Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 2. zasedání.
270.
Návrh
poslance J. Pekárka
na vydání zákona, kterým se zřizuje "Ústřední ústav výzkumný pro obranu státu
a podporu jeho hospodářského rozvoje".
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne _______ ___________1936,
kterým se zřizuje Ústřední výzkumný ústav pro obranu státu a podporu jeho
hospodářského rozvoje.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) K soustředění veškeré technické činno-
sti výzkumné, vědecké i praktické, zřizuje se
ústřední ústav výzkumný pro obranu státu a
podporu jeho hospodářského rozvoje se sídlem
v Praze.
(2) ústav je samostatnou právnickou oso-
bou veřejné povahy.
(3) úkolem ústavu jest:
a) sledovati veškerou výzkumnou činnost
technickou v tuzemsku i v cizině a vésti ji
v patrnosti,
b) podávati v konkrétních případech zájem-
cům dobrá zdání a informace, s výjimkou věcí
povahy důvěrné, a
2
c) dávati podnět ku provádění výzkumů ob-
zvláště důležitých pro rozvoj tuzemské výroby
a poskytovati pro ně podpory.
§ 2.
(1) Ústav spravuje Výzkumná rada, jež
skládá se z předsedy a osmi členů, jmenova-
ných vládou na dobu šesti let; na stejné ob-
dobí jmenuje vláda náměstka předsedy a za
každého člena náhradníka.
(2) Pro jednotlivé obory technické činnosti
zřídí Výzkumná rada stálé výbory, skládající
se z člena nebo náhradníka Výzkumné rady
jako předsedy a z tří až pěti členů a jejich
náhradníků, jež jmenuje Výzkumná rada.
(3) Pro důležité problémy specielní může
Výzkumná rada zříditi dočasné komise, slo-
žené obdobně jako stálé výbory.
(4) Stálé výbory i dočasné komise předklá-
dají výsledky své činnosti Výzkumné radě.
§ 3.
(1) Prováděti usnesení Výzkumné rady, po
případě stálých výborů a dočasných komisí
náleží generálnímu sekretariátu, jenž vyřizuje
též běžnou agendu a záležitosti osobní podle
pokynů předsedy Výzkumné rady, nebo jeho
náměstka, nebo člena Výzkumné rady, jí k to-
mu zmocněného.
(2) Generální sekretariát skládá se z gene-
rálního tajemníka, jeho náměstka a potřeb-
ného úřednictva. Generálního tajemníka a
jeho náměstka jmenuje vláda (k návrhu Vý-
zkumné rady), ostatní úřednictvo Výzkumná
rada (se schválením vlády).
§ 4.
Rozpočet a účetní uzávěrku sestavuje gene-
rální sekretariát a usnáší se o nich Výzkum-
ná rada. Rozpočet schvaluje vláda, účetní
uzávěrku vláda v dohodě s Nejvyšším účet-
ním kontrolním úřadem.
§ 5.
Podrobná ustanovení o organisaci ústavu a
o jeho zastupování na venek budou určena
stanovami, jež vydá a vyhlásí vláda ve Sbírce
zákonů a nařízení.
§ 6.
(1) Každý, kdo zabývá se technickou činno-
stí výzkumnou, vědeckou i praktickou - bez
3
rozdílu, zdali jde o osobu soukromou nebo ve-
řejnou - jest povinen:
a) oznámiti to ústavu na předepsaném
vzorci,
b) oznámiti ústavu započetí, průběh a vý-
sledek každého výzkumu a konaného šetření a
c) podávati ústavu na předepsaném vzorci
čtvrtletní zprávy o své činnosti.
(2) O tom, zdali kdo povinnosti v předcho-
zím odstavci stanovené jest podroben, rozho-
duje s konečnou platností Výzkumná rada.
§ 7.
(1) Ústav jest oprávněn svými orgány sle-
dovati kteroukoliv výzkumnou nebo jinou čin-
nost technickou na území republiky Českoslo-
venské konanou, jest však povinen šetřiti po-
třebné důvěrnosti získaných vědomostí.
