Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
IV. volební období. 2. zasedání.
210.
lnterpelace:
I. Posl. G. Bohma min. veřej. zdravotnictví a těles, výchovy, aby ve všeobecné veřejné okresní
nemocnici v Kraslicích byl co nejdříve odstraněn nedostatek místa,
II. posl. dra Fencika ministru školství a národní osvěty o jmenováni učitelů pro ruské školy,
III. posl. R. Böhma min. železnic o 40% slevě dopravního pro dovoz krmiv,
IV. posl. Zupky min. spravedlnosti o postupu okresného súdu v Poprade,
V. posl. Kendru min. vnútra vo veci zákupenia domu na obecné účely v Slovenských Rasla-
viciach, okres Bardejov,
VI. posl. Vallo a Zupku min. vnútra o postupu okresného úradu v Čadci na Slovensku,
VII. posl. Machačové min. vnitra o brutálním postupu policie v Nuslích proti nezaměstnanému
dělníku Vondráčkovi,
VIII. posl. Vodičky a Synka min. národní obrany o protidemokratickém postupu vojenských ve-
litelství v Kutné Hoře a v Košicích,
IX. posl. Jána Lišku min. železnic vo veci spôsobu jednania železničnej správy pri dodávke
pražcov železničných,
X. posl. K. Chalupy min. financi o berní praxi v obvodu Zemského finančního ředitelství v Če-
chách,
XI. posl. Suroviaka min. sociálnej pečlivosti o provedení vládneho nariadenia čís. 262/34 Sb.
z. a n.,
XII. posl. Kopřivy min. vnitra o adaptaci bytu okresního hejtmana v Třebíči,
XIII. posl. dra Clementisa min. vnútra o protizákonném a surovom postupe četníckej stanici
v Polomke při vyšetrovaní,
XIV. posl. Zupku a Kosíka min. vnútra o neudržitelném postupu policajného riaditeľstva v Ko-
šiciach proti robotníckym organisaciam.
210/I (překlad).
Interpelace
poslance G. Bohma
ministrovi veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy,
aby ve všeobecné veřejné okresní nemoc-
nici v Kraslicích byl co nejdříve odstraněn
nedostatek místa.
Ve všeobecné veřejné okresní nemocnici v Kras-
licích z nedostatku místa vznikly poměry, které
proti zákonnému účelu nemocnice již po léta co
nejnepříznivěji působí na nemocné. A tak dosud
nemocnici snižují kritiky jednotlivců a četných
projevů v tisku, aniž by mohla co napraviti.
Zchudlý okres, ač veskrze uznává, že jest na-
léhavě nutno nemocnici rozšířiti, nemohl dostáti
své povinnosti, totiž poskytnouti peníze, potřebné
na přístavby.
Stísněnost nemocnice a poměry pro nemocné
tak odporné byly již předmětem interpelace bý-
valého člena zemského zastupitelstva Rölze v dří-
vějším zemském zastupitelstvu. Tato věc byla
také vylíčena panu zemskému presidentovi v pa-
mětním spise. Dvě komise pod vedením tehdej-
ších přednostů 18. oddělení zemského úřadu se-
psaly stav věci a uložily své poznatky v úředních
zápisech. Tím vším nebylo zlepšeno toto lidi ne-
2
důstojně umístění nemocných a tento trvalý ne-
dostatek nejprimitivnější nemocenské hygieny.
Nemocnice, trvající nejméně 30 let, pečovala
v prvních 25 letech o 26. 000 nemocných, v posled-
ních 5 letech o 11. 000 nemocných. Okres má asi
36. 000 obyvatelů. Město Kraslice se skoro souvi-
sejícími obcemi Silberbachem, Zelenou Horou-Ti-
sovou, Schwaderbachem a Markhausenem tvoří
město asi s 25. 000 lidmi. Nemocnice byla r. 1905
otevřena pro 72 normálních lůžek a zůstala beze
změny do dneska. Připadají tedy dvě lůžka na
1000 obyvatelů okresu.
Sama sebou velká chudoba obyvatelstva pro-
jevuje se pro nemocnici zřetelně teprve nyní; ti-
síce lidí ztratily se svým pracovním místem také
výhody sociálního pojištěni a jsou v těžké ne-
moci odkázány na nemocnici. Sousední nemocnice
jsou plně obsazeny. I obcím by chyběly peníze
na zaplacení dopravních útrat.
Muselo býti tedy v domě již zastaralém, nej-
naléhavějším lékařským požadavkům již nevyho-
vujícím, který byl vypočítán na 72 lůžek normál-
ního obsazení, postaveno 122 lůžek, ve kterých
často po týdny a měsíce hledalo umístění 120 až
150 nemocných. Průměrné denní obsazení v po-
sledních 5 letech činilo 120 osob.
Infekční budova, zbudovaná asi před 30 lety
pro 16 lůžek, jest do dneška beze změny a má
povážlivé nedostatky. Přes to se tam musilo v 19
lůžkách umístiti často až 54 dětí nejchudších lidí,
které onemocněly záškrtem a spálou.
V těchto 5 letech bylo přijato 2354 nemocných,
kteří měli býti umístěni v infekční budově. Vět-
šina musila býti umístěna v hlavní budově, jejíž
I. patro jest vypočteno pro 38 lůžek, ve skuteč-
nosti však má 68 lůžek pro nemocné vnitřními
nemocemi. Pro 68 nemocných jsou 2 záchody.
2 koupelny, výtahu není, není rovněž místnosti
pro vyšetřování, čajových kuchyněk, místnosti
pro lékařské ošetření. Z těchto 68 lůžek stojí 8
trvale na chodbách k záchodům a koupelnám.
Umyvadla v pokojích nejsou. Oddělení se dá
z nouze rozděliti právě ještě podle pohlaví.
Nemocnice nemá odděleni pro septické (jitřivé)
chirurgické případy. Tito nemocní leží mezi ji-
nými v I. patře. Poněvadž není výtahu, musejí
se nemocní na nosítkách dopravovati úzkými
schody do přízemku k převazům a ošetřování ran.
Septická operační místnost chybí.
Aseptické oddělení se skládá ze 4 pokojů pro
nemocné se 16 normálními lůžky. Je tam posta-
veno 20-22 posteli. Při tom počet chirurgických
případů dosáhl v r. 1934 1000, letos do 3. listo-
padu 905.
Na aseptickém odděleni při poměrně četných
případech a malých místnostech lze průměrně
poskytnouti lůžko nemocnému jen na 7 dní; po-
tom, ačkoliv často ještě nemůže choditi, musí
býti odvezen domů nebo, aby učinil místo novým
případům, musí býti přenesen do I. patra, kde
neodpovědně spolu smícháni leží nemocní s vnitř-
ními nemocemi, s ženskými nemocemi, s jitřivý-
mi a aseptickými chirurgickými případy, s po-
hlavními nemocemi (kapavka a příjice), s nakaž-
livými souchotinami atd., jelikož pokoje a chodby
jsou úplně přeplněny.
Lékařskou pisárnou jest psací stůl za přepážkou
v dolní chodbě. Kuchyně pracuje s kamny, vypoč-
tenými snad na 50 lidí a starými asi 15 let, která
několikrát musila býti z nouze opravována. Umý-
várnou nádobí jest bývalý záchod pro zaměst-
nance rozměrů 2. 5 X 3. 5 m. Není ovšem naprosto
zaručeno, že se nádobí řádně očistí.
Místo chybějících čajových kuchyněk musely
býti pro sestry konající službu postaveny skříně
na chodbách. V těchto skříních schovávají nejnut-
nější materiál k nemocenskému ošetřováni, jako
prádlo, léky atd.
Jídla pro nemocné musí se nositi do odělení
chodbou často lomenou v miskách, rozdělených na
nosítkách a přinášejí se skoro studená.
Za takovýchto podmínek, ztěžujících lékařům
práci a pro nemocné často přímo neuvěřitelně
trapných, musilo se v posledních 5 letech ošetřiti
11. 000 nemocných, z toho přes 3800 chirurgic-
kých případů a skoro 3500 s nakažlivými nemo-
cemi. Jen energickým vedením ústavu, pořádkem,
čistotou a omezováním přijetí na nejnutnější
případy, mohly býti tyto krutosti zmírněny.
