Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 2. zasedání.
258.
Interpelace:
I. posl. dr Fencika min. školství a nár. osvěty o profesorských aspirantech,
II. posl. Viereckla min. financí, že berní úřady vymáhajíce pohledávky proti zemědělcům ne-
dodržují dočasná opatření,
III. posl. Beuera min. vnitra o nezákonitém rozpuštění schůze v Liberci,
IV. posl. inž. Karmasina vládě, že státní úřady v Kremnici a Prievidzi nedodržují ustanovení
jazykového nařízení,
V. posl. dr Goldsteina min. financí ve věci likvidování pohledávek československým súčtovacím
ústavem, úřadovnou v Bratislavě,
VI. posl. dr Fencika min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Náš Puť",
VII. posl. Klímy min. vnitra o postupu brněnské policie v době voleb presidenta republiky,
VIII. posl. dr Clementisa min. národnej obrany a min. soč. pečlivosti vo věci vojanského invalida
Jozefa Jobko, hospodářského čeladína v Chotči, pp. Stropkov,
IX. posl. Vallo, Širokého a Zupku min. spravedlivosti vo věci zatykača, poťažne zatknutia posl.
Vallo na základe zatykača vydaného krajským súdom v Košiciach.
258/1 (překlad).
Interpelace
poslance dr š. A. Fencika
ministrovi školství a národní osvěty
o profesorských aspirantech.
Aspirantský zákon, pokud jde o národní osvětu,
jest z těžkých a protisociálních zákonů republiky.
Národní osvěta má býti nejsilnější sloup repu-
bliky, ale aspirantský zákon nemůžeme považovati
za demokratický. Ministerstvo školství a národní
osvěty rozřešilo otázku rozmnožení škol tak, že
přijalo do služby profesory s měsíčním platem
450'- Kč. Při tom tito lidé konají tutéž práci, za
kterou jiní dostávají tisíce.
Řiditelé středních škol sociálně cítící řeší tuto
obtížnou otázku tak, že umožňují profesorům aspi-
rantům, aby si mimořádnou prací vydělali měsíčně
100-150 Kč. Tento honorář za mimořádnou práci
mají profesoři dostati koncem druhého pololetí,
přesněji koncem školního roku.
Tak se poskytuje náhrada i profesorům, kteří
konají odbornou práci za své nemocné kolegy.
Jejich počet na Podkarpatské Rusi jest v poměru
k jiným zemím příliš vysoký.
Dosud jak aspiranti, tak i profesoři dostávali
přesně tyto peníze za těžkou mimořádnou práci.
K velkému podivu zemský úřad na Podkarpatské
Rusi tak velice vyčerpal svůj rozpočet, že nemůže
zaplatiti profesorům odměnu za mimořádnou
práci. Ani aspiranti ani skuteční profesoři ne-
dostali odměnu za minulý školní rok, ačkoliv se již
blíží nový rok.
Ví pan ministr, že profesoři gymnasií na Pod-
karpatské Rusi vinou zemského úřadu do dneška
nedostali peníze za mimořádnou práci, které měli
dostati ještě koncem července minulého školního
roku?
Je pan ministr ochoten učiniti opatření, aby
aspiranti a profesorské sbory na Podkarpatské
Rusi dostali dobře zasloužené peníze za mimo-
řádnou práci ještě před vánocemi? U některých
osob to činí 200-1500 Kč.
V Praze dne 11. prosince 1935.
Dr Fencik,
Smetánka, Ježek, dr inž. Toušek, dr Domin, Chme-
lík, Holeček, dr Novotný, Knebort, inž. Schwarz,
inž. Protuš, dr Rašín, dr Stůla, Kut, Onderco,
Turček, Špaček, dr Dominik, Trnka, Jan Sedláček,
dr Branžovský.
2
258/II (překlad).
Interpelace
poslance F. Viereckla
ministrovi financí,
že berní úřady vymáhajíce pohledávky
proti zemědělcům nedodržují dočasná
opatření.
Vládním nařízením ze dne 22. prosince 1934,
č. 258 Sb. z. a n., byla účinnost vládního nařízení
ze dne 13. července 1934, č. 142 Sb. z. a n., o dal-
ších dočasných opatřeních při vymáhání pohle-
dávek proti zemědělcům a nezaměstnaným v okre-
sích zvlášť těžce postižených neúrodou, ve znění
vládních nařízeních ze dne 27. září 1934, č. 207
Sb. z. a n., a ze dne 6. října 1934, č. 211 Sb. z. a n.,
prodloužena do 31. prosince 1935.
Přes toto nařízení a přes vládní nařízení ze dne
22. prosince 1934, č. 259 Sb. z. a n., jímž se mění
zákon ze dne 24. února 1934, č. 33 Sb. z. a n.,
o dočasných opatřeních v exekučním a konkurs-
ním řízení proti zemědělcům, nařizují se v četných
místech státního území, zvláště však v územích
nouzových, dražby proti zemědělcům, aby byly
vymoženy daně a poplatky.
V nouzových územích tento postup berních
úřadů zvláště zaráží, neboť podle § 2 vládního
nařízení č. 142/1934 Sb. z. a n., lze od zemědělců
vymáhati jen pohledávky mzdy, výživného, které
jest dlužník povinen oprávněnému poskytovati
podle zákona, jakož i výměnků. Při tom dlužno
výslovně poznamenati, že u velké většiny země-
dělců nesouhlasí ustanovení čl. II vládního na-
řízení č. 258/1934 Sb. z. a n., která vylučují, aby
se užilo § 1 vládního nařízení č. 142/1934 Sb. z.
a n.
Dále došlo v některých případech k zabavení
výtěžku prodeje chmele a řepy proti ustanovení
§ 4 zákona ze dne 24. února 1934, č. 33 Sb. z. a n.,
změněného vládním nařízením č. 259/1934 Sb. z.
a n., podle něhož na pohledávky zemědělců, které
vznikly z prodeje zemědělských výrobků jejich
podniků, lze až do 31. prosince 1935 vésti exekuci
nebo zajišťovací úkon jen do polovice a jen pro
pohledávky vzniklé po 9. květnu 1933.
U zemědělců ohrožených dražbami jde skoro
veskrze o zemědělce, kteří se snaží plniti své
daňové povinnosti podle nejlepší možnosti. Výhoda
ochrany před dražbami se m. j. velmi podstatně
omezuje postupem berních úřadů, že se platy na
daně a poplatky, které se staly platnými po
9. květnu 1933 a na rubu složenky jsou výslovně
jako takové označeny, zapisují do knih na daně a
poplatky, které se staly platnými před 9. květnem
1933.
Z velkého počtu určených dražeb a z toho, že
se z četných okresů hlásí podobný přísný postup
berních úřadů proti zemědělcům, lze se domnívati,
že se to děje na pokyn nadřízeného úřadu.
Podepsaní se tedy táží pana ministra financí:
1. Ví pan ministr o vylíčeném postupu berních
úřadů a berních správ?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se do-
držovala zákonná ustanovení o dočasných opatře-
ních při vymáhání pohledávek proti zemědělcům,
a to jak v nouzovém území, tak i v jiných územích
a aby zemědělci byli chráněni před zbytečným
daňovým útlakem ?
V Praze dne 3. prosince 1935.
Viereckl,
Čuřík, Mrskošová, Bistřický, Hrubý, Děvečka,
Slíva, Pozdílek, Petrovič, dr inž. Fulík, Lichner,
Mašata, Haupt, Zierhut, R. Böhm, Kunz, Vencl,
dr Dufek, dr inž. Tumlířová, Martinásek, Topoli,
Kočandrle.
258/III (překlad).
Interpelace
poslance Beuera
ministrovi vnitra
o nezákonitém rozpuštění schůze v Liberci.
Dne 10. prosince se konala v Liberci veřejná
schůze s pořádkem "Národní práva německého
lidu v Československu", kterou svolala Komuni-
stická strana Československa a povolilo liberecké
policejní ředitelství. Když zpravodaj posl. G.
Beuer prohlásil, že se německému obyvatelstvu po
stránce hospodářské a kulturní křivdí, napomenul
ho přítomný vládní zástupce dr Vinic z libereckého
policejního ředitelství s odůvodněním, že to nepatří
k dennímu pořádku. Po druhé ho napomenul, a to
s týmž odůvodněním, když pouze poukázal na in-
vestiční práce, užití dotačního fondu a půjčky
práce. Když pak zpravodaj prohlásil doslovně:
"Řeknu jen několik slov o německém školství",
vládní zástupce schůzi rozpustil.
Uvedená místa, při kterých došlo k napomenutí
a k rozpuštění schůze, jsou konstatováni, která
jsou
veskrze v mezích pořadu schůze, jenž policejní
ředitelství povolilo. Když liberecké
policejní ředi-
telství povolilo zmíněný pořad schůze, přece si
jistě uvědomilo, že na schůzi nebudou národní
práva německého lidu prostě vypočítám, nýbrž že
budou vyloženy i důvody jejich prohlášení. Jest
tedy přirozené, že se povolení ohlášeného denního
pořádku vztahovalo i na výše uvedená odůvod-
ňující konstatování, která ani svým obsahem ne-
poskytovala vládnímu zástupci zákonitého pod-
nětu, aby zakročil.
Rozpuštění schůze odporuje tedy zákonu a dá se
vysvětliti jen puntičkářským byrokratismem a ne-
dostatkem politického porozumění, které dr Vinič
projevil již při rozličných příležitostech. Dr Vinič
patří totiž k těm zpátečnickým byrokratům,
jejichž neblahá činnost podstatně přispěla k tomu,
že povstala nynější situace v německém území.
Podepsaní táží se pana ministra vnitra:
3
1. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi ihned
přísné vyšetřování neslýchaného případu roz-
puštění schůze ?
2. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření, aby
se příště zabránilo takovému rdoušení nejzáklad-
nějších politických práv obyvatelstva v německém
území?
3. Jest ochoten proto odvolati ze služby v ně-
meckém území úředníky, byrokraty rázu dr Vinice
nebo je vůbec propustiti ?
V Praze dne 14. prosince 1935.
Gustav Beuer,
Kliment, Kopřiva, Kosík, Borkaňuk, Sliwka, Ma-
chačová, Vodička, Schmidke, Dvořák, Synek, Ši-
roký, Schenk, Slánský, Klíma, B. Köhler, Zupka,
Zápotocký, Vallo, Šverma, dr Jaromír Dolanský.
258/IV (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
vládě,
že státní úřady v Kremnici a Prievidzi
nedodržují ustanovení jazykového nařízení.
Okresní úřady kremnický a prievidzský zasílají
německým stranám výlučně slovenské dopisy.
Především jsou jen slovenské i rozličné formuláře
o povolování schůzí, povolování slavností atd.
Okresní soudy kremnický a prievidzský stýkají
se s německými stranami rovněž jen slovensky a
úřední tiskopisy jsou rovněž jen slovenské.
Berní úřady kremnický a prievidzský užívají
jen slovenských tiskopisů a zasílají německým
stranám jen slovenské dopisy.
Poněvadž v obou okresích německá menšina při
posledním soupisu lidu dosáhla 20%, jakožto nej-
menšího počtu, ustanoveného jazykovým zákonem,
odporuje tento postup zmíněných úřadů jazyko-
vému nařízení.
Podepsaný táže se tedy vlády:
Jste ochotni se postarati, aby státní úřady na
Slovensku dodržovaly ustanovení jazykového zá-
kona?
