Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

124.

Návrh

posl. E. Šedého a Fr. Ostrého

na novelisaci zákona ze dine 21, prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., ve znění zákonů ze
dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., a ze dne 19. prosince 1930, č. 188 Sb. z. a n.

o dani z obratu a dani přepychové.

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon
ze dne .......................1935,

kterým se mění zákon, ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n,, ve znění zákonů ze
dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., a ze dne 19. prosince 1930, č. 188 Sb. z. a n.

o dlani z obratu a dlani přepychové.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. 1.

V § 8, odst. (1) budiž zrušen.
V § 17, odst. (3) budiž zrušen.
§ 19, odst. (7) bude zníti:

Při podnicích menšího rozsahu nepři-
chází v úvahu ustanovení § 1, odst, 5. Za
podnik menšího rozsahu pokládá se
živnostenská provozovna v níž nebylo
během daňového údobí docíleno obratu
Kč 100. 000.

V § 20, odst. (2) a odst. (4) budiž zrušen.

2

Čl. 2.

(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem
1. ledna 1936.

(2) Provedením tohoto zákona pověřuje
se ministr financí v dohodě se zúčastně-
nými ministry.

Důvodová zpráva.

Zákon o dani z obratu vznikl v r. 1923,
tudíž v době odbytové konjunktury. Nyní
již dávno činí podnikatelům značné potíže
jak předpis o vyrovnání daně z obratu do
6 neděl, po uplynutí čtvrtletí, tak i někte-
rá jiná ustanovení, pročež podepsaní na-
vrhují tuto novelisaci.

K § 8 a 17.

Ustanovení § 8 odst. (1) - 1) zák. č. 188
1930 neodpovídá dnešní potřebě, neboť ne-
definuje blíže formu a znaky situace, ve
které jedna osoba podnik předává a druhá
nabývá.

Obdobné ustanovení o ručení nabyvate-
le podniku uplatněno jest podle §u 171 zá-
kona z 9. října 1924 č. 221 Sb. z. a n. ve
znění novely z 8. listopadu 1928 čís. 184 Sb.
z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ
nemoci, invalidity a stáří a podle §u 70 zá-
kona ze dne 21. února 1929 č. 26 Sb. z. a n.
ve znění novely ze dne 21. června 1934 č.
117 Sb. z. a n. o pensíjním pojíštění sou-
kromých zaměstnanců ve vyšších službách,

V těchto dvou skupinách správního říze-
ní znamenáme pouze jedno rozhodnutí nej-
vyššího správního soudu ze dne 3. května
1930 č. 7583/30 Boh. 8583, které se však
obírá výkladem pojmu »závod« v tom smy-
slu, že zde musí přicházeti v úvahu hospo-
dářsko technický celek.

Není však směrnic, které by najisto u-
pravovaly otázku "nabytí podniku" - tak
že tímto výkladem, pokud jest uplatňován
V řízení správním jednak se strany ber-
ních úřadů jednak se strany sociál. pojišťo-
vacích ústavů, bývá nabyvatel podniku ve
svých hospodářských zájmech citelně po-
škozován a proto bývá tímto ustanovením

o osobním ručení dotčen mnohdy i ten pod-
nikatel, který od svého předchůdce nic ne-
převzal, nic nenabyl, nýbrž se pouze na-
stěhoval do jeho provozovny.

Nehledě však k tomu, jest mezi předpi-
sem o ručení podnikatele jako nabyvatele
podniku za dlužné příspěvky sociálního po-
jištění a předpisem o ručení podnikatele
jako nabyvatele podniku za dlužnou daň
z obratu - podstatný rozdíl, neboť při
správním řízení z oboru sociálního pojiště-
ní jest nedoplatek na členských příspěvcích
bezesporný, tak že prejímatel podniku má
již příležitost k lomu, aby před jeho pře-
vzetím zjistil o jaký nedoplatek jde, kdežto
ve správním řízení u daně z obratu tomu
tak není, když se nabyvateli ukládá za po-
vinnost, aby za svého nástupce za dobu u-
plynulou podal přiznání k této dani.

Naskýtá se otázka, hledě k předpisu o
obchodním tajemství, zda má nabyvatel
podniku vůbec nějaký právní nárok na to,
aby směl nahlédnouti do hospodaření a
obchodování svého předchůdce, aby za ně-
ho daňové přiznání podati mohl, jestliže to
neučinil včas sám.

Daňovým údobím rozumí se kalendářní
rok a jakmile tedy někdo od někoho pře-
vezme podnik ku příkladu 12. prosince,
ten, kdo tak učinil, je povinen na toho, kdo
podle odst. 2 §u 17. zákona o dani z obra-
tu nepodal přiznání do 4 neděl - splniti
tuto povinnost sám a to zpět k 1. lednu
běžného roku.

K § 19.

Stanovení, nebo určení daňového zákla-
du za spotřebu předmětů ve vlastní do-
mácnosti zatěžuje zbytečně úřad, aniž stát-
ní správě řízení toto přináší zisk.

3

Čas věnovaný dohodě poplatníka s berní
správou na to, aby základ ten byl určen,
jest drahým pro obě súčastněné strany a
dohoda bývá zpravidla zakončena řízením
kontumačním, na které doplácí poplatník,
ježto není schopen nade vší pochybnost
berní správě prokázati, kolík přesně na
potřebu své domácnosti z podniku vzal.

Navrhuje se proto, aby u podnikatelů, u
nichž obrat v jednom daňovém údobí podle
přiznání, nebo určení jeho z moci úřední
nepřesahuje Kč 100. 000. - částka připada-
jící na spotřebu předmětů ve vlastní do-
mácnosti nepodléhala dani z obratu a aby
ji nebylo proto třeba k ostatnímu zákla-
du daňovému vyznačovati a připočítávati.

K § 20.

Je samozřejmým, že ten, kdo čtvrtetní
dávky daně z obratu neplatí, činí tak pro-
to, že tak činiti nemůže, neboť kdyby tak
činiti mohl, je jistě natolik rozumným, že
tak učiní v zájmu svém vlastním.

První zákon o dani z obratu č. 268 1923
měl pozbýti platnost dnem 31. prosince
1926. Šlo tedy o dobu příznivější konjunk-
tury a přece ustanovení cit. zákona neob-
sahovalo žádné úst. o 5% zvýšení dlužné
daňové splátky, které automaticky vzniká
nedodržením čtvrtletních lhůt.

Z tohoto poukazu jest patrná odůvodné-
nost tohoto požadavku a to tím spíše, jak-
mile na každou daň jest hleděti jako na
občanskou povinnost, úměrné rozdělenou
na každého jednotlivce jednak podle jeho
povolání, jednak co do jeho důchodu a pří-
jmu. Naproti tomu nemůže zde býti řeč o
úměrném nebo poměrném zatížení, jakmile
podnikatel, hospodářsky silný daňové splát-
ky čtvrtletně vyrovná, ježto tak bez újmy
svých existenčních potřeb učiniti může a
druhý je trestán výměrem daně vyšším o
5%, ježto nemá dostatečný počet prostřed-
ků ku krytí existenčních potřeb a tím mé-
ně ku zaplacení daňové splátky včas.

Toto automatické zvýšení daně o 5%
plus úrok z prodlení jeví se co jednostranné
opatření orgánu nadaného oproti občanu
určitou mocí. Jde o jednostranné opatření
proto, ježto občan jako dodavatel státu,
který jest nucen mnohdy čekati na splácení
svého účtu i několik let, od tohoto orgánu
nadaného mocí výkonnou žádného úroku
z prodlení z částek svého účtu se nedočká

Úbytek státních příjmů, prováděním to-
hoto zákona vzniklý, budiž uhrazen zvýše-
ním daně obratové u domů s jednotnými
cenami, filiálek a správkáren.

Po stránce formální budiž návrh přiká-
zán výboru rozpočtovému, aby je;
urychleně projednal.

V Praze dne 6, listopadu 1935.

Sedlý, Ostrý,

Mlčoch, Vávra, A. Beneš, Mašata, Pozdilek, Pekárek, Vencl, Kočanderle, Bistřický,
Rodovský, Slavíček, J. Liška, Oliva, Beran, dr. Staněk, K. Chalupa, Jiráček, Luka,

Kejmar, Habarta, Michálek.