Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935

IV. volební období. 2 zasedání.

112.

Návrh

poslanců Tučného, Jenšovského a Stejskala
na opatření sloužící usměrnění racionalisace v průmyslovém podnikání.

Slavná sněmovno, račiž usnésti:

Zákon

ze dne ..............

o opatřeních sloužících Usměrnění racionalisace v průmyslovém podnikání.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

(1) Zaměstnavatel, který zamýšlí pro-
vésti racionalisační opatření ve svém zá-
vodě, zaměstnávajícím nejméně 20 za-
městnanců, jest povinen oznámiti to pří-
slušným úřadům způsobem uvedeným
v § 2. Zaměstnavatel má povinnost uvésti
v oznámení a v celém řízení skutková
okolnosti pravdě odpovídající a nic
z nich nezamlčeti.

(2) Závodem ve smyslu tohoto zákona
rozumí se každá hospodářská jednotka,
která se liší správou nebo účtováním od
správy nebo účtování jiných hospodář-
ských jednotek téhož podnikatele.


2

(3) Za racionalisační opatření dle toho-
to zákona jest považovati opatření ke
zintensivnění pracovního procesu, v jichž
důsledku zhoršily by se pracovní pomě-
ry či mzdy nebo nastalo propuštění za-
městnanců či omezení jich pracovní do-
by pod 40 hod. týdně anebo zhoršení
kvality výrobků.

§2.

(1) Zamýšlené racionalisační opatření
(§ 1) jest povinen zaměstnavatel hlásiti
14 dní předem písemně okresnímu úřadu
i živnostenskému inspektorátu a uvésti
důvody, jakož i pravděpodobné důsled-
ky sociální, výrobní a finanční tohoto
opatření. Okresní úřad svolá neprodleně
zaměstnavatele a závodní výbor (důvěrní-
ky), přizve příslušný živnostenský in-
spektorát a vyzve k účasti zástupce nej-
význačnějších smluvních organisací za-
městnavatelských a zaměstnaneckých.

(2) Důkazní břemeno o tvrzeních za-
městnavatelových stíhá zaměstnavatele.

§3.

Budou-li se sociální důsledky raciona-
lisačního opatření jeviti pravděpodobně
příznivými (zejména snížením pracovní
doby a zvýšením výdělku) rozhodne
okresní úřad nejdéle do 30 dnů, ode dne,
kdy mu bylo doručeno oznámení, a to
s konečnou platností. Rozhodne-li okres-
ní úřad, že zamyšlené racionalisační opa-
tření není sociálně příznivo, nesmí za-
městnavatel je provésti. Nedojde-li roz-
hodnutí ve lhůtě 30 dnů ode dne doruče-
ní oznámení, jest to považovati za sou-
hlas s opatřením zaměstnavatele.

§ 4.

Při provádění racionalisačního opatře-
ní spolupůsobí závodní výbor (důvěr-
níci).

§ 5.

Jestliže sociální následky racionalisač-
ního opatření projeví se nepříznivě pro


3

zaměstnance, prozkoumá na jejich žá-
dost, podanou za doby účinnosti tohoto
nařízení, okresní úřad stav věcí v řízení
obdobném dle § 2 a zařídí nápravu do
jednoho měsíce.

§ 6.

Učiní-li zaměstnavatel racionalisační
opatření, aniž při tom splnil oznamovací
povinnost, zahájí okresní úřad řízení po-
dle § 2 z moci úřední, při čemž lhůty po-
čítají se ode dne, kdy úřad vyrozuměl za-
městnavatele o zahájení řízení.

§7.

Zaměstnavatel, který předstíral okol-
nosti nepravdivé nebo úmyslně zamlčel
okolnosti pro rozhodnutí úřadu směro-
datné, jest povinen zaměstnancům k ná-
hradě škody.

§8.

(1) Jednání nebo opomenutí proti usta-
novením tohoto nařízení trestá okresní
úřad podle článku U. zákona číslo
109/1934.

(2) Je-li zaměstnavatelem společnost,
společenstvo (družstvo), spolek nebo ji-
ný soubor osob, jest uložiti trest orgánu,
jenž jest podle právních předpisů povo-
lán je v tom směru zastupovati. Skládá-li
se z několika fysických osob, jsou odpo-
vědny za zachovávání předpisů všechny
fysické osoby, z nichž orgán se skládá,
leč by dokázaly, že nepřivodily trestní
zavinění. Dopustila-li se činu osoba, kte-
rá samostatně vede věci zaměstnavateli,
nebo vlastník, stíhá trestní odpovědnost
tyto osoby.

