Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

137.

Návrh

poslanců Mikuláše, Ferd. Richtra, dr. Klapky a dr. Neumana

na vydání zákona o drobných zemědělských pachtech.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ....................................................

o zemědělských pachtech.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Je-li předmětem pachtu půda určená k ob-
vyklému zemědělskému užívání a pachtýřem
osoba, která obdělává pozemky ty sama, nebo
se svou rodinou, platí o smlouvách pachtovních
tento zákon.

§ 2.

Smlouvy pachtovní podle tohoto zákona,
jde-li o pachty osobami, jejichž vlastní a

s spachtovaná půda nepřevyšuje 8 ha, t. j.

o drobné pachty, se mohou uzavírati nejméně
na 6 let. Nebylo-li ve smlouvě nic ustanoveno,
nebo byla-li ujednána kratší doba pachtovní,
platí doba šestiletá.

Nejde-li o případy, kdy možno smlouvu
zrušiti před uplynutím sjednaného času, končí
pachtovní poměr uplynutím času po 6měsíční
výpovědi. Nebyla-li výpověď podána včas, ob-

2

novu je se pachtovní smlouva na nových šest
let, pachtýř však může prohlásiti nejpozději
měsíc před koncem pachtovní smlouvy, že na
obnově netrvá.

§ 3.

Obnova pachtu, podle § 2 nenastává, když

a) celková výměra zemědělských pozemků
ve vlastnictví propachtovatelově se nalézají-
cích nečiní více než 10 ha,

b) propachtovatel bere, nebo chce vzíti do
vlastní správy pozemek, jehož nabyl od osoby,
nebo po osobě, jejími je zákonným dědicem
anebo ježto pominula překážka, pro kterou ne-
mohl na pozemku beze své viny sám hospo-
dařiti, a v obou těchto případech zbývající po-
zemky nemají ani 15 ha výměry.

§ 4.

Pachtovné ze smluv pachtovních podle to-
hoto zákonná může býlí ujednáno jen v peně-
zích. Přejímá-li pachtýř k úhradě břemena
veřejná, nebo soukromá, započítává se cena
těchto břemen na pachtovné. Totéž platí, hra-
dí-li se pachtovné službami propachtovateli.
Služby ty se oceňují podle služeb v místě sku-
tečně konaných na základě svobodné smlouvy
námezdní.

§ 5.

O pachtovném platí domněnka zákonná, že
mu byla položena za základ cena obilí a sice
v oblasti pastvinářské, bramborářské a obil-
nářské II - žita, v ostatních - obilnářské I
a řepařské - pšenice. Rozhodující je prů-
měrná cena určujícího obilí na pražské plodi-
nové burse ze čtvrtletí předcházejícího den
uzavření smlouvy.

§ 6.

Klesne-li cena -směrodatné obilniny v prů-
měru hospodářského roku, za který jest platiti
pachtovné, o více než 15% pod cenu, která po-
dle předchozího ustanovení byla základem
pachtovného, anebo stoupne nad tuto cenu
v témž poměru, má pachtýř respektive pro-
pachtovatel nárok, aby poměrně k změně ceny
bylo pachtovné sníženo, potažmo zvýšeno.

Nedohodnou-li se strany, rozhoduje okresní
soud místa pozemku k žádosti jedné nebo
druhé strany podle zásad řízení nesporného.
Pro útraty řízení však platí zásady civilního
řádu. žádost je podati do 30 dnů po splatnosti

3

pachtovného a až do pravoplatného rozhodnutí
touže žádati propachtovatel jenom zajištěni
pachtovného, pokud přesahuje částku, jež vy-
plývá ze žádosti pachtýře.

§ 7.

Okresní soud, uvedený v předchozím § 6
rozhoduje podle stejných zásad také k žádosti
stran o přiměřenosti základního pachtovného
při pachtech označených v § 2 tohoto zákona.
Návrh možno podati nejdříve po uplynutí jed-
noho roku pachtovního ve lhůtě v předchozím
§ 6 uvedené pro zbytek pachtovní doby.
Návrh na přiměřené snížení pachtovného
může pachtýř podati jenom, je-li ujednané
pachtovné z 1 ha půdy vyšší než částka, od-
povídající v roce uzavření smlouvy ceně:
v oblasti pastvinářské 150 kg žita, v oblasti
bramborářské 180 kg žita, v oblasti obilnář-
ské II 200 kg, v oblasti obilnářské I 200 kg
pšenice, v oblasti řepařské 250 kg pšenice.

Propachtovatel může žádati za zvýšení, je-li
pachtovné nižší než částky výše uvedené.
Soudce rozhoduje o výši pachtovného, přihlíží
ke všem okolnostem rozhodujícím, zejména
k bonitě půdy a jiným výhodám, případně ne-
výhodám plynoucím z polohy a povahy po-
zemku. Soudem určené pachtovné platí za zá-
kladní pachtovné, ujednané mezi stranami.

§ 8.

Pří smlouvách pachtovních, je-li pachtýřem
obec, nebo jiný svazek územní samosprávy,
ustanovení § 2 neplatí.

Při propachtování pozemků obětmi, nebo
jinými svátky uzemní samosprávy jsou jako
pachtýři vyloučeni všichni, kdo mají vlastních
nebo odjinud spachtovaných pozemků dohro-
mady více než 10 ha a nejvyšší pachtovné ne-
smí přesahovati částky uvedené v § 7.

§ 9.

Jde-li o drobné pachty, splatnost pachtov-
ného nastupuje teprve po sklizni, provedené
s péči dobrého hospodáře, nejdříve 1. září toho
kterého roku.

Nebylo-li pachtovné zaplaceno do tří mě-
síců po splatnosti, resp. po soudcovském
určení, je to důvod pro okamžitě rozvázání
pachtovního poměru.

§ 10.

Pachtýř má nárok na snížení pachtovného,
když užitky propachtovaného pocením klenby

mimořádnými náhodami pod 50% obyčejného
výnosu bez ohledu na dobu trvání pachtovní
smlouvy (§ 1105 obč. z. ).

Nedohodnou-li se strany, rozhoduje soud
uvedený v § 6 podle tam stanovených zásad.
Do sníženého takto pachtovného se započítává
všechno, co propachtovatel dostane z titulu ži-
velních pohrom na podpoře z veřejných pro-
středků přímo či nepřímo, pokud podpory ne-
použije k restaurování poškozeného pozemku.

§ 11.

Zákon tento se vztahuje na všechny smlou-
vy pachtovní do jeho účinnosti sjednané a
ještě trvající, pokud odpovídají předpisům
tohoto zákona.

§ 12.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí
ustanovení obecního občanského zákona.

§ 13.

Zákon tento nabývá účinnosti ihned. Prove-
dou jej ministr spravedlnosti a zemědělství
s ostatními ministry.

Důvodová zpráva.

Jednou z velmi naléhavých potřeb země-
dělců jest úprava pachtů zemědělských,
kterou je nutno provésti zvláštním zá-
konem.

Podle výsledků sčítání zemědělských zá-
vodů z 27. května 1930 jest v Čechách
úhrnem 639. 660 zemědělských závodů.
Z uvedeného počtu jest však jen 326. 937
hospodářství s půdou jen vlastní a 312. 723
hospodářství s půdou vlastní a cizí.

Z počtu hospodářství, majících půdu
vlastní a cizí jest pak 46. 966 hospodářství
jen s půdou cizí a 24. 018 s 90% půdy cizí.

Jest tedy jen v Čechách 70. 984 hospodář-
ství odkázaných na půdu cizí. Vedle těchto
jest dále v Čechách 62. 551 hospodářství,
majících od 50 do 90%, cizí půdy a 129. 829,
majících od 10 do 50% cizí půdy.

Podle zprávy Státního úřadu statistické-
ho obnáší v Čechách výměra "cizí" půdy

t. j. půdy, na které hospodaří jiná osoba,
než vlastník, 461. 276'72 ha a z toho jest
446. 994'62 ha půdy pachtované (připachto-
vané).

Je-li z této výměry (ze 446. 994'62 ha)
320. 842'07 ha pachtované půdy za pachtov-
né stanovené v pevné částce peněžní jest
zjevno, že převládá pacht peněžní, t. j.
pacht, při němž pachtýř jest zavázán zapla-
titi pachtovné vždy ve stejné výši, bez
ohledu na výsledek hospodaření po stránce
naturálního i peněžního (ceny) výnosu.

Spravedlivější pro obě strany jest v nor-
málních poměrech sklizňových pacht, při
němž se pachtovné vyjadřuje množstvím
zem. výrobků (obvykle určitého druhu
obilí), nebo cenou určitého množství vý-
robků v penězích. Tento způsob zavésti vše-
obecně jako předpoklad výše pachtovného
právě navrhujeme.

Takovýmto způsobem bylo k 27. květnu

5

1930 propachtováno v Čechách však jen
124. 87210 ha půdy.