O tom, co jest míti za důvěrné, rozhoduje s ko-
nečnou platností Výzkumná rada.
(2) Orgánové ústavu, vyslaní k účelům
v předchozím odstavci jmenovaným, mohou si
v případě potřeby vyžádati pomoc orgánů ve-
řejné správy nebo doprovod stráže bezpečno-
sti nebo četnictva.
§ 8.
Zřizovati nové neb rušiti veřejné laboratoře
neb výzkumné ústavy, pak rozšiřovati nebo
zužovati obor nebo rozsah jejich činností jest
přípustno jen po slyšení ústavu.
§ 9.
Vydavatelé knih a časopisů obsahu technic-
kého jsou povinni dodati Ústavu své publikace
bezplatně ve dvou výtiscích. O tom, zdali se
povinnost ta na určitou publikaci vztahuje,
rozhoduje s konečnou platností Výzkumná
rada.
§ 10.
(1) Za informace a dobrá zdání vybírá
Ústav od soukromých zájemců přiměřené po-
platky, jež dlužno předem zaplatiti. Poplatky
tyto plynou ústavu.
(2) ústav může však informaci nebo dobré
zdání podle svého uvážení odepříti, a to i ve-
řejným orgánům, vyjímaje Vojenský tech-
nický a letecký ústav výzkumný.
4
§11.
(1) Kdo brání orgánům ústavu, vyslaným
k účelu v § 7, odst. (1) jmenovaným; aby do
výzkumných nebo výrobních místností vstou-
pili, tam prodlévali a činnost v nich konanou
sledovali, bude potrestán - nejde-li o čin
trestný přísněji - podle čl. II. zákona č. 109/
1934 Sb. z. a n.
(2) Stejnému trestu podléhá, kdo neplní
povinnosti stanovené v § 6,
odst. 1, a kdokoliv
jedná proti ustanovením tohoto zákona.
§12.
Kdo bez předchozího svolení ústavu dává
výzkumné práce prováděti v cizině, jakož i kdo
bez předchozího svolení ústavu poskytuje
možnost příslušníkům cizích států prohlížeti
tuzemské závody, laboratoře nebo výzkumné
ústavy, dopouští se, pokud nejde o přísněji
trestný zločin zrady podle § 5 zákona na
ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č.
50 Sb. z. a n., doplněného zákonem ze dne 10.
července 1933, č. 124 Sb. z. a n. - zločinu
hospodářského vyzvédačství podle § 2 zákona
o hospodářském vyzvédačství ze dne 9. dubna
1935, č. 7 Sb. z. a n.
§ 13.
(1) Orgánové ústavu, jakož i členové Vý-
zkumné rady, stálých výborů a dočasných ko-
misí, jsou povinni zachovávati o všem, o čemž
při výkonu své funkce zvěděli a co podle roz-
hodnutí Výzkumné rady bylo prohlášeno za
důvěrné, nejpřísnější mlčenlivost.
(2) Porušení této povinnosti zakládá skut-
kovou podstatu zločinu zrady podle § 5 zákona
na ochranu republiky ze dne 19. března 1923,
č. 50 Sb. z. a n., doplněného zákonem ze dne
10. července 1933, č. 124 Sb. z. a n.
§ 14.
Zákon nabývá účinností dnem vyhlášení,
provede jej vláda.
Důvodová zpráva.
A. Část obecná.
I. Pojem technického výzkumnictví
. Úvodem je třeba vymeziti si přesně dva
pojmy, které se často zaměňují, t. j. zku-
šebnictví a výzkumnictví.
Zkušebnictví zabývá se určováním
konečných, technicky důležitých vlastností
vyrobeného materiálu, předmětů, konstruk-
cí. Je to kontrola a ověření toho, že výrobek
vyhovuje podmínkám, které byly přede-
psány. (Na př. ocel při tahové zkoušce
musí míti předepsanou pevnost a tažnost. )
B
Nevyhovuje - li materiál požadovaným
vlastnostem, t. j., dává-li pří zkouškách
nižší, hodnoty, odvrhne se.
