Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

238.

Zpráva

rozpočtového výboru
k vládnímu návrhu zákona (tisk 153),

jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n.

o stabilisačních bilancích.

Zaklad novelisace zákona o stabilisačních
bilancích jest týž, jako základ pro původní
návrh zákona o stabilisačních bilancích.
Jsou to změny hospodářských poměrů, po-
dle nichž se musí měniti také zákon, který
těmto změnám již neodpovídá. Původní zá-
kon měl účel ne fiskální, ale národohospo-
dářský, opíral se o stabilisovanou korunu a
usiloval o převedení bilančních hodnot na
stejnou měnovou jednotku. Sledoval dále
zásadu bilanční kontinuity, ocenil nově
předměty, které jsou jen trvale v užívání
podniku (budovy, pozemky, stroje, zaří-
zení). Při tom zákon byl velmi liberální,
byl fakultativní, v ocenění stanovil pouze
určitou hranici nahoru (cenou pořizovací a
obecnou za předpokladu, že podnik bude
provozován dále), ne však dolů a poskytl
tak znamenitou možnost tichých reserv.
Stabilisační přebytek nebyl výnosem, nebyl
ziskem, nebyl předmětem zdanění a stejně
také schodek nebyl ztrátou.

Původní zákon usiloval o nové ocenění
předmětů, které jsou v trvalém užívání
v nové měnové jednotce, poněvadž dosa-
vadní nízké ocenění vedlo k nízké amorti-
sační kvótě a zvyšovalo tak zdánlivě zisk
na účet podstaty. Daň pak, která byla pře-
depsána z tohoto zdánlivě zvětšeného zisku,
pomáhala ztravovati substanci. Proto pů-
vodní zákon sledoval především tyto dvě
zásady:

1. Správné ocenění investic, správné vy-
počtení amortisační kvóty a tím zabránění
ztravování substance.

2. Správné zdanění zisku, který by nebyl
zvětšen o nedostatečnou amortisační kvótu.

To byly zásady a cíl předlohy původní
"o stabilisačních bilancích". Jaké jsou zá-
sady novelisace zákona?

Novelisace zákona vychází rovněž z před-
pokladu stabilisované koruny, která však
na rozdíl dřívější znehodnocené koruny po-
čítá s korunou zhodnocenou především de-
flací, což má v zápětí pokles cen předmětů,
které jsou v trvalém používání podniku.
Ale tyto předměty výše oceněné, než jest
jejich dnešní cena, pohlcují vyšší amorti-
sační kvótu, jíž není již více zapotřebí ku
nastřádání obnovovacího fondu. Proto jest
nutno, aby amortisační kvóta byla úměrně
snížena tak, aby čistý výnos stoupl a fi-
nanční správa dostala správně vyměřenou
daň výdělkovou a autonomní svazky své
přirážky.

Jak pronikavým způsobem projevily se
důsledky zákona o stabilisačnich bilancích
a ovšem také zákona o přímých daních, ze-
jména ustanoveními, že zapravená daň
s přirážkami jest odčitatelnou položkou
nebo použitím holdingu, poučí nás těchto
několik cifer:

2

Jest jen litovati toho, že k novelisaci při-
chází pozdě, kdy namnoze nebude již možno
zachytiti to, co právem náleželo státu a
autonomním svazkům.

Vedle důvodů již uvedených přispívá
také k novelisaci pozdě probuzené vědomí,
že určité úlevy zejména podle zákonů č.
102/1921 a 403/1922 dostávaly se dvakrát.

V novele zákona o stabilisačních bilan-
cích hledí se docíliti vyrovnání tím, že § 5,
odst. 2 se mění vypuštěním slov "v patnácti
letech počínajíc dnem ustanovení výcho-
diskové bilance" a odnímá se právo dispo-
novati libovolně stabilisačním reservním
fondem po uplynutí 15tileté lhůty.

Tato změna se také důsledně provádí
v § 16, odst. 2 s výhradou případů v § 22,
odst. 8.

V § 22, odst. 8 dává se totiž možnost sní-
žení v počáteční bilanci 1935 všech před-
mětů trvale v podniku užívaných. Bilance
ovšem musí býti schválena a u podniků ve-
řejnoúčtujících uveřejněna. Snížení - úby-
tek jest volno uhraditi ze stabilisačního
reservního fondu a tato částka jest pova-

žována za zdaněnou. Naproti tomu odpisy
mají býti prováděny jen ze snížených
hodnot.

Změna v § 22, odst. 1 zaručuje sice
reservnímu fondu, jenž vznikl z přebytků
ocenění, nezdanitelnost, krytí bilančních
ztrát, ale také zaručuje se státu pro případ
likvidace podniku postih zvláštní daní vý-
dělkovou.

Další ustanovení § 22, odst. 6 - snižuje
odpisy při vyměření daně důchodové a obou
daní výdělkových každoročně po dobu 10
let o částku rovnající se 1% přebytku, po-
vstalého při novém ocenění. Tato částka se
zdaní a nebude ani v následujících letech
daněprostě odpisována.

Dále v § 22, odst. 7 postihují se ti, kteří
použili odpisu podle zákona 102 z r. 1921 a
403 z r. 1922 a kteří si přes to znovu ve
východiskové bilanci předměty ocenili a to
snížením řádných odpisů, dalšími 2% po
dobu 10 let z přebytku povstalého při no-
vém ocenění. Poněvadž by mohl nastati
případ, že by poplatník tímto ustanovením
mohl býti poškozen, stanoví se dále, že pře-
bytek, který nedosahuje při novém ocenění
20% celkového přebytku (§ 4, odst. 1 zák.
č. 78 z r. 1927), sníží se předpisy vedle sní-
žení podle odst. 6 každoročně po dobu 10
let pouze o částku, rovnající se 10% pře-
bytku, povstalého při novém ocenění těchto
předmětů.

Zákon však kromě nuceného snížení odst.
6 a 7 připouští i snížení dobrovolné a to po-
dle odst. 8 a 9. Jestliže snížení bilančních
hodnot (s vyloučením pozemků) bude činiti
nejméně 12% celkového přebytku, nenasta-
nou účinky uvedené v odst. 6 a rovněž ne-
nastanou účinky, uvedené v odst. 7, bu-
de-li toto snížení činiti nejméně 20% cel-
kového přebytku.

Konečně v odst. 10 jest přísné ustano-
vení pro ty, kteří překročili meze stanovené
v § 2 zákona č. 78 z r. 1927. Těm mají se
snížiti po dobu 10 let řádné odpisy podle
§ 6 o další 2% přebytku povstalého podle
§ 4, odst. 1 vpředu citovaného zákona.

V těchto případech působí rozhodčí soud
. (§ 20) a částka se zdaní a nemůže býti ani
v následujících letech daněprostě odepiso-
vána.

Novelisace zákona má závadu ve své li-
neárnosti, ale jiného východiska nebylo,
neboť by muselo dojíti k novému přehodno-
cení předmětů a pro to není dostatečná sta-
bilisace hospodářských poměrů.

3

Výnos těchto opatření jest těžko odhad-
nouti, ale jedna zásada musí býti dodržena,
aby těmito opatřeními nebyla oslabena hos-
podářská existence podniku.

Z uvedených důvodů dovoluje si rozpoč-
tový výbor doporučiti vládní návrh zákona

č. tisku 153 na novelisaci zákona o stabili-
sačních bilancích poslanecké sněmovně
k ústavnímu schválení se změnami prove-
denými výborem rozpočtovým. Současně
doporučuje ke schválení dvě přijaté re-
soluce.

V Praze, dne 19. prosince 1935.

P. Teplanský v. r.,

předseda.

R. Chalupa v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne............................ 1935,

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n.

o stabilisačních bilancích.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 78/1927 Sb. z. a n. se mění a do-
plňuje takto:

a) Ustanovení § 5, odst. 2 bude zníti:

"(2) Kromě případu likvidace podniku a
kromě případů uvedených v § 6 a v § 22, odst.
8 lze tohoto fondu upotřebiti jen ke krytí bi-
lančních ztrát. Jeho upotřebení k jiným úče-
lům, zejména k doplnění nebo k vyplácení
dividendy (podílu na zisku), není dovoleno. "

b) Ustanovení § 16, odst. 2, věta druhá
bude zníti:

"Tohoto fondu smí býti užito - kromě pří-
padu likvidace společnosti a kromě případu
uvedeného v § 22, odst. 8 - jen ke krytí bi-
lančních ztrát. Jeho upotřebení k jiným úče-
lům, zejména k doplnění nebo k vyplácení di-
videndy (podílu na zisku), není dovoleno. "

c) Ustanovení § 22, odst. 1, věta druhá
bude zníti:

"Bude-li z přebytku toho zřízen reservní
fond (§§ 4 a 5) a upotřebí-li se ho ke zvýšení
základního kapitálu (§ 6) nebo ke krytí bi-
lančních ztrát (§5, odst. 2), bude s ním při
vyměřování zvláštní daně výdělkové naklá-
dáno jako s fondem zdaněným. "

4

d) Za § 22, odst. 5 vkládají se jako od-
stavce 6, 7, 8, 9 a 10 tato ustanovení:

"(6) Počínajíc berním rokem 1935 sníží
se při vyměření daně důchodové, všeobecné
daně výdělkové a zvláštní daně výdělkové
řádné odpisy [§ 15, č. 1, písm. b) a § 79,
písm. f), odst. 1 zákona o přímých daních],
provedené na všech předmětech trvale v pod-
niku užívaných, každoročně po dobu 10 let
o částku rovnající se 1% přebytku povstalého
při novém ocenění podle § 4, odst. 1, vyjímajíc
přebytek povstalý novým oceněním pozemků,
u nichž není odpis přípustný. Tato částka se
započítá do daňového základu a nemůže býti
ani v následujících letech daněprostě od-
pisována.

(7) Poplatníkům, kteří provedli na před-
mětech trvale v podniku užívaných mimo-
řádné odpisy podle zákonů ze dne 3. března

1921, č. 102 Sb. z. a n., a ze dne 21. prosince

1922, č. 403 Sb. z. a n., a kteří ve výcho-
diskové bilanci tytéž předměty nově ocenili,
sníží se řádné odpisy uvedené v odstavci 6
každoročně po dobu 10 let o další 2% pře-
bytku povstalého při novém ocenění podle
§ 4, odst. 1, vyjímajíc přebytek povstalý
novým oceněním pozemků, u nichž není odpis
přípustný. Prokáže-li však poplatník, že pře-
bytek povstalý při novém ocenění těchto před-
mětů nedosahuje 20% celkového přebytku
podle § 4, odst. 1, sníží se řádné odpisy -
kromě snížení podle odstavce 6 - každoročně
po dobu 10 let pouze o částku rovnající se
deseti procentům přebytku povstalého při
novém ocenění těchto předmětů. Ustanovení
druhé věty odstavce 6 platí i zde.

(8) Poplatníci mohou v počáteční bilanci
za obchodní období 1935 (1935/1936) snížiti
bilanční hodnotu všech předmětů trvale v pod-
niku užívaných, jež byla vykázána v bilanci
bezprostředně předcházející. Tato počáteční
bilance musí býti schválena a u podniků ve-
řejně účtujících uveřejněna nejpozději se
schválením a uveřejněním bilance za ob-
chodní období 1935 (1935/1936). Takto po-
vstalý úbytek je dovoleno uhraditi ze stabili-
sačního reservního fondu (§ 4); s částkou
fondu takto upotřebenou bude při vyměření
zvláštní daně výdělkové za berní rok 1935
(1936) nakládáno jako se zdaněnou. Odpisy
na předmětech podle tohoto odstavce nově
oceněných mohou býti prováděny pouze podle
snížených hodnot.

(9) účinky uvedené v odstavci 6 nenasta-
nou, bude-li snížení bilančních hodnot podle

5

odstavce 8 - nehledíc ke snížení hodnoty po-
zemků - činiti dohromady nejméně 12% cel-
kového přebytku podle § 4, odst. 1 a roz-
vrhne-li poplatník toto snížení podle poměru
bilančních hodnot dotyčných majetkových
součástí, vykázaných v bilanci bezprostředně
předcházející. Za týchž podmínek nenastanou
ani účinky uvedené v odstavci 7, bude-li toto
snížení činiti nejméně 20% celkového pře-
bytku.

(10) Poplatníkům, kteří při novém ocenění
překročili meze stanovené v § 2, lze řádné
odpisy uvedené v odstavci 6 snížiti každo-
ročně po dobu 10 let o další 2% přebytku po-
vstalého podle § 4, odst. 1, vyjímajíc přebytek
povstalý novým oceněním pozemků, u nichž
není odpis přípustný. Rozhodovati o tom pří-
sluší ministerstvu financí, a to nejdéle do
dvou let, počítajíc ode dne účinnosti tohoto
zákona. V těchto případech působí rozhodčí
soud (§ 20) jakožto znalec. Ustanovení druhé
věty odstavce 6 platí i zde. "

čl. II.

(1) Ze zvýšení akciového kapitálu úplnou
nebo částečnou přeměnou reservního fondu
stabilisačního v kapitál akciový podle § 6,
usneseného v roce 1935 valnou hromadou
akciové společnosti nebo komanditní společ-
nosti na akcie, platí se poplatek z akcií ve výši
15 %.

(2) Došlo-li k vydání nebo nakolkování
akcií před vyhlášením tohoto zákona, budiž
poplatek zaplacen do 30 dnů ode dne vyhlá-
šení. Jinak platí přiměřeně ustanovení o po-
platku z akcií.

čl. III.

Tento zákon provede ministr financí v do-
hodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce.

1. Vláda se vyzývá, aby při provádění tohoto zákona byl brán mimořádný zřetel
na podniky, které ve smyslu ustanovení zákona č. 78/1927 použily stabilisačních
přebytků k úhradě bilančních ztrát vzniklých při provozování podniku a to způsobem,
který již vládu vedl při vydání zákona o daních přímých (76/1927) a aby stejně bylo
k těmto případům přihlíženo i při chystané novelisaci téhož zákona.

2. Vláda se žádá, aby při vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze
dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n. o stabilisačních bilancích pamatovala na pod-
poru průmyslů exportních.

Státní tiskárna v Praze. -5895-35