Teprve v posledních měsících bylo možno po-
hnouti příslušné činitele zemského úřadu, aby dali
svůj souhlas ke stavbě infekční budovy. Stavbou
této budovy nebudou však naprosto napraveny
smutné poměry v hlavní budově. Naopak ještě
křiklavěji vzrůstají, poněvadž pro nouzi obyva-
telstva a tím způsobený špatný tělesný stav vět-
šiny nezaměstnaných, budou se lidé stále více
dožadovati, aby byli přijati do nemocnice.
Na to, že by se stavbou infekční budovy a vybu-
dováním hlavni části poskytla mimo to ještě pro-
duktivní práce stům lidí po léta nezaměstnaných,
dovolujeme si ještě zvlášť upozorniti.
Tážeme se tedy ministra veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy:
1. Jest pan ministr veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy ochoten se postarati, aby byly
napraveny neudržitelné poměry v kraslické okres-
ní nemocnici?
2. Jest pan ministr veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy ochoten naříditi zemskému úřadu
a zmocniti jej, aby kraslickému okresu zajistil
ze zdravotní přirážky a jiných dotačních fondů
pro to určených opatření, umoření a zúročení
2. 2 milionů Kč, potřebných k rozšíření nemocnice
ve skromných rozměrech a k nové stavbě in-
fekční budovy?
V Praze dne 4. prosince 1935.
G. Böhm,
Axntann, Birke, Budig, dr Eichholz, Fischer,
Frank, Gruber, dr Hodina, Hollube, Illing, Jakel,
dr Jilly, Jobst, inž. Karmasin, dr Kellner, dr Klie-
ber,
Knöchel, Knorre, Köhler, dr Köllner, Kundt,
inž. Künzel, Liebl, inž. Lischka, May, Nemetz,
dr Neuwirth, Nickerl, Obrlik, inž. Peschka,
dr Peters, inž. Richter W., dr Rosche, Rösler,
Sandner, Sogl, inž. Schreiber, Stangl, Wagner,
Wollner, dr Zippelius, Fr. Nitsch.
3
210/II (překlad).
Interpelace
poslance dr š. A. Fenčíka
ministrovi školství a národní osvěty
o jmenování učitelů pro ruské školy.
1. Z desítiměsíční doby školního vyučování
uplynuly již tři měsíce, ale na některé ruské
školy na Podkarpatské Rusi nebyli dosud jme-
nováni učitelé. V ústředních školách jsou třídy
dočasně spojeny, v některých malých vesnicích
jsou děti vůbec bez vyučování.
2. Školní úřady se dovolávají nedostatku hmot-
ných prostředků, ale kdysi vzaly na vědomí, že
v letech 1920-1924 bylo 54. 000 dětí školou povin-
ných, ale na školní rok 1935/36 tento počet se
zdvojnásobil (na 112. 000).
3. Školních místností se vůbec nedostává: v Už-
horodě na př. jest pro 650 dětí 9 školních míst-
nosti. Najaté místnosti nevyhovují potřebám vy-
učování. Na podkarpatoruském venkově se vy-
učuje v těsných místnostech zároveň 90-120
dětí, což nemůže býti ve prospěch vyučování.
Učitelé, jejichž normální práce jest vypočtena na
normální počet dětí, jsou přetíženi prací, což rov-
něž neprospívá vyučování.
4. Pro 7-8000 dětí, které zůstaly mimo školu,
a aby se částečně ulevilo přeplněným místnostem
ve spojených třídách, nutno jmenovati ještě 150
ruských učitelů z těch, kteří zastali bez místa.
I. Uznává pan ministr školství a národní
osvěty, že se již tři měsíce nekoná povinné vy-
učování děti na Podkarpatské Rusi?
II. Má pan ministr školství a národní osvěty za
to, že několik tisíc dětí, které nedocházejí do
školy a vyučování ostatních v těsných místno-
stech značně škodí osvětě obyvatelstva?
III. Hodlá pan ministr školství a národní
osvěty naříditi, aby neprodleně bylo jmenováno
150 ruských učitelů pro ruské školy na Podkar-
patské Rusi?
V Praze, dne 5. prosince 1935.
Dr. Fenčík,
inž. Schwarz, Jan Sedlaček, Knebort, Ivak, Trnka,
Dominik, dr Branžovský, Smetánka, Gajda, dr
Domin, Ježek, Inž. Protuš, Holeček, dr Štůla,
Chmelík, inž. dr Toušek, Zvoníček, Kut, dr. Rašín,
Špaček.
210/III (překlad).
Interpelace
poslance R. Böhma
ministrovi železnic
o 40% slevě dopravního pro dovoz krmiv.
V r. 1935 byli zemědělci v četných oblastech
státu znovu těžce poškozeni katastrofálním su-
chem. Sám jsem se o tom osobně přesvědčil v 25
okresích a mohl jsem zjistiti, že nemohlo dojíti
k druhému kosení trvalých luk, otavy, dále že se
červený jetel nedal kositi po druhé, letní obilí že
uschlo a slámy bylo mnohem méně, při mlácení
pak se ukázalo, že obilí jest méně a je horší,
zvláště že sklizeň žita silně utrpěla nepřetržitým
vedrem.
Mimo to se neurodily brambory a krmná řípa,
jichž bylo v četných oblastech o 50% méně než
loni.
Zemědělci z těchto oblastí musili již v záři
krmiti píci, kterou měli na zimu, a na počátku r.
1936 dostaví se katastrofální účinky nouze
o krmiva, jaké již po desítiletí nebylo.
Příslušné návrhy na zmírnění této nouze
o krmiva v postižených oblastech podal jsem pí-
semně již počátkem září zemědělské radě, mi-
nisterstvu zemědělství, financi a železnic.
Zadlužení zemědělci, žijící z podstaty, jsou nu-
ceni i v letech 1935/36 nakoupiti ze Slovenska,
Jugoslávie a Maďarska sta vagónů píce a slámy.
100 kg sena stojí nyní 70 Kč a slámy 35 Kč pro
vysoké dopravní sazby a velkou vzdálenost. Tyto
ceny nejsou v žádném poměru k výrobním nákla-
dům chovu dobytka a mléčných výrobků.
Podle zprávy o schůzi ústřední železniční rady
ze dne 7. listopadu 1935 přijalo ministerstvo že-
leznic v prvních 8 měsících r. 1935 o 56 milionů
Kč více, z čehož připadá několik milionů na nouzi
zemědělců, kteří byli nuceni v prvním pololetí
1935 platiti drahé dovozné za krmiva, zvláště seno
a slámu z velké dálky kupovaná. Podle zprávy
zpravodaje o nouzových věcech ze dne 13. listo-
padu, podané v zemědělském výboru, jest 80%
okresů postiženo katastrofálním suchem a k nim
patří skoro bez výjimky všechny německé okresy.
Ohromná nouze zemědělců se vysokým dopravným
ještě zhoršuje.
Co pomůže, že se s jedné strany povolují nedo-
statečné podpory, když ministerstvo železnic
s druhé strany vymačkává miliony korun ze ze-
mědělců v tísni tím, že podržuje vysoké platné
nákladní sazby. Bude-li dovozné sníženo o 40%,
zvýši se ještě více dovoz surových krmiv, takže
ministerstvo železnic stále ještě dobře pochodí.
Spravedlivě posuzujíce skutečnost, že zemědělci
po léta žijí z podstaty a z děláni dluhů, a že že-
lezniční správa nesmí dělati obchody s nezavině-
nou nouzi jednoho stavu, táží se podepsaní pana
ministra železnic:
4
Jest pan ministr železnic ochoten přihlížeje
k nouzi zemědělců naříditi, aby pro všechny okresy,
které byly postiženy katastrofálním suchem, bylo
dovozné sníženo o 40% do 30. června 1936 a se
zpětnou platností od 1. záři 1935 ?
V Praze, dne 5. prosince 1935.
R. Bolím,
dr inž. Tumlířová, Viereckl, Marek, Kunz, dr
Dufek, Mašata, Topolí, Rechcígl, Zierhut, Židov-
ský, Čuřík, Csomor, Stunda, Ursiny, Marti-
násek, Lichner, Slíva, Pozdílek, Mrskošová, dr
Suchý, Ján S. Vančo, Křemen, Rybářík, dr
Kossey, Hrubý.
210/IV.
Interpelácia
poslanca Zupku
ministru spravedlnosti
o postupu okresného súdu v Poprade.
Robotník Kolba Ján že Spišské Teplice, okres
Poprad, bol okresným úradom v Poprade pre ru-
Senia verejnej schôdzi potrestaný pod číslom
1108/935 na dva dňové uzamknutia a 200 Kč po-
kuty. Menovaný proti tomu rozsudku sa odvolal
a žiadal jednanie a predvolanie svedkov. Jednanie
nebolo, namiesto toho dostal vyzvanie nastúpiť
jednodňové uzamknutie. Trest si odpíkal dňa
5. X. 1935 na okresnom úrade v Poprade. Ne-
zkoršia pre ten istý priestupok bol žalovaný
okresným úradom v Poprade pod číslom 314/935
podľa zákona o útisku a shromažďovaceho práva.
Okresný trestný sudca Jebarý s odôvodnením, že
prý trest bol nízky, dňa 3. XII. 1935 odsúdil ho
na ďalši Z dňové väzenie, ktorý trest na najne-
zkôršia 10-ho t. m. má nastúpiť.
Pýtame sa pána ministra spravedlnosti,
či je ochotný zrušit rozsudok vynesený za prie-
stupok, za ktorý trest už bol odpykaný a učinit
opatrenie, aby bola u menovaného okresného
súdu zjednaná náprava?
V Prahe, dňa 9. decembra 1935.
Zupka,
Hodinová-Spurná, Machačová, Vodička, Sliwka,
Beuer, Borkaňuk, Kosik, Kopřiva, Dvořák,
Šverma, B. Kohler, Široký, Nepomucký, Sobniid-
kc, Vallo, Kliment, Klíma, Slanský, dr Jar. Do-
lanský, Synek.
210/V.
interpelácia
poši. Františka Kendru
ministrovi vnútra
vo veci zakúpenia domu na obecné účely
v Slovenských Raslaviciach, okres Bardiov.
Zastupiteľstvo obce Slovenské Raslavice r. 1929
se utsnieslo, že kúpi dom S. Grunwaldovej v Sl.
Raslaviciach na obecné účely. Začiatkom roku
1930 cestou súdnej dražby tento dom sa skutočne
i zakúpil za 45. 000 Kč plus 15. 000 Kč, spolu za
60. 000 Kč. Ale istý člen obecného zastupiteľstva
podal na Krajinský úrad v Bratislave sťažnosť
proti kúpe, jednak, že kúpa bola vykonaná bez
úhrady, jednak, že nevedno prečo bol dom obci
účtovaný 85. 000 Kč. Na základe podanej sťaž-
nosti konané vyšetrovanie zistilo, že kúpno-pre-
dajná smluva znela na 45. 000 Kč a že sumu ne-
vyplatila obec, ale niekoľko občanov, ktorí si na
tento cieľ vypožičali potrebnú sumu z Roľníckej
vzájomnej pokladnice v Bardiove. Zistilo sa teda,
že obec nemá nijakú ťarchu a pravda, že dom
nepatrí obci, hoci obecné prirážky boly každý rok
na dom od občanov až do výšky 180 Kč vymá-
hané.
Celá vec okolo kúpy obecného domu je občian-
stvu nie jasná. Zaráža stíhanie starostu obce a
okolného notára, ktorí kúpu sprostredkovali, pre
dôchodkový priestupok Okresným finančným ria-
diteľstvom v Košiciach. Nie je jasné, prečo sa
vzalo do rozpočtu obce na r. 1935 81. 000 Kč, po
zaplatení toľkých prirážok občanmi od r. 1930.
Proti týmto neporiadkom občania podali už svoju
sťažnosť Okresnému úradu v Bardiove a Krajin-
skému úradu v Bratislave.
V záujme dobra občanov a Štátu pýtame sa
pána ministra:
1. či má o tom pán minister vedomosti,
2. či je ochotný dať čím prv vyšetriť tu opísaný
prípad.
Praha, 5. decembra 1935.
Kendra,
Haššík, dr Pružinský, Longa, Slušný, Čavojský,
Turček, Šalát, Sivák, Sidor, Danlbel, Hlinka,
Onderco, Suroviak, dr Wolf, Rázus, dr. Tiso,
Florek, dr Sokol, Drobný, Dembovský.
210/VI.
Interpelácia
poslancov Vallo, Zupku
ministrovi vnútra
o postupu okresného úradu v Čadci na Slo-
vensku.
Shrornažďovácia sloboda na Slovensku, nie že
len po 17 ročnom trvaniu Csl. republiky je ria-
5
dená starými absolutistickými zákonmi a tak sa
Slovensko nachádza ešte aj dnes v spároch ma-
ďarských paragrafov.
Ale okresný úrad v Čadce, nie že len zásadne
nepovolí ani jednej schôdze komunistickej strane,
ba ani za celé predvolebne obdobie na celom
okrese napriek viacerým zahláseniam nebola
schôdza povolená. Je pravda, že okresný úrad
pred voľbami si vzal zámienku, že iná strana má
schôdzu y ten čas, ale celú radu prípadov sme sa
presvedčili, že to nezodpovedalo pravde.
Tak sa mala odbývať okresná konferencia (po-
rada) organizácii - členov komunisteckej strany
v čadčianskom okrese se nachádzajúcich. Na tuto
konferenciu boli pozvaní zástupcovia jednotlivých
komunistických organizácii Takýto jeden dopis
bol četnictvom zachytený a jak na dopisné obálke
vidno, otvorený. Týmto okresný úrad sa dozvedel
o konaniu spomenutej konferencie, nechal obsadit
všetky cesty vedúce do okresného mesta Čadce a
taktiež obsadit miestnosť, v ktorej sa konferencia
mala odbývať
Četnictvo zatklo člena sekretariátu komunistic-
kej strany, ktorý bol na tuto konferenciu vypo-
slaný, bola mu odohraná všetka písomnosť uňho
sa nachádzajúca, ba dokonca i delegáčne osved-
čenie, ktoré požívali na oblastnú konferenciu de-
legátov na okresnú konferenciu v Čadci sa volit
majúcich.
Jak je z horeuvedeného videl, že okresný úrad
buď nechce vedet o tom, že v Čsl. republike je
komunistická strana stranou legálnou, a že ako
taká má právo vydržiavať porady svojich orga-
nizácií a členov.
Pítame sa pána ministra vnútra:
1. Má vedomosť o tejto činnosti pána okresného
náčelníka v Čadci?
2. Jakým zákonným právom sú zadržované a
otvárané dopisy?
3. Je ochotný pán minister zakročiť u okres-
ného úradu a poučit tento o zákonitých právach
legálnej strany?
4. Konečne sa pítame aké opatrenia je ochotný
pán minister učinit, aby sa podobné veci v budúc-
nosti neopakovaly?
V Prahe, dňa 9. decembra 1935.
Vallo, Zupka,
Hodinová-Spurná, Dvořák, Vodička, Šliwka,
Beuer, Borkaňuk, Kosik, Kopřiva, Šverma, B.
Kohler, Schmidke, Synek, Široký, Slanský, Ma-
chačova, dr Jar. Dolanský, Nepomucký, Kliment,
Klíma.
210/VII.
Interpelace
poslance Machačové
ministru vnitra
o brutálním postupu policie v Nuslích proti
nezaměstnanému dělníku Vondráčkovi.
Dne 5. prosince t. r. dostavil se mladý neza-
městnaný dělník Vondráček z Prahy-Horní Michle
na nuselskou radnici a žádal příděl státních stravo-
vacích lístků Byl odmítnut a když se opět do-
žadoval splnění svého nároku, byl zavolán strážník,
který ho za zavřenými dveřmi radnice stloukl obuš-
kem a pak byl policejní posilou předveden na po-
licejní komisařství v Nuslích. Před tímto zásahem
policie přítomní nezaměstnaní klidně očekávali
výdej lístků a teprve po tomto zásahu došlo k po-
bouření nezaměstnaných.
Správnost námi vylíčených skutečností mohou
dokázati tito svědci: Daniel Václav, Michle,
Ohradní 903; Hyppman E., Michle, Karlova 433;
Kleiner J., Nusle, Jaromírova 61; Krassl Antonín,
Horní Krč, domy ÚSP., blok 198; Vaněk Fr.,
Michle, Palackého 368; Chalupský Ant., Praha
XIV., Palackého 23.
Tážeme se pana ministra vnitra, je-li ochoten
uvedenou věc řádně dáti vyšetřiti a provinilého
strážníka exemplárně potrestati ?
V Praze, dne 10. prosince 1935.
Machačová,
Šverma, Kopřiva, Kosik, Vodička, Šliwka, Borka-
ňuk, Beuer, Synek, Schmidke, Dvořák, Hodinová-
Spurná, B. Köhler, široký, Dr. Jar. Dolanský, Ne-
pomucký, Kliment, Vallo, Klíma, Zupka, Slánský.
210/VIII.
Interpelace
poslance Vodičky a Synka
ministru národní obrany
o protidemokratickém postupu vojenských
velitelství v Kutné Hoře a v Košicích.
Velitelství telegrafního praporu v Kutné Hoře
zakázalo rozkazem ze dne 25. listopadu t r.
prostým vojákům večerní procházky v Kollárově
ulici, kde je večerní korso.
Podobný rozkaz byl nedávno vydán také posád-
kovým velitelstvím v Košicích, podle kterého bylo
prostým vojákům taktéž zakázáno choditi na ob-
vyklém korse a bylo jim dovoleno choditi jen po
chodníku protějším.
Oba tyto rozkazy byly odůvodněny tím, že na
korse, kde se současné procházejí prosti vojáci,
nestačí důstojnici děkovati na jejich pozdravy.
Tento neslýchaný protidemokratický postup
vojenských velitelstev vyvolal oprávněné rozhoř-
čení celé československé pokrokové veřejnosti,
neboť dokazuje, jak roste troufalost a snaha re-
akčních a fašistických elementů v čsl. armádě
zavésti v ní takové poměry, jaké panují v armá-
dách fašistických států, ve kterých je prostý vo-
ják i mimo službu zbaven všech lidských a osob-
ních práv a vydán tak na pospas úplné libovůli
nadřízených velitelů:
6
Ptáme se pana ministra národní obrany:
1. Ví pan ministr o tomto neslýchaném postupu
velitelství telegrafního praporu v Kutné Hoře a
posádkového velitelství v Košicích ?
2. Souhlasí pan ministr s tímto nedemokratic-
kým a reakčním postupem nadřízených velitelů a
posádkových velitelstev?
Je pan ministr ochoten dáti vyšetřiti tyto pří-
pady a proti vinníkům zakročiti a postarati se,
aby podobné případy se více v čsl. armádě neopa-
kovaly?
V Praze, dne 6. prosince 1935.
Vodička, Synek,
Dvořák, Kosik, Borkaňuk, Šliwka, Beuer,
Schmidke, Machačová, Kopřiva, Hodinová-Spurná,
Šverma, Slánský, Široký, Klíma, dr Jar. Dolan-
ský, Nepomucký, Kliment, Vallo, Zupka, Kopřiva,
B. Köhler.
210/IX.
Interpelácia
poslanca Jána Líšku
ministru železníc
vo vecí spôsobu jednania železničnej správy
pri dodávke pražcov železničných.
Ministerstvo železníc zaslalo mnohým podni-
kom, vyrábajúcim železničné pražce, dopis nasle-
dujúceho znenia:
"Na Vaši nabídku dovolujeme si Vám oznámiti,
že bychom byli ochotní navázati s Vami jednaní
o zadávce pražcu na rok 1936, ale s podmínkou,
že nám zapravíte náhradu v částce Kč 100. 000 -,
slovy jedenasto tisíc korún čsl., a to 10% srážkou
s účtu v období prístích peti let, nejpozdeji do
konca roku 1940. "
Pokiaľ som mohol zistiť, jedná sa o podniky,
proti ktorým sa trestné pokračovanie v súvislosti
s tak zv. pražcovou aférou nevedie a náhrada,
ktorú Ministerstvo železníc žiada, je u každého
podniku iná.
Tento postup Ministerstva železníc je v našej
zadávacej praxi ojedinelý. Vo svojej forme i ob-
sahu prieči sa nielen zadávacím predpisom, ale
môže svojimi dôsledkami vytvoriť živnú pôdu pre
vzrast nových nezdravých a nežiadúcich zjavov
v našej zadávacej praxi ako sme toho práve v že-
lezničnom rezorte svedkami.
Mimo toho je treba pripomenúť, že jednania
tieto vedú sa zo strany Ministerstva železníc tak
opozdené, že je obava zo zmeškania najvhodnej-
šej doby pre výrobu pražcov, čím sa môže stať,
tak ako v minulosti, že nakonec bude u nás ne-
dostatok pražcov a železničná správa ku škode
nadej výroby bude pražcov dodávať z cudziny.
Je treba konečne pripomenúť, že snahy
o získanie náhrady uplatňuje Ministerstvo želez-
níc od firiem, u ktorých sa nezistilo žiadnej okol-
nosti, ktorá by mohla byť podnetom k trestnému
pokračovaniu proti ním a k požadovaniu náhrady
podľa práva.
Na základe. uvedených skutočnosti spytujeme
sa pána ministra železníc:
1. Je ochotný sdeliť právne predpisy na základe
ktorých sa náhrada požaduje ?
2. Či táto náhrada je nejakým druhom trestov
a keď áno, na akom zákonnom podklade vyko-
náva železničná správa trestnú jurisdikciu, ktorá
je podľa stávajúcich zákonov vyhradená výlučne
len súdom?
3. Či uznaním, resp. platením tejto náhrady je
podmienené zadanie dodávky pražcov dotyčným
uchádzačom ?
4. Či je takýto hospodársky nátlak dľa stáva-
júcich predpisov prípustný?
5. A konečne, či sa Ministerstvo železníc po-
staralo o to, aby príslušné úrady urýchlene a
veľmi prísne pokračovaly proti tým dodávateľom
a úradníkom, ktorí sa previnili proti predpisom
pri zadávaní železničných pražcov v minulosti a
aby sa okamžite a plne rehabilitovali dodávatelia
a úradníci, ktorým sa vina nedokázala?
V P r a h e, dňa 9. decembra 1935.
Ján Líška,
Ursíny, Polívka, Rybárik, Stunda, Csomor, Slá-
viček, Vančo, Rodovský, A. J. Beneš, Ostrý, Ha-
barta, K. Chalupa, Pekarek, Kejmar, Luka,
Mičoch, Michálek, Jiráček, Oliva, Vávra, Šedý.
210/X.
Interpelace
poslance Karla Chalupy
ministru financí
o berní praksi v obvodu Zemského finanč-
ního ředitelství v Čechách.
Po vydání platebních rozkazů na berní rok 1934
nastalo téměř všeobecné stěžováni na předanění.
Ač rok 1934 byl hospodářsky rokem nejvýš kri-
tickým, staly se případy, že daňové předpisy na
daň důchodovou, všeobecnou daň výdělkovou a
daň z obratu byly o sto i více procent zvýšeny.
Jest zjištěno, že vytýkací řízení se s poplatníky
zásadně neprovádí a že daně jsou jim předpiso-
vány výhradné podle t. zv. směrnic, které byly
vydány zemským finančním ředitelstvím bez
ohledu na protesty zájmových a odborových orga-
nisací.
Tyto "směrnice" jsou v rozporu se skutečnými
poměry v živnostech a obchodech a způsobují, že
dochází k nespravedlivému zdanění. V nich pra-