§9.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem
následujícím po uplynutí jednoho měsí-
ce ode dne vyhlášení a provede jej mi-
nistr sociální péče v dohodě se zúčastně-
nými ministry.


4

Důvody:

Navrhovaným opatřením nemá býti
bráněno uplatňování technického pokro-
ku ve výrobním podnikání, nýbrž na-
opak, má býti zabráněno zhoršování ja-
kosti, zejména průmyslových výrobků,
pod heslem technického zdokonalení vý-
roby a tím zmenšováním možnosti jejich
vývozu.

V projevu pana ministra sociální péče
při zasedání sociálně-politického výboru
poslanecké sněmovny byl obsažen od-
strašující doklad ničivého používání ra-
cionalisačních method ve výrobě. Uvádí-
me zde onu část projevu v doslovném
znění:

Nepříznivé důsledky zavádění strojo-
vé výroby byly obzvláště pociťovány
v oboru broušení nepravých drahokamů
a polodrahokamů ze skla, jak se provádí
najmě v kraji turnovském a jabloneckém.
Příznačným příkladem takového vývoje
jest sklárna v severních Čechách, jež po-
užívá na výrobu skleněných perel jede-
náct lisů, na nichž se perly strojově mač-
kají a které umožňují, že dvě osoby po-
mocí lisu vyrobí za osm hodin asi 60 kg
perel, kdežto týž počet domáckých děl-
níků může v téže době zhotoviti jen 16 kg
zboží. Jinou ilustrací poměrů jest příklad
broušení t. zv. cínových perel, které se
těšily značné oblibě v cizině i v době ny-
nější hospodářské krise. Ručně broušené
perly byly původně prodávány v cizině
až za 600 Kč za jeden tucet náhrdelníků.
Po zavedení strojové práce ustálila se
cena na 1 tucet náhrdelníků kolem 250
Kč, klesla však nezřízenou soutěží zúčast-
něných brusíren až na 10 Kč za jeden tu-
cet. Ovšem, že potom bylo zboží méně
kvalitní a že nemůže pak obstát ve světo-
vé konkurenci. Tak se stalo, že hodnota
vývozu ve sklářském průmyslu, jež čini-
la v letech před krisí asi 1. 300 milionů

Kč ročně, za rok 1934 činila ani ne 600
milionů Kč.

Ministerstvo sociální péče snažilo se
proto vyhověti požadavkům domáckých
brusičů skla, aby byla strojová výroba
pokud možno omezena a aby nebylo do-
voleno úplné vyřazení všech ručních bru-
sičů dalším bezohledným rozšiřováním
strojové práce v oboru broušení nepra-
vých drahokamů a polodrahokamů ze
skla, zejména všude tam, kde ruční výro-
ba je kvalitnější.

Na podnět ministerstva sociální péče
byla svolána zvláštní anketa, která se za-
bývala poměry v odvětví broušení ne-
pravých drahokamů ze skla. Výsledkem
ankety bylo, že ministerstvo obchodu ve
spolupráci s ministerstvem sociální péče
vydalo nařízení ze dne 12. srpna 1935,
č. 176, kterým se dává možnost stanoviti
druhy skelných imitací drahokamů, jež
nesmějí býti bez svolení ministerstva
broušeny jinak než ručně.

Jestliže samy kompetentní resorty stát-
ní správy uznaly nutnost zásahu ve smys-
lu usměrnění využívání technického po-
kroku, je to důkazem, jak naléhavým je
řešení této otázky. K tomu třeba přimys-
liti všeobecně známé účinky racionalisa-
ce na zaměstnanost manuálních pracov-
níků a na vývoj pracovního trhu ve všech
průmyslových zemích, aby se také vše-
obecně uznala prospěšnost opatření, kte-
ré umožní aspoň evidenci a usměrnění
účinků racionalisace.

Provedení navrhovaného opatření ne-
vyžádá si nákladů z veřejných prostřed-
ků a není tedy nutno opatřiti návrh do-
ložkou úhradovou.

Po stránce formální navrhujeme, aby
tento návrh byl přikázán k projednání vý-
boru technicko-dopravnímu a
sociálně-politickému.

V P r a z e, dne 5. listopadu 1935.

Tučný, Jenšovský, Stejskal,

dr Padejdl, Langr František, David, Lanc, dr Klapka, Mikuláš, Bergmann, Tichý, Ne-
tolický, Bátková, Hrušovský, Fiala, Ferd. Richter, Hatina, Uhlíř, Bábek, dr Kozák.

dr Stránský, dr Neuman.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP