Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

134.

Návrh

poslance dra Karla Domina
na sloučení obou německých vysokých škol technických ve školu jedinou.

Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna usnesla takto:

Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době před-
ložila návrh zákona na sloučení německé vy-
soké školy technické v Praze a v Brně ve školu
jedinou.

Odůvodnění.

Německé vysoké školy v naší republice
mají býti úměrné - kulturní potřebě českoslo-
venské německé menšiny, nesmějí však slou-
žiti účelům politickým a zatěžovati státní
rozpočet jen proto, aby se udrželo nadpráví
Němců jako přežitek a neblahé dědictví
germanisujícího Rakouska. S hlediska
zcela nestranného a národnostně nezauja-
tého jest jedna z obou německých technik
zbytečností a nepřípustným luxusem. Ne-
má-li stát dostatek prostředků na řádné
vybavení a udržování nezbytných českoslo-
venských vysokých škol (universita Komen-
ského v Bratislavě je na př. dosud neúplná,
neboť jí chybí přírodovědecká fakulta !), je
nemyslitelné, aby stát vydržoval velikým
nákladem zbytečné školy německé. Dlužno
tu zejména uvážiti:

1. Dvě německé techniky v re-
publice jsou přepychem, nijak
neodůvodněným. Jsou-li pro deset
milionů Čechoslováků jen dvě české tech-
niky (v Praze a v Brně), je patrno, že dvě
německé techniky pro tři miliony Němců

jsou naprosto zbytečné. Dvě české techniky
musí dostačiti zhruba pro sedm milionů
Čechů a asi tři miliony Slováků, kteří ne-
mají vůbec vysoké školy technické, zatím
co Němci mají techniky dvě. Úspory na vy-
sokých školách jsou velmi pronikavé, dotace
fakult a ústavů poklesly již hluboko pod
existenční minimum, takže naše vysoké
školy po léta jen živoří a není naděje, že
věcný náklad na ně bude v dohledné době
uveden zase na normální výši. Za těchto
okolností je každý přepych, každé zbytečné
vydání přímo zločinem na našem národním
hospodářství a má v zápětí nenahraditelnou
kulturní škodu pro celý stát, neboť co se ve
vysokém školství na jedné straně vydá,
musí se na druhé straně zase uspořit.

2. Poměrný počet posluchačů.
Zatím co česká technika v Praze sama měla
v studijním roce 1938/34 5154 posluchačů
(v roce 1932/33 pak 5207 a r. 1931/32 5346
posluchačů), měla německá technika v Praze
téhož roku jen 1577 posluchačů (z toho 278
cizinců) a německá technika v Brně 1820

2

posluchačů (z toho 229 cizinců), tudíž obě
německé techniky úhrnem jen 2897 poslu-
chačů.

Statistika posluchačů na českosloven-
ských vysokých školách technických v ob-
dobí 1920-1933 dává tento obraz:

3. Cizinci na německých těch-
nikách. Kdežto na českých technikách
počet cizinců podstatně klesá, jest mezi po-
sluchači (a také mezi učitelskými silami !)
německých techhik procento cizozemců nad-
měrně vysoké. Z toho je patrno, že tyto vy-
soké školy, sledujíce cíle politické, neslouží
československé německé kultuře v té míře,
jak odpovídá jejich poslání. Na české tech-
nice v Praze poklesl úhrnný počet cizinců
v školním roce 1932/33 na 8'5% kdežto ně-
mecká technika v Praze, která měla r.
1920/21 jen 12 7 % cizinců, vykazuje jich
od r. 1925/26 stále nad 20% (r. 1928/29
251 %, 1929/30 27 2 % r. 1930/31 28'6%,
ř. 1931/32 28'9 %, r. 1932/38 22'2 %). Ještě
větší podíl mají cizozemci na německé tech-
nice v Brně, neboť ta vykazuje statistika
tento percentuální podíl cizinců z úhrnného
počtu posluchačů:

3

ních zkoušek na německé technice v Brně.
V školním roce 1928/29 vykonalo 55'0% do-
mácích posluchačů a 45'0% cizozemců tyto
zkoušky, v r. 1929/30 57'2% domácích a
42'8% cizozemců, v r. 1980/31 52'6% domá-
cích a 47'4% cizozemců, v r. 1931/32 55'4%
domácích a 44'6% cizozemců, atd. Z toho je
patrno, že německá technika v Brně vycho-
vává nadměrný počet cizinců a tím posiluje
jen. kokurenci. Žvláště nápadný je počet
maďarských státních příslušníku na tomto
německém učilišti. Kdežto na našich vyso-
kých školách technických studuje vzhledem
k úhrnnému počtu cizinců jen nepatrný zlo-
mek promile maďarských státních přísluš-
níků, dostupuje tento relativní počet ma-
ďarských posluchačů na brněnské německé
technice čtvrtiny až třetiny všech cizinců!

Zvláště některé odbory německé techniky
v Brně jsou přeplněny cizinci. Tak bylo tu
v studijním roce 1933/34 na př. na odboru
technologickém 85 domácích posluchačů a
82 cizinců, na odboru strojního a elektro-
technického inženýrství 379 domácích po-
sluchačů a 309 cizozemců. Za takových po-
měrů je ovšem nebezpečí, že se škola odci-
zuje svému poslání a že se stává hnízdem
protistátních agitací.

  4. Pro koho byla založena tech-
nika v Brně? Stará technika v Brně
byla založena jako učiliště utrakvistické a
rovnoprávnost obou jazyků byla tu poru-
šena protiprávně a technika již v samém
začátku germanisována. Byla zřízena císa-
řem Františkem Josefem I. dne 13. září 1849
podle předložených návrhů. Podle §14 orga-
nisačního plánu měl býti při dosazování pro-
fesorů brán zvláštní zřetel k znalosti české-
ho jazyka a žadatel znalý toliko německé řeči
mohl býti dosazen jen tehdy, když by mezi
žadateli české řeči nebyl žádný ve věcech
dostatečně sběhlý nalezen. Císař František
Josef L vydal své rozhodnutí na základě
rozkladu Thuna ("nejponíženější předložení
věrně nejposlušnějšího ministra věcí du-
chovních a veřejného vyučování Lva hra-
běte z Thunu o zřízení technického učeliště
v Brně ze dne 31. srpna 1849. "). V tomto
dokumentu se zdůrazňuje utrakvistický ráz
nové školy, neboť čteme tu, že se "má uží-
vati českého jazyka i při vyučování v ostat-
ních předmětech" a "následkem toho bude,
se při dosazování profesorů přísně hleděti
na znalost česko-moravského jazyka", atď"
Rovnoprávnost obou jazyků byla však již

porušena ředitelem lvovské techniky Schind-
lerem, neznalým jazyka českého. Schindler
navrhoval, aby se na nové škole brněnské
učilo pouze německy. Dne 29. prosince 1840
byli sice jmenováni také profesoři znali ja-
zyka českého, tak Kořistka pro geodesii,
Hrubý pro fysiku, Kolenatý pro přírodo-
vědu, Quadrát pro chemii a Helcelet pro
polní hospodářství, než germanisace přes
návrh Thunův i souhlas cisařův rychle po-
kračovala. Napomáhal ji germanisační abso-
lutismus Bachova režimu a r. 1876 zmizela
poslední stopa dvojjazyčnosti na škole,
která měla první léta svého trvání více jak
třetinu posluchačů, hlásících se k české ná-
rodnosti (ve skutečnosti bylo jich ovšem
více).

Třeba přihlédnouti i k tomu, že německá
technika v Brně po převratu sama žádala,
aby směla býti přeložena do Lince. Je tedy
patrno, že nijak nesrostla s moravským pro-
středím, které sama chtěla opustiti a pře-
sídliti do sousedního německého státu.

5. Bude sloučením obou ně-
meckých technik čsl. německá
kultura poškozena?Je samozřejmo,
že stát nemůže dokonale vybudovati a
udržovati dvě německé techniky. Není také
třeba, aby německé techniky byly zatěžo-
vány nadměrným počtem cizozemců, z če-
hož neplyne nižádný zisk, nýbrž jen škoda
domácím posluchačům německé národnosti.
Jedna řádně vypravená technika je i pro
Němce mnohem prospěšnější a výhodnější
než techniky dvě, nedostatečně vybavené.

6. Má zůstati sloučená ně-
mecká technika v Praze či
v Brně? Mínění o tom, kde má býti po
sloučení obou technik tato vysoká škola, se
rozcházejí. Dlužno však poukázati na názor
českého ústředního spolku učitelů vysoko-
školských, který se touto otázkou vše-
stranně a objektivně zabýval a dospěl k pře-
svědčení, tlumočenému ve zvláštní resoluci.
že sloučená německá technika má býti
v Praze a nikoliv v Brně.

Ze všeho jasně vyplývá, že udržování
dvou německých technik v republice jest ne-
jen neodůvodněné, nýbrž i nespravedlivé,
početnosti německé menšiny neodpovída-
jící, kulturně nevýhodné a finančně neudrži-
telné. Vydržuje-li stát jednu českou tech-
niku průměrně pro 2888 posluchačů česko-
slovenské národnosti, nemá-li pro tři miliony

4

Slováků ani jedinou techniku, je nespra-
vedlivé, aby pro 2390 posluchačů německé

národnosti československé státní přísluš-
nosti byly vydržovány techniky dvě.

Praha, dne 12. listopadu 1935.

Dr. Domin,

dr Rašín, dr Fencik, inž. Schwarz, Holeček, Jan Sedláček, Sivák, Longa, Kut, Haššík,
dr inž. Toušek, Dembovský, Ježek, Smetánka, dr Novotný, Chmelík, Knebort, špaček,

dtr Štůla, inž. Protuš, Turček.

Státní tiskárna v Praze - 6262-35,