Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
IV. volební období. 2. zasedání.
247.
Zpráva
výboru kulturního, ústavně právního a rozpočtového
k usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 149)
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 2 a 43)
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1332 a 2975-111),
kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných
měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě.
1.
Poslanecká sněmovna schválila v dubnu
letošního roku pozměněnou osnovu vlád-
ního návrhu, předloženou poslanecké sně-
movně v červnu r. 1931, kterou se mění
a doplňují zákony o zřizování a vydržování
veřejných měšťanských škol, o docházce do
nich a o jejich správě. Osnova o újezdních
školách měšťanských byla již předložena
v r. 1920 senátu Národního shromáždění
tehdejším ministrem školství a národní
osvěty drem Štefánkem, ale nebyla přijata.
Návrh předložený ministrem školství
drem Dérerem v r. 1931 omezil z důvodů
finančních platnost zákona na školy již
trvající. Kulturní a rozpočtový výbor po-
slanecké sněmovny provedl v ní změny:
V § 16 stanovil vydržovatele nákladů na zří-
zení a vydržování újezdních měšťanských
škol a to tak, že jednu třetinu platí obce pří-
školené, druhou okres, ve kterém měšťan-
ská škola je zřízena nebo se zřídí a třetí
příslušná země. V § 31 škrtnut odst. 1,
kterým platnost zákona omezena byla na
veřejné měšťanské školy pravoplatně zří-
zené do dne vyhlášení zákona, a změněna
formulace § 16, odst. 2, o výlohách vznik-
lých školnímu Újezdu na základě tohoto
zákona.
Změny, které provedl senát na osnově
přijaté poslaneckou sněmovnou, jsou dvě:
1. V § 6 přenesl kompetenci k úpravě
obvodů měšťanských škol ze zemských
školních rad na ministerstvo školství a nár.
osvěty, které bude rozhodovati v dohodě
s ministerstvem financí;
2. k §32 připojil druhý odstavec, kterým
se vymoženost Metelkova zákona (povin-
nost přijímati do měšť. školy děti až do
4 km vzdálenosti) zachovává po tak dlouho,
pokud nebude měšť. škole upraven nový
obvod (do 5 km).
Ad 1. Změna § 6 byla provedena z po-
pudu ministerstva financí, které chce míti
právo spolurozhodovati tam, kde se zatě-
žují státní finance (ze státních přídělů ze-
mím bude nutno hraditi třetiny připadající
na okresy a země; značně se zatíží státní
finance zřizováním nových škol).
Ad 2. Doplněk § 32 byl nutný, ježto zří-
zení újezdních měšť. škol bude možno z pří-
čin finančních prováděti postupně a
do té doby, než se měšťanské škole upraví
2
obvod (Újezd), nutno zachovati v platnosti
ustanovení Metelkova zákona, že měšťan-
ské školy musí přijímati i cizí děti do
vzdálenosti 4 km, kteréžto ustanovení by se
jinak zrušilo, a místní školní rady by
mohly do nové úpravy odmítati cizí
děti, které dosud měly právo choditi do
měšťanské školy.
Kulturní výbor poslanecké sněmovny na-
vrhuje slavné sněmovně, aby tento důležitý
zákon schválila ve znění, jak se na něm
usnesl senát Národního shromáždění
i s připojenými dvěma resolucemi.
V Praze, dne 12. prosince 1935.
V. Jaša v. r.,
předseda.
Jar. Hladký v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne_____
kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných
měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Obvod měšťanské školy.
§ 1.
Každé veřejné měšťanské škole přidělí se
obvod (přiškolené území), aby dětem, bydlí-
cím v něm (§ 22) a povinným docházkou do
měšťanské školy, bylo zajištěno přijetí do ní.
§ 2.
Obvod veřejné měšťanské školy budiž
upraven tak, aby dětem bydlícím v něm byla
jak možno usnadněna pravidelná docházka
do měšťanské školy, při čemž jest dbáti, aby
děti neměly do školy zpravidla dále než 5 km.
§ 3.
Obvody veřejných měšťanských škol na
území hlavního města Prahy, zemského hlav-
ního města Brna, pak měst Liberce, Morav-
ské Ostravy, Olomouce, Opavy a Plzně mo-
hou přesahovati hranice těchto měst jen se
souhlasem jejich obecních zastupitelstev.
Rovněž je souhlasu těchto zastupitelstev po-
třebí k tomu, aby část území jmenovaných
měst byla přiškolena k měšťanské škole
v jiné obci.
3
§ 4.
(1) Jsou-li v téže školní obci nebo v témž
školním újezdě (§ 8) dvě nebo několik veřej-
ných měšťanských škol téhož vyučovacího
jazyka, budiž souhrn obvodů měšťanských
škol, které jsou přístupny chlapcům (chla-
peckých a smíšených), zpravidla shodný se
souhrnem obvodů měšťanských škol, přístup-
ných dívkám (dívčích a smíšených).
(2) Jsou-li v téže školní obci nebo v témž
školním Újezdě veřejné měšťanské školy růz-
ného vyučovacího jazyka, buďte souhrny ob-
vodů škol každého jazyka zpravidla vzájemně
shodné.
§ 5.
(1) Obvody měšťanských škol, zřízených
před účinností tohoto zákona, buďte nově
upraveny tak, aby vyhovovaly ustanovením
§§ 2 až 4. Dokud příslušné rozhodnutí o nové
úpravě obvodu nenabude právní moci, zů-
stává každé veřejné měšťanské škole dosa-
vadní obvod, který jí byl přidělen školními
úřady.
(2) Každé stanovení a každá změna hranic
školního obvodu, pokud jsou zároveň hrani-
cemi školní obce nebo školního Újezdu, mají
za následek i stejnou úpravu hranic školní
obce, pokud se týče školního Újezdu.
§ 6.
Obvody veřejných měšťanských škol zři-
zuje a mění ministr školství a národní osvěty
v dohodě s ministrem financí, vyslechnuv vy-
držovatele školy, nejsa však s výjimkou uve-
denou v § 3 vázán jejich souhlasem nebo ne-
souhlasem. Okolnosti, důležité pro úpravu
školního obvodu, buďte zjištěny komisí, usta-
venou okresním školním úřadem, a to pokud
nutno místním ohledáním. Ke komisi přizve
okresní školní úřad znalce (pedagogického,
zdravotního a technického) a vydržovatele
školy. Jednání, o němž sepsati jest protokol,
je podkladem dalšího úředního řízení, útraty
komise uhradí školní obec nebo školní Újezd,
do jehož působnosti náleží škola, o jejíž obvod
jde. Zažádá-li o změnu obvodu některá obec,
uhradí sama útraty komise.
Měšťanské školy náležející do působnosti
školních obcí.
§ 7.
Nepřesahuje-li obvod veřejné měšťanské
školy nebo souhrn obvodů několika takových
4
škol území školní obce, náležejí tyto měšťan-
ské školy jako dosud i nadále do působnosti
školní obce a do působnosti místní školní rady
nebo místních školních rad v ní zřízených, po-
kud nebyly z této působnosti vyňaty podle
§ 2, odst. 3 zákona ze dne 9. dubna 1920,
č. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa
školství.
Měšťanské školy náležející do působností škol-
ních Újezdů, (újezdní měšťanské školy. )
§ 8.
Přesahuje-li obvod veřejné měšťanské školy
nebo souhrn obvodů několika takových škol
zřízených v téže školní obci území školní obce,
tvoří souhrn místních obcí nebo jejich částí,
přiškolených k této měšťanské škole (měšťan-
ským školám), školní Újezd.
§ 9.
Na školní Újezdy vztahují se všechny před-
pisy, platné o školních obcích, není-li v tomto
zákoně ustanoveno jinak.
§ 10.
