Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

197.

Návrh

poslanců A. Tučného, Jos. Laňce a H. Bergmanna,

aby byl vydán zákon, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 19. prosince 1918,
čís. 91 Sb. z. a n. o osmihodinové době pracovní.

Podepsaní navrhují:

Zákon

že dne _____________

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n.

o osmihodinové době pracovní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

§ 1 zákona se mění a doplňuje a bude zníti
takto:

Délka doby pracovní.

§ 1.

1. V podnicích živnostenskému řádu podro-
bených nebo po živnostensku provozovaných
nesmí skutečná pracovní doba zaměstnanců
trvati zásadně déle než sedm hodin ve dvaceti-
čtyřech hodinách s takovým rozdělením na
jednotlivé dny, aby trvala nejvýše čtyřicet
hodin týdně.

2. Předpis tento platí také pro podniky, zá-
vody a ústavy živnostenskému řádu nepodro-
bené a po živnostensku neprovozované, tedy
provozované státem, veřejnými nebo soukro-
mými svazky, fondy, spolky a společnostmi, ať


2

jsou rázu výdělečného, všeužitečného nebo
dobročinného.

3. Pro hornické podniky (doly, koksovny,
pražírny a vysoké pece) pod zemí i na povrchu
smí denní doba pracovní trvati 6 hodin nebo
36 hodin týdně. Vjezd a výjezd považují se za
práci pomocnou podle §u 6, ale nesmí se tím
směna prodloužiti o více než půl hodiny, po-
čítajíc od vjezdu prvého až do výjezdu posled-
ního dělníka téže směny. Při pracích, konaných
za trvale vysoké teploty, nedostatečného vě-
trání a za přítoku vody, může báňský úřad,
vyslechnuv důvěrníky dělnictva a správu zá-
vodu, přiměřeně zkrátiti dobu pracovní.

4. Ustanovení o 6hodinové denní době pra-
covní platí také pro všechny podniky, v nichž
je výkon založen na práci zdraví škodlivé nebo
nebezpečné. Stanoviti výčet těchto podniků ná-
leží ministru sociální péče po dohodě s mini-
strem pro veřejné zdravotnictví a tělesnou vý-
chovu a po slyšení odborových organisací za-
městnaneckých cestou nařizovací.

5. Ustanovení odstavce 1. platí také pro
osoby v zemědělských a lesních podnicích pra-
videlně zaměstnané, které žijí mimo domác-
nost hospodářovu a mají plat denní, týdenní
nebo měsíční.

6. Ministr sociální péče může ve shodě s mi-
nistry zúčastněnými dovoliti jednotlivým sku-
pinám podniků dopravních a zemědělských
i jinou úpravu pracovní doby než v odstavci 1.
uvedenou, nepřesahuje-li úhrnem v období
čtyřnedělním 160 hodin.

Čl. II.

§ 4 se mění a bude zníti takto:

1. Nezbytně musí se zaměstnancům poskyt-
nouti jednou týdně nerušená přestávka aspoň
36 hodin,

2. Tato přestávka připadá v závodech,
v nichž výroba může se přerušiti technicky
bez obtíží, zpravidla na neděli, nejsou-li záko-
nem o nedělním klidu dovoleny výjimky.

3. Další výjimky z třicetišestihodinového
klidu připouštějí se pro podniky nepřetržitě
provozované, když by vystřídání dělníků (zá-
měna noční směny za denní) nebyla jinak
možná a provozování z důvodů technických
nebo bez podstatné poruchy výroby nemůže se
přerušiti a vyžaduje nutné obsluhy a dozoru.
V takových případech prodlužuje se denní, po-
kud se týče týdenní doba pracovní, stanovená
v §u 1, ale směny musí se tak rozděliti, aby


3

36hodinový klid připadal zaměstnanci vždy
aspoň třetí týden na neděli.

4. Hodiny, o něž při střídání dělníků práce
v týdnu přesahuje čtyřicet hodin, považují se
za práci přes čas.

5. Výjimky, v předchozích odstavcích nazna-
čené, povoluje jednotlivým druhům podniků
ministr sociální péče v dohodě se zúčastně-
nými ministry.

Čl. III.

§ 6 se mění a doplňuje a bude zníti takto:

1. Byl-li pravidelný provoz přerušen živel-
ními událostmi nebo nehodami, či nastala-li ve
veřejném zájmu nebo z jiných naléhavých a
prokázaných důvodů zvýšená potřeba práce
a nelze učiniti jiných opatření, může se povo-
liti podnikům po případě i více podnikům hro-
madně, aby dočasně prodloužily pracovní dobu,
nejdéle však na dobu dvou týdnů v roce a nej-
výše o dvě hodiny denně. Takové povolení pro
podniky živnostenské inspekci podléhající udě-
luje živnostenský inspektor, pro podniky hor-
nické báňský revírní úřad, pro práce železniční
ministerstvo železnic, pro podniky zemědělské
a lesní obecní představenstvo a pro ostatní
podniky, závody a ústavy politická správa

I. stolice.

2. Další práci přes čas až dvě hodiny denně
na dobu nejdéle osmi neděl v roce může povo-
liti za těchže okolností pro podniky hornické
báňské hejtmanství, pro práce železniční mini-
sterstvo železnic, pro podniky zemědělské a
lesnické politická správa I. stolice a pro ostatní
podniky, závody a ústavy politická správa

II. stolice.

3. Tyto mimořádné pracovní hodiny pova-
žují se za práci přes čas, musí se zvláště pla-
titi, a to s příplatkem, převyšujícím mzdu, za
normální hodinu pracovní: o 100%, je-li práce
konána v neděli nebo o svátku, jenž není dnem
pracovním, o 50 % je-li práce konána v době
noční. t. j. mezi 10. hod. večerní a 5. hod. ranní
nebo v sobotu odpoledne, a o 25%, je-li práce
konána v jinou dobu.

4. úhrnem nesmí práce přes čas přesahovati
deset týdnů nebo stodvacet hodin v roce. Toto
obmezení neplatí pro práce nutné, zejména
opravné, když hrozí nebezpečí pro život, zdraví
a veřejný zájem, avšak pouze pro dobu pře-
chodnou z technických důvodů nevyhnutelně
nutnou a není-li je možno vykonati v obvyklé
době pracovní. Pro tyto práce není také třeba


4

úředního povolení, třeba je však oznámiti pří-
slušným úřadům, v odstavci 1. vyjmenovaným,
trvají-li déle než tři dny.

Čl. IV.
§ 7 zákona se mění a bude zníti takto:

1. Rovněž nevyžadují zvláštního povolení
práce pomocné, které nutně předcházejí vý-
robě (práci) nebo po ní následují, jako na př.
vytápění kotlů, čištění -závodních místností,
krmení dobytka a pod, i když přesahují ob-
vyklou, v závodě stanovenou dobu pracovní.

2. Za tyto práce považuje se i nutné předá-
vání služby u těch skupin pracovních, u nichž
je to nutno v zájmu její souvislosti, vyžadu-
je-li toho nepřetržitý postup výroby nebo
služby.

3. V podnicích, veřejné potřebě určených,
může se prodloužiti pro některé skupiny za-
městnanců pravidelná doba pracovní, když za-
městnance je sice třeba déle na místě služeb-
ním (v pohotovosti), ale jeho skutečná práce
nevyžaduje více než 5 hodin denně. Toto pro-
dloužení připouští se jen tehdy, když kolek-
tivní smlouvy mezi zaměstnavateli a zaměst-
nanci o tom ujednané ministr sociální péče
v dohodě s ministry zúčastněnými byl schválil.,
V oboru železniční správy rozhoduje o úpravě
této doby pracovní ministerstvo železnic, vy-
slechnuvši zástupce zaměstnanců.

4. Všechny tyto práce i pohotovosti, pokud
přesahují pravidelnou dobu pracovní, buďtež
zvláště placeny jako práce přes čas podle usta-
novení §u 6 odst. 3.

Čl. V.
§ 8 se mění a doplňuje a bude zníti takto:

Práce noční.