V Praze dne 16. prosince 1935.
Inž. Karmasin,
May, Fischer, Jobst, Kundt, Obrlik, Rösler, Hirte,
Nemetz, inž. Lischka, Stangl, Jäkel, F. Nitsch,
inž. Schreiber, Knorre, Axmann, Liebl, Sogl,
Birke, dr Klieber, Illing, Wagner, E. Köhler,
Budig.
258/V.
Interpelace
poslance dra Angelo Goldsteina
ministru financí
ve věci likvidování pohledávek českosloven-
ským súčtovacím ústavem, úřadovnou
v Bratislavě.
Likvidování pohledávek, které českoslovenští
státní občané měli za dlužníky v Rakousku a Ma-
ďarsku a které byly konskribovány, děje se česko-
slovenským súčtovacím ústavem, a to úřadovnou
v Praze (pro pohledávky za Rakouskem) a úřa-
dovnou v Bratislavě (pro pohledávky za Maďar-
skem).
Úřadovna v Praze převedla již dávno likvidaci
všech pohledávek našich občanů za rakouskými
dlužníky, kdežto úřadovna v
Brat0islavě, která
byla zřízena před více než 10 lety, podobné likvi-
dování ještě neprovedla.
Během této dlouhé doby zemřela velká část
dlužníků, jiní v poslední době krise byli zničeni
hospodářskou křísí, takže pohledávky se staly
dubiosní. Tu a tam dostávají tuzemští věřitelé
vyrozumění, že jedna neb druhá pohledávka
úmrtím neb úpadkem dlužníka se stala nedobytná.
Při rychlejším likvidování mohly býti zachrá-
něny četné pohledávky a škoda, způsobená česko-
slovenským státním občanům pomalým způsobem
likvidování, nebyla by ani přibližně tak veliká.
Podepsaní táží se pana ministra financí, zda zná
tento stav věci a ohlas jím vyvolaný a co hodlá
podniknouti, aby tento stav byl odstraněn ?
V Praze dne 19. prosince 1935.
Dr Goldstein,
Ešner, Polach, Dlouhý, Benda, Tymeš, Brožík,
dr Markovič, Vaverka, Jurnečková-Vorlové, dr
Mareš, Němec, Stivín, F. Kučera, Révay, Lauš-
man, Hladký, J. Kučera, A. Langer, dr Kugel,
Klein, Bečko.
258/VI (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
ministrovi spravedlnosti
o zabavení časopisu "Náš Puť".
1. Časopis "Právo lidu", orgán pana ministra
spravedlnosti, uveřejnil v čísle 268 ze dne 8. pro-
since 1935 velmi zajímavou zprávu o kukuřičné
akci na Podkarpatské Rusi. Tento článek byl
4
otištěn i v čísle 66 užhorodského časopisu "Naš
Puť". Ale na Podkarpatské Rusi se jinak vykládají
demokratické zákony republiky a co je dovoleno
uveřejniti koaličnímu časopisu "Právo lidu"
v Praze, nedovoluje se otisknouti v ruském časo-
pise "Naš Puť". Mimo to článek "Práva lidu" byl
otištěn i v čísle 399 "Pondělního listu", kde také
nebyl zabaven.
2. článek "Práva lidu" zní: "Kdo zavinuje a vy-
volává nespokojenost na Podkarpatské Rusi?
Nejsou to jenom mnozí podnikatelé, kteří »dřou
dělníky bez nože a soudí, že si mohou všechno
dovolit, ale i některé statní úřady a samozřejmě
i zemský úřad. Všichni chudí lidé si stěžují na
drahotu životních potřeb, především na vysoké
ceny kukuřice. Je bezpečně prokázáno, že cena
kukuřice mohla by býti značně nižší, kdyby úřady
konaly svoji povinnost. Na udržování vysokých
cen mají podíl různí činitelé. Dnes chceme ukázati
pouze na jednoho faktora. Tvrdí se, že také zem-
ský úřad má určitý příjem z dovážené kukuřice.
