Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

Překlad.

151.

Naléhavá interpelace

poslance dr. H. Neuwirtha

ministrovi vnitra
o ustavení okresních zastupitelstev.

Volby do okresních zastupitelstev se ko-
naly dne 26. května 1935. Podle § 71 řádu
volení do okresních zastupitelstev dlužno
je svolati ihned, jakmile se volba stane
pravoplatnou.

Musilo to trvati přes 4 měsíce, než část
okresních zastupitelstev v zemi české a
Moravskoslezské byla svolána k ustavující
schůzi, že okresní zastupitelstva nebyla
podle pořádku ihned svolána, jest pro
strašnou bídu, ve které jsou nejširší lidové
vrstvy, špatnou službou lidu a demokracii.

Ale stále ještě jsou okresní zastupitel-
stva, která se nemohla ustaviti přes to, že
jejich volba jest pravoplatná, poněvadž je-
jich členové nebyli ještě svoláni k ustavu-
jící schůzi.

že se okresní zastupitelstva nesvolávají
nebo svolávají opožděně, může býti v očích
obyvatelstva jen protiústavním omezová-
ním územní samosprávy, tedy nezákon-
ností. Zvláště německého obyvatelstva
zmocnila se živelná nespokojenost, jejíž dů-
vod dlužno hledati jen v liknavém chování
rozhodujících činitelů, které se často vy-
kládá jako nepřátelství k samosprávě.

Německé obyvatelstvo zastoupené v Su-
detskoněmecké straně má však ještě další
důvod ke stížnosti:

V četných okresních zastupitelstvech

v zemi České a Moravskoslezské, v nichž
jsou Němci zastoupeni převážně nebo jako
většina, byly volby do okresních výborů
a okresních komisí provedeny způsobem
nápadně nezákonitým. Nezákonitým pro-
vedením těchto voleb byla těžce poškozena
především Sudetskoněmecká strana.

§ 56 řádu volení do okresních zastupi-
telstev předpisuje, že volební komise podle
zásad poměrného zastoupení přihlížejíc
k prohlášení jmenovaných členů určí počet
členů okresního výboru, který připadá na
každou volební stranu zastoupenou v okres-
ním zastupitelstvu. Z jasného znění § 56
řádu volení, z vládního návrhu kdysi po-
daného, ze zprávy ústavně-právního vý-
boru a mimo to z judikatury nejvyššího
soudu (Sbírka Bohuslavova č. 9806) vy-
plývá se zřetelností vylučující jakoukoliv
pochybnost, že jmenovaní členové okres-
ních zastupitelstev nesmějí při volbě okres-
ního výboru a okresních komisí tvořiti sa-
mostatnou volební stranu, nýbrž že jen
před rozdělením mandátů do okresního vý-
boru mezi jednotlivé volební strany mají
prohlásiti, se kterou volební stranou
v okresním zastupitelstvu chtějí voliti.

Tak se praví doslovně ve zprávě ústavně-
právního výboru k § 56 řádu volení. V této
zprávě, jejíž změny jsou dnešním zněním
zákona, a to § 56, praví se dále doslova:

2

,,Volení členové, kteří by odmítli učiniti
prohlášení tímto paragrafem předepsané,
vylučují se předem a zásadně z účasti na
volbě zemského výboru a komisí zemských,
neboť nejsou volební stranou. "

Není tedy ani nejmenšího podkladu, který
by opravňoval domnění, že jmenovaní čle-
nové mohou při volbě okresního výboru a
okresních komisí vystupovati jako samo-
statné volební strany. Přes zřejmé právní
stanovisko a přes jasnou stylisaci zákona
připustili často okresní hejtmani, že pouze
jmenovaní členové okresních zastupitelstev
vystoupili jako samostatné volební strany,
že jim volební komise přidělila mandáty
a že tyto protiprávně přidělené mandáty
byly odňaty Sudetskoněmecké straně.

Poznamenáváme, že zástupci Sudetsko-
německé strany v každém případě podali
ihned právní ohrazení proti tomuto nezá-
konitému postupu při volbě komisí. Bylo
by bývalo povinností příslušných okresních
hejtmanů, kteří byli předsedy volebních
komisí, vyhověti právnímu hledisku zá-
stupců Sudetskoněmecké strany, v zákoně
jasně odůvodněnému, a mravní a právní
vahou své osobnosti se postarati, aby řád
volení byl přesně dodržen. Ale okresní
hejtmane často sami hájili protizákonné
stanovisko, že jmenovaní členové okresních
zastupitelstev smějí vystupovati jako samo-
statné volební strany. Tak došlo k tomu,
že se nejen nepřihlíželo k právnímu ohra-
zení zástupců Sudetskoněmecké strany,
nýbrž že nebylo ani vzato na vědomí. Proto
musili zástupci Sudetskoněmecké strany
v okresních zastupitelstvech podati podle
řádu volení námitky proti nezákonitému
rozdělení mandátů do okresního výboru.
Pro tyto námitky se nemohly volby do
okresních výborů v četných okresních za-
stupitelstvech státi pravoplatnými.

