Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

102.

Odpovědi:

I. min. sociální péče a min. veřej. zdravotnictví a těles. výchovy na interpelaci posl. Kleina ve
věci úmrtí Josefa Dostála, strojního zámečníka, zaměstnaného u firmy J. Bartoš, Hedvíko-
vioe u Třemošnice (tisk 44/XV),

II. min. financí na interp. posl. Neumeistra a Polacha ve věci trafiky v Praze XII., na Tylově
nám. (tisk 44/X),

III. min. vnitra na interp. posl. Tayerle, Polacha a Bečko o nezákonném zamítání žádostí o státní
příspěvek vyživovací příslušníků branců a osob povolaných k vojenskému výcviku (tisk
44/VI),

IV. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Kneborta a Iváka o výdělkových a hospo-
dářských společenstvech (družstvech) (tisk 44/IV),

V. předsedy vlády na interp. posl. Dembovského v záležitosti poměrů u Čsl. akc. plavební spo-
lečnosti Dunajské v Bratislavě (tisk 44/XIII),

VI. min. spravedlnosti na interp. posl. Hodinové-Spurné o obžalobě proti dělníku Aloisů Barotovi
pro výrok na schůzi ve Křtomili 1. dubna 1935 (tisk 80/IV),

102/I.

Odpověď

ministra sociální péče a ministra veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy

na interpelaci poslance Roberta Kleina ve

věci úmrtí Josefa Dostála, strojního zámeč-
níka, zaměstnaného u firmy J. Bartoš,
Hedvíkovice u Třemošnice (tisk 44/XV).

Podíle podrobného úředního vyšetření došlo
k smrtelnému úrazu dělníka Dostála v podstatě
tak, jak je líčeno v interpelaci ale s tím rozdí-
lem, že ho mistr neposlal namáčet odlitky do
směsi kyselin, nýbrž měl toliko donésti asi 2 kg
mosazných kotoučků do mořírny dělníkovi, po-
věřenému mořením, nebo mistrovi mořírny.
Dostál, který dělníka nezastihl, jal se sám o své
újmě namáčeti plíšky do kyselinové lázně a po-
něvadž s prací nebyl obeznámen, způsobil mimo-
řádně prudký vývin otravných par, jichž se na-
dýchal. Třeba podotknouti, že ani dělník, jehož
pravidelným zaměstnáním je moření kovů, ani
10 dělníků, kteří dosud byli v moříme občas za-

městnáváni, nikdy nebyli při řečené práci posti-
ženi zdravotními obtížemi.

Moříma, která tvoří dřevěný přístavek, byla
zřízena bez úředního povolení a neměla dostateč-
ných ochranných opatření. Živnostenský inspekto-
rát, jenž sám není nadán nařizovací mocí, učinil
proto o věci oznámení okresnímu úřadu v Čáslavi
s naléhavým návrhem, aby do závodu byla vyslána
řádná úřední komise k dodatečnému schválení oné
dílny, při čemž by byly nařízeny nutné stavební
i jiné úpravy na odstranění zdravotních závad. Pro
přechodnou dobu naléhal pak inspektorát na správu
závodu, aby dělníkům zaměstnaným v mořírně
opatřila bezpečné plynové masky a dbala, aby jich
dělníci při práci používali, dále aby zlepšila větrání
dílny, postarala se o odvádění škodlivých výparů
a zostřila dozor na zabránění vstupu nepovolaných
osob do mořírny. Ministerstvo sociální péče použilo
tragického případu zesnulého dělníka p. Dostála
k tomu, aby důrazně upozornilo všechny živnosten-
ské inspektoráty, že je nutno s úzkostlivostí dbáti
všech předpisů, aby nemohl padnout na dohlédací
úřady ani stín výtek, že by byla v něčem opome-
nuta povinná péče.

Pokud se týče stížnosti uvedené v interpelaci
do nedostatečného ošetření Dostála praktickým
lékařem dr. Hamáčkem v Třemošnici, podotýká
se toto:

Dostál, jelikož stěžoval si na nevolnost, byl od-
kázán firmou J. Bartoš na lékařský poukaz dne
4. /6. 1935 k vyšetření zmíněnému lékaři. Ježto

2

však Dostál nezmínil se vůbec dr Hamáčkovi
o otravě plyny z kyselin a byl již před tím u téhož
lékaře delší dobu léčen na tuberkulosu plic, ordi-
noval mu zmíněný lékař obvyklý lék z domácí lé-
kárny a to ve formě syrupu. Po odchodu z ordi-
nace dr Hamáčka byl postižen Dostál na cestě
domů opětně nevolností a proto byl odvezen do-
pravním autem jmenované firmy k témuž lékaři.