O tom, jaká různost pachtovních poměrů
panuje, svědčí to, že i v Čechách bylo k uve-
denému dni 1279'85 ha půdy, propachtované
za pachtovné vyjádřené podílem na sklizni.

To a řada jiných, statisticky nezachyce-
ných způsobů a variací určování pachtov-
ného, svědčí o usilovné snaze najíti takový
způsob, který by byl pro obě strany smluvní
(propachtovatele a pachtýře) spravedlivým.

O poměrech v jiných zemích republiky
ku dni 27. května 1930 nevydal dosud Státní
úřad statistický zpráv.

Možno však souditi, že jsou tu zeměděl-
ské pachty poměrně ještě ve větším mě-
řítku, než v Čechách.

Počítati třeba dále s tím, že proti stavu
k 27. květnu 1930 jest nyní patrně hospo-
daření na půdě pachtované ještě rozšíře-
nější jak co do počtu pachtýřů, tak výměry
pachtované půdy.

Vycházejíce z uvedeného odhadujeme, že
v republice jest na 180. 000 hospodářů všech
velikostních skupin závodů, odkázaných jen
na půdu pachtovanou, 170. 000 hospodářů
odkázaných více než polovinou na půdu
pachtovanou a na 200. 000 hospodářů, odká-
zaných do poloviny na půdu pachtovanou.

Jest tedy v republice na 550. 000 zeměděl-
ských pachtýřů, což jest skoro třetina
všech zemědělských závodů. Z toho, že uve-
dený počet pachtýřů má v pachtu jen ca
10% veškeré půdy jest zjevno, že převládá
drobný, parcelní pacht, ač ve všech velikost-
ních skupinách jest pacht početně (i výmě-
rou pachtované půdy) zastoupen.

O drobném zemědělském pachtu třeba
připomenouti, že ve většině případech jest
pouhým, často z nezbytnosti jiných možno-
stí použitým, prostředkem k obhájení ob-
živy, nikoliv podnikáním v pravém slova
smyslu.

Počítáme-li, že na uvedený počet 550. 000
zemědělských pachtýřů připadá jen 450. 000
propachtovatelů (jeden propachtovatel
bývá často společný - zvláště při drobném,
parcelním pachtu - několika pachtýřům)
zjišťujeme, že v republice jest jeden milion
osob hospodářsky a mnohdy celou svou hos-
podářskou existencí vázáno přímo na pacht
půdy. Připočteme-li nepřímé účastníky (ro-
dinné příslušníky, zaměstnance a pod. ),
mnohdy stejně intensivně interesované,
můžeme mírně odhadnouti, že na 2 miliony
lidí jest přímo a nepřímo odkázáno na
pacht půdy.

Vyjma smluv pracovních, jsou smlouvy
o pachtu půdy patrně nejrozšířenější po-
čtem a nejrůznější obsahem.

Právě tato rozšířenost a různost smluv
o pachtu půdy vyžaduje samostatné úpravy
zákonné, t. j. vydání zvláštního zákona
pachtýřského, poněvadž jest jisto, že vše-
obecná ustanovení občanského zákoníku ne-
dostačují. Samostatný pachtýřský zákon by
mohl býti později při vydání nového záko-
níku občanského vsunut do tohoto.

Klub československé strany národně so-
cialistické podal již v r. 1930 návrh pachtýř-
ského zákona. Podáváme nyní návrh takový
znovu, poukazujíce v dalším na důvody
návrhu z r. 1930.

Vydáním zákona pachtýřského by byl
dán trvalý podklad zejména k spravedlivé-
mu vyrovnávání smluvních stran, pokud se
týče pachtovného a nebylo by třeba vydé-
váti k tomu cíli zvláštních předpisů zákon-
ných, kterých byla vydána - vždy s ome-
zenou platností - celá řada a jejichž vydá-
vání i v budoucnu nebylo by možno se vy-
hnouti.

Vydání a provádění navrhovaného zá-
kona nevyžádá si se strany státu finančních
nákladů a není proto třeba připojovati
návrh o úhradě.

Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh přikázán byl k projednání
výborům: zemědělskému a ústavně-právnímu.

V P r a z e, dne 14. listopadu 1935.

Mikuláš, Ferd. Richter, dr. Klapka, dr. Neuman,

Uhlíř, Tichý, Hatina, Hrušovský, Lanc, dr. Patejdl, Zeminová, Stejskal, Bergmann,
David, Tučný, dr. Kozák, Polívka, Tykal, Netolický, Bátková, Fr. Langr, Fiala.

Státní tiskárna v Praze - 5273-35.