§ 8.

1. Prací noční jest práce mezi 10. hodinou
večerní a 5. hodinou ranní. V tuto dobu je
práce zakázána.

2. Ministr sociální péče se zmocňuje, aby na-
řízením vydal zvláštní předpisy o výjimkách
z toho ustanovení, které se smějí týkati pouze
podniků nepřetržitě provozovaných, v nichž
z důvodů technických nesmí se výroba zasta-
viti. V ostatních podnicích smí se tak státi
pouze v případech, kdy toho vyžaduje veřejný
zájem nebo pravidelná potřeba obecenstva,


5

mezi něž nesmí býti pojímáno zhotovování
pečiva.

3. Přechodné práce v noci, vyvolané nutnou
opravou závodního zařízení při nastalých po-
ruchách, nevyžadují zvláštního povolení, když
by jinak pravidelný chod závodu na delší dobu
byl ohrožen.

Čl. VI.

Zákon tento vstupuje v působnost dnem vy-
hlášení. Provésti jej ukládá se ministru so-
ciální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvody:

Na celém světě změnily se v důsledku
technického pokroku poměry na pracovním
trhu tak, že se ukázala nebývalá nezaměst-
nanost pracovních sil dělnických, zřízenec-
kých i úřednických, jež se jeví jako nad-
bytek těchto sil. Instituce, korporace i jed-
notlivci, jež se zabývají sledováním sociál-
ního vývoje a studiem sociálních otázek,
rovněž na celém světě shodují se v pře-
svědčení, že nynější světová nezaměstna-
nost není už jen zjevem přechodným,
který příznivější perioda hospodářského
vývoje zase odstraní, nýbrž že svět stojí
před zjevem trvalého rázu a musí jej jako
takový též posuzovati a řešiti. Takové po-
vahy je i nezaměstnanost v naší Českoslo-
venské republice a také u nás nemůže býti
odpůrců tvrzení, že ona není jen zjevem
přechodným.

Stát vynaložil už obnosy do miliard
jdoucí pro účel odstranění veliké neza-
městnanosti. Účiny všech dosavadních
opatření ukazují přesvědčivě, že obvyklé
prostředky k potírání nezaměstnanosti,
používané veřejnou mocí, jsou příliš sla-
bými, aby nezaměstnanost mohly odstra-
niti úplně, ba že jí neodstraní ani v pod-
statné části. K stejnému přesvědčení došly
také vlády v jiných zemích  a průchod
takovému přesvědčení dávají v řadě států
i sami průmysloví zaměstnavatelé, kteří
nečekají na zásah veřejné moci a z vlast-
ního podnětu sahají k opatřením, která
jsou nutná v zájmu ozdravění poměrů na
trhu pracovním.

Nejúčinnějším takovým prostředkem je
zkrácení denní doby pracovní, úměrné

onomu stupni výrobnosti podniků průmy-
slových i zemědělských, na který ji vyšinul
pokrok technický. Pokročilý svět zaměst-
navatelský smiřuje se už s nutností, aby
otázka úměrného zkrácení pracovní doby
nebyla posuzována jako socialistický po-
žadavek, nýbrž jako palčivá otázka sociál-
ní, jež jedině je schopnou přivoditi ozdra-
vění národního hospodářství.

že zkrácení doby pracovní neohrožuje
proces výrobní, pro to je už skoro nad-
bytek důkazů z dosavadních zkušeností.
Zavedení osmihodinové doby pracovní bu-
dilo na jedné straně mnoho zájmu, na
druhé ještě více obav, jaký bude míti vliv
na výrobu. Za období více než 12 let, jež
uplynulo od konce války a zavádění osmi-
hodinné pracovní doby, ukazuje se již, že
její vliv nepřinesl oslabení výroby a že
naopak měl po mnoha stránkách blaho-
dárný účinek na pracující vrstvy.