Působnost školního Újezdu vztahuje se jen
na veřejné měšťanské školy, zřízené na jeho
území (§ 8), vyjímajíc školy, které spravuje
přímo a výhradně ministerstvo školství a ná-
rodní osvěty podle § 2, odst. 1, č. 3 a odst.
2 a 3 žák. č. 292/1920 Sb. z. a n. školy, ná-
ležející do působnosti školního Újezdu, jsou
vyňaty z působnosti školních obcí a nazývají
se "újezdní měšťanské školy".
Újezdní školní rady.
§ 11.
V školní obci, na jejímž území jest újezdní
měšťanská škola, zřídí se na místě dosavadní
místní školní rady správní orgán společný pro
školní obec i pro školní Újezd, nazvaný
"újezdní školní rada".
§ 12.
(1) újezdní školní rada se skládá:
a) ze zástupců škol, náležejících do působ-
nosti školní obce,
b) ze zástupců škol, náležejících do působ-
nosti školního Újezdu,
c) ze zástupců školní obce,
d) ze zástupců školního Újezdu.
5
(2) Újezdní školní rada člení se ve dva od-
bory:
1. v odbor pro věci školní obce,
2. v odbor pro věci školního Újezdu.
(3) členy prvého odboru jsou zástupci, uve-
dení v odst. 1, písm. a) a c), členy druhého
odboru zástupci, uvedení v odst. 1, písm. b)
a d).
§ 13.
(1) Újezdní školní rada koná jednak schůze
odborů, jednak schůze plenární.
(2) Prvému odboru přísluší usnášeti se sa-
mostatně o věcech, které se týkají výhradně
jen škol, náleže jících do působnosti školní obce,
a práv, povinností a zájmů školní obce. Dru-
hému odboru náleží usnášeti se samostatně
o věcech, které se týkají výhradně jen újezd-
ních měšťanských škol, a práv, povinností a
zájmů školního Újezdu. Do působnosti dru-
hého odboru nenáleží však povinnost sdělávati
soupis školní mládeže a vésti školní matriku,
která zůstává vyhrazena, i pokud jde o žáky
Újezdní měšťanské školy, orgánům té školní
obce, na jejímž území žáci bydlí.
(3) Plenární schůzi újezdní školní rady pří-
sluší voliti předsedu a jeho náměstka a jed-
nati a usnášeti se o věcech, společných všem
školám, které náležejí jinak do působnosti
jednotlivých odborů. Vysloví-li se však
většina přítomných členů některého odboru
proti tomu, aby se plenární schůze usnášela
o některé společné věci, musí býti rozhodnutí
o ní odkázáno oběma odborům v oboru jejich
samostatné působnosti. Vzniknou-li spory
mezi odbory, je předseda nebo jeho náměstek
povinen předložiti věc do tří dnů k rozhod-
nutí nadřízenému okresnímu školnímu úřadu.
§ 14.
Předseda újezdní školní rady nebo jeho ná-
městek předsedá v plenárních i odborových
schůzích a vykonává platná usnesení.
§ 15.
Ostatně platí o újezdních školních radách
nebo jejich odborech obdobně §§ 19 až 21 a 23
až 32 zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. Vládním na-
řízením lze tyto předpisy přizpůsobiti ustano-
vením §§ 12 až 14.
6
Hospodaření školních újezdů a úhrada
věcného nákladu.
§ 16.
(1) O hospodaření školních Újezdů a o se-
stavování a stanovení jejich školních rozpočtů
a účtů platí obdobně všechna ustanovení, plat-
ná v těchto věcech pro školní obce, není-li
v tomto zákoně ustanoveno jinak.
(2) Obce přiškolené zcela nebo zčásti (§8)
uhrazují jednu třetinu nákladu na zřízení a
vydržování újezdní měšťanské školy podle ob-
doby ustanoveni, platných v té které zemi,
o úhradě nákladu na školy obecné, druhou tře-
tinu tohoto nákladu uhrazuje okres, ve kte-
rém měšťanská škola je zřízena nebo se zřídí,
a třetí třetinu ta která země. Stejným způ-
sobem buďte hrazeny výlohy, vzniklé školnímu
újezdu na základě tohoto zákona.
(3) Správa újezdního školního fondu, který
se zřídí ve školních Újezdech na území býva-
lého Slezska podle § 38, odst. 1 zákona ze dne
6. listopadu 1901, č. 41 slez. z. z., týkajícího se
zřizování, návštěvy a vydržování veřejných
škol obecných, přejde na újezdní školní radu.
Převzetí újezdních měšťanských škol do pů-
sobnosti školních Újezdů.
§ 17.
(1) Na školní újezd (újezdní školní fond)
přecházejí všecka práva i všecky závazky,
které příslušely dosud školní obci (místnímu
školnímu fondu) z jejího dosavadního práv-
ního poměru k měšťanské škole, jež podle § 8
přejde z působnosti školní obce do působnosti
školního Újezdu.
(2) Právní závazky třetích osob (jednot-
livců, korporací, nadání, fondů) přispívati na
potřeby měšťanské školy zůstávají v platnosti
i po jejím přechodu do působnosti školního
Újezdu. Zavázala-li se před účinností tohoto
zákona jedna nebo několik z přiškolených obcí
místních, že ponesou náklad na zřízení a vy-
držování měšťanské školy zcela nebo z větší
části, než jak bylo jejich povinností podle
zákona, bude se nadále díti rozvrh nákladů na
přiškolené obce podle ustanovení § 16, odst. 2.
§ 18.
(1) Podrobné provedení úpravy majetko-
vých práv a povinností mezi jednotlivými
7
školními obcemi a školními Újezdy podle § 17
zůstavuje se především dohodě jejich zastupi-
telských sborů. Úmluvu o dohodě předložiti
jest zastupitelstvům všech obcí, jejichž území
náleží zcela nebo zčásti jednak k území školní
obce, jednak k území školního Újezdu. Ne-
podají-li obce do 30 dnů ode dne, kdy byla
úmluva o dohodě dodána obecnímu úřadu,
proti ní námitky, nabývá moci práva. Byly-li
podány námitky, rozhodne o nich v první in-
stanci okresní školní úřad vyslechna příslušné
okresní výbory.
(2) Nedojde-li k dohodě zúčastněných
stran (odst. 1, věta 1. ) do 3 měsíců ode dne,
kdy je k tomu vyzval okresní školní úřad,
nadřízený příslušné újezdní měšťanské škole,
upraví se jejich vzájemná práva a povinnosti
rozhodnutím zemské školní rady, jež je po-
vinna vyslechnouti před rozhodnutím zastupi-
telstva obcí a příslušné okresní výbory. Ne-
dojde-li jejich vyjádření do 60 dnů ode dne,
kdy jim bylo vyzvání doručeno, rozhodne zem-
ská školní rada bez tohoto vyjádření, hledíc
k ustanovením tohoto zákona.
Zvláštní ustanoveni o školních budovách a
místnostech a o vnitřním zařízení újezdních
měšťanských škol.
§ 19.
Veřejné měšťanské škole, která přejde do
působnosti školního Újezdu, buďte ponechány
nadále školní budovy, místnosti i pozemky
s příslušenstvím a veškeré vnitřní zařízení
školy (nábytek, nářadí, vyučovací a učebné
pomůcky, knihovny atp. ), kterých užívala,
než přešla do působnosti školního Újezdu, při
čemž školní Újezd vstoupí v příčině jmenova-
ných předmětů do právních poměrů dosavad-
ního zákonného nositele věcného nákladu na
zmíněnou školu, pokud není v tomto zákoně
stanoveno jinak.
§ 20.
