Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

189.
Návrh

poslance Josefa Šamalíka a V. Knotka
na úpravu zásad pro omezení řepné výroby v republice Československé.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne____________

kterým se upravují zásady pro omezení řepné výroby v republice Československé.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro výpočet řepného kontingentu pěstiteli
řepy, kontrahentu i akcionáři slouží dodávka
pěstitelova v letech 1927, 1929 a 1930 (v zemi
Moravskoslezské a na Slovensku 1927, 1928
a 1929), která se dělí třemi a sníží o 36%.

§ 2.

Dodává-li pěstitel (kontrahent i akcionář)
řepu do více cukrovarů, vypočte pro něho
každý z těchto cukrovarů samostatnou do-
dávku řepnou podle množství řepy, kterou mu
pěstitel v uvedených letech dodal. Cukrovar
jest povinen vypočtený kontingent pěstiteli
oznámiti vhodným způsobem nejpozději do
1. kvěna 1935, bez zřetele na kontingenty před
uvedeným datem cukrovarem přiznané.

§ 3.

Řepná dodávka je vázána s půdou. Na no-
vého hospodáře (vlastníka-pachtýře, akcio-
náře) převede se část dodávky, odpovídající
poměru veškeré orné půdy dosavadního
držitele k orné půdě postoupené. Přejde-li po-

2

zemek na řepaře dodávajícího řepu do jiného
cukrovaru, vypočítá se mu řepná dodávka po-
dle stejných zásad. Změny pozemkového ma-
jetku musí uplatniti zájemci doporučeným do-
pisem u cukrovaru. Cukrovar jest povinen
vyříditi takovou žádost do 14 dnů po obdržení
dopisu.

Převod kontingentu může býti proveden jen
tehdy, přihlásí-li se zájemce o něj nejpozději
do 15. únpra toho kterého roku. Přihlášky
po této lhůtě podané možno projednati s plat-
ností pouze pro následující kampaň.

§ 4.

Pěstitelé řepy, akcionáři, kteří nevyčerpají
kontingent, vypočtený podle zásad v § 1 uve-
dených dodávkou řepy. na vlastních pozemcích
a ve vlastní režii vypěstované, nesmí nevy-
čerpaný zbytek řepného kontingentu dodati
cukrovaru řepu vypěstovanou jiným pěstite-
lem. Pěstitelé řepy - kontrahenti - mají
právo na započtení kontingentu do jejich
řepné dodávky také onoho množství řepy,
které v létech uvedených v § 1 vypěstovali a
cukrovaru dodávali na jméno jiného pěstitele
akcionáře.

§ 5.

Dodávky řepy provádějí se na řepní vý-
kaz, který dodavatel při dodávce předloží.
Jestliže dodavatelé nedodali cukrovaru úhr-
nem plné množství řepy jim vyměřené, může
si cukrovar scházející množství řepy opatřiti
v dohodě s ústředními řepařskými organisa-
cemi, které byly v činnosti před 31. prosin-
cem 1934.

§ 6.

V případech větší úrody řepy vypěstěné
z dodaného semene příslušnými cukrovary,
jsou tyto povinny nadkontingentní řepu od
svých pěstitelů odebrati za podmínek a cen
sjednaných dohodou organisací cukrovarnic-
kých a řepařských (§ 5). V případě, že ne-
dojde k dohodě., zprostředkuje ji minister-
stvo zemědělství a ministerstvo průmyslu, ob-
chodu a živností.

§ 7.

Pěstitel má právo si stěžovati do 8 dnů po
vyrozumění cukrovarem o výši stanoveného
řepného kontingentu k místní komisi pro ome-
zení řepné výroby, která musí býti bezvý-

3

hradně pro každý cukrovar ustavena. Proti
rozhodnutí této místní komise může si posti-
žená strana (pěstitel i cukrovar) do 8 dnů po
obdržení rozhodnutí stěžovati ke komisi odvo-
lací, jíž jsou komise pro omezení řepné výroby
u zemských aneb agenčních společenstev čsl.
cukrovarů.

§ 8.

Do místní komise pro omezení řepné výroby
jmenují po jednom zástupci cukrovar a
ústřední celoříšské řepařské organisace, jež
byly v činnosti před 31. prosincem 1984. Ře-
pařské organisace oznámí své zástupce cukro-
varu, který jmenuje svého zástupce a oznámí
složení této komise doporučeným dopisem
těmto ústředním řepařským organizacím.

§ 9.

Zemskou resp. agenční odvolací komisi
tvoří dva zástupci cukrovarů jmenovaní spo-
lečenstvem čsl. cukrovarů, resp. příslušnými
agenciemi a dva zástupci každé řepařské
organisace, podle § 7.

§ 10.

Celostátní úpravu ropného kontingentu
schvaluje vláda, po návrhu společenstva čsl.
cukrovarů a ústředních řepařských organi-
sací.

§ 11.

