Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

153.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne..............................1935,

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n.,

o stabilisačných bilancích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 78/1927 Sb. z. a n. se mění a do-
plňuje takto:

a) Ustanovení § 5, odst. 2 bude zníti:

,,(2) Kromě případu likvidace podniku a
kromě případů uvedených v § 6 a v § 22, odst.
8 lze tohoto fondu upotřebiti jen ke krytí bi-
lančních ztrát. Jeho upotřebení k jiným úče-
lům, zejména k doplnění nebo k vyplácení
dividendy (podílu na zisku), není dovoleno. "

b) Ustanovení § 16, odst. 2, věta druhá
bude zníti:

,,Tohoto fondu smí býti užito - kromě pří-
padu likvidace společnosti a kromě případu
uvedeného v § 22, odst. 8 - jen ke krytí bi-
lančních ztrát. Jeho upotřebení k jiným úče-
lům, zejména k doplnění nebo k vyplácení di-
videndy (podílu na zisku), není dovoleno. "

c) Ustanovení § 22, odst. 1, věta druhá
bude zníti:

,,Bude-li z přebytku toho zřízen reservní
fond (§§ 4 a 5) a upotřebí-li se ho ke zvýšení
základního kapitálu (§ 6) nebo ke krytí bi-
lančních ztrát (§ 5, odst. 2), bude s ním při
vyměřování zvláštní daně výdělkové naklá-
dáno jako s fondem zdaněným. "

2

d) Za § 22, odst. 5 vkládají se jako od-
stavce 6, 7, 8, 9 a 10 tato ustanovení:

,,(6) Počínajíc berním rokem 1935 sníží
se při vyměření daně důchodové, všeobecné
daně výdělkové a zvláštní daně výdělkové
řádné odpisy [§ 15, č. 1, písm. b) a § 79,
písm. f), odst. 1 zákona o přímých daních],
provedené na všech předmětech trvale v pod-
niku užívaných, každoročně po dobu 10 let
o částku rovnající se 1% přebytku povstalého
při novém ocenění podle § 4, odst. 1. Tato
částka se zdaní a nemůže býti ani v následu-
jících letech daněprostě odpisována.

(7) Poplatníkům, kteří provedli na před-
mětech trvale v podniku užívaných mimo-
řádné odpisy podle zákonů ze dne 3. března

1921, č. 102 Sb. z. a n., a ze dne 21. prosince

1922, č. 403 Sb. z. a n., a kteří ve výcho-
diskové bilanci tytéž předměty nově ocenili,
sníží se řádné odpisy uvedené v odstavci 6
každoročně po dobu 10 let o další 2% pře-
bytku povstalého při novém ocenění podle
§ 4, odst. 1. Prokáže-li však poplatník, že pře-
bytek povstalý při novém ocenění těchto před-
mětů nedosahuje 20% celkového přebytku
podle § 4, odst. 1, sníží se řádné odpisy -
kromě snížení podle odstavce 6 - každoročně
po dobu 10 let pouze o částku rovnající se
deseti procentům přebytku povstalého při
novém ocenění těchto předmětů. Ustanovení
druhé věty odstavce 6 platí i zde.

(8) Poplatníci mohou v počáteční bilanci
za obchodní období 1935 (1935/1936) snížiti
bilanční hodnotu všech předmětů trvale v pod-
niku užívaných, jež byla vykázána v bilanci
bezprostředné předcházející. Tato počáteční
bilance musí býti schválena a u podniků ve-
řejně účtujících uveřejněna nejpozději se
schválením a uveřejněním bilance za ob-
chodní období 1935 (1935/1936). Takto po-
vstalý úbytek je dovoleno uhraditi ze stabili-
sačního reservního fondu (§ 4); s částkou
fondu takto upotřebenou bude při vyměření
zvláštní daně výdělkové za berní rok 1935
(1936) nakládáno jako se zdaněnou. Odpisy
na předmětech podle tohoto odstavce nově
oceněných mohou býti prováděny pouze podle
snížených hodnot.

(9) Účinky uvedené v odstavci 6 nenasta-
nou, bude-li snížení bilančních hodnot podle
odstavce 8 - nehledíc ke snížení hodnoty po-
zemků - činiti dohromady nejméně 12% cel-
kového přebytku podle § 4, odst. 1 a roz-
vrhne-li poplatník toto snížení podle poměru
bilančních hodnot dotyčných majetkových

3

součástí, vykázaných v bilanci bezprostředně
předcházející. Za týchž podmínek nenastanou
ani účinky uvedené v odstavci 7, bude-li toto
snížení činiti nejméně 20% celkového pře-
bytku.