(1) Hradila-li některá obec před účinností
tohoto zákona na nemovitosti a movitosti,
uvedené v § 19, náklad, který na obec připadl
podle dosavadních předpisů nebo podle
zvláštní úmluvy, zcela nebo zčásti zápůjčkou,
již dosud nesplatila, jest školní Újezd povinen
nahrazovati jí počínaje dnem 1. ledna 1937
náklad na úrokování a umořování zápůjčky
dosud nesplacené, nedohodnou-li se zúčast-
něné obce do 1. července 1936 jinak.
8
(2) Z povinnosti přispívati školnímu Újezdu
na náhradu nákladu uvedeného v předchozím
odstavci jest však vyňata obec, přiškolená
k měšťanské škole již před účinností tohoto
zákona, která již zaplatila část nákladu na ne-
movitosti a movitosti, uvedené v § 19, při-
padlého na ni podle dosavadních předpisů nebo
podle zvláštní úmluvy, nebo která prohlásí, že
tuto část nákladu sama zaplatí.
(3) Předchozí ustanovení o obcích platí
i o osadách zápůjčky učinivších.
§ 21.
(1) Přejde-li do působnosti školního Újezdu
veřejná měšťanská škola, která nemá vlastní
samostatné budovy a užívá společně se školou
jinou místností ve školní budově, náležející
buď veřejné obecné škole, buď školní obci
nebo některé místní obci, jest školní Újezd
povinen, aby po dobu tohoto užívání, pokud
jde o školní budovu:
a) nesl zcela náklad, jehož je potřebí, aby
místnosti výhradně užívané jen měšťanskou
školou byly udržovány v dobrém stavu;
b) přispíval k úhradě ostatního nákladu na
udržování školní budovy v dobrém stavu, ne-
jde-li o náklad na místnosti, užívané jen ško-
lou jinou;
c) přispíval na úrokování a umořování dlu-
hů školní obce nebo přiškolených obcí (osad),
pokud byly učiněny před účinností tohoto zá-
kona na úhradu nákladů na opatření školní
budovy s příslušenstvím a nejsou dosud za-
placeny.
(2) Příspěvky školního Újezdu podle
odst. 1, písm. b) a c) i způsob jejich placení
určí se dohodou mezi školní (místní) obcí
(osadou) a školním Újezdem, kterou jest sdě-
liti všem přiškoleným obcím. Nedojde-li k do-
ihodě nebo podá-li do 15 dnů ode dne vyroz-
umění některá z přiškolených obcí proti do-
hodě u okresního školního úřadu námitky, roz-
hodne ve věci tento úřad, vyslechna příslušné
okresní výbory. Jde-li o výši příspěvku, může
úřad, neuzná-li za vhodné měřítko jiné, roz-
vrhnouti příspěvky školního Újezdu podle
odst. 1, písm. b) a c) tak, aby byly k úhrnu
všech příslušných nákladů v témž poměru, ve
kterém jest úhrnná plocha místností užíva-
ných jen měšťanskou školou k úhrnné ploše
všech místností v budově, při čemž se míst-
nosti, kterých užívá měšťanská škola společně
s jinou školou, čítají na vrub měšťanské školy
9
polovinou své plochy. Proti rozhodnutí mohou
se odvolati školní (místní) obec (osada),
školní Újezd a přiškolené obce.
O docházce do měšťanských škol.
§ 22.
(1) Choditi do veřejné měšťanské školy
jsou povinny v době své školní povinnosti děti
československých státních občanů, mající
trvalé bydliště v jejím obvodě, které vyhovují
podmínkám, platným pro přijetí do této školy.
(2) Za bydliště dětí se pokládá trvalé byd-
liště otcovo, u dětí nemanželských matčino,
u dětí jednostranně osiřelých a u dětí manželů
rozvedených, rozloučených nebo odděleně ži-
jících toho z rodičů, v jehož péči se dítě na-
chází, u oboustranných sirotků, pak u dětí,
jejichž rodiče jsou neznámí, a u dětí, odňatých
moci otcově, trvalé bydliště toho, kdo má podle
platných předpisů právo dítě vychovávati.