S Dostálem současně dostavil se clo ordinace
jeho otec, který dr. Hamáčkovi podrobně vylíčil
synovu nehodu v továrně.

Dr. Hamáček tudíž byv správně informován za-
řídil, že byl Dostál osobním autem inž. Roháčka,
který mezitím dostavil se těž k Dr. Hamáčkovi
pro informace o nehodě, ihned dopraven do v. v.
nemocnice v Čáslavi, kde za krátko zemřel.

Byla ihned nařízena soudně lékařská pitva a
protokol byl postoupen krajskému soudu v Kutné
Hoře, kterémužto soudu učinila o případu trestní
oznámení četnická stanice v Ronově n. D. dne 6.
května 1935, čj. 907. Výslechy svědků konaly se
ve dnech 3. a 10. srpna 1935 u okresního soudu
v Čáslavi. Protokol živnostenského inspektora
o prohlídce mořírny a jejího zařízení, jakož i zna-
lecký posudek zaslány byly krajskému soudu
v Kutné Hoře.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy vyžádalo si od uvedeného soudu sdělení
o výsledku trestního řízení, jakož i veškeré spisy
s případem související.

V Praze, dne 18. října 1935.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Czech v. r.

Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.

102/II.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra,
Jak. Polacha

ve věci trafiky v Praze XII., na Tylově
náměstí (tisk 44/X).

Anna Podhajská obdržela prodej tabáku v Praze
XII., na Tylově náměstí jako vdova po velmi za-
sloužilém finančním radovi, který v roce 1918 ná-
hle v činné službě zemřel.

Finanční rada Podhajský vedl tabákový referát
okres. fin. ředitelství v Praze v době, kdy se vět-
šina válečných poškozenců domáhala umístění a
zaopatření v prodejnách tabáku.

Vedení tabákové agendy v té době bylo velmi
obtížné, neboť docházelo k projevům nespokoje-
nosti těch vál. poškozenců, kteří nemohli býti pro

nedostatek prodejen tabáku zaopatřeni. To bylo
také v době, kdy prodej tabáku konsumentům byl
pbmezen tabačenkami a kdy i tito spotřebitelé
častými stížnostmi velmi stěžovali chod úřado-
vání.

Není proto divu, že tyto okolnosti a přepraco-
vání vůbec způsobily ve valné míře
nervové zhroucení referentovo
a přispěly tak k jeho náhlému
s k o n u.

Podhajská jako držitelka trafiky má nárok na
vdovské zaopatřovací požitky hrubých 16. 800 Kč,
ryzích 14. 126. 40 Kč ročně, které se jí však snižují
podle úsporného opatření vládního nařízení č.
252/33 Sb. z. a n.

Z výtěžku prodeje tabáku vyplácí A. Podhajská
podíly dvěma společnicím v částce 14. 400 Kč ročně.
Jedna ze společnic je vdovou po válečném inva-
lidovi.

Poněvadž Anna Podhajská je nemajetná, ne-
mocná a stará se ještě o jednu nezaopatřenou
dceru, nepokládám, přihlížeje také ke shora uve-
deným okolnostem vztahujícím se na jejího před-
časně zemřelého manžela, za vhodné, aby prodej
tabáku byl Anně Podhajské odebrán, avšak se
zřetelem na její zaopatřovací požitky a příjem
z prodeje tabáku činím opatření, aby jí byl přidě-
len ještě jeden další společník.

V Praze dne 26. října 1935.

Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.

102/III.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Rudolfa Tayerle,
Jak. Polacha, J. Bečko

o nezákonném zamítání žádostí o státní pří-
spěvek vyživovací příslušníků branců a osob
povolaných k vojenskému výcviku
(tisk 44/VI).

Zákon ze dne 18. března 1921 č. 120 Sb. z. a n.
činí v §u 4 nárok na vyživovací příspěvek závis-
lým na několika podmínkách, které musí býti
splněny zároveň a to v době, kdy povolaný na-
stoupil vojenskou službu.

Jednou z těchto podmínek jest, že výživa členů
rodiny byla závislá na pracovním příjmu po-
volaného. Předpokladem nároku na vyživovací pří-
spěvek tudíž jest, aby povolaný v době, kdy na-
stoupil vojenskou službu, měl skutečný příjem,
který mu plynul z práce, nikoli však příjem ply-
noucí z pramenů jiných, byť i zdánlivě tvořily
surrogát příjmu pracovního. Požíval-li povolaný
v uvedené době podpory v nezaměstnanosti nebo
podpory ze stravovací akce, nebo neměl-li vůbec

3

příjmu, není splněna podmínka, že výživa členů
rodiny byla závislá na jeho přijmu pracovním.

Dalším předpokladem nároku na vyživovací pří-
spěvek jest, aby členové rodiny byli nezpůsobilí
k výdělku. Za nezpůsobilost k výdělku ve smyslu
§u 4 cit. zákona se považuje netoliko nezpůsobi-
lost tělesná, nýbrž podle povahy konkrétního pří-
padu i nezpůsobilost, jejíž příčinou jsou okolnosti
jiné, zejména také péče o malé děti. V té příčině
byly vyživovacím komisím dány opětovně pokyny,
posledně oběžníkem ministerstva vnitra ze dne 9.
března 1935 č. 1419.

Pokud se vyživovací komise řídí uvedenými zá-
sadami, nelze jejich postup nazvati nezákonným
a nelze proti nim zakročiti.

Požívá-li člen rodiny, který uplatňuje nárok na
vyživovací příspěvek, podpory v nezaměstnanosti,
není zákonných překážek, aby mu byl vyživovací
příspěvek přiznán, jsou-li jinak splněny předpo-
klady stanovené v §u 4 cit. zákona. V tomto směru
nedošla k ministerstvu vnitra žádná konkrétní stíž-
nost a nebylo proto dosud ani důvodu k nějakému
opatření.

V Praze dne 21. října 1935.

Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

102/IV.

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živností

na interpelaci poslance Viléma Kneborta
a Jána Iváka

o výdělkových a hospodářských společen-
stvech (družstvech) (tisk 44/IV).

Měniti platné právní normy zmíněné v interpe-
laci přísluší Národnímu shromáždění, po případě
vládě se souhlasem presidenta republiky.

Ministerstvo obchodu může v rámci své působ-
nosti podávati toliko podněty příslušným ústav-
ním činitelům. Po té stránce mohu pány interpe-
lanty ujistiti, že při eventuelní změně těchto no-
rem neopomenu působiti k tomu, aby byly odstra-
něny závady a těžkosti, které má interpelace na
mysli.

V Praze dne 6. listopadu 1935.

Ministr obchodu:
J. V. Nojman v. r.

102/V.

Odpověď

předsedy vlády
na interpelaci poslance Karla Dembovského

v záležitosti poměrů u čsl. akc. plavební

společnosti Dunajské v Bratislavě

(tisk 44/XIII).

K jednotlivým bodům interpelace sděluji toto:

ad 1.: Záležitost týkající se poměrů u Čsl. akc.
plavební společnosti Dunajské nemohla býti defini-
tivně skoncována z toho důvodu, že výtky činěné
společnosti netýkají se společnosti celé, nýbrž
pouze jednotlivých osob v ředitelství, a ježto toto
podléhá v první řadě správním orgánům společ-
nosti, musela býti těmto orgánům, v nichž má
i státní správa své zástupce, ponechána možnost
věcí se zabývati a z výsledku šetření vyvoditi
vhodné důsledky. V případě, že by opatření uči-
něná správními orgány společnosti nebyla státní
správou uznána postačujícími, budou příslušnými
úřady učiněna neprodleně další vhodná opatření.

ad 2.: O opatřeních, jež budou provedena v dů-
sledku vyšetření poměrů, bude míti interesovaná
veřejnost kdykoliv možnost získati potřebné in-
formace.

ad 3. a 4.: Pokud se týče tvrzené persekuce za-
městnanců pro svědecké výpovědi před vyšetřující
komisí uvádím, že byla zaměstnanci Očadlíku podle
sdělení předsedy správní rady dána normální vý-
pověď již dne 11. srpna 1934, tedy ještě před za-
hájením činnosti vyšetřující komise. Pokud pak
jde o ostatní zaměstnance, vyžádala si státní
správa potřebný materiál, po jehož prozkoumání
další zařídí.

V P r a z e dne 15. listopadu 1935.

Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.

102/VI.

Odpověď

ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. Hodinové-Spurné

o obžalobě proti dělníku Aloisů Barotovi

pro výrok na schůzi v Křtomili 1. dubna

1935 (tisk 80/IV).

Státní zastupitelství v Novém Jičíně upustilo
od obžaloby proti Aloisů Barotovi, v interpelaci
uvedené.

V Praze, dne 22. listopadu 1935.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Dérer v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 5642-36