Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
IV. volební období. 2. zasedání.
248.
Návrh
poslanců Petra, Bezděka a dr. Mičury
na vydání zákona o Státní radě hospodářské v Praze.
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne......
o Státní radě hospodářské v Praze.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Jako poradní a iniciativní orgán vlády, jed-
notlivých ministerstev, ústředních státních
úřadů, obou sněmoven Národního shromáž-
dění republiky československé zřizuje se
Státní rada hospodářská se sídlem v Praze,
§ 2.
1. úkolem Státní rady hospodářské je:
a) k vyzvání vlády, ministerstev, ústřed-
ních úřadů státní správy, předsednictev obou
sněmoven podávati dobrá zdání, posudky a
zprávy o návrzích k projednání uvedenými
činiteli předložených;
b) z vlastní iniciativy předkládati návrhy
na řešení otázek hospodářské důležitosti, ze-
jména takových, které s hlediska státních
zájmů jsou zvláště významné.
2. Státní radě hospodářské předkládány
budou všechny návrhy zákonů a nařízení, jež
jsou všeobecného hospodářského významu,
2
k projednání a podání dohrozdání ve lhůtě
předem stanovené.
3. Státní radou hospodářskou projednané
a většinou hlasů přijaté iniciativní návrhy zá-
konů hospodářského významu předkládá vlá-
da k projednání v obou sněmovnách Národ-
ního shromáždění republiky československé.
§ 3.
Státní rada hospodářská čítá 150 členů
vládou jmenovaných na dobu 6 roků podle
zásad uvedených v § 5 zákona.
§ 4.
Členem Státní rady hospodářské nemůže
býti jmenován kdo nemá pasivní právo do
obcí podle § 4 zákona čís. 75/1919 a kdo byl
vyloučen z práva volebního podle § 3 téhož
zákona.
§ 5.
1. Pro jmenování členů Státní rady hospo-
dářské platí tato ustanovení:
Státní rada hospodářská se skládá:
a) z 50 členů z kruhů zaměstnavatelských
(samostatných podnikatelů průmyslových,
živnostenských, obchodních, zemědělských)
neb jejich zástupců;
b) z 50 členů z kruhů zaměstnaneckých
(dělnických, úřednických a zřízeneckých
v průmyslu, obchodu, živnostech a zeměděl-
ství) neb jejich zástupců;
c) z 25 členů odborníků národohospodář-
ských, vědeckých, praktických a případně
svobodných povolání ze skupiny výrobců
i konsumentů;
d) z 25 členů z ústředních úřadů státní
správy a institucí celostátního významu.
2. Ve skupině zaměstnavatelské navrhnou:
a) Ministerstvo zemědělství ze členů země-
dělských rad a zájmových korporací 10 členů,
při čemž přihlédne k tomu, aby bylo poskyt-
nuto přiměřeného zastoupení malým i velkým
podnikům zemědělským.
b) Ministerstvo obchodu:
a) ze členů zájmových svazů průmysl-
nických 17 členů, z nichž 5 zástupců
průmyslu hospodářského a 12 zástupců
všeobecného průmyslu, a to tak, aby
každé hlavní odvětví průmyslové bylo
zastoupeno aspoň jedním členem;
3
b) ze Státní rady živnostenské 5
členů;
c) za ústřednu obchodních a živno-
stenských komor 3 členy;
d) za ústřední radu obchodnictva 3
členy.
c) Ministerstvo veřejných prstci 4 členy ja-
ko zástupce hutních a báňských podniků.
d) Ministerstvo vnitra 8 členů, a to: 6 členů
za Všeobecný fond peněžních ústavů, při čemž
počet členů rozdělí s přihlédnutím k ustano-
vení § 5 vládního nařízení č. 55 z r. 1922 tak,
že každá ze skupin tam uvedených bude míti
2 členy, a 2 členy ze svazku československých
pojišťoven.
