Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935,
IV. volební období. 2. zasedání.
Překlad.
126.
Naléhavá interpelace
poslanců R. Sandnera, K. H. Franka, Dr. H. Neuwirtha
ministrům vnitra, spravedlnosti a národní obrany
stran zpráv ze dne 3. listopadu 1935 o vyzvědačství.
V ranních listech, z neděle dne 3. listo-
padu 1935 uveřejnila pražská politická po-
licie zprávy o ohromném vyzvědačství ve
prospěch Německa. Podle těchto zpráv bylo
při pátrání zatčeno 28 osob a proti všem
byla podána žaloba pro zločin podle § 6,
odst. 2, zákona na ochranu republiky. Ve
zprávě byla postupně uvedena jména zatče-
ných.
U 4 zatčených bylo výslovné uvedeno, že
jsou členy sudetskoněmecké strany.
Tato zpráva měla zhoubný účinek ve
veřejném mínění, jak jest zřejmo jak
z časopisů, tak z odezvy dosavadních řečí
ve sněmovně. Především způsobila, že se
porůznu lidé domnívali, že sama sudetsko-
německá strana se účastní na vyzvědačství.
Jest samo sebou neobvyklé,
1. že se taková zpráva vydává úředně a
2. že se zneužívá úřední zprávy, aby se
dělala nálada proti určité politické straně:
Kromě toho jest však tato zpráva neho-
rázná, posuzuje-li se podle platných usta-
novení zákona. Zpráva slučuje četná trestní
řízení a budí tak dojem, jako by šlo
o ohromnou věc v největších rozměrech.
Ve skutečnosti jde o několik řízení, z nichž
dlužno především zdůrazniti řízení proti
Anně Dienelové a druhům. Trestní řízení
proti Anně Dienelové vede se od ledna
letošního roku.
Dne 3. října t. r. podalo státní zastupi-
telství krajskému soudu v Praze na Pan-
kráci žalobu, která dne 7. října t r. došla
jmenovanému soudu pod jednacím číslem
Tk XIX 2331/35 a bude projednávána od
8. listopadu v hlavním přelíčení proti Anně
Dienelové a druhům.
Podle článku VII zákona ze dme 17. pro-
since 1862, ř. z. z r. 1863 nemá tedy již po-
licejmí úřad vůbec práva o této trestní věci
něco uveřejňovati a tak zasahovati do trest-
ního řízení.
Zpráva policejního ředitelství stává se
však v tomto případě přímo nehorázná,
když uvádí, že obchodní zástupce Karel
Kunert a soukromý úředník František
Sasum jsou zatčeni jako podezřelí z vyzvě-
dačství a že proti nim byla podána žaloba
podle § 6 zákona na ochranu republiky,
zatím co ve skutečnosti jsou již dávno na
svobodě a trestní řízení proti nim bylo
vůbec zastaveno.
Stejně nutí k odporu případ Ervína
Scheichenosta a druhů. Ervín Scheichenost,
který byl skutečně členem sudetskoněmecké
strany, byl již na jaře ze strany vyloučen,
protože se sám postřelil a předstíral, že ho
zranili příslušníci marxistických stran.
Schelchenost se pak připojil v letě ke
dvěma členům sudetskoněmecké strany
Kraftovi s Kunzovi a pokoušel se svésti je,
aby za letních manévrů konali vyzvědač-
ské služby. Oni se ihned obrátili k přísluš-
nému okresnímu správci sudetskoněmecké
strany, prokuristovi Oskaru Putzovi, který
jim dal právní poučení, že podle § 12 zá-
kona na ochranu republiky mají povinnost
to udati. Podle uděleného právního poučení
podali neprodleně trestní oznámení.
četnická stanice v Klášterci nad Ohří
provedla nejdříve pátrání, ale bez viditel-
ného úspěchu. Teprve dne 7. a 8. září při-
kročilo četnictvo k zatýkaní a zatklo
někdejší udavatele Krafta a Kunze a pro-
kuristu Putze, kteří pak všichni, když byli
převezeni k pražskému policejnímu ředi-
telství a když byly prozkoumány jejich
údaje, musili býti ještě v den svého zatčení
propuštěni na svobodu. Proti těmto členům
sudetskoněmecké strany se vůbec nevede
trestní řízení, naopak jsou v řízení proti
Scheichenostovi volání za svědky.
Podle toho jest jisto,
1. že pražská politická policie zprávou
o vedeném trestním řízení do něho zasáhla
proti zákonu,
2. že pražská politická policie uveřejnila
tuto zprávu tak, že směřuje výlučně proti
určité politické straně, čímž tato zpráva
získala ráz vnitropolitické akce a jedno-
stranné zaujatosti.
Podle četných tvrzení jednala politická
policie v dohodě se zpravodajským odděle-
ním ministerstva národní obrany.
Podepsaní táží se tedy pánů ministrů
vnitra, národní obrany a spravedlnosti:
1. Jsou příslušní páni ministři ochotni
dáti neprodleně zjistiti, jak se věci mají?
2. Jest zvláště pan ministr vnitra a pan
ministr národní obrany ochoten pohnati
k odpovědnosti vinníky za tuto zprávu
odpovědné?
3. Jest pán ministr spravedlnosti ochoten
pohnati k odpovědnosti příslušné státní
zastupitelství, poněvadž proti této zprávě
nie nepodniklo?
4. Jsou páni ministři vnitra, národní
obrany a Spravedlnosti ochotni učiniti
opatření, aby se příště již neopakovaly ta-
kové protizákonné činy a svévolnosti podří-
zených činitelů?
5. Jest pan ministr vnitra ochoten uve-
řejniti výsledek vyšetřování ve zprávě
pražské policie, obsahující rovněž úřední
opravu, a tak poučiti veřejnost, která byla
uvedena v hrubý omyl?
Naléhavost interpelace odůvodňujeme
rozčilením obyvatelstva.
V Praze dne 7. listopadu 1935.
Sandner, Frank, dr. Neuwirth,
dr. Klieber, Wollner, Jakel, inž. Peschka, Birke, Hirte, E. Köhler, dr. Hodina, Rösler,
dr. Kellner, Nickerl, Axmann, Liebl, inž. Schreiber, dr. Zippelius, inž. Künzel, Obrlik,
Knöchel, B. Fischer, F. Nitsch, Stangl, Hollube, dr. Peters, Sogl, G. Böhm, inž. Rich-
ter, dr. Eichholz, May, dr. Szüllo, Esterházy, dr. Porubszky, Nemetz, Budig, dr. Ro-
sche, Illing, Gruber, dr. Köllner, Jobst, dr. Jilly, Kundt, inž. Karmasin, inž. Lischka,
Petrášek, dr. Holota, Jaross, A. Nitsch, Szentiványi, dr. Korláth, Knorre, Wagner.
Státní tiskárna v Praze. - 5192-36