Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

255.
Návrh

poslanců F. Zeminové, J. Bátkové, M. Šmejcové, F. Richtra, dra Klapky
na vydání zákona o zřízení státní hospodářské rady.

Podepsaní navrhují:

Zákon

ze dne______..........__......

jímž se zřizuje státní hospodářská rada.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro ochranu zájmů spotřebitelských zři-
zuje se Státní hospodářská rada se sídlem
v Praze. Její působnost se vztahuje na celé
území československé republiky.

§ 2.

Do působnosti státní hospodářské rady
patří účelná organisace spotřeby, zkoumání
a kontrola cen předmětů spotřeby a tvoření
cen, kontrola výrobních a distribučních pro-
cesů s hlediska kvality, hygieny a ceny vý-
robků sloužících spotřebě, stanovení jejich
cen, dohled nad trhy vnitřními a kontrola do-
vozu a vývozu, otázky lichvy s předměty
denní potřeby a její potírání, dohled nad kar-
tely, trusty a soukromými monopoly s hle-
diska spotřebitele, organisace zásobování lidu
v dobách mimořádných, součinnost při řešení

- otázek celně politických a tarifních, péče

o hospodářské zájmy dělnictva a veřejného
zaměstnanectva, podporování vrstev, které se
nalézají v nouzi bez viny a pod.

2

§ 3.

Státní hospodářská rada působí zejména
jako pomocný a poradní orgán vlády a jed-
notlivých ministerstev.

Každá osnova zákona nebo vládního naří-
zení nebo jiného správního celostátního opa-
tření, dotýká-li se zájmů spotřeby, musí být
. předložena státní hospodářské radě k připo-
mínkám se lhůtou nejméně jednoho měsíce.
V osnovách takových zákonů v důvodové
zprávě budiž uvedeno stanovisko státní hos-
podářské rady.

Státní hospodářská rada je oprávněna po-
dávati vládě a jednotlivým ministerstvům ná-
vrhy iniciativní, jež musí být učiněny před-
mětem jednání ve vládě a k nimž jest vláda
povinna zaujmouti stanovisko ve lhůtě ne
delší jednoho měsíce.

Úkoly spadající do kompetence podle § 2.
vykonává státní hospodářská rada podle okol-
ností buď přímo nebo prostřednictvím státní
administrativy v mezích stávající kompetence
veřejných úřadů.

§ 4.

Státní a jiné veřejné úřady a instituce jsou
povinny státní radě hospodářské pomáhati
v mezích své kompetence při plnění jejích
úkolů.

§ 5.

V jednotlivých zemích a pro jejich obvod
se zřizují zemské hospodářské rady s kompe-
tencí obdobnou, jakou má státní hospodářská
rada. S úřady centrálními, vládou event. se
sbory zákonodárnými mohou jednati jen pro-
střednictvím Státní hospodářské rady.

§ 6.

V jednotlivých politických okresích se zři-
zují okresní hospodářské rady s působností
pro jejich obvod a s kompetencí obdobnou, ja-
kou má zemská hospodářská rada. Styky je-
jich s vyššími úřady a se státní hospodářskou
radou se dějí jen přes zemské hospodářské
rady. Stejně pomoci úřadů ležících mimo je-
jich obvod se mohou dožadovati jen přes zem-
skou nebo Státní hospodářskou radu.

§ 7.

Zemské a okresní hospodářské rady podlé-
hají státní hospodářské radě, jež jest také

3

jediná oprávněná rozhodovati v otázkách ce-
lostátních a v otázkách zásadních. Okresní
hospodářské rady podléhají zemským hospo-
dářským radám.

§ 8.
Státní hospodářskou radu tvoří:

1. 12 zástupců odborových organisací děl-
nických,

2. 6 zástupců vrcholných organisací ve-
řejno- i soukromozaměstnaneckých,

3. 6 zástupců centrálních spotřebních druž-
stev,

4. po 1 zástupci ministerstva sociální péče,
zdravotnictví, vnitra a spravedlnosti,

5. předsedové výborů sociálně politického,
zásobovacího a zdravotnického obou sněmo-
ven Národního shromáždění.

členové státní hospodářské rady, pokud jde
o osoby delegované organisacemi sub 1. a 3.,
rozvrhnou se mezi ně podle zásad poměrného
zastoupení, při čemž aspoň jednu třetinu
těchto delegátů jest ponechati ženám-hospo-
dyním. Delegován do státní hospodářské
. rady nemůže být nikdo, kdo nemá pasivního
volebního práva do Národního shromáždění.
Ztráta volitelnosti má za následek i ztrátu
členství ve Státní hospodářské radě. Jakmile
byli delegáti a ostatní členové státní hospo-
dářské rady jmenováni, je povinno minister-
stvo sociální péče nejpozději do měsíce svo-
lati státní hospodářskou radu k tomu, aby
se ustavila.

Funkční období delegátů státní hospodář-
ské rady trvá tři roky, delegát však může
kdykoliv býti odvolán organisací, která jej
vyslala a nahrazen na zbývající dobu delegá-
tem jiným.

Delegátem nemůže být ten, jehož zaměst-
nání nebo činnost jsou převážně spojeny se
zájmy výrobními.

§ 9.

Zemské a okresní hospodářské rady mají
zastoupení obdobné, pokud však jde o dele-
gáty organisací uvedených v § 8. sub 1. až 3.,
vysílají se pouze počtem polovičním. Dele-
gáty vysílají zemské, případně okresní orga-
nisace odborové a družstevní. Na místo zá-
stupců ministerstev a Národního shromáž-
dění vysílá po 2 svých zástupcích zemský
úřad, po případě okresní úřad a po 2 zástup-

4

cích zemské, po případě okresní zastupi-
telstvo.

§ 10.

Pro obstarávání agendy státní hospodářské
rady přiděluje ministerstvo sociální péče,
zdravotnictví a vnitra potřebný úřední a
ostatní personál v dohodě se státní hospodář-
skou radou. Pokud jde o zemské a hospodář-
ské rady, opatří provádění jejich agendy zem-
ský, po případě okresní úřad. Tito zaměst-
nanci, přidělení k hospodářským radám, zů-
stávají v dosavadním pragmatikálním stavu.

§ 11.

Funkce členů státní a zemské hospodářské
rady jest čestná. Náhrada se poskytuje jen
podle prokázaných skutečných výloh a ztráty
za promeškaný čas a hradí se jim jízdné dra-
hou ve III. tř.

§ 12.

Způsob jednání a volbu předsednictva hos-
podářských rad určí zvláštní organisační
statut.

§ 13.

Zákon tento vejde v účinnost měsíc po vy-
hlášení a provedou jej ministr sociální péče,
vnitra a zdravotnictví. Náklady se zřízením a
působností hospodářských rad spojené se
uhradí z položek, které jsou věnovány v mi-
nisterstvech sociální péče, vnitra a zdravot-
nictví na účely, jež spadají do kompetence
státní hospodářské rady a zemských a okres-
ních hospodářských rad.

Odůvodnění:

Ve vývoji cenových a zásobovacích otá-
zek posledních let ukázalo se, jak nepromyš-
lený a neodůvodněný byl návrh na zrušení
ministerstva pro zásobování lidu. Výrobní
a obchodní vrstvy obyvatelstva republiky
mají silná, vlivná a dobře státem dotovaná
ministerstva zemědělství, obchodu, prů-
myslu a živností. Vedle toho mají k ochraně
Zemědělské rady, Obchodní průmyslové a
živnostenské komory- Stát ve svém státním

rozpočtu věnuje na obranu a ve prospěch
výrobních a obchodních vrstev na příslušná
ministerstva a úřady sta milionů Kč. úřady
všech stolic ochotně hájí jejich zájmy. Na-
proti tomu spotřebitelé nemají v republice,
ač jsou nejpočetnější a nejpo-
platnější vrstvou obyvatel-
stva (spotřební daně, státní monopoly,
cla a pod. ), ochrany vůbec žádné a žádný
vlivný úřad, žádné ministerstvo či instituci,

5

která by důležité otázky cenové a zásobo-
vací vážně řešila.

Tento stav a nespravedlivé oceňování spo-
třebitelů ve státní péči, jež je absolutně ne-
dostatečná, nedá se prostě držeti. Právě po-
plašný cenový vývoj posledního roku, bez-
ohledné kořistnictví mnohých činitelů, fal-
šování potravin ve velkém a j. nezdravé
zjevy musí donutiti vládu republiky a par-
lamentní kruhy k rázné nápravě.

