17
§ 57.
Ministerstvo zemědělství a zemský výbor
vysílají do valných shromáždění výboru a od-
borů komorních své zástupce s právem porad-
ním a provádějí střídavě nebo společně účetní
a pokladní revise zemědělských komor. Jed-
nací řad schvaluje ministerstvo zemědělství
v dohodě se zemským výborem.
§ 58.
Ministerstvo zemědělství v dohodě se zem-
ským výborem může z důvodů trvalé nečinno-
sti nebo hrubého porušováni zákona rozpustiti
předsednictvo a výbor zemědělské komory a
učiniti nutná opatření k řízení komorní kan-
celáře a její agendy. V případu tomto dlužno
nejdéle do tří měsíců vykonati nové volby.
§ 59.
Zemědělské komory mají své vlastní kan-
celáře, které jsou podřízeny předsednictvu.
Trvale ustanovení úředníci a zřízenci země-
dělských komor a ústavů jim podřízených jsou
svými právními a služebními poměry posta-
veni na roven úředníkům státním.
Pensijní zaopatřeni úředníků a zřízenců a
pozůstalých po úřednících a zřízencích země-
dělských komor zabezpečeno jest z těchže
fondů jako úředníkům státním, pokud nebudou
zřízeny zvláštní fondy pensijní, nebo pokud
jejich pensijní požitky nejsou zabezpečeny
z dosavadních pensijních fondů zemských.
§ 60.
Zemědělské fondy, které podle § 9 zákona
ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., pře-
cházejí do vlastnictví státu, odevzdá minister-
stvo zemědělství v dohodě s ministerstvem
financí a vnitra do správy nebo vlastnictví
příslušné zemědělské komoře.
Nemovitosti připsané knihovně zeměděl-
ským fondům připadají té zemědělské komoře,
v jejímž obvodě nemovitosti leží. Pokuty a
jiné platy, ukládané podle příslušných zákonů
ve prospěch zemědělských fondů neb k úče-
lům zemědělským, připadají místně příslušné
zemědělské komoře.
III. Ustanovení společná.
§ 61.
členové výboru společenstev a členové země-
dělských komor konají své práce jako úřad
čestný.
18
Předseda a místopředsedové společenstva,
dále předsednictvo, členové výboru, poradci a
delegáti zemědělské komory mají však nárok
na náhradu hotových výloh, spojených s vý-
konem jejich funkcí.
Jednacímu řádu společenstev a zeměděl-
ských komor vyhrazují se o této věci ustano-
vení podrobnější.
§ 62.
Správní náklady společenstev, pokud nejsou
hrazeny jinými vlastními příjmy, hradí se pří-
spěvky členů.
Správní náklady zemědělských komor jakož
i náklady potřebné k plnění úkolů přikázaných
tímto zákonem zemědělským komorám hradí
se vlastními příjmy, příspěvky členů společen-
stev a příspěvky, jež každoročně ministerstvo
zemědělství a zemský výbor zemědělským ko-
morám povolují.
§ 63.
Základem pro vyměření příspěvku pro ze-
mědělská společenstva a zemědělské komory
jest:
a) daň pozemková, placená vlastníky a po-
živateli ze všech pozemků dani této podléhají-
cích bez zřetele, jsou-li ve vlastní správě při
pachtu buď z části nebo úplně;
b) všeobecná daň výdělková, placená pach-
týři.
Členové, jimž není předepsána daň základní,
uvedená v odstavci a) a b) tohoto paragrafu,
příspěvku neplatí.
§ 64.
Společenstva mohou ročně vypisovati spole-
čenstevní příspěvky až do výše 5% daně po-
zemkové nebo všeobecné daně výdělkové, a to
pouhým usnesením, vyšší příspěvky - nej-
výše však 10% těchto daní - se schválením
zemědělské komory.
Příspěvky vypsané zemědělskými komo-
rami nesmějí ročně přesahovati 5% se schvá-
lením ministerstva zemědělství 10% daně po-
zemkové nebo daně výdělkové.
Procentní sazba musí býti u obou základ-
ních daní stejná.
§ 65.
Příspěvky společenství i komorní vybí-
rají a vymáhají státní úřady jako daň po-
19
zemkovou nebo výdělkovou a odvedou je spo-
lečenstvům a zemědělským komorám. Pří-
spěvky tyto požívají veškerých, základním
daním příslušejících zákonných práv zástav-
ních i přednostních.
O promlčení a úrocích z prodlení platí pro
příspěvky vyměřované podle § 64 táž ustano-
vení jako pro daně základní.
§ 66.