Tedy zkušebnictví nemá vliv na jakost
výrobku, nýbrž jeho účelem jest jakost
tuto zjistiti, resp. ověřiti. Funkce zkušeb-
nictví netýká se vlastní výroby, nýbrž tvoří
podklad pro hodnocení výrobku.
V ý z k u m n i c t v í je naproti tomu or-
ganisovaná práce, směrující k zlepšení ja-
kosti výrobků nebo k zlevnění výroby, nebo
k obojímu. Poněvadž náš stát vzhledem ke
své nepříznivé vnitrozemské poloze může
proniknouti na zahraničních trzích jen lev-
nou cenou anebo lepší jakostí svých výrob-
ků, je nasnadě, že výzkumnictví měla by
býti věnována u nás jak v zájmu hospodář-
ském vůbec, tak v zájmu obrany státu
zvláště co největší pozornost a péče.
Výzkumnictví zasahuje do všech technic-
kých oborů vědních.
Technický výzkum je ve své
podstatě badání, kde badatel za pomoci zna-
ných přírodních zákonů a za použití hmoty
a energie hledá souvislost různých jevů
technických, na jichž podkladě lze určitý
výrobek zdokonaliti nebo jeho výrobu zlev-
niti.
Přistupuje - li se k propracování určitého
problému, jeví se nejprve jako zmatek jevů
a myšlenek; účelem výzkumu je zachytiti
osu tohoto zdánlivého zmatku, aby se uká-
zala plná souvislost celého problému.
Zachytiti osu tohoto zmatku je možné
buď náhodou nebo logickým sledováním ur-
čitých cest za použití výzkumných vědec-
kých pomůcek. Náhoda je velmi řídkou; je
to štěstí, intuice neb jak to chceme nazvati.
Skoro vždy je výzkum odkázán na lo-
gické sledování určitých cest,
které mohou býti, podle povahy problému,
různé, ale vždy bývají obtížné. Často se
ukáže, že k vyřešení problému vede některá
z vedlejších přezíraných cest.
Výzkumy lze děliti všeobecně
na dva druhy:
1. teoretické a
2. technické nebo praktické.
Teoretický výzkum, pod kte-
rým vyrozumíváme výzkum čisté vědy, je
podkladem výzkumu technického v užším
slova smyslu, který poznatky čisté vědy
aplikuje na použití ve výrobě, čili přemě-
ňuje tyto poznatky v peníze.
Sledujme nyní obvyklou cestu výsledku
technického výzkumu, získaného v labora-
toři, aby byl uveden v praksi, t. j. aby byl
zařazen do hospodářského dění, zaměstnal
lidi a zvětšil blahobyt obyvatelstva.
Průmysl má obvykle nedůvěru k vyzkou-
šení výzkumů v praksi, nechce riskovati pe-
níze na překonání "dětských nemocí". Spe-
cielně je to vlastnost čs. průmyslu, který
raději kupuje licence z ciziny, čímž nás činí
závislými na cizině, často nám nepřátelské,
a umožňuje cizině sledovati naši technickou
i jinou práci bez risika, to jest - populárně
řečeno - viděti nám do karet. Badatel sám
nemá obvykle ani peněz ani času, aby vý-
sledku svých výzkumů v praksi vyzkoušel.
Příčin, proč cenné výsledky
výzkumu často se nevyužit-
kují a upadnou v zapomenutí, je několik
a neuškodí je analysovati. Jsou to:
1. Badatel nenalezne možnosti výsledky
laboratorních výzkumů užíti ve větším mě-
řítku v praksi pro neporozumění průmyslu,
nedostatek vlastních prostředků, nedosta-
tek času.
2. Badatel klade často příliš velké poža-
davky - každý vidí ve výsledcích svého
výzkumu velký objev - anebo staví se
z důvodů osobních (sláva, neomylnost) zá-
sadně proti změnám, které je v praksi
nutno provésti.