Když tedy tato okresní zastupitelstva
nyní proto, že volby do výborů nejsou
pravoplatné, nemohla zahájiti svou činnost,
zavinili to předsedové okresních zastupi-
telstev, kteří se s celým důrazem nepři-
činili, aby byla dodržena ustanovení voleb-
ního zákona. Nepřímým následkem ne-
dodržení volebního zákona jest, že okresní
zastupitelstva, která 5 měsíců čekala, aby
zahájila svou činnost podle zákona, jsou
nyní zase ve své činnosti bržděna.

Podle zákona má okresní úřad námitky
proti volbě okresního výboru do 5 dnů

předložiti zemskému úřadu. Jelikož svolání
okresních zastupitelstev bylo všeobecně
opožděno, byl zemský úřad dvojnásob po-
vinen námitky ihned vyříditi. Námitky
byly předloženy již v říjnu. Právní otázka,
o které se má rozhodnouti, jest tak zřejmá
a prostá, že se podané námitky mohly vy-
říditi několika řádkami.

Sudetskoněmecká strana nedostala do
dneška vyrozumění, že tyto námitky byly
veskrze vyřízeny. Vleklé vyřizování námi-
tek způsobí, že okresní zastupitelstva dlou-
ho nebudou moci zahájiti svou činnost, čímž
se poškodí samospráva a státní správa a
nebude se dbáti důležitých sociálních zájmů
obyvatelstva.

Zástupci Sudetskoněmecké strany musili
pro výše vylíčené, zákonu odporující jed-
nání při volbách do okresních výborů a
okresních komisí podati námitky v těchto
okresech země české a Moravskoslezské:

v zemi České: Duba, Cheb, Loket, Stří-
bro, Planá, Přísečnice, Rumburk a Šluknov,

v zemi Moravskoslezské: Moravský Be-
roun, Zábřeh a Rýmařov.

Nemá-li se činnost těchto okresních za-
stupitelstev dále znemožňovati, musejí zem-
ské úřady neprodleně rozhodnouti o poda-
ných námitkách.

Podle stavu věcí, jejž jsme uvedli, táže-
me se pana ministra vnitra:

1. Jest pan ministr vnitra ochoten podati
dostatečné vysvětlení, proč byla okresní za-
stupitelstva svolána teprve pátého měsíce
po tom, když se volby staly pravoplatnými ?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten vy-
světliti, proč se četná okresní zastupitel-
stva do dneška ještě neustavila?

3. Jest pan ministr vnitra ochoten naří-
diti, aby byla ihned svolána všechna ještě
nesvolaná okresní zastupitelstva ?

4. Jest pan ministr vnitra ochoten po-
hnati k odpovědnosti předsedy volebních
komisí pro volby okresního výboru v uve-
dených okresech, poněvadž se nepostarali,
aby volby do okresních výborů a okresních
komisí byly provedeny podle zákona?

5. Jest pan ministr vnitra ochoten se po-
starati, aby zemské úřady pražský a brněn-
ský ihned vyřídily námitky podané proti
volbě okresních výborů a komisí ?

6. Jest pan ministr vnitra ochoten se po-
starati, aby výše uvedená okresní zastupi-

3

telstva byla ihned svolána k dalším řádným
schůzím, jakmile námitky budou vyřízeny?

Naléhavost odůvodňujeme velkým poč-
tem stížností, které denně podepsaným do-
cházejí a protestními schůzemi na venkově.

Jako další věcný důvod naléhavosti uvá-

díme, že podepsaní - přihlížejíce k závaž-
ným úkolům, které okresní zastupitelstva
očekávají v příštích zimních měsících -
považují okamžitou hladkou práceschop-
nost těchto korporací za nutnou, ale za ne-
možnou tak dlouho, dokud nebudou objas-
něny skutečnosti, uvedené v interpelaci.

V P r a z e dne 22. listopadu 1935.

Dr. Neuwirth,

Axmann, Birke, G. Böhm, Budig, dr. Eichholz, Fischer, Frank, Gruber, dr. Hodina,
Hollube, Illing, Jäkel, dr. Jilly, Jobst, inž. Karmasin, dr. Kellner, dr. Elieber, Knöchel,
Knorre, E. Köhler, dr. Köllner, Kundt, inž. Künzel, Liebl, inž. Lischka, May, Němec,
Hirte, Nickerl, F. Nitsch, Obrlik, inž. Peschka, dr. Peters, inž. Richter, dr. Rosche,
Rosler, Sandner, inž. Schreiber, Sogl, Stangl, Wagner, Wollner, dr. Zippelius, dr. Po-
rubszky, dr. Sztillo, Esterházy, Szentiványi, Petrášek, Jaross, A. Nitsch, dr. Holota,

dr. Korláth.

Státní tiskárna v Praze. - 5562-35.