Nedodržování ustanovení tohoto zákona
trestá okresní úřad, v jehož obvodu se nalézá
provinivší se stranou (cukrovar nebo pěstitel
řepy), pořádkovou pokutou od 100 Kč do
10. 000 Kč.

§ 12.

Provedením tohoto zákona pověřuje se mi-
nistr zemědělství a ministr průmyslu, obchodu
a živností.

Důvody:

Důsledkem mezinárodní dohody cukro-
varnické byla provedena úprava výroby
cukru i pěstování řepy. Aby čsl. průmysl
cukrovarnický mohl snáze plniti závazky
z této mezinárodní cukerní dohody vyplý-
vající, zavedena byla po dohodě s celoříš-

skými řepařskými organisacemi v březnu
1931 kontingentace řepného osevu. Tyto
zásady až na nepatrné změny zůstávají
v platnosti až do dnes. Ukázalo se však, že
tyto zásady nejsou četnými cukrovary do-
držovány, neboť cukrovary, jež meziná-

- 4 -

rodní dohodu z různých důvodů nepode-
psaly, odpírají v četných případech při-
znati dle dohodnutých zásad vypočtené
řepné kontingenty a uznati nároky na pře-
vod těchto kontingentů.

Stávají se četné případy, že při vyšším
průměru dodávky řepy vzaté za základ pro
výpočet kontingentu u podniků akciových,
jež však zpracují také řepu neakciovou-
kontrahentní, je pěstitelům řepy, bývalým
akcionářům, odpírán nárok na dodávku vy-
plývající z dodávek řepy neakciové. Také
při převodech pozemkového majetku do
vlastnictví nebo nájmu jsou činěny potíže
s převodem řepních kontingentů.

U rolnických podniků akciových odpo-
ruje prakse při přidělování řepních kontin-
gentů zásadám pro omezení řepné výroby.
Zde není uznávána zásada, že kontingent
vázne na půdě, nýbrž proti jasnému znění
těchto dohodnutých zásad váže se kontin-
gent rolnickými závody na akcie. Důsled-
kem toho jsou časté případy, že majitel po-
zemku, daného do nájmu, nemůže při zpět-
ném jeho převzetí dosáhnouti řepného kon-
tingentu, jestliže nájemce dodával řepu
pouze na akcie.

Zakoupení akcií rolnických cukrovarů
pak není každému vlastníku neb nájemci
možné, jednak proto, že jsou tyto syndi-
kalisovány, jednak pro značnou jejich cenu.

Četní pěstitelé řepy, už před zavedením
kontingentace, dodávali řepu jako soukromí
kontrahenti akcionářů do rolnických zá-
vodů a nyní po zavedení kontingentace
stojí bez kontingentů, poněvadž v cukro-
varech rolnických nebyli vedeni jako přímí

dodavatelé a dnešní prakse těchto závodů
přiznává kontingent pouze na akcie, což
odporuje zásadám, že kontingent vázne na
půdě a zapříčiňuje u těchto soukromých
kontrahentů nemožnost pěstění řepy.

Mnozí akcionáři rolnických cukrovarů
v době kontingentace využívají svého po-
stavení akcionáře k tomu, aby dodávku
řepy, povinnou na akcie, kryli odkupem od
neakcionářů stojících bez kontingentu nebo
s kontingenty malými, ovšem za nižší ceny,
než jsou všeobecně sjednány. Tyto případy
stávají se velmi často zejména tam, kde
jsou v rolnických podnicích akcionáři s vel-
kým počtem akcií a s poměrně malým
vlastním hospodářstvím.

Uvedené odkupy řepy od neakcionářů pro
krytí dodávek řepy na akcie jsou rázu sou-
kromého a neskytají neakcionářům žádné
záruky víceleté dodávky a tím také mož-
nosti sdělávání jejich hospodářských plánů,
nehledě k demoralisujícímu působení na
pěstitele řepy.

Zmatky jsou zvyšovány i tím, že stát je
zúčastněn akciemi na cukrovarních podni-
cích, na něž řepy ze svých zemědělských
podniků nedodává. Jsou tedy akcie cukro-
varní dvojího druhu: řepné a peněžní. Jest
proto nutno vázati kontingenty řepy na
půdu a nikoliv na akcie.

Existenční zájem drobných a středních
pěstitelů řepy vyžaduje, aby uzákonění
zásad pro omezení řepné výroby bylo rychle
uskutečněno.

Provedení tohoto návrhu nezatíží fi-
nančně státní pokladnu.

Návrh tento budiž projednán ve výboru zemědělském.

V Praze, dne 14. listopadu 1935.

Šamalík, Knotek,

Bayer, dr. Hulá, dr. Mičura, Otáhal, Stanislav, Sedláček, Vičánek, Světlík, Řičář,
Košek, Janalík, Brukner, dr. inž. Lokscha, dr. Jos. Dolanský, Hintermüller, Bezděk,

Petr, dr Novák, Stašek.

Státní tiskárna v Praze. - 5690-35.