Změny zmíněné bývají nutné v důsledku
nestejného pojetí práce v laboratoři a
v praksi.
V laboratoři hledí se pracovní proces co
nejvíce zjednodušiti, což v praksi, kde vy-
škytá se tolik proměnlivých veličin, mají-
cích vliv na pracovní proces, vždy není
možné. V důsledku těchto proměnných ve-
ličin je často nutné původní, na podkladě
výsledků výzkumů vypracovaný proces
nebo výrobní způsob pro praksi pozměniti.
3. Nevhodná volba závodu. Některý vý-
robní proces vzbudí zájem závodu, ve kte-
rém se nedá s úspěchem uplatniti, kdežto
v jiném závodě, pracujícím za jiných pod-
mínek, by se výborně uplatnil. Úspěch zá-
visí na zařízení závodu, pracovní kontrole
a v neposlední řadě též na personálu.
Jak patrno, výsledky nového i cenného
technického výzkumu, získané jednotlivcem
z jeho vlastní iniciativy v laboratoři, pře-
cházejí do hospodářského koloběhu s vel-
kými potížemi; a přejdou-li, děje se tak jen
se značnou ztrátou času. A Čas jsou peníze,
V zájmu národohospodářském je nutno
tuto cestu urychliti a příčiny nevyužitko-
vání co možno omeziti, a to je možné jen
úzkou spoluprací, úzkou součinnosti védy
s výrobou, kde laboratorní výzkum může
býti současně provázen praktickými zkouš-
kami v dílně.
Organisace výzkumnictví, která by zaru-
čila tuto součinnost a která by při tom za-
bránila současně prováděným pracím na
témže výzkumu, nebo opakování výzkumů
již prováděných, měla by - specielně pro
naše národní hospodářství - význam dosud
nedoceněný.
II. Vývoj a dnešní stav výzkumnictví,
zejména v ČSR.
1. Obecný vývoj.
Technické objevy daly se s počátku buď
úplnou náhodou nebo tak, že některý pře-
mýšlivý člověk přišel prakticky na to, že
se některý určitý přírodní jev dá prakticky
k hotovení výrobků použíti. (Výroba skla,
keramika, litina atd. ). Je přirozené, že za
těchto okolností, kdy chyběl jakýkoliv vě-
decký podklad, vývoj výroby byl pomalý a
děl se skákavě podle náhodných objevů.
Tehdy pěstované vědy, hlavně astrono-
mie, matematika, fysika, geometrie a lé-
kařství, neměly k výrobě vůbec vztahu;
centry těchto věd byly s počátku kláštery,
později university. Když se v 17. století
intelektuální hnutí uchýlilo od tradičních
mezí, od kterých se university nechtěly od-
loučiti, ztratily university naň vliv a vznikla
snaha utvořiti vědecká střediska mimo ně
ve zvláštních společnostech, které soustře-
dily vědecké pracovníky k společné práci,
finančně zajistily výzkumy a jejich publi-
kaci. Vznikly proto vědecké akademie,
z nichž nejstarší je "Academia Secretorum
Naturae" v Neapoli, kterou založil v 16. sto-
letí J. B. Porta.
Hnutí po založení vědeckých středisek
bylo v polovici 17. století tak silné, že vlády
velkých států evropských zakládání tako-
vých akademií podporovaly. V té době
vznikla na popud sira Bacona první aka-
demie "Royal Society" v Londýně r. 1662
a podle jejího vzoru "Academie Royale de
Science" r. 1666; další akademie byla zalo-
žena r. 1700 v Prusku. Tyto akademie za-
bývaly se hlavně výzkumy čisté vědy a jen
zřídka technickými problémy. Průmyslový
výzkum byl neznám, protože tehdy nebylo
průmyslu v dnešním slova smyslu.
Rozvoj průmyslu a vzájemná konkurence
vyvolávaly v průmyslu snahy po zlepšení
jakosti výrobků. Protože pokusy přímo
v dílně jsou nákladné a riskantní, počaly
průmyslové závody konati pokusy v malém
měřítku ve zvláštním oddělení - laboratoři.
A to byl počátek průmyslového výzkumu.
Protože v průmyslu byli v jeho počátcích
činní jen praktikové, bylo brzo nutno k pro-
vádění výzkumů spojiti se s vědeckými pra-
covníky, odborníky, kteří byli na vysokých
školách. Došlo tak logicky k zakládání labo-
ratoří na vysokých školách u těch stolic,
kde profesoři měli styk s průmyslem.
K provádění nákladných výzkumů sdru-
žovaly se příslušné průmyslové závody ke
společné práci a výsledky těchto společně
prováděných výzkumů byly často prová-
zeny takovým úspěchem, že tyto závody
opanovaly světový trh. Soustavný prů-
myslový výzkum počal prováděti nejprve
průmysl říšskoněmecký a jeho výsledkem
byla naprostá převaha průmyslu německého
(výbušné motory, chemický průmysl, elek-
trotechnika) před válkou a částečně i po
válce.
Počátky vlastního průmyslového výzku-
mu lze klásti do druhé poloviny minulého
století. Nesmí se zase zaměňovati výzkum-
nictví a zkušebnictví, často v závodech bývá
"zkušební a výzkumný ústav", ač jeho
práce je jen zkušební, t. j. kontrola výroby.
Veliká konkurence německého průmyslu
na světovém trhu nutila průmysl ostatních
států k provádění výzkumnictví, které však
před válkou zůstávalo daleko za německým.
Teprve světová válka ukázala, co znamená
výzkumnictví pro obranu státu. Nedosta-
tečnost průmyslu dohodových zemí a Ame-
riky a nedostatek výzkumných odborníků
přivedly dohodové armády do těžké situ-
ace; průmysl dohodových zemí selhal a bylo
třeba obrovské námahy, aby se během
války, kdy záleželo na každém dnu, vybu-
dovalo takové výzkumnictví, které by se
stalo kostrou průmyslu. Podařilo se to
hlavně Anglii a Americe, ale přes to prů-
mysl těchto států nemohl vyrovnati během
války náskok německého průmyslu, hlavně
pokud se týče chemického průmyslu.
7
Zkušenosti válečné měly za následek, že
nyní ve všech státech věnuje se plná péče
organisaci výzkumnictví, které stává se
nejen vojenskou, nýbrž i národohospodář-
skou nutností.
Protože akademie zabývaly se technic-
kými výzkumy jen výjimečně, počali tech-
ničtí odborníci zakládati technické odborné
spolky s různými názvy, které soustřeďo-
valy je jak společensky, tak ke společné
práci. Hlavním úkolem technických spolků
je rozšiřování znalosti technických vý-
zkumů publikacemi a podporování výzkum-
ných prací. Mnohé z těchto spolků utvořily
pracovní výbory, propracovávající aktuelní
otázky technického rázu.
Vedle těchto technických spolků vznikly
společnosti, jejichž úkolem je podporovati
individuelní práci badatelskou. Nejstarším
z těchto spolků je francouzská společnost
"Societě ďencouragement pour 1'industrie
nationale" (Společnost k povzbuzení národ-
ního průmyslu), založená v Paříži r. 1801,
která poskytovala badatelům podpory na
určité práce. Obdobným spolkem u nás
je "Jednota pro povzbuzení průmyslu"
v Praze, žal. r. 1833.
V cizině je vedle toho množství nadací
věnovaných témuž účelu a spravovaných
obvykle technickými organisacemi.
Dnes je průmyslový výzkum pěstován:
1. v průmyslových laboratořích,
2. vysokými školami,
3. zvláštními výzkumnými ústavy buď
státními, korporací veřejných nebo sou-
kromými,
4. technickými spolky v jejich výborech.
2. Dnešní stav v Česko-
slovensku.
