Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
IV. volební období. 2. zasedání.
88.
lnterpelace:
I. posl. Sidora min. spravedlivosti vo veci konfiskácie článku "Je to skutečné potrebné?"
v čas. "Slovák" zo dňa 21. septembra 1935.
II. posl. Pika, dra Mareše a Bečko min. financí a vnitra ve věci žádoucích opatření před
účinností zákona o finančních opatřeních v oboru uzemní samosprávy,
III. posl. dra Wolfa min. vnitra o nespravedlivém nakládání a polskými katolