Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

235.
Návrh

poslance Karla Kuta

na změnu některých ustanovení Ústavní listiny o volbě a o úřadu presidenta

republiky a jeho náměstka a na změnu zákona ze dne 9. března 1920

čís. 161 Sb. z. a n. o volbě presidenta republiky.

Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna usnesla:

Zákon

ze dne ........................

kterým se mění některá ustanovení Ústavní listiny

o volbě a o úřadu presidenta republiky a jeho náměstka

a zákon ze dne 9. března 1920 čís. 161 Sb. z. a n.

o volbě presidenta republiky.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Vládě se ukládá, aby neprodleně předložila
Národnímu shromáždění návrh ústavního zá-
kona, kterým by byla pozměněna ustanovení
o dosavadním způsobu volby presidenta repu-
bliky, o jeho úřadu a o úřadu jeho náměstka
a aby zároveň předložila Národnímu shro-
máždění návrh zákona, kterým by byl pozmě-
něn ve stejném smyslu zákon ze dne 9. března
1920 čís. 161 Sb. z. a n., při čemž nechť před-
ložené osnovy obsahují zvláště tyto zásady:

Část I.

1. President československé republiky jest
volen lidem a to přímým hlasováním podle
zásad práva volení do sněmovny poslanecké:

2

2. presidentem československé republiky
může býti toliko státní občan národnosti
československé;

3. kandidáty pro úřad presidenta republiky
nominuje Národní shromáždění a to tím způ-
sobem, že provede volbu podle zásad dosavad-
ního způsobu volení presidenta republiky. Kan-
didáti, kteří při této první a jediné volbě
v Národním shromáždění na sebe soustředí
aspoň 30 hlasů, budou pojati do společné kan-
didátní listiny, která bude předložena k roz-
hodnutí lidu. Budou na této listině seřazeni
v pořadí určeném počtem hlasů, který na sebe
v Národním shromáždění soustředili;

4. hlasování lidu provádí se označením
jména kandidáta na této společné listině.
Listina žádné jméno neoznačující považuje se
za lístek prázdný;

5. kandidáti učiní před pojetím do kandi-
dátní listiny prohlášení, že kandidaturu Ná-
rodního shromáždění přijímají a osvědčí, že
jsou národnosti československé;

6. k platnosti lidové volby jest třeba hlaso-
vací účasti nadpoloviční většiny všech k hla-
sování oprávněných voličů do sněmovny posla-
necké a nadpoloviční většiny všech platných
odevzdaných hlasů, při čemž lístky prázdné
jsou za platně odevzdané hlasy považovány;

7. nevedla - li první volba k cíli, vykoná se
užší volba mezi dvěma kandidáty, kteří ob-
drželi nejvíce hlasů. Zvolen je ten, kdo obdržel
více hlasů, v případě rovnosti rozhoduje los;

8. volba kandidátů Národním shromáždě-
ním koná se šestou neděli před uplynutím vo-
lebního období úřadujícího presidenta, volba
lidem čtvrtou neděli a eventuelní volba užší
poslední neděli před uplynutím volebního ob-
dobí presidentova;

9. ostatní ustanovení ústavní listiny o pre-
sidentu republiky, pokud nejsou těmito navr-
hovanými změnami dotčena, zůstávají nezmě-
něna, až na normu § 58 odst. 4. Ústavní listiny,
kde podepsaní navrhují změnu v tomto znění:

"Nikdo nemůže býti více než dvakráte po
sobě zvolen. Kdo byl presidentem po dvě po
sobě jdoucí období, nemůže opět zvolen býti,
dokud neskončí volební období presidenta tře-
tího, nehledě k tomu, stalo - li se tak uplynutím
času, smrtí nebo vzdáním. Ustanovení toto
nevztahuje se na prvního presidenta českoslo-
venské republiky. "

10. v § 61 o volbě náměstka presidentova,
jehož volba zůstává svěřena Národnímu shro-

3

máždění podle způsobu volby dosavadní, ne-
navrhují podepsaní změn, až na znění 2. od-
stavce tohoto § 61, který má zníti:

"V době, kdy někdo pro překážku § 58 ne-
může býti presidentem, nemůže býti ani jeho
náměstkem. Rovněž nemůže býti náměstkem
presidenta republiky zvolen občan republiky,
jenž není národnosti československé. "

V důsledku tohoto doplňku k § 61 ústavní
listiny a v důsledku výše navrhovaných změn,
navrhují podepsaní škrtnutí § 62 ústavní
listiny.

část II.

Ve smyslu výše navrhovaných změn ústavní
listiny budiž pozměněn i zákon ze dne 9.
března 1920, č. 161 Sb. z. a n. o volbě presi-
denta republiky.

Důvodová zpráva.

Podepsaní soudí, že president republiky
má i na příště býti osobností, jež není je-
dině činitelem ústavním, nýbrž i vůdcem
většiny národa. Demokratický president
má býti volen demokratickou vůlí lidovou,
aby i v jeho osobě byla naplněna první a
základní norma Ústavní listiny republiky
československé, která praví:

§ 1. "Lid je zdrojem veškeré státní moci
v republice československé"

a která jest ihned v zápětí další normou
Ústavní listiny takto doplňována:

§ 2. "Stát československý je demokra-
tická republika, jejíž hlavou je volený pre-
sident. "

Podepsaní soudí, že volba presidenta repu-
bliky lidem povede v občanstvu celého státu
k zvýšení pocitu demokratické odpovědnosti
v každém občanu a ke zvýšení pocitu ná-
rodní solidarity, kterou dnes náš národní
stát při stranické roztříštěnosti našeho par-
lamentního zřízení tolik potřebuje. Domní-
vají se, že naše demokratická soustava musí
býti z přítmí stranictví vyvedena na světlo
pravdy skutečné národní vůle a že tu osob-
nost budoucí hlavy státu je především ně-
čím, co musí býti oproštěno od zákulisních
stranických jednání svobodným rozhodová-
ním národa. Podepsaní se tu dovolávají
i slov prvního presidenta republiky:

"Demokracie spočívá na veřejnosti... Po-
vinnost a právo demokratické veřejnosti od-
straňuje tajnost a tajnůstkářství, augur-
ství v nejširším slova smyslu... " ("Svě-
tová revoluce", str. 547, 548. )

Pokud jde o tu část návrhu, kde
žádají, aby ústavní listinou bylo výslovně
stanoveno, že presidentem československé
republiky může býti jedině příslušník ná-
rodnosti československé, dokládají pode-
psaní, že československo je jediným snad
státem, kde při sdělávání ústavní listiny
bylo opomenuto národní ráz státu tímto či
podobným ustanovením zdůrazniti, činí tak
výslovně i státy, které stejně jako česko-
slovensko jsou mezinárodněprávně i ústavně
vázány předpisy o t. zv. ochraně menšin,
jako na př. Jugoslávie nebo Rumunsko,
které v úvodu svých ústavních listin se
prohlašují za státy národní, činí tak i Pol-
sko, jehož ústava má rovněž výslovný před-
pis, že presidentem republiky může býti je-
dině Polák a katolík. Podepsaní nemohou
přiznati ani teoretickou možnost, že jimi na-
vrhované ustanovení by bylo v rozporu s ně-
jakými závazky státu. Normy práva mezi-
národního zajisté neměly v úmyslu tak ne-
smyslné ustanovení nám uložiti a po stránce
ústavní je přece Národní shromáždění je-
dině a sdostatek povoláno k změně či k do-
plnění ústavy svého státu.

4

Podepsaní se konečně dovolávají i vše-
obecného souhlasu, jakého se dostalo v po-
slanecké sněmovně dne 5. listopadu 1935
za programového projevu pana předsedy
vlády dr. Milana Hodži jeho slovům: "Akí
demokrati, taká demokrácia!"

Pokud jde o stránku úhradovou, soudí
podepsaní navrhovatelé, že provedením ná-
vrhu nevzejdou státu žádné mimořádně
vyšší výdaje a že vážnost věci nedovoluje
jiné úhrady než z řádných prostředků roz-
počtových, jak tomu až dosud bylo.

Po stránce formální pak podepsaní navrhují, aby tento návrh byl přiká-
zán výboru iniciativnímu a ústavně - právnímu.

V Praze dne 9. prosince 1935.

Kut,

inž. Schwarz,

Chmelík, Zvoníček, dr Domin, Gajda, dr Branžovský, Trnka, Jan Sedláček,

Ivák, dr Štůla, dr inž. Toušek, Špaček, dr Dominik, Knebort, dr Novotný, dr Rašín,
dr Fencik, Smetánka, inž. Protuš, Ježek, Holeček.

Státní tiskárna v Praze. - 5887-35.