V Československu je průmyslové výzkum-
nictví tak roztříštěno, že není možná žádná
evidence o konaných pracích. Na průmys-
lových a technických výzkumech pracují:
státní ústavy a ústavy veřejných korporací,
ústavy průmyslové buď společně nebo v jed-
notlivých závodech, ústavy vysokých škol a
technické spolky nebo korporace.
Ze státních ústavů je to především V o-
jenský technický a letecký
ústav výzkumný, založený r. 1925,
nejlépe to vybavený ústav v republice,
který však slouží, až na malé výjimky, po-
třebám armády. Je to ústav výzkumný
i zkušební, který vypracováním svých před-
pisů nutí často dodavatele k zlepšování ja-
kosti svých výrobků. Kromě tohoto stát-
ního ústavu jsou menší zkušební ústavy
u jednotlivých ministerstev, laboratoř
ředitelství státních drah
v Brně, ústav pro hospodárné
využití paliva atd. Z veřejných kor-
porací jsou to hlavně Obchodní a živnosten-
ské komory v Praze a Liberci, které zalo-
žily ještě před válkou ústavy pro zve-
lebování ž i v n o s t í, a to již r. 1898.
činnost jejich je zkušební i výzkumná se
zvláštním zřetelem na řemeslné a obchodní
zájmy komorních obvodů.
Společných ústavů průmyslových jest jen
několik. Prvé místo zaujímá mezi nimi V ý-
zkumný ústav čsl. průmyslu
cukrovarnického v Praze, Li-
hovarský ústav, Pivovarský
ústav, Ústav pro vědecký vý-
zkum uhlí v Praze atd. Tyto ústavy
jsou vydržovány průmyslem.
Všechny velké závody průmyslové mají
své laboratoře, z nichž některé jsou
velmi dobře zařízeny.
Vysoké školy mají zřízeny výzkumné
ústavy u četných stolic. Tyto výzkumné
ústavy jsou různě zařízeny podle individua-
lity profesora a podle toho, jsou-li podporo-
vány průmyslem. Některé z ústavů jsou
zcela vydržovány průmyslem a jsou jen při-
členěny k některé stolici na technice.
Stav výzkumných ústavů na vysokých
školách, které nejsou vydržovány průmys-
lem, je dnes přímo žalostný, a pro úspornou
politiku ministerstva financí jsou vlastně
zbaveny možnosti jakékoliv výzkumné
práce. Je to soumrak výzkumnictví na vy-
sokých školách, nemožnost další práce
v okamžiku, kdy je právě nejvíce třeba sou-
střediti vše na zlepšení jakosti našich vý-
robků. V Německu, když bylo nejhůře, za-
ložil se "Notgemeinschaft" a u nás se vý-
zkum znemožňuje. Kdo to jednou zodpoví,
až se dostaneme do situace, jaká byla za
světové války?
Technické spolky a korporace, které mají
podporovati výzkumnictví, nemají dostatek
peněz a možností. Platí to o Masarykově
akademii práce stejně jako o čsl. svazu pro
*) Podrobný seznam výzkumných ústavů viz
M. Odvárka: Seznaní a popis čs. výzkumných
a zkušebních ústavů.
g
výzkum a zkoušení technicky důležitých
látek a konstrukcí.
Protože v dnešních laboratořích zůstává
nevyužit veliký kapitál, mnohá práce se ně-
kolikráte opakuje a raději se kupují z ci-
ziny již hotové výsledky zkoušek, ne vždy
nejvhodnější, je v zájmu celku nutno při-
kročiti k takové organisaci průmyslového
výzkumnictví, která by využila všech dneš-
ních zařízení a laboratoří i odborníků v míře
nejvyšší, t. j., aby výzkumnictví bylo co
nejlevnější a poskytlo co největší prospěch
za vynaložené částky a umožnilo výchovu
zdatného technického dorostu.
Ze všeho, co bylo právě uvedeno, plyne
tento závěr: Vývoj byl v celém světě,
nejen u nás, zcela nahodilý, nikoliv záměrný.