Proti předpisům k placení příspěvků na
zemědělská společenstva a zemědělské ko-
mory, vydaným podle §§ 63 až 65 tohoto zá-
kona, možno se odvolati bez odkládacího
účinku do 14 dnů po dodání platebního pří-
kazu k okresnímu politickému úřadu, v druhé
a poslední instanci v této lhůtě k politickému
úřadu II. stolice.
§ 67.
Zemědělská společenstva a zemědělské ko-
mory jsou osvobozeny:
a) od poplatků ze stvrzenek o společenstev-
ních příspěvcích, dále od poplatků za zápis
zákonného nebo exekučního práva za ně;
b) od poplatků ze smluv, které by se podle
tohoto zákona činily;
c) od poštovních a kolkových poplatků
úřední korespondence;
d) od poplatků z knih a obchodních zápisů,
které vedou společenstva nebo komory vý-
lučné o svých právních vztazích ke svým čle-
nům;
e) od poplatkového ekvivalentu ze svého
movitého jmění.
Svým nemovitým jměním podrobeny jsou
poplatkovému ekvivalentu výměrou jeden a
půl procenta hodnoty s příslušenstvím.
§ 68.
Zemědělská společenstva a zemědělské ko-
mory podrobeny jsou státnímu dozoru, zda
šetří působnosti jim zákonem vymezené. Za
účelem zjednání nápravy v tom směru zjiště-
ných nesprávností může ministerstvo zeměděl-
ství zemědělským komorám nebo okresní úřa-
dy společenstvům uložiti příslušná opatření.
IV. Ustanovení závěrečná.
§ 69.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého
vyhlášení.
20
Současně pozbývají platnosti zákony ze
dne 20. března 1891, č. 20 z. z. o zemědělské
radě pro Království české a ze dne 19. května
1897, č. 40 z. z. o zemědělské radě pro Mark-
rabství Moravské. Zemědělské rady v Praze
a Brně úřadují však na základě těchto zákonů
tak dlouho, až se ustaví zemědělské komory
podle tohoto zákona.
Dosavadním úředníkům a zřízencům země-
dělských rad zabezpečuje se převzetí do služby
v zemědělských komorách a zachovávají se
nabytá práva, jakož i nároky na postup podle
zásad platných v době převzetí. Pensijní za-
opatření veškerých úředníků a zřízenců, za-
městnaných v zemědělských komorách, zabez-
pečují se podle těchže zásad a z těchže fondů
pensijních, z nichž hrazeny byly pensijní po-
žitky úředníků a zřízenců zemědělských rad.
§ 70.
Provedení tohoto zákona přísluší ministrům
zemědělství, vnitra a financí.
Odůvodnění:
Zemědělské rady zřízené zákony zem-
skými ze dne 20. března 1891, č. 20 z. z. pro
Království české a ze dne 19. května 1897,
č. 40 z. z. pro Markrabství Moravské, jimž
svěřena byla část zemské resp. státní
péče o zemědělství, neodpovídají svým
složením ani zdaleka změněným poměrům
politickým i hospodářským. Nedostačují
především místním úkolům péče o země-
dělství systémem t. zv. okresních delegátů
zemědělských rad. Místní péče o zeměděl-
ství svěřena jest téměř výhradně dobro-
volné činnosti hospodářských spolků, orga-
nisovaných v jednotlivých politických stra-
nách. Okresní delegát zemědělské rady
může býti pokládán jen za důvěrníka jed-
notlivých odborů rady zemědělské, platné
služby v ohledu místní péče o zemědělství
vykonati nemůže. Vlastní činnost spolková
vzhledem k rozdílnosti spolků a jejich poli-
tického rozvrstvení nemůže plně obstarati
veškerou péči o zemědělství, jak by to jeho
zájem vyžadoval. Přes značný počet spolků
zemědělských jeví se tato péče naprosto
nedostatečnou tím spíše, že různost zájmů
spolků jednotlivých stran v zápolení stra-
nickém je péči o posíleni zemědělství spíše
na závadu, než ku prospěchu. Dosavadní
organisace zemědělských rad vylučuje ze
spolupráce o posílení a povznesení země-
dělské výroby veliké masy zemědělců ne-
organisovaných v žádném spolku, čímž také
unikají té péči, jaké používají aspoň čle-
nové spolků.
Organisace zemědělské rady, spočívající
na spolcích dobrovolně organisovaných,
postrádá pevné vazby zemědělců k pronika-
vější spolupráci o hospodářské i kulturní
povznesení zemědělského stavu. Volební
řád do zemědělské rady nedává možnosti
spravedlivého zastoupení všem složkám
zemědělským, ba přímo zabezpečuje poli-
ticky naprosto jednostranný její ráz. Vo-
lební právo mají spolky podle množství
svých členů. Stav členů je nekontrolovaný,
proto lze pro případ voleb zanésti do se-
znamů spolkových a oznámiti okresnímu
úřadu pravdě neodpovídající počet členů.
Vedle toho zabezpečuje tento volební řád
několikeré právo jednotlivého člena spolků
k volbě volitelů. člen čtyř i pěti různých
spolků vykonává právo toto tolikrát, v ko-
lika spolcích je členem. Okresní organisace,
soustřeďující v sobě místní spolky v okrese,
21
má volební právo pro všechny členy, kteří
již k volbě volitelů jsou oprávněni ve spol-
cích místních. Tento volební řád nemůže
zaručiti spravedlivý a nestranný postup
instituce jednostranně politicky obsazené.
Jest to ostatně viděti na všem, co zeměděl-
ské rady z titulu zákona jako úřední
funkci dělají: jmenování členů daňových
komisí okresních, jmenování členů komisí
pro chov hospodářských zvířat atd. atd.
Autonomní zemědělská organisace musí
býti vybudována tak, aby poskytovala
spravedlivé zastoupení všem složkám ze-
mědělským a zabezpečovala spolupráci
všech zemědělců bez rozdílu politického
smýšlení. Jen při poměrném zastoupení
všech zemědělských skupin lze zabezpečiti
spravedlivé a nestranné působení této pro
zemědělství důležité instituce.
Pro uplatnění spravedlivých zájmů ze-
mědělských v péči zákonodárné měla by
takto organisovaná zemědělská komora
značný význam. Její návrhy, její usnesení
měly by autoritativní význam všeobecného
mínění zemědělské veřejnosti a nikoliv
jako je tomu nyní, kdy se podobné návrhy,
petice a usnesení pokládají nutně za sta-
novisko jen části zemědělské veřejnosti po-
liticky určitým směrem vybarvené.
Navrhovaný volební řád a to, jak do
okresních společenstev, tak do zemských
komor zemědělských, odpovídá duchu
ústavy čsl. republiky. Zaručuje poměrné
zastoupení všem zemědělským skupinám,
organisovaným v určitých politických stra-
nách i mimo ně. Jen v tomto věcném soutě-
žení mezi jednotlivými skupinami může
býti zabezpečeno spravedlivé rozhodování
a zajištěna plodná intensivní činnost, bu-
dící potřebnou důvěru širokých vrstev ze-
mědělského lidu.
Navrhovaný volební řád zabezpečuje za-
stupování zemědělců a volebních skupin
pouze členy volenými. Zvláštní zastoupení
družstevních a spolkových centrálních
organisací nemohlo by zaručiti věcnou spo-
lupráci a bylo by porušením rovnováhy
mezi jednotlivými skupinami. Každá kandi-
dující skupina ve vlastním zájmu bude nu-
cena kandidovati odborníky takové, aby se
mohla náležitě uplatniti ve všech směrech
činnosti zemědělských komor i okresních
společenstev.
Jsou-li zákonem tímto zabezpečena
okresní společenstva jako postačitelné jed-
notky místní péče o zemědělství a byla-li
či musila býti přijata zásada poměrného
zastoupení pro volby do společenstev i ko-
mor, nebylo lze navrhovati rozdělení
agendy zemědělských komor na český a ně-
mecký odbor, jako tomu bylo u dosavad-
ních zemědělských rad, zabezpečuje spra-
vedlivé zastoupení všem volebním skupi-
nám bez rozdílu národnosti i politického
smýšlení, jako je tomu při organisaci zem-
ské a okresní správy a rozdělení agendy
podle národností bylo by spravedlivé a ne-
stranné činnosti spíše na závadu. Organi-
sace zemědělských komor i okresních spo-
lečenstev musí analogicky zapadati do
rámce správy veřejné - jen tak lze za-
bezpečiti bezvadnou funkci jmenovaných
organisací.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh zákona byl projednán v po-
slanecké sněmovně nejdříve ve výboru iniciativním, pak v zeměděl-
ském a rozpočtovém.
V Praze, dne 15. listopadu 1935.
Knotek, Bayer, Hintermüller, Janalík, Brukner, Řičář,
dr. Josef Dolanský, Zajíček, Stanislav, Šamalík, Stašek, Petr, Otáhal, Košek, dr. Hula,
dr. inž. Lokscha, Bezděk, dr. Mičura, Václav Sedláček, Světlík, Vičánek, dr. Novák.
Státní tiskárna v Praze. - 5684-36.