z e dne 23. ledna 1936.
Uhlíř,
Zeminová, Bergmann, Mikuláš, David, Jenšovský, Hatina, Šmejcová, dr. Klapka,
Stejskal, Lanc, dr. Patejdl, Netolický, dr. Stránský, Frant. Langr, Bátková, Babek,
Polívka, Fiala, Hrušovský, Ferd. Richter.