V cizině bylo to napraveno soustředěním
celé výzkumné činnosti. U nás však zůstává
i dnes:
nedostatek ústřední evi-
dence o dnešním stavu, proto:
naprostá nepřehlednost,
duplikace činností,
podnikání výzkumů zbytečných o problé-
mech jinde již řešených a rozřešených;
ne dostatek záměrné ho řízení
výzkumné činnosti s hlediska zájmů celo-
státních;
nedostatek záměrné ústřední
iniciativy a proto nedostatek cíle-
vědomého usměrnění výzk. činnosti;
nedostatek nestranného po-
radního a znaleckého orgánu
pro státní správu;
nedostatek věcně kvalifi-
kovaného orgánu pro přípra-
vu mobilisace technické vý-
roby pro případ války (civilní generální
štáb).
III. Jak jest organisováno výzkumnictví a
příprava mobilisace v cizině:
1. Francie,
2. Velká Britanie,
3. Spojené státy Severoamerické,
4. Německo,
5. Itálie.
1. F r a n c i e
Před válkou výzkumná činnost nebyla
značná a byla omezena na průmysl a čá-
stečně na vysoké školy. K soustředění a
k plánovité práci výzkumné došlo teprve
počátkem války, kdy byla zřízena zvláštní
komise pro výzkum a zkoušení vynálezů
důležitých pro obranu státu a ta byla ještě
za války změněna v Direction natio-
nale des Inventions inté-
ressant la Défense nationale.
Po válce byla přeměněna v Direction
des Recherches Scientifiques
et Industrielles et des In-
ventions, přidělenou k ministerstvu vy-
učování. R. 1926 byl utvořen samostatný
úřad Office national des Re-
cherches et Inventions, kterýma
8 odborů. *)
Dnes jest výzkumná činnost francouzská
značná. Vedle průmyslových laboratoří
soustřeďuje se na četných odborných ško-
lách (Ecoles Supérieures) a v technických
spolcích.
Není však dodnes organisace, která by
všechny výzkumy soustřeďovala a měla je
v evidenci.
2. Velká Britanie.
Před válkou pracovalo se v Anglii hlavně
na teoretických výzkumech, jejichž vý-
sledky nebyly však průmyslově využitko-
vány doma, ale hlavně v cizině. Teprve
válka ukázala, že průmyslové výzkumnictví
schází a anglická vláda proto ve válce takřka
vydupala ze země organisaci, která se tak
osvědčila, že je dnes nezbytnou složkou prů-
myslu a přispěla značně k zlepšení jakosti
výrobků anglického průmyslu. Před válkou
měla Anglie některé výborně zařízené labo-
ratoře vysokých škol, budované průmyslem,
laboratoře průmyslu, hlavně železářského a
státní laboratoře, z nichž hlavní jsou: N a-
tional Physical Laboratory
(Národní fysikální laboratoř) v Teddington
a Royal Aero Establishment
(Královský letecký závod) ve Farnborough.
Když se ve válce ukázaly velké nedo-
statky průmyslových výrobků, anglická
vláda zřídila kabinetním nařízením C o m-
mittee of the Přivý Council
for Scientific and Industrial
Research (Výbor královské státní rady
pro vědecké a průmyslové výzkumnictví),
aby řešil celou otázku, týkající se vztahu
průmyslu k výzkumnictví, postaral se
*) Viz ing. Dr. St. Špaček: Úvod do studia
technické ekonomiky.
9
o zvláštní vzdělání personálu a podpořil stá-
vající výzkumné ústavy. *)
K podpoře tohoto výboru byl zřízen po-
radní výbor vědeckých pracovníků A d v i-
sory Council of Scientific Měn,
sbor to znalců, z nichž většina je členy
Royal Society.
Brzy po založení Committee of the Přivý
Council for Scientific and Industrial Re-
search byl zřízen k administrativnímu ve-
dení prací nový státní úřad pro vědecký a
průmyslový výzkum pod názvem Depart-
ment of the Scientific and
Industrial Research.