(10) Poplatníkům, kteří při novém ocenění
překročili meze stanovené v § 2, lze řádné
odpisy uvedené v odstavci 6 snížiti každo-
ročně po dobu 10 let o další 2% přebytku po-
vstalého podle § 4, odst. 1. Rozhodovati o tom
přísluší ministerstvu financí, a to nejdéle do
dvou let, počítajíc ode dne účinnosti tohoto
zákona. V těchto případech působí rozhodčí
soud (§ 20) jakožto znalec. Ustanovení druhé
věty odstavce 6 platí i zde. "

Čl. II.

Tento zákon provede ministr financí v do-
hodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

Bilanční reforma provedená v roce 1927
zákonem o stabilisačních bilancích byla vy-
budována na dvou předpokladech: přede-
vším na stabilisaci peněžité jednotky vy-
jadřující majetkový stav a výnos podniku
a v druhé řadě na ustálení hospodářských
poměrů. Bylo-li v době vydání zákona
možno považovati první předpoklad již za
daný, nebylo splnění druhého předpokladu
předvídáno tak zcela jistě a také, jak hos-
podářské poměry v posledních letech se
utvářely, pro značný pokles cen k jeho
splnění nedošlo.

Nemohlo býti tedy trvale dosaženo ani
účelu zákona, t. j. správnosti bilancí po
věcné stránce. Majetkové bilance podniků
vykazují totiž majetkové součástky poří-
zené před poklesem cen vyššími hodno-
tami, než jaké odpovídají nynějším ceno-
vým poměrům. Rozvahy výnosové vyka-
zují sice hodnotu zpeněžených produktů
správně, avšak hodnota statků obětovaných
k jejich vytvoření je udána výše, než od-
povídá skutečnosti. Podstatnou složku
těchto nákladů tvoří totiž odpisy investic,
jež mají nahraditi ztrátu nastalou jejich
opotřebováním a jež mají sloužiti k nastřá-

dám fondu potřebného k jejich obnově. Od-
pisy však neodpovídají dnešním skutečným
cenám investic, jsou vyšší a proto čistý vý-
nos, který podnik vykazuje, je nižší než
skutečný hospodářský výnos.

Tvrdilo - li se, že před stabilisací platil
podnik dané ze zdánlivého t. j. vyššího vý-
nosu a nikoliv ze skutečného t. j. nižšího
výnosu, je tomu za nynějších cenových po-
měrů obráceně: výnos je zkrácen fiktivní-
mi náklady, a to jen ku prospěchu podni-
katele. Zavedení stabilisačních bilancí stalo
se ve prospěch podniků, k němuž nyní stát
sám přispívá ve formě snížení daňové zá-
kladny o poměrnou část řádných odpisů.

Tyto okolnosti ještě důrazněji vystupují
do popředí v případech, kde podniky znovu
zhodnotily předměty odepsané mimořádně
podle zákonů č. 102/1921 a č. 403/1922 Sb.
z. a n., a tím více ještě v oněch případech,
kde podniky nahodnotily předměty výše,
než bylo přípustno podle stanovené maxi-
mální hranice.

Za změněných cenových poměrů je tedy
nutno i pravoplatně poskytnutý prospěch
ze stabilisace bilancí, představující i mi-
lionové částky, vhodným způsobem redu-
kovati.

Protože přímou příčinou ztrát, jež z dů-
vodu stabilisačních bilancí postihují stát
v nižších daních, jsou vysoké odpisy, jichž
v plné výši k nastřádání fondu k obnově
investic není již zapotřebí, možno za nej-
vhodnější opatření považovati zkrácení
řádných odpisů při vyměření daně, a to
o poměrnou část poplatníkova prospěchu
z bilanční stabilisace. Předmětem odpisové
redukce jsou ovšem pouze předměty v pod-
niku trvale užívané, nikoliv tedy pohle-
dávky, které cenovým pohybem nebyly
dotčeny, ani kapitály oběžné.

Takovým řešením vylučují se sice nežá-
doucí daňové důsledky zákona o stabilisač-
ních bilancích, avšak bilance sama zůstala
by po věcné stránce nesprávná. Umožňuje
se proto poplatníkům její oprava snížením
bilančních hodnot.

Zvláštní část.