Mluví se o velmi značných částkách, jimiž dispo-
nuje pouze zemský president. V souvislosti s tě-
mito mimořádnými příjmy zemského úřadu po-
ukazuje se na vydatné subvence, které umožňují
jednotlivcům, jakož i nejrůznějším časopisům
existence a - v důsledku toho - otravování
veřejného života na Podkarpatské Rusi. Tam je
dosud možné vše. Jestliže z částek, věnovaných na
zaopatření nouzové kukuřice, mohlo být věnováno
50. 000 Kč ortodoxní židovské obci, pak již nemůže
nic překvapit. Nebude zde lépe, dokud nebudou
v odpovědných úřadech jiní lidé, především úřed-
níci, jimž půjde o stát a nikoliv o stranu agrární. "
3. Tento článek byl uveřejněn v č. 66 časopisu
"Naš Puť" ze dne 12. prosince 1935 s poznámkou,
že odpovídá za něj "Právo lidu".
I. Ví pan ministr spravedlnosti o nespravedli-
vém zabavování ruských časopisů na Podkarpat-
ské Rusi?
II. Ví pan ministr, že se na Podkarpatské Rusi
zákony vykládají jinak, než v historických zemích
republiky ?
III. Je pan ministr ochoten učiniti opatření, aby
se takové nespravedlivosti příště neděly?
V Praze dne 19. prosince 1935.
Dr Fencik,
Ježek, dr Domin, Smetánka, Knebort, Špaček,
dr Branžovský, dr inž. Toušek, inž. Protuš, Chme-
lik, inž. Schwarz, Trnka, Zvoniček, Ivák, dr Rašín,
Kut, Jan Sedláček, dr Dominik, dr Novotný,
dr Štůla, Holeček.
258/VII.
Interpelace
poslance Emanuela Klímy
ministru vnitra
o postupu brněnské policie v době voleb
presidenta republiky.
V předvečer voleb nového presidenta republiky
usnesla se městská rada Velkého Brna po poradě
zástupců stran sociálnědemokratické, národně-
socialistické, komunistické a lidové a odborových
organisací těchto stran svolati dne 18. prosince po
presidentské volbě na Dominikánské náměstí spo-
léčný projev. K této výzvě se připojila česko-
slovenská obec legionářská, Sokol a hasiči. Pořa-
datelé vyzvali dělnictvo, aby ve 4 hodiny opustilo
továrny. Proti zastavení práce v textilních továr-
nách postavil se rozhodně heinleinovsky oriento-
vaný tajemník svazu vlnoprůmyslníků Dr. Mayer
a skutečně také řada textilních továren v době
společného projevu pracovala. Všeobecně je
známo, že Dr. Mayer jednal v dohodě s brněnským
policejním ředitelstvím. Tato tvrzení jsou ještě
posilována tím, že brněnské policejní ředitelství
věnovalo v době presidentské kampaně výlučnou
pozornost závodům, v nichž samozřejmě nebylo
stoupenců reakčního kandidáta, a rovněž komuni-
stické straně obléháním jejího sekretariátu unifor-
movanou i civilní stráží, prohledáváním dělnických
domů a vůbec šikanováním a persekucí revoluč-
ního hnutí.
Podepsaní se táží:
1. Je pan ministr vnitra ochoten vyšetřiti tuto
spolupráci henleinovského tajemníka Svazu prů-
myslníků s brněnským policejním ředitelstvím,
namířenou přímo i proti osobě nově zvoleného
presidenta ?
2. Je pan ministr vnitra ochoten důkladně vy-
šetřiti poměry na brněnském policejním ředitelství
a odstraniti fašisticky orientované živly?
V Praze dne 20. prosince 1935.