3. Ve skupině zaměstnanecké navrhne:
Ministerstvo sociální péče za odborové
ústředny dělnické a úřednicko-zřízenecké 50
členů.
Pro určení počtu členů za odborové ústředny
je směrodatný stav členstva z konce roku, jenž
předchází podání návrhu, tak jak byl vykázán
ve zprávách Státního ústavu statistického.
Návrh na rozdělení počtu členů jednotlivým
ústřednám vypracuje ministerstvo sociální
péče.
4. Ve skupině odborníků:
Předsednictvo ministerské rady navrhne
25 členů z národohospodářských znalců a od-
borníků.
5. Ve skupině členů z ústředních úřadů a
institucí po jednom členu navrhovanou:
a) Ministerstvo financí, obchodu, průmyslu
a živností, veřejných prací, veřejného zdra-
votnictví, sociální péče, zemědělství, školství
a národní osvěty, pro sjednocení zákonů a
správy, spravedlnosti, vnitra, věcí zahranič-
ních; železnic, pošt a telegrafů a národní
obrany;
b) Zemské výbory pro zemi českou, Morav-
skoslezskou, Slovenskou a Podkarpatóruskou;
c) Karlova universita v Praze, Masarykova
universita v Brně, Komenského universita
v Bratislavě;
d) Masarykova akademie práce;
e) Národní banka československá v Praze;
f) Všeobecný pensijní ústav v Praze;
g) ústřední sociální pojišťovna v Praze.
6. Návrhy pro jmenování členů Státní ra-
dy hospodářské předloží ústřední úřady a
instituce uvedené v tomto paragrafu před-
4
sednictvu ministerské rady. Při jmenování
členů vláda jest vázána předloženými návrhy.
§ 6.
1. Jmenování členů Státní rady hospodář-
ské děje se na dobu osmi roků. Pokud nebu-
dou noví členové jmenováni, prodlužuje se
funkční období Státní rady hospodářské až do
provedení jmenování a ustavení Státní rady,
nejdéle však o půl roku po skončeném období.
2. Vláda může i před uplynutím funkčního
období Státní rady hospodářské zbaviti členy
jejich funkcí a jmenovati členy nové, podle zá-
sad uvedených v § 4 a 5 zákona,
3. Uprázdní-li se místo člena úmrtím, resig-
nací, před uplynutími sešiti roků, jmenuje vláda
na zbytek období nového člena podle zásad uve-
dených v § 4 a 5 zákona.
§ 7.
člen, jenž pro nemoc nebo jinou překážku
nemůže se zúčastniti jednání ve výboru a
plénu, k němuž byl pozván, jest povinen včas
vyrozuměti o tom Sekretariát Státní rady hos-
podářské.
§ 8.
členství ve Státní radě hospodářské jest
úřadem čestným.
§ 9.
Orgány Státní rady hospodářské jsou:
a) Předseda.
b) Předsednictvo.
c) Plenární schůze.
d) Stálé a zvláštní výbory a podvýbory.
e) Sekretariát.
§ 10.
Předsedu Státní rady hospodářské jmenuje
president republiky československé. Může jím
býti toliko státní občan republiky Českosloven-
ské, který ve výkonu funkce užívá jedině ja-
zyka státního.
Předsedovi přísluší:
a) svolávati schůze předsednictva a ple-
nární schůze členů Státní rady hospodářské,
určovati jejich program a říditi je,
b) rozhodovati o příslušnosti výborů,
5
c) stanoviti v jakém pořadu zastupují
místopředsedové předsedu,
d) vyřizovati běžné záležitosti Státní rady
hospodářské.
§ 11.
1. V čele Státní rady hospodářské stojí
předsednictvo.
