Poslanecká sněmovna N. S. R. Č 1935.
IV. volební období. 2. zasedání.
116.
Návrh
poslanců dra Neumana, Fr. Zeminové, A. Hatiny a Č. Fialy
na změnu zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., kterým se vydávají
předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou
službu vojenskou.
Podepsání navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne .......................
kterým se mění zákon ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., kterým se vydávají
předpisy o poskytování příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu
vojenskou.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Č l á n e k I.
§ 4 zákona č. 120/1921 Sb. z. a n. zní:
Nárok na vyživovací příspěvek přísluší
členům rodiny k vojenské službě povola-
ného jen tehdy, byli-li v době, kdy povo-
laný nastoupil službu vojenskou:
1. ) nemajetní,
2. ) k výdělku nezpůsobilí pro své těles-
né či duševní vlastnosti, z důvodu nezbytné
péče o nezaopatřené děti, nebo z jiných
2
důležitých příčin hospodářských či sociál-
ních a
3. ) byla-li výživa podstatně závislá na
povolaném a povoláním tím je ohrožena
Č l á n e k II.
Zákon nabývá účinosti dnem vyhlášení.
Článek III.
Zákon provede ministr vnitra ve shodě
se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Podle důvodové zprávy k vládnímu ná-
vrhu zákona č. 120/1921 Sb. z. a n. (tisk
č. 1017 z r. 1920) bylo úmyslem zákono-
dárce, aby tímto zákonem stát v každém
případě, ve kterém odnímá rodinám ži-
vitele, postaral se zároveň o náležité jich
zaopatření. Aby pak nebylo zákona zne-
užíváno ve prospěch rodin hospodářsky
zabezpečených, byla do § 4 zákona vlo-
žena ustanovení, jimiž nárok na vyživo-
vací příspěvek byl podmíněn třemi před-
poklady:
1. ) nemajetností členů rodiny k vojenské
službě povolaného,
2. ) jejich nezpůsobilostí k výdělku a
3. ) závislostí jich výživy na pracovním
výdělku povolaného.
Ustanovení zákona plně vyhovovalo řa-
du let. Teprve postupující hospodářská
krise a z ní vyplývající snaha po omezení
veřejných výdajů způsobila, že dosavadní
ustanovení zákona byla povolanými orgá-
ny - okresními vyživovacími komisemi -
chybně vykládána podle slovného znění
zákona a ne podle úmyslu zákonodárcova,
následkem čehož rodiny zejména neza-
městnaných dělníků byly vylučovány v po-
sledních letech z nároku na vyživovací
příspěvek.
Jestliže nemajetnost příslušníků rodiny
povolaného námezdního pracovníka nebý-
vá popírána, neboť jest zjevem všeobec-
ným, bývá to zákonem daná druhá pod-
mínka nároku - nezpůsobilost členů ro-
diny k výdělku - které bývá užito k od-
mítnutí nároku. Nezpůsobilost k výdělku
podle výkladu povolaných orgánů musí to-
tiž záleželi v tělesných nebo duševních
vlastnostech, při čemž se přehlíží, že ne-
způsobilost může záležet také v okolnosti,
že manželka není vyučena žádnému po-
volání, že je povinna starat se o malé děti,
které na delší dobu nemůže opustiti, že
na dobu tří až čtyř týdnů nedostane při
dnešním nadbytku pracovních sil práci a
pod. Navrženou textací výdělečné nezpů-
sobilosti bude zabráněno nespravedlivému
a duchu zákona odporujícímu výkladu
platného zákona.
Konečně k odmítnutí nároku na vyži-
vovací příspěvek bývá u rodin nezaměst-
naného dělníka užit důvod, že v době, kdy
záložník nastoupil vojenskou službu, ne-
měl pracovního výdělku, z něhož živil ro-
dinu. Okresní vyživovací komise tento svůj
postup vysvětlují slovním výkladem plat-
ného zákona, podle něhož »výživa členů
rodiny k vojenské službě povolaného musí
být podstatně závislá na pracovním pří-
jmu povolaného a při tom se přehlíží, že
také jiný než pracovní příjem povolaného
může ohroziti výživu jeho rodiny. Zejména
je to podpora podle gentského systému
nebo podle usnesení vlády ze dne 28, červ-
na 1933, č. 28200-III-E-3, která se zasta-
vuje nastoupením vojenské služby a jejíž
ztráta může ohrozit výživu rodiny. Při
gentském systému se dokonce zastavuje
i zvýšený státní příspěvek, který na ženu
a děti se jinak nezaměstnanému vyplácí.
Osnova proto přizpůsobuje text zákona
č. 120/1921 Sb., který byl vydán před za-
vedením zákona o gentském systému, změ-
něným poměrům tím, že z textu vypouští
3
slovo »pracovním příjmu«, ponechávajíc
pouze závislost výživy členů rodiny na o-
sobě povolaného podle zákonných ustano-
vení.
Za účelem snazšího přehledu byla textu
§ 4 zákona č. 120/1921 Sb. dána též nová
úprava očíslováním jednotlivých podmínek
nároku na vyživovací příspěvek.
Státní pokladně nevznikne z uzákonění
návrhu žádné nové zatížení, neboť event.
vyšší potřeba ministerstva vnitra bude
kryta refundací, která ministerstvu vnitra
může býti poskytnuta ministerstvem so-
ciální péče z titulu úspor na podporách
v nezaměstnanosti, vzniklých zastavením
těchto podpor nezaměstnaným, povolaným
k vojenské službě. Není tedy nutno připo-
jiti návrh úhrady.
Po stránce formální budiž návrh přiká-
zán výboru iniciativnímu, bran-
nému a sociálně-politickému.
V Praze dne 23. října 1935.
Dr. Neuman, Zemínová, Hatina, Fiala,
Uhlíř, Tykal, Bergmann, Tichý, dr. Patejdl, Babek, Polívka, Fr. Langr, Stejskal,
dr. Stránský, Tučný, dr. Klapka, Bátková, Ferd. Richter, Mikuláš, Jenšovský,
dr. Moudrý, Lanc.