Likvidací ministerstva pro zásobování
lidu se věcné a osobní náklady neušetřily
téměř žádné. Agenda byla však rozbita, jed-
notlivá oddělení rozdělena po nejrůznějších
ministerstvech, kompetence okleštěná, čin-
nost podřízena často úřadům s protichůd-
nou tendencí ochranářskou. Některé vý-
robní a obchodní vrstvy přirozeně těžily
z bezmocnosti spotřebitelů neodůvodněným
zvyšováním cen, kartelováním výroby, libo-
vůlí v jakostní politice, omezováním dovozu
potřebného zboží, monopolisováním úzkého
prospěchu stavovského a j. nezdravými zá-
sahy.

Ministři sociální péče a vnitra sami ve
svých parlamentních projevech uznali nut-
nost hájiti také zájmy spotřebitelů, ochuze-
ných dlouholetou krisí, snižováním mezd,
platů a příjmů. Stát nemůže nechati pad-
nouti milionové řady konsumentů do
úplného ochuzení a bezmocnosti, poněvadž
by to znamenalo i podlamování výroby a za-
městnanosti ve státě.

Moravský zemský úřad uvedl v život
zemskou hospodářskou radu v Brně, s kom-
petencí ovšem nedostatečnou. Po podzim-
ních projevech hluboké nespokojenosti v řa-
dách spotřebitelů ustavily se náhradní zem-
ské poradní sbory spotřebitelské také
v Praze a Bratislavě. Tyto zemské poradní
sbory nemají však vůbec kompetence a ne-
mohou spolurozhodovat při tvoření cen

životních potřeb. Nemají však také ústřední
organisace, která by otázky spotřebitelské
posuzovala s hlediska celostátního. To jsou
závady, z nichž ovšem kruhy výrobní i
meziobchod těží.

Zřízením Státní hospodářské rady bude
dosavadní velmi nedostatečná a roztříštěná
ochrana zájmů spotřeby soustředěna v jedi-
nou instituci, vybavenou náležitou pravo-
mocí, rovnající se pravomoci institucí, hájí-
cích zájmy výroby a obchodu. Tím také
bude dosaženo náležitého souladu zájmu
všech tří složek hospodářského procesu -
výroby, obchodu a spotřeby.

Pod ochranou zájmu spotřebitelů nejsou
míněna zájmová nadpráví vůči vrstvám ji-
ným. Výstřelky dnešní ochrany výroby
i obchodu, namířené proti spotřebitelům,
musí býti tlumeny, zájmy výrobní i ob-
chodní musí býti, má-li býti odstraněna
dnešní stagnace ve spotřebě, tím také ve
výrobě a obchodu, uváděny v soulad se zá-
jmy spotřebitelskými. Jen tak se dostaneme
na cestu spravedlivého a úspěšného prová-
dění hospodářského plánování.

S tohoto hlediska dožadují se podepsaní
zřízení Státní hospodářské rady a obdob-
ných zemských a okresních hospodářských
rad.

Pokud § 41 odst. 2. Ústavní listiny repu-
bliky československé nařizuje úhradu zaři-
zovacích výloh a potřebného rozpočtu na-
vrhujeme, aby se pro rok 1936 použilo čá-
stek připadajících na jednotlivá minister-
stva ve státním rozpočtu, pokud převzala
agendu po zlikvidovaném ministerstvu pro
zásobování lidu.

V létech příštích se dle rozvoje agendy
Říšské a zemských hospodářských rad za-
řadí zvýšené položky do státních rozpočtů,
jak se činí při ostatních resortech veřejné
správy.

Navrhujeme, aby v poslanecké sněmovně byl tento návrh zákona předložen k pro-
jednání výboru ústavně-právnímu, zásobovacímu, sociálně po-
litickému a zdravotnickému.

V Praze dne 20. prosince 1935.

Zeminová, Bátková, Šmejcová, F. Richter, dr Klapka,

Babek, Tichý, Hatina, Fiala, Stejskal, dr Patejdl, Lanc, dr Neuman, Jenšovský, Tykal,
Tučný, Polívka, dr Kozák, David, Uhlíř, dr Stránský, Netolický.

Státní tiskárna v Praze. - 6074-35.