Klíma,
Hodinová-Spurná, Dvořák, Krosnář, Kopřiva,
Machačová, Sliwka, Beuer, Borkaňuk, Kosík,
Schmidke, Vodička, Šverma, Kliment, Slánský,
široký, Synek, dr Jaromír Dolanský, B. Köhler,
Vallo, Zupka.
258/VIII.
Interpelácia
poslanca dra Vladimíra Clementisa
ministra národnej obrany a ministra
sociálnej pečlivosti
vo veci vojanského invalida Jozefa Jobko,
hospodárskeho čeladína v Chotči, pp.
Stropkov.
Jozef Jobko, hospodársky čeladín, narodený dňa
4. februára 1909 v obci Malý Šariš, nastúpil vo-
janskú prezenčnú službu dňa 10. októbra 1931 ku
košickému pešiemu pluku č. 32. Bol zadelený do
poddôstojnickej školy a počas tohoto zadelenia
bola mu pridelená tiež práca v skladišti. Pri tejto
práci vo februári 1932 zbadal, že sa vzňal cvičný
granát a bolo nebezpečie, že sa od neho chytí celé
skladište a nastalým výbuchom prijde o život
6
viacej prítomných vojakov. Jozef Jobko, aby tomu
zabránil, chytil granát do pravej ruky, ale v tom
už nastal výbuch, ktorý mu odtrhol prst a ukazo-
vák pravej ruky a ho dokaličil. Jozef Jobko nato
bol daný do nemocničného ošetrovania a pre-
pustený z prezenčnej služby. Pri prepustení uplat-
ňoval si nárok na rentu, no bolo mu sdelené, že
bude predvolaný pred suberarbitračnú komisiu a
potom mu bude renta ustálená. Na ďalšiu otázku,
kedy sa tak stane a v akej výške mu bude pri-
znaná renta, bolo mu vojenskými úradmi sdelené,
aby sa o to nestaral, to že je ich vec a aby kľudne
čakal až bude predvolaný. Jozef Jobko, neznajúc
príslušné právne predpisy, najmä zákonov číslo
199/19, 142/20, 41/22 sa odpoveďou uspokojil -
no čakal márne.
Keď sa potom jeho záležitosť dostala pred Zem-
ský úrad pre pečlivosť o válečných poškodencov
pre Slovensko (výmer zo dňa 12. listopadu 1932,
č. j. J 63. 666/2-1-1932) bolo mu stroho poukázané
na príslušné ustanovenie zákona o ročnom pre-
mlčaní týchto nárokov a jeho sťažnosť podaná
k ministerstvu sociálnej pečlivosti bola zamiet-
nutá. Podobne bezúspešne skončil jeho spor
u krajského súdu v Košiciach, pod č. j. Ck 582/34,
s poukazom, že záležitosť
nepatrí na porád práva.
Z vylíčeného skutkového stavu je zrejmé, že
Jozef Jobko v skutočnosti uplatňoval svoj nárok
včas, ale len v dôsledku nesprávnej informácie
vojenských orgánov neuplatňoval ho snáď v nále-
žitej forme a nezaistil si o tom písomný dôkaz.
Nesporné je tiež, že Jozef Jobko svojim jedna-
ním nie len že dokázal veľkú duchaprítomnosť a
sebaobätavosť, ale zachránil aj životy svojich
druhov a ochránil vojenský erár pred veľkou ma-
teriálnou škodou. On sám stal sa však žobrákom
neschopným pre polné práce, z ktorých sa pred
nastúpením vojenskej služby živil.
Pýtame sa preto pána ministra národnej
obrany:
1. či je ochotný nechať prísne vyšetriť, ktoré
orgány daly Jozefovi Jobkovi nesprávnu infor-
máciu uplatňovanie jeho invalidných nárokov,
2. či je ochotný disciplinárne zakročiť proti
týmto orgánom,
3. či je ochotný šetrením dať ustáliť, že Jozef
Jobko u vojenských orgánov uplatňoval svoj ná-
rok, tieto však ho nepostúpily na patričné miesto.