2. Předsednictvo se skládá:
a) z předsedy, jmenovaného presidentem
republiky československé podle § 11 zákona;
b) z šesti místopředsedů, z nichž čtyři jsou
voleni plenární schůzí členů Státní rady hos-
podářské a dva jmenováni vládou. Místopřed-
sedové vládou jmenovaná náleží po jednom
skupině odborníků národohospodářských a
členů, zastupujících ústřední státní úřady;
3. Předsednictvu Státní rady hospodářské
přísluší:
a) vyřizovati záležitosti Státní rady hospo-
dářské, pokud nejsou vyhrazeny předsedovi
podle § 11,
b) delegovati členy Státní rady hospodář-
ské na požádání ústředních státních úřadů
jako experty k přípravným pracím zákono-
dárným, jakož i k žádosti předsednictev obou
sněmoven Národního shromáždění republiky
Československé,
c) zřizovati zvláštní výbory, má-li býti pro-
jednána naléhavá záležitost, pro kterou není
příslušný některý již zřízený výbor,
d) dávati souhlas, aby členové téže skupiny
si vyměňovali mezi sebou členství ve výbo-
rech,
e) udělovati důtku členům pro neplnění
funkce a předkládati vládě návrh na zbavení
členství ve Státní radě hospodářské těch
členů, kteří se do tří za sebou následujících
schůzí bez omluvy nedostaví,
f) přidělovati jednotlivým výborům a pod-
výborům návrhy za účelem projednání a sta-
noviti lhůtu, do které o předložených návrzích
má býti podána zpráva,
g) předkládati vládě dobrozdání o vládních
osnovách zákonů a nařízení, schválená ple-
nární schůzí Státní rady hospodářské,
h) předkládati vládě samostatné návrhy
zákonů projednaných výbory a schválených
plenární schůzí Státní rady hospodářské,
i) předkládati vládě návrhy změn jednacího
řádu Státní rady hospodářské.
6
§ 12.
Plenární schůzi Státní rady hospodářské
přísluší:
a) usnášeti se o návrzích na změnu a do-
plnění jednacího řádu,
b) voliti čtyři místopředsedy Státní rady
hospodářské podle § 12 zákona, po dvou ze
skupiny zaměstnavatelské a zaměstnanecké,
z nichž dva musí trvale bydleti v Praze,
c) zřizovati stálé výbory a podvýbory,
jejichž členové budou voleni poměrně skupi-
nami, z nichž je složena Státní rada hospo-
dářská,
d) jednati a usnášeti se o návrzích a zprá-
vách výborů,
e) jednati a usnášeti se o návrzích, které
nebyly projednány ve výborech, jsou-li pod-
porovány nejméně 30 členy.
§13.
1. K obstarávání záležitostí Státní rady
hospodářské zřídí vláda republiky českoslo-
venské sekretariát a přikáže jej do působ-
nosti předsednictva ministerské rady. Agendu
sekretariátu vyřizuje přednosta sekretariátu,
jeho náměstek a potřebný pomocný personál.
2. Přednostu sekretariátu Státní rady hos-
podářské a jeho náměstka jmenuje vláda re-
publiky československé.
§14.
Pro výkon funkce předsedy, místopředsedů,
předsednictva, předsedů výborů, sekretariátu,
svolávání a jednání ve výborech a plenárních
schůzích schválí vláda podrobný jednací řád.
§ 15.
Řádný rozpočet Státní rady hospodářské
jest zařaditi do rozpočtu předsednictva mini-
sterské rady.
§ 16.
Vyhlášením tohoto zákona pozbývají plat-
nosti ustanovení vládního nařízení ze dne
5. listopadu 1919, č. 632 Sb. z. a n., a vládní
nařízení č. 3 Sb. z. a n. z r. 1922, jímž vydány
stanovy Poradního sboru pro otázky hospo-
dářské.
7
§ 17.