Na návrh Advisory Council povolil par-
lament na organisaci výzkumnictví 1 milion
liber, pro jehož správu byl zřízen fond
Imperiál Trust Fund for the
Encourageměnt of Science
and Industry Research (Říšský
fond pro povzbuzení vědeckého a průmyslo-
vého badání).
Na návrh Advisory Council bylo přene-
cháno založení výzkumných institucí, po-
třebných k rozvoji jednotlivých skupin prů-
myslových, samotnému průmyslu, a to tak,
že se utvořil na kooperačním podkladě do-
brovolný výzkumný spolek určité skupiny
průmyslových výrobců nebo skupiny pří-
buzných průmyslů buď na základě spolků
již stávajících nebo zcela nově. Spolek ten
podniká nebo zadává vlastní výzkumné
práce k užitku všech svých členů z dotče-
ného průmyslu.
K povzbuzení výzkumné činnosti bylo
stanoveno, že Imperiál Trust Fund zdvoj-
násobí po dobu pěti let příspěvek daný spol-
kům jejich průmyslem, čili, že každý vý-
zkumný spolek obdrží od státu nejméně po
pět let jednu libru za každou libru věno-
vanou průmyslem.
Výsledek je, že ve Velké Britanii je dnes
26 výzkumných sdružení Research
Associations pro různá průmyslová
odvětví. Jsou to v zásadě spol. s r. o., ne-
vyplácející dividendy; členy mohou býti
výhradně jen britské závody a korporace.
Členské příspěvky jsou prosty daně.
Výsledky, dosažené těmito výzkumnými
sdruženími sdělují se členům jen přísně dů-
věrně.
*) Viz prof. Dr. Mont. Fr. Písek: Organisace
výzkumnictví a laboratoře v Anglii. Stroj, obzor
1926.
Tato výzkumná sdružení nemají vlastních
laboratoří a výzkumy konají se na vyso-
kých školách a ve státních laboratořích.
Tím, že práce koná se ve sdruženích, za-
brání se opakování téže práce několikráte a
finančně slabým členům se umožní účastniti
se na výzkumu, který by sami podniknouti
nemohli.
Tato sdružení pracují v úzké součinnosti
s normalisační společnosti a ostatními spol-
ky technickými, soustřeďují u sebe litera-
turu dotčeného oboru a zabývají se jenom
výzkumem - nikoli zkušebnictvím.
Popsaná organisace se velmi dobře osvěd-
čila a má značný vliv na zlepšení jakosti
materiálu a výrobků.
Schéma organisace viz příloha 1.
3. Spojené státy severoame-
rické.
Ač již před válkou měly Spojené státy
výzkumné vědecké laboratoře, pravé pocho-
pení pro průmyslové výzkumnictví dosta-
vilo se až ve válce a po válce, kdy objevily
se nedostatky průmyslu, nepracuje-li ruku
v ruce s vědou.
Ústřední organisaci vědeckých výzkumů
a technických spolků je National Research
Council (Národní výzkumná rada), zalo-
žená r. 1916, pod protektorátem National
Academy of Sciences. Tato výzkumná rada
je kooperativním sdružením vědeckých pra-
covníků, průmyslníků a obchodníků. Ve
válce byla tato organisace vydržována vlá-
dou, nyní je samostatná, vydržovaná dary.
Finanční základ tvoří 5 mil. dolarů od Car-
negiho Institution.
Schéma organisace viz příloha 2.
Účel této organisace jest širší než prů-
myslové badání. Vedle čisté védy a prů-
myslových otázek zabývá se zemědělstvím
a lékařstvím a pečuje též o otázky národní
obrany.
Má pracovati na zužitkování vědeckých
a technických možností země, soustřediti
práci, zabrániti opakování práce a podpo-
rovati individuální iniciativu. Kromě toho
má iniciativně upozorňovati na důležité
problémy a shromažďovati všechny tech-
nické a vědecké informace doma i v cizině.
Členy jsou: zástupci vlády, zástupci před-