Pýtame sa pánov ministrov národnej obrany a
sociálnej pečlivosti, či sú ochotní postarať sa
o obnovu pokračovania pred Zemským úradom pre
pečlivosť o válečných poškodencov pre Slovensko,
za účeľom ustálenia invalidnej renty pre Jozefa
Jobku a či sú ochotní až do tej doby než sa tak
stane a bez ohľadu na výsledok pokračovania
o obnovu už teraz - trebárs cestou milosti -
priznať Jozefovi Jobkovi rentu, ktorá by ho za-
chránila pred smrťou z hľadu.
V Prahe, dňa 30. decembra 1935.
Dr Clementis,
Kopřiva, Kliment, Šliwka, Borkaňuk, Kosik, Ši-
roký, Hodinová - Spurná, Machačová, Dvořák, Vo-
dička, Schmidke, Beuer, dr Jaromír Dolanský,
Synek, Šverma, Slanský, Zupka, Klíma, Vallo,
B. Köhler.
258/IX.
Interpelácia
poslancov Vallo, Širokého a Zupku
ministrovi spravedlivosti
vo veci zatykača, poťažne zatknutia posl.
Vallo na základe zatykača, vydaného kraj-
ským súdom v Košiciach.
Dňa 7. decembra 1935 bol zatknutý v Žiline
četníckou hliadkou posl. Vallo na podklade za-
tykača, vydaného krajským súdom v Košiciach,
pre udajnú nemožnosť doručenia predvolania k vý-
sluchu.
Poslanec Vallo sa proti tomuto spôsobu postupu
krajského súdu ohradil a dal okamžite telefonovať
krajskému súdu v Košiciach vo veci zatykača.
Krajský súd na viaceré telefonické dotazy vôbec
neodpovedal a trebárs bolo sdelenie o zatknutiu
okamžite poslane a žiadané o ďalšie inštrukcie,
krajský súd v Košiciach odpovedal až na šestý
deň. Po tuto dobu bol poslanec Vallo držaný vo
väzbe okr. súdu v Žiline.
V spisoch odôvodnil kraj. súd, že zatykač bol
vydaný z dôvodov, že posl. Vallo nemá riadne za-
hlásený byt. Opak je pravda, lebo menovaný má
v Žiline už 5 mesiacov zahlásený byt a pred touto
dobou mal byt zahlásený v Trnave.
A až na viaceré intervencie bol po 7 dňovom
väzneniu menovaný prepustený na slobodu.
Pýtame sa pána ministra spravedlivosti, jak je
možno vydať zatykač s takým odôvodnením, keď
to neodpovedá pravde, ba keď dokonca má mož-
nosť krajský súd doručiť predvolanie jak na riadny
byt, tak do poslaneckej snemovne, kde možno za-
stihnúť hľadaného pri každom zasedaniu?
Jak vysvetlí pán minister vec, že zaslanie spisov
v takejto veci trvá krajskému súdu plných 6 dní ?
Jak vysvetlí pán minister to, že na viaceré do-
tazy okresného súdu telefonicky nebolo vôbec
odpovedené ?
Jaké opatrenie hodlá pán minister učiniť, aby
sa podobné prípady neopakovaly ?
V Prahe, dňa 27. decembra 1935.
Vallo, Široký, Zupka,
Hodinová - Spurná, Machačová, Krosnář, Kopřiva,
Košík, Borkaňuk, Sliwka, Beuer, Synek, Schmidke,
Vodička, Dvořák, Šverma, Slanský, dr Jaromír
Dolanaký, Klíma, B. Köhler, Kliment.
Původní znení ad 258/I.
Интерпеллящя
депутата д-ра С. А. Фенцика
Министру школъ и народнаго про-
свЪщетя
объ аспирантахъ-профессорахъ.
Аспирантский законъ что касается на-
роднаго просвЪщешя, является однымъ