Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
IV. volební období. 2. zasedání.
195.
Návrh
posl. E. Šedého a Fr. Ostrého
na novelisaci zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., ve znění
zákonů ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n. a ze dne 19. prosince 1930,
č. 188 Sb. z. a n. o dani z obratu a dani přepychové.
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne ............................... ,
kterým se mění zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., ve znění
zákonů ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., a ze dne 19. prosince 1930,
č. 188 Sb. z. a n. o dani z obratu a dani přepychové.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. 1.
V § 8 odst. 4. budiž zrušen.
§ 21 budiž doplněn odst. 14. tohoto znění:
,, (14) Nevyřídí-li příslušná instance v zá-
konné lhůtě podané odvolání do jednoho roku,
upravuje se po této době daňový předpis po-
platníka v celém rozsahu, jak v odvolání bylo
uvedeno. Lhůta počíná běžeti dnem podání od-
volání. "
Čl. 2.
(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem
1. ledna 1936.
(2) Provedením tohoto zákona pověřuje se
ministr financí v dohodě se zúčastněnými mi-
nistry.
2
Důvodová zpráva.
K §8.
Podle § 8 odst. 4. ručí za zaplacení daně
osobně také:
"osoby, zodpovědné za správu osob práv-
nických, za daň, předepsanou těmto práv-
nickým osobám".
Ručení tohoto druhu zákon o přímých
daních č. 76/1927 (§ 264) nezná, nýbrž zná
pouze společné a nerozdílné ručení společ-
níků za daň předepsanou společnosti. Zde
rozumí se společníky osoby ručící za spo-
lečnost neomezeně, t. j. veškerým svým
jměním, kdežto naproti tomu, podle usta-
novení zák. o dani z obratu a dani přepy-
chové, jde jednak o ručení téhož druhu a
vedle toho o ručení funkcionářů akciových
společností, společností s ručením obmeze-
ným, spolků a obcí.
Při porovnání předpisu o ručení a to
podle zákona o přímých daních č. 76/1927
Sb. z. a n. a podle shora citovaného zákona
jest patrné zostření důsledku, který jest
namířen proti osobám zodpovědným za
správu podniku, jako osoby právnické.
V daném případě jde o nespravedlnost,
která se dotýkati může veřejných činov-
níků, povinných vzhledem ku svému spole-
čenskému postavení býti veřejně činnými.
Citovaný daňový zákon obsahuje dosta-
tek předpisů, kterými může zajistiti daň
tohoto druhu a není třeba, aby důsledek
tohoto jištění sahal do soukromoprávních
sfér jednotlivce jako funkcionáře spolku
anebo spolkového podniku, který z tako-
vého postavení nemusí míti žádný zdroj
příjmový. Jest třeba dbáti toho, aby se
nikdo z povinnosti platební nevymykal a
aby k této povinnosti byl přidržen každý,
kdo s tím kterým daňovým objektem nebo
subjektem má co společného. Toto nelze
naprosto tvrditi o funkcionáři spolku nebo
spolkového podniku, který z výkonu této
funkce zpravidla nemá žádný důchod a
který z různých důvodů morálních byl nu-
cen podjati se úkolu na něj se strany ostat-
ních příslušníků strany - spolku a spolko-
vého podniku - vloženého a svěřeného.
Ručení tohoto druhu má a může míti da-
lekosáhlé následky a to tím okamžikem,
jakmile spolek, nebo spolkový podnik pře-
stal býti vinou změn hospodářských nebo
politických poměrů rentabilním a tento
stav delší dobu trvá. Proto osobní ručení
zodpovědného funkcionáře, nebo více funk-
cionářů za daného stavu věci jest způsobilé
hospodářsky rumovati takové osoby, které
na stavu pro spolek a spolkový podnik ne-
příznivém nenesou žádné viny.
K §21.
Podle odstavce 2. §u 20 - podnikatelé
jsou povinni zaplatiti ze čtvrtletní tržby
(nebo čvrtletního souhrnu účtovaných cen,
§ 17, odst. 7) a z hodnoty vlastní spo-
třeby daň, bez jakéhokoliv úředního vy-
zvání do 6 neděl po uplynutí příslušného
čtvrtletí.
Podle odst. 4. téhož paragrafu - nebyla-li
čtvrtletní splátka nebo daň zcela nebo zčásti
zaplacena včas a přesahuje-li poplatníkův
roční předpis daně podle tohoto zákona
Kč 200'-, zvýší se dlužná daňová splátka
nebo daň o 5%. Z takto vypočtené celkové
částky jest podnikatel povinen platiti
úroky z prodlení, stanovené pro přímé
daně, počínajíc prvním dnem po uplynutí
příslušného čtvrtletí nebo po uplynutí 30
dnů po podání platebního rozkazu, úroky
plynou do státní pokladny.
Podle znění odst. 4. §u 21 cit. zákona
nemá stížnost odkládacího účinku s výjim-
kou v §u 42 odst. 10.
Z toho jest patrno, že poplatník jest
nucen za každé okolnosti platiti - předně
daň napřed, za druhé v té výši, která odpo-
vídá odhadu berního úřadu o výši daňového
základu daně z obratu a přepychové a to
bez ohledu na to, bylo-li proti později vy-
danému platebnímu rozkazu podáno odvo-
lání či nic.
Ježto odvolací instance může takové od-
volání vyříditi kdykoliv, nemá-li k tomu zá-
konem určený termín, a ježto podle praxe
odvolání toho druhu nejsou vyřizována ani
za několik roků, jest zde poplatník vysta-
ven nepříjemné situaci, podle které jest
povinen platiti daň vyšší a to tak dlouho,
dokud jeho odvolání nebude vyřízeno.
Dosavadní stav vydává poplatníka na
milost a nemilost bernímu úřadu, takže vy-
řízení odvolání může se odkládati do neko-
3
nečna - čímž může býti poplatník bez
vlastní viny hospodářsky ruinován.
Návrhem tímto státní finance zatíženy
nejsou, pročež netřeba navrhovati úhrady.
Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu
a rozpočtovému k urychlenému projednání.
V Praze dne 20. listopadu 1935.
šedý, Ostrý,
A. J. Beneš, Luka, Mlčoch, Habarta, K. Chalupa, Kejmar, Jiráček, Liška, Čuřík,
Pekárek, Vávra, Topolí, dr. Kossey, Marek, Křemen, Lichner, Rechcígl, Ursíny, Hrubý,
Michálek, Mašata, Mrskošová, dr. Suchý, Slíva, dr. inž. Tumlířová, Martinásek,
dr. Dufek, Vančo, Rybářík.
Státní tiskárna v Praze. - 5479-35.