Dětí v cizí péči (ošetřovanou, schovanou) týká
se povinnost podle odst. 1 jen tehdy, jsou-li
dány do cizí péče trvale a trvale bydlí v škol-
ním obvodě; netýká se dětí, které rodiče nebo
jejich zástupci dali do cizí péče na byt a stravu
a pod. jen dočasně, aby chodily do školy v ji-
ném obvodě, než je ten, v němž mají trvalé
bydliště.
§ 23.
(1) Povinnosti choditi do veřejné měšťan-
ské školy jsou zploštěny:
a) děti, které chodí do škol středních;
b) děti úchylné (hluchoněmé, slepé, málo
nadané, mravně vadné, zmrzačelé atp. );
c) děti, zproštěné povinnosti choditi do
školy vůbec pro těžký neduh tělesný nebo du-
ševní, který znemožňuje vyučování nebo
školní docházku;
d) děti chodící do soukromých měšťan-
ských škol;
e) děti vyučované doma. pokud se jim do-
stává tímto způsobem vzdělání, předepsaného
měšťanským školám, aspoň dostatečnou mě-
rou.
(2) Mimo to může okresní školní úřad
zprošťovati jednotlivé děti od povinné do-
cházky do měšťanské školy z důvodů zvlášt-
ního zřetele hodných.
10
§ 24.
Děti, které sice nejsou povinny choditi do
veřejné měšťanské školy, ale vyhovují pod-
mínkám, platným pro přijetí do této školy,
buďte na žádost svých zákonných zástupců
do ní přijaty, nepřekročí-li se jejich přijetím
nejvyšší přípustný počet žactva v některé
třídě a nepřeplní-li se tím školní místnosti.
§ 25.
Dětem, bydlícím v obvodě měšťanské školy,
které po skončené školní povinnosti chtějí
dále choditi do měšťanské školy, může to býti
za podmínek § 24 dovoleno, zejména když je-
ště nevychodily nejvyšší třídy. Avšak újezdní
školní rada může jim kdykoli odepříti další
návštěvu školy, když učitelská konference se
stanoviska školního a zejména se zřetelem ke
školní kázni to navrhne.
§ 26.
Kdyby přijetím dětí, které nejsou povinny
choditi do veřejné měšťanské školy, vzešla
nezbytnost zříditi při škole novou třídu, mo-
hou býti tyto děti do školy přijaty jen s po-
volením zemské školní rady, dali-li ku přijetí
souhlas vydržovatelé školy.
§ 27.
Zjišťuje-li se počet žactva, který je podmín-
kou pro zřizování pobočných tříd při veřejné
měšťanské škole, budiž přihlíženo jen k dě-
tem, které jsou podle § 22 povinny choditi do
této školy a skutečně do ní chodí, a pak k dě-
tem, které byly přijaty podle § 26.
§ 28.
Počet tříd veřejných obecných (ludových)
škol v obvodu újezdní měšťanské školy budiž
upraven podle počtu žactva na nich po od-
chodu dítek na újezdní školu měšťanskou.
Zvláštní ustanovení pro zemi Slovenskou
a Podkarpatoruskou.
§ 29.
Ustanovení tohoto zákona platí též pro
obecní a státní měšťanské školy v zemi Slo-
venské, avšak s těmito odchylkami:
1. Ustanovení § 3 vztahuje se též na obvody
měšťanských škol na území měst Bratislavy
a Košic.
2. Kdekoli se v zákoně užívá slov "školní
obec", rozumí se tím v zemi Slovenské poli-
11
tické obce, pokud se týče politické obce spo-
jené podle § 46 zák. čl. XXXVIII/1868,
o vyučování v národních školách, a to po
dobu, než se i tam zřídí školní obce.
3. Na dobu, než se zřídí v zemi Slovenské
a) zemská školní rada,
b) okresní školní úřady,
budou působnost, přikázanou jim tímto zá-
konem, vykonávati,
pokud jde o státní újezdní měšťanské
školy,
ad a) ministerstvo školství a národní
osvěty,
ad b) školní inspektoři,
pokud pak jde o ostatní újezdní měšťanské
školy,
ad a) zemský úřad,
ad b) okresní úřady, vyjímajíc působnost
podle § 23, odst. 2, kterou budou v téže době
vykonávati školní inspektoři.
4. Dokud se v zemi Slovenské nezřídí místní
školní rady, vztahují se ustanovení tohoto
zákona, týkající se místních školních rad, na
příslušné obecní školské stolice, pokud se týče
na příslušná kuratoria státních měšťanských
škol.
5. Na dobu, než se v zemi Slovenské zřídí
školní obce, zřídí se újezdní školní rady vedle
dosavadních obecních školských stolic a kura-
torií pro ludové školy a přísluší jim jen opa-
třovati věci týkající se újezdních měšťanských
škol a školních Újezdů. Nečlení se v odbory a
skládají se jen ze zástupců škol, náležejících
do působnosti školního Újezdu, a ze zástupců
školního Újezdu.
6. Stane-li se újezdní měšťanskou školou
škola dosud státní, jejíž budova, místnosti a
pozemky s příslušenstvím a vnitřním zaříze-
ním školy (nábytkem, nářadím, vyučovacími
a učebnými pomůckami, knihovnami atp. )
jsou ve vlastnictví státu, zůstanou tyto věci
nadále v jeho vlastnictví a propůjčí se újezdní
měšťanské škole k dalšímu užívání. Školní
Újezd je však povinen uhrazovati výlohy
spojené s udržováním těchto věcí v dobrém
stavu.
7. Ministr školství a národní osvěty může,
přihlížeje k zvláštním poměrům místním,
ustanoviti, zda, v kterém rozsahu a po kte-
rou dobu bude stát uhrazovati vydání spo-
jená s vydržováním školy, uvedené pod č. 6,
která dosud uhrazoval a která by měl pře-
vzíti na sebe školní Újezd.
12
§ 30.
Ustanovení § 29 s výjimkou bodu 1 platí
obdobně též pro zemi Podkarpatoruskou, do-
kud zákon jejího sněmu v mezích jeho pů-
sobnosti neustanoví jinak. Ustanovení § 3
vztahuje se též na obvody měšťanských škol
na území měst Užhorodu a Mukačeva.
Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 31.
Ustanovení §§ 2 až 21, 26 až 28 netýkají
se veřejných měšťanských škol, které spra-
vuje přímo a výhradně ministerstvo škol-
ství a národní osvěty podle § 2, odst. 1, č. 3
a odst. 2 a 3 zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. Usta-
novení §§ 22 až 25 vztahují se na tyto školy
s výhradou ustanovení § 2, odst. 1 a 2 zák. č.
292/1920 Sb. z. a n., podle nichž správa jich
přísluší výhradně ministerstvu školství a ná-
rodní osvěty.
§ 32.
(1) Ode dne účinnosti tohoto zákona pozbý-
vají platnosti všechna v jiných předpisech ob-
sažená ustanovení, která mu odporují, ze-
jména:
a) zemský zákon pro Čechy ze dne 18.
srpna 1880, č. 38 čes. z. z., kterým se objas-
ňuje zákon, daný dne 24. února 1873, č. 16
čes. z. z., jímž se upravuje zřizování a vydržo-
vání veřejných-škol obecných,
b) § 6, odst. 4 zákona ze dne 13. července
1922, č. 226 Sb. z. a n., jímž se mění a do-
plňují zákony o školách obecných a občan-
ských,
c) § 3 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189
Sb. z. a n., o školách národních a soukromých
ústavech vyučovacích a vychovávacích, ve
znění, upraveném zákonem ze dne 9. dubna
1920, č. 295 Sb. z. a n.; ustanovení tohoto
paragrafu zůstávají však v platnosti pro ve-
řejné měšťanské školy spravované přímo a
výhradně ministerstvem školství a národní
osvěty.
(2) Ustanovení, uvedená v odstavci 1 to-
hoto paragrafu, zůstávají však v platnosti pro
veřejné školy měšťanské, zřízené do dne vy-
hlášení tohoto zákona, po tak dlouho, pokud
jim nebudou upraveny obvody podle § 5 to-
hoto zákona.
13
§ 33.
(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1.
ledna 1936. Již před tímto dnem lze provésti
podle předpisů tohoto zákona opatření pře-
chodná a opatření, jež zákon ku včasnému
provedení předpokládá již v roce předchozím.
(2) Provedením tohoto zákona se pověřuje
ministr školství a národní osvěty v dohodě
s ministry vnitra a financí.
II.
ústavně právní výbor projednal usne-
sení senátu Národ. shromáždění rep. Česko-
slovenské o usnesení posl. sněmovny k vlád-
nímu návrhu zákona, kterým se mění a do-
plňují zákony o zřizování a vydržování ve-
řejných měšť. škol, o docházce do nich a
jich správě - ve své schůzi konané dne
13. prosince 1935 a vyslovil souhlas
se změnami provedenými v senátě pokud
se týče § 6 a § 32 osnovy zákona tak, jak
schválil je též výbor kulturní.
Pokud se týče změny v § 6 projevil
úst. práv. výbor přání, aby případnými zá-
sahy min. financí nebyly vážně ohroženy
zmíněné kulturní požadavky jednak vzdá-
lených obcí venkovských a zejména na Slo-
vensku a Podk. Rusi, což týká se tam otáz-
ky zřizování a vydržování škol vůbec.
Ohledně § 23, odst. e), vzal úst. práv.
výbor na vědomí, že zjištění soukromého
vyučování provádí se podle dosavadních
platných říšských školských zákonů okres-
ními školními výbory, které v případě ne-
dostatečných výsledků nařídí návštěvu
školy veřejné.
Okresní školní úřad je ustálený termín
užívaný v zákonech, po případě v naříze-
ních a rozumí se jím okresní školní výbor
v okresech venkovských a městský školní
výbor v městských okresech školních. Je
to tedy pojem nadřaděný oběma uvede-
ným pojmům a vytvořený z důvodů struč-
nosti.
Na Slovensku budou podle výslovného
ustanovení § 29 vykonávati působnost
okresního školního úřadu školní inspektoři
případně úřady politické.
ústavně-právní výbor navrhuje posla-
necké sněmovně, aby zákon tento přijat byl
ve znění schváleném v senátu Nár. shro-
máždění.
V Praze dne 13. prosince 1935.
Dr Patejdl v. r.,
předseda.
Václav Pozdílek v. r.,
zpravodaj.
III.
Rozpočtový výbor jednal ve své schůzi dne 17. prosince 1935 o shora uvedeném
usnesení senátu, projevil souhlas s usnesením výboru kulturního a ústavně právního
a doporučuje poslanecké sněmovně toto usnesení senátu beze změny k ústavnímu
schválení.
V Praze, dne 17. prosince 1935.
Teplanský v. r.,
předseda.
Dr. inž. Brdlík v. r.,
zpravodaj.
14
Resoluce kulturního výboru.
1. Vláda se vybízí, aby uložila všem vydržovatelům škol (zvláště zemským výbo-
rům a ministerstvu školství), aby se zřetelem na zájmy pedagogické a vyučovatelské
nespojovali společnou správou dvě školy, na př. obecnou s měšťanskou. Jednotlivé
školy o větším počtu tříd buďte zpravidla rozdělovány na školy dvě.
2. Ministerstvu školstva a národnej osvěty sa ukládá, aby v lehote čo najkratšej
předložilo návrh zákona, ktorým sa sriaďuje zemská školská rada pre Slovensko a
Podkarpatsku Rus.
Státní tiskárna v Praze. - 5992-35.