Tento zákon vstoupí v platnost dnem vy-
hlášení ve Sbírce zákonů a nařízení a prove-
dou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
Ve všech státech, které chtějí býti oprav-
du moderní, zřizují se zvláštní orgány, kte-
ré mají representovati dnes jednu z nejdů-
ležitějších složek života - otázky hospo-
dářské. Vývoj hospodářský a zvláště trvalá
krise hospodářská přinesla velikou kompli-
kaci zájmů jednotlivých hospodářských
skupin, přinesla však také zvýšenou inge-
renci státu na řešení všech hospodářských
otázek. Byli jsme v poslední době svědky
toho, jak státní správa nejenom už cestou
zákona, ale mnohdy i prostou cestou naři-
zovací zasahovala do hospodářských pro-
blémů a mnohde tyto zásahy byly tak radi-
kální, že některými konservativnějšími či-
niteli byly pokládány za přímo revoluční.
Snaha po nové úpravě zákonných před-
pisů o možnosti zasahování do hospodář-
ství, výroby, obchodu a živností označovaná
slovem regulace, plánování nebo usměrnění,
projevuje se na všech stranách. Přítomná
doba, jak praví Sociální revue č. 4 z r.
1934, vnucuje si lepší organisování národ-
ního hospodářství, zejména výroby a ob-
chodu. Vstupujeme do období, kdy hospo-
dářství bude nutno podrobiti určité plá-
novitosti. Je třeba, aby při tomto plánování
uplatnily se všechny hospodářské zřetele,
tedy zejména též zřetel na hospodářský vý-
znam rovnoměrnějšího rozdělení důchodu.
Je třeba dbáti toho, aby plánovité hospo-
dářství nestalo se instrumentem pro jedno-
stranné uplatnění zájmů výroby a obchodu
na úkor hospodářského a sociálního vý-
znamu spotřeby.
Ministerský předseda Malypetr vyslovil
se ve své řeči k rozpočtu 1935 pro organi-
sované hospodářství a mluvil na několika
místech o tom, jak si představuje prová-
dění samosprávy výrobní i spotřební pod
dozorem vlády. A stejně tak min. předs. dr
Milan Hodža ve svém projevu při pro-
jednávání státního rozpočtu v poslanecké
sněmovně dne 5. prosince 1935.
Socialistický teoretik, poslanec dr. prof.
Macek, velmi vhodně upozornil, že je nutno
přijíti včas s návrhy na řešení, že "demo-
kracie" nesmí býti soustavou, která při-
chází pozdě. Není pravda, že ten, kdo nic
nedělá, nic nezkazí! Dnes nedělati nic, zna-
mená mnoho pokazit!"
Tyto skutečnosti svědčí o tom, jak veliký
význam mají otázky hospodářské a jaké
nebezpečí by se skrývalo v tom, kdyby bylo
opomíjeno jejich správné řešení.
Jde tedy o to, aby nebyla podlamována
důvěra ve stát a jeho vládu. To se může
státi tehdy, když při řešení hospodářských
problémů budou převažovati momenty od-
borné a méně politické a když osnovy zá-
konů, kterými má býti změněn ráz výroby
a hospodářského života, přijdou do posla-
necké sněmovny náležitě propracované, aby
se tak zmenšilo nebezpečí politického do-
hadování o otázce, která je ryze hospo-
dářskou.
Toto bude však možné jen tehdy, když
k řešení všech otázek hospodářských budou
vždy přibíráni odpovědní činitelé hospodář-
ského života. Jest třeba vybudovati orgán,
vybavený určitou pravomocí a opírající se
o řádné zákonné zřízení a plnou mocí po-
volaných hospodářských institucí, aby ne-
jen měl určitou váhu, která by zaručovala
věcnost jeho jednání a opatření, ale zaru-
čovala i kontinuitu a správné provádění
v intencích zamýšlených nutných hospo-
dářských opatření.
Byl sice orgán, Poradní sbor pro otázky
hospodářské, který však nesplnil úkol, za-
mýšlený navrhovateli a vládou.