Svědectví o tom možno čerpati z nej-
obsáhlejšího díla Mezinárodního úřadu
práce při Svazu národů v Ženevě, totiž
z devítisvazkové Ankety o výrobě, jež za-
chycuje celý poválečný rozvoj světového
hospodářství, část ankety, jednající o osmi-
hodinové pracovní době, byla Mezinárod-
ním úřadem práce vydána ve formě samo-
statné knihy s předmluvou jeho ředitele
Alberta Thomase. Studie ta obsahuje ze
všech zemí hojnost číselných dokladů
z kruhů vládních, zaměstnavatelských
i zaměstnaneckých, jež nemůžeme zde
všecky citovati, a můžeme tedy vyvoditi
jen z dokladů těch všeobecné závěry.


6

Tím, že pracovní doba byla zkrácena,
podníceno bylo úsilí docíliti téhož stupně
výroby i při kratší době pracovní. To vedlo
k rozvoji vynalézavosti v oboru nových
strojů a nových procesů výrobních a vůbec
k technickému pokroku. Zaváděny byly
nové stroje o větší výkonnosti a zdokona-
lené pracovní nářadí. Závody byly moder-
nisovány a opatřovány zdokonalenou tech-
nickou výzbrojí. Již tím bylo většinou do-
cíleno toho, že výroba dosáhla téhož stup-
ně, jako při delší době pracovní. Lze se
nadíti toho, že až postupně odpadnou pře-
kážky dalšího technického rozvoje, jako je
uplynutí potřebné doby pro možnost opa-
tření novějších strojů, bude vliv tohoto
prvku ještě citelnější.

Kromě zdokonalení technického vyvolalo
zkrácení pracovní doby všeobecně i lepší
organisaci výroby, jež je prováděna podle
nových zásad vědecké organisace a vědec-
kého řízení práce. Na podkladě statistické
kontroly každého detailu výroby přikro-
čuje se ke zlepšení. Závody jsou účelněji
zařizovány, jednotlivé dílny jsou tak
umísťovány, aby doprava surovin nebo
polotovarů na další místo pracovní dala se
co nejkratší cestou a vyžadovala co nej-
méně času a námahy. Skladiště se přibli-
žují k dílnám a jednotlivé dílny nebo i je-
jich části se specialisují na jednotlivé části
výrobního procesu, který jimi bez přestání
probíhá. V určitý okamžik, potřebný
k jistému pracovnímu výkonu, dostává se
podle t. zv. amerického routing-systemu
každému dělníku vždy přesně potřebné
suroviny či polotovaru i potřebného nářadí,
takže se na nic nečeká. Výroba je speciali-
sovaná na série a v těchto sériích unifor-
mována. I pracovníci jednotliví nebo jejich
oddíly jsou specialisovaní na určité práce
a k těm jsou pečlivěji vychováváni a při-
pravováni. Ztráty času jsou omezovány a
dělníci sami k tomu přispívají, jsouce pla-
ceni podle výkonnosti. I při střídání šicht
je ztráta času zredukována na minimum.

Celé toto technické a organisační zdoko-
nalení výroby předpokládá ovšem pocho-
pení i dobrou vůli průmyslnických kruhů,
aby zase znovu úměrně k účinkům uplat-
ňovaných moderních metod výrobních,
jimž říkáme racionalisace zkrátily denní
dobu pracovní, aby tak byly utlumeny ne-
blahé účinky její na pracovní trh. Tím ne-
obviňujeme technickou vědu, že ona přivo-
dila sociální zlo ve veliké nezaměstnanosti,

nýbrž naopak: uznávajíce její ušlechtilou
snahu ulehčiti a zpříjemniti práci jejím no-
sitelům, souhlasíme s ní, že po splnění po-
vinnosti technické vědy má splniti svoji
povinnost také podnikatel, obchodník a
politik-hospodář.

Na celém světě se uznává, že největší
podíl na dnešní kritické nezaměstnanosti
má racionalisace. V anglickém vědeckém
díle: ,,Racionalisace a nezaměstnanost"
shrnuty jsou zkušenosti ze Spojených
států v těchto charakteristických číslicích:
od r. 1922-1927 průměrná mzda dělníka
vzrostla o 2'4%. Výkonnost se zvýšila
o 3 5%. Důchody průmyslových společností
vzrostly o 9%. A nezaměstnanost dělnictva
klesla o 10%.