Vypuštěním slov ,,v 15 letech, počínajíc
dnem sestavení východiskové bilance" ve
větě první § 5, odst. 2 odnímá se podnikům
právo disponovati podle libosti stabilisač-
ním reservním fondem po uplynutí 15 leté
lhůty. Stabilisační přebytek není totiž žád-
ným výnosem ani ziskem a proto nesmí se
ho použíti k rozdělení zisku nebo ke zvý-
šení zisku ani přímým ani nepřímým způ-
sobem (viz úvod k oficielnímu komentáři
k zákonu o stabilisačních bilancích, str.
86). Totéž platí přirozeně i o reservním
fondu stabilisačním, vzniklém ze stabili-
sačního přebytku, a proto se vázanost to-
hoto fondu petrifikuje.

Novelisací § 16, odst. 2 přizpůsobuje se
znění tohoto paragrafu novelisovanému
znění § 5, odst. 2.

Navrhovanou změnou § 22, odst. 1, věta
druhá má býti umožněno, aby bylo rozdě-
lení stabilisačního reservního fondu v pří-
padě likvidace podniku postiženo zvláštní
daní výdělkovou.

Povšechné odůvodnění nového odstavce
6 § 22 je obsaženo ve všeobecné části této
zprávy. Ustanovením, že částka o niž se
odpisy po dobu deseti let snižují, nemůže
býti ani v následujících letech daněprostě
odepsána, čelí se případným snahám uplat-
niti tyto položky daňové v pozdějších le-

tech. Jinak by daňový efekt pozůstával
pouze v časovém posunutí odpisů.

Nově vloženým odstavcem 7 chce návrh
daňově postihnouti ony případy, kde byly
majetkové hodnoty, odepsané již podle spe-
cielních zákonů o daňových výhodách pro
nové investice (zákon č. 102/1921 a č. 403 /
1922 Sb. z. a n. ), ve východiskové bilanci
nově oceněny a kde z takto nově zařaze-
ných bilančních aktiv byly nově účtovány
daněprosté odpisy. Tímto způsobem do-
stalo se některým poplatníkům pro jednu
a tutéž investici dvojnásobných odpisových
výhod, účelem navrhovaného opatření je
tuto nerovnoměrnost odstraniti snížením
odpisů o další 2% celkového stabilisačního
přebytku. Toto lineární řešení bylo by však
vadné v tom případě, kde by takto zdaně-
ných 20% celkového stabilisačního pře-
bytku překročilo přebytek vzniklý novým
oceněním investic podle cit. zákonů již ode-
psaných. Proto volí návrh pro tyto případy
alternativní řešení, ponechávaje důkazní
břemeno poplatníkovi.

Novým odstavcem 8 a 9 § 22 chce návrh
umožniti poplatníkům, aby předešli lineár-
nímu krácení odpisů dobrovolným sníže-
ním bilančních aktiv. Toto snížení bilanč-
ních aktiv bude míti za následek obnovení
bilanční pravdy. Jde tu o nové ocenění,
kterým se umožňuje podnikům, aby prová-
děly nadále odpisy podle nižších hodnot.
Zároveň dovoluje návrh, aby úbytek takto
vzniklý byl uhrazen ze stabilisačního re-
servního fondu. V případech, kde dobro-
volné snížení bilanční hodnoty dosáhne ale-
spoň výše 12% celkového stabilisačního
přebytku, nedojde ke krácení odpisů podle
odstavce 6, tam pak, kde toto snížení do-
sáhne alespoň 20% celkového stabilisač-
ního přebytku, nedojde ani ke krácení po-
dle odstavce 7. Při výpočtu této 12%, po-
kud se týče 20% kvóty, nebude přihlíženo
ke snížení hodnot pozemků. Bez této vý-
jimky mohly by podniky rozvrhnouti sní-
žení na majetkové hodnoty, které nejsou
vůbec předmětem odpisů. Poměrné rozvr-
žení bilančního snížení na jednotlivé sku-
piny majetkových předmětů má za účel za-
brániti přesunům, které by zmařily nebo
zmenšily finanční efekt osnovy.

Nově vložený odstavec 10 má za účel po-
stihnouti podniky, které při novém ocenění
ve východiskové bilanci překročily značně
meze stanovené v § 2, a to zvýšením odpi-
sové srážky o další 2%. Jde tu o případy,

4

6

kde bylo výhod zákona o stabilisačních bi-
lancích, zejména po stránce daňové, nad-
měrně využito. Tyto případy dlužno v záj-

mu státní pokladny, jakož i v zájmu da-
ňové spravedlnosti vhodným způsobem po-
stihnouti.

V P r a z e dne 29. listopadu 1935.

Předseda vlády:
Dr. Hodža v. r.

Ministr financi:
Dr. Trapl v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 5552-35.