Jeho život byl jaksi uměle prodlužován
a udržován, až na konec jsme svědky, že
vedle Poradního sboru, který měl býti
vrcholnou institucí pro řešení všech otá-
zek hospodářských, došlo k zřízení různých
poradních sborn při ministerstvech, které
8
se zabývají problémy s hlediska služby
úzce zájmové, i jednotlivých hospodář-
ských skupin. Tento stav není nadále udr-
žitelný. V kritice činnosti poradního sboru
pro otázky hospodářské prohlásil zesnulý
poslanec dr. Lev Winter, že jednou z pří-
čin neúspěchů je zpolitisování této vý-
značné instituce. Tak se stávalo velmi
zhusta, že poslanci nebo senátoři, ve funkci
člena Poradního sboru nepostupovali vždy
přísně odborně, nýbrž že u nich, což je
s hlediska politického samozřejmé, převa-
žovaly názory stranicko - politické. Vliv
zájmů politických byl oním činitelem, který
zpomaloval pracovní tempo sboru, jehož
posláním byla iniciativní činnost pro záko-
nodárné sbory.
Vývoj věcí šel však rychleji než jsme
myslili, když byl Poradní sbor pro otázky
hospodářské zřizován. Dnes již nestačí, aby
byl orgánem jenom poradním, k jehož ná-
vrhům může, nebo nemusí býti přihlíženo.
Ve vývoji otázky správy opouští se ko-
lej autonomie politické a spíše se uplatňuje
autonomie hospodářská, zájmová. Příklady
i u nás: Peněžní rada, gentský systém,
obilní monopol, soc. pojištění a pod. V ji-
ných zemích šel vývoj dokonce tak daleko,
že politický parlament nahrazuje se parla-
mentem zájmovým s charakterem více hos-
podářským než politickým. To jest jeden
extrém stejně tak jako extrémem by bylo,
kdyby všechny otázky, i hospodářské, měly
býti řešeny jen politicky.
Jest třeba vyrovnání sil i v tom směru
a lze říci, že do klasické theorie o dělení
moci přichází vedle parlamentu - moci
zákonodárné - nový prvek - autonomie
hospodářská. Netřeba si zapírati, že dnešní
hospodářské zřízení spěje k naprosté pře-
stavbě, k přebudování v nový, spravedli-
vější hospodářský řád. Nechceme se ani do-
volávati s naší strany encykliky "Quadra-
gessimo anno", stačí jen poukázati na pro-
jevy předsedy vlády v poslední době učiněné.
Tato skutečnost jest uznávána nejen socio-
logy a národohospodáři, ale i politickými
činiteli, takže zdá se zralá k řešení. A bylo
by tragickou chybou, kdyby ti, kdož nesli
odpovědnost za věci státní v dobách nej-
horších, nedovedli včas položiti základy ke
klidnému, uváženému, reelnímu plánu no-
vého hospodářského zřízení. Je-li demo-
kracie odpovědností, pak tato záleží v urči-
tém předvídání a bylo by jejím největším
neštěstím, kdyby v této době, tak přístupné
demagogii a radikalismu, ponecháno bylo
volné pole právě těmto extrémům. Jest sku-
tečností, že pokrok lidstva neděje se vel-
kými náhlými převraty, ty jsou snad ko-
nečným impulsem, ale děje se postupnými
drobnými změnami, které ponenáhlu se
uskutečňují a prolínají veškerenstvo spo-
lečnosti. Ideály Velké revoluce naplnily se
vlastně teprve počátkem tohoto století, ale
stejně nebyly objeveny teprve touto revo-
lucí, nýbrž byly jen skryty a tragedie jejich
obětí spočívala v tom, že se neuvědomila
včas jejich existence a že se nedovedlo
předvídati, že přichází nová etapa vývoje,
s kterou se nutno včas vyrovnati. Příkladů
jest dostatek i z doby moderní.
A jestliže jsme již u nás předvídali a či-
nili včas určitá opatření tomu odpovídající,
musíme ve vývoji tom pokračovati a ne
ustrnouti na počátku cesty. Jsme stoupenci
evoluce a v tom se shodujeme s většinou
národa i všemi stranami, které převzaly od-
povědnost za stát v dobách pro něho nej-
horších. A bude záležeti právě na nás
všech, zda podaří se nám veliké dílo rege-
nerace, která jest heslem záchrany nejen
demokracie, ale lidské společnosti vůbec.
Ten účel sleduje tato osnova, která nechce
býti nijak výlučným a konečným řešením,
nýbrž má býti jen iniciativou a počátkem
řešení nového uspořádání hospodářského
zřízení.
Její aktuálnost jest dána i tou skuteč-
ností, že v poslední době velmi se mluvilo
o funkci senátu a jeho eventuelní přeměně
na zájmovou komoru, či hospodářský par-
lament. Také řešení této otázky nemůže
být překotné a i v tom směru dává předloha
možnost k přebudování Poradního sboru
pro otázky hospodářské na skutečný po-
radní a iniciativní orgán vlády. Nutno nej-
dříve zjistiti, zda a do jaké míry je únosné
odpolitisování sboru, který se má zabývati
problémy hospodářskými. Snaha po odpoli-
tisování navrhované Státní rady hospodář-
ské může býti splněna tím, že bude omezeno
členství poslanců a senátorů v této insti-
tuci.
Nedávno vláda zřídila zvláštní studijní
oddělení při presidiu ministerské rady.
Jame toho názoru, že je nutné, aby, má-li
náležitě plniti poslání a býti opravdu stu-
dijním a tím i poradním odborem předsed-
nictva vlády, doplněn byl sborem odborníků
z různých sekcí našeho života hospodář-
ského, a vytvořena tak Státní rada hospo-
9
dářská. Tato nejen by spolupůsobila při
přípravách velkého hospodářského plánu,
o jehož nutnosti se stále častěji hovoří
v projevech představitelů vlády a parla-
mentu, ale byla by také institucí, která by
mohla převzíti v budoucnu úkol dohledají-
čího činitele při provádění regulace hospo-
dářství, výroby i obchodu. Touto formou
může býti vytvořen činitel, který bude ne-
postradatelným pomocníkem vlády při je-
jích zásazích do života hospodářského.
Státní rada hospodářská musila by býti
vybavena právem, předkládati iniciativní
návrhy zákonů, pokud by jimi byl sledován
účel zlepšení hospodářského života, veřejné
správy, samosprávy, výroby, obchodu a po-
dobně. Kdyby právo skutečné iniciativy
nemělo býti Státní radě hospodářské při-
znáno, ať z důvodů jakýchkoliv, nebylo by
splněno očekáváni, které si od zřízení této
důležité instituce slibujeme. Jsme toho
názoru, že by tento orgán mohl svolávati
občasné celostátní hospodářské konference,
nebo konference rázu regionálního, aby tak
byla dána možnost řešení jednotlivých pro-
blémů s hledisek opravdu autonomních a
regionálních.
Přijetím zákona o Státní radě hospodář-
ské bude vytvořena základna pro postupné
budování nového hospodářského řádu
u nás. Náklady finanční, které si provedení
návrhu vyžádá, lze v prvém roce uhraditi
z úspory, které bude dosaženo v minister-
stvu obchodu, průmyslu a živností tím, že
bude zrušen Poradní sbor pro otázky hos-
podářské a z rozpočtu předsednictva mini-
sterské rady, případně mimořádným opa-
třením finančním v dalších letech tak, že
do rozpočtu předsednictva vlády bude za-
řazena výdajová položka pro tento účel.
Navrhujeme projednání návrhu ve výboru iniciativním, ústavně-
právním a rozpočtovém.
V P r a z e dne 17. prosince 1935.
Petr, Bezděk, dr Mičura,
Janalik, Řičář, Šamalík, Stanislav, Otáhal, Vičánek, Knotek, Sedláček, Bayer, Košek,
Stašek, Světlík, Hintermtiller, dr Jos. Dolanský, Zajíček, dr Hulá, dr Novák, Brukner.
Státní tiskárna v Praze - 6022-35.