Americká vědecká publikace, vydaná
Federální statistickou správou ve Washing-
tone, osvětluje účinky racionalisace tabul-
kou, v níž líčí vývoj počtu dělnictva v prů-
myslu zaměstnaného, sumu vyplacených
mezd a množství produkce od r. 1919 do r.
1928 a bére stav těchto tří činitelů z r.
1919 za základ 100 body. Podle této ta-
bulky počet dělnictva klesl na 89, suma
vyplacených mezd se zvýšila na 103, ale
množství produkce na 132. Kdo potřebuje
přesvědčivějšího dokladu, v co se raciona-
lisace zvrhla?

U nás racionalisace vykazuje stejné
účinky, škodovka teprve v roce 1930 pro-
vedla velký plán racionalisační. Jaké měl
následky, mluví tyto číslice:

roku:

výrobní obrat:

počet

zaměstnanců 

1929

1. 527 mil. Kč

 

37. 388

1930

1. 634 mil. Kč

 

28. 191

Obrat se více než o 100 milionů Kč
zvýšil při počtu dělnictva o 9. 000 menším,
při redukci o celých 25 %. Pražská železář-
ská snížila počet dělnictva o 900 a dosáhla
o 9 mil. Kč většího podnikatelského zisku.
Českomoravská-Kolben-Daněk zvýšila vý-
robní obrat o 10% a prohlašuje, že pra-
covní dobu může zkrátiti o 27%. Troufá
si dokonce dnešní výrobní obrat udržeti se
3. 000 zaměstnanci z dosavadních asi 15. 000.
A na valně hromadě Sdružení českosloven-
ského kovodělného průmyslu v r. 1931
bylo konstatováno, že počet zaměstnanců
u 180 členských firem se 203 závody ze
123. 165 klesl na 102. 269, tedy o 21. 000 a
pracovní doba z průměru 4701 hod. týdně
na 433 hodin. A kdybychom vzali v nota z
kterýkoliv pracovní obor, všude stejně za-


7

lostný rozvrat pracovního trhu. Ve sklář-
ství a textilnictví snad nejhorší.

A to přece nebylo úkolem racionalisace
ve výrobě. Zbavení práce je jiný problém,
nežli ulehčení a zpříjemnění práce. A proto
je nyní povinností moci veřejné, aby účin-
ky racionalisace přišly do těch kolejí, kam
je dirigovali technici. Německo začalo už
v r. 1931 tento problém řešiti. Říšská vláda
ustavila při ministerstvu práce zvláštní
vládní komisi, již pověřila vypracováním
návrhů na odstranění nezaměstnanosti a
sama uznává, že z celkového počtu 4, 971. 843
nezaměstnaných vlivem racionalisace bylo
z procesu výrobního vyřáděno nejméně 1
milion. A proto též uznává, že tento dů-
sledek nebude možno odstraniti jinak,
nežli zkrácením doby pracovní.

Že se zavádí v Anglii a Americe pěti-
denní pracovní týden se 40hodinovou dobou
pracovní, je už všeobecně známo a proto
zde tyto skutečnosti ani nezdůrazňujeme.
V Itálii je od roku 1934 povinně zavedena
40hodinová týdenní doba pracovní a při-
nesla podstatné zmírnění nezaměstnanosti.
Charakteristickým na těchto skutečnostech
je to, že ve všech zde vzpomenutých stá-
tech, mimo Itálii, není dosud ratifikována
washingtonská konvence o 8hodinové době
pracovní. Ale bez ohledu na tuto jinak
trapnou okolnost zavádí se pracovní doba
kratší, nežli ona, obsažená v této úmluvě.

Zkrácení doby pracovní má veliký vliv
i na lidského činitele ve výrobě. Zavedení
osmihodinné pracovní doby mělo za ná-
sledek zlepšení zdraví dělnictva a zmenšení
vynechání práce pro nemoc, jak ukazují
statistiky nemocenských pojišťoven. Je to
přirozený vliv toho, že omezeno bylo pře-
pínání sil a následky únavy. Tím se vy-
světluje i pokles počtu úrazů od zavedení
osmihodinné pracovní doby, neboť neuna-
vená mysl dovoluje větší pozornost. Větší
množství volného času umožnilo vzrůst
dělnických sportovních a tělocvičných
sdružení. Lepší dělníkův tělesný i duševní
stav přivodil přirozeně i větší zájem a
větší chut k práci. Rozšíření dělníkova vol-
ného času umožnilo mu i věnovati se více
intelektuálnímu rozvoji. Více času na od-
borné vzdělání je ovšem prospěšné i pro
práci. Také menší pracovní únava má za
následek větší duševní pohotovost pro
vzdělání.

Více volného času umožnilo dělníkům,
zejména matkám, věnovati se více domác-
nosti, jak o tom svědčí pokles počtu dětí,
svěřovaných jeslím, opatrovnám a útul-
kům.

Zcela proti obavám některých kruhů
přivodila osmihodinová pracovní doba do-
kázaný pokles alkoholismu. Vysvětluje se
to tím, že při menší únavě cítí dělník menší
potřebu falešného tak zv. posilování a
vzpružování alkoholem, a dále tím, že při
větším množství volného času rozvoj děl-
nických spolků vzdělávacích, sportovních,
zahrádkářských, hudebních, knihovních
atd. odvádí dělníkovu pozornost jiným a
lepším směrem.

Všechny tyto blahodárné vlivy osmi-
hodinné doby pracovní na tělesný i duševní
stav dělnictva zrcadlí se také i ve vzrůstu
jeho výkonnosti. To je způsobeno přede-
vším zmenšením únavy, neboť když ta do-
stoupí určitého stupně, má v následujících
hodinách neblahý vliv i na dělníkovu sou-
stavu tělesnou i na jakost práce a její
množství.

Ale nejenom množství práce neutrpělo
a spíše stouplo zavedením osmihodinné
pracovní doby, ale také jakost práce se vli-
vem menší únavy očí a nervů znatelně zlep-
šila. Krom toho se pracovní výkonnost také
ustálila.

Je prostě prokázáno, že zavedení osmi-
hodinné pracovní doby neohrozilo množ-
ství ani jakost výroby, že vedlo k jejímu
technickému i organisačnímu zdokonalení,
k povznesení výkonnosti dělnictva, jeho
stavu tělesného i duševního, a prospělo tím
nejenom dělnictvu, ale vlastně i zaměstna-
vatelům a celému národnímu hospodářství.

Není proto také příčiny obávati se ná-
sledků dalšího zkrácení doby pracovní,
jehož se tímto návrhem dožadujeme.

Navrhovanou změnou zákona čís. 91/
1918 sledujeme v podstatě zkrácení denní
doby pracovní, jež má způsobiti ozdravení
na trhu pracovním. Dáváme však ve svém
návrhu výraz přesvědčení, že také otázka
rozsahu uplatnění zákona má význam ne-
malý. A poněvadž nejasná stylisace původ-
ního zákona umožnila řadu překvapujících
rozhodnutí soudních instancí, přičiňujeme
také změny, které mají ujasniti zásadní
otázku, na koho se ustanovení zákona vzta-
hují.


8

Uplatnění navrhované novelisace zákona
č. 91/1918 nepřinese žádných důsledků pro

správu státních financí. Nepřičiňujeme
k němu doložku úhradovou.

Po stránce formální navrhujeme, aby osnova byla přikázána výboru so-
ciálně-politickému k projednání.

V Praze dne 15. listopadu 1935.

Tučný, Láne, Bergmann,

Tichý, Hatina, Netolický, Babek, Stejskal, David, Tykal, Zeminová, dr. Patejdl, Fiala,
Bátková, Hrušovský, dr. Kozák, dr. Klapka, Polívka, dr. Moudrý, F. Richter, Uhlíř.

Státní tiskárna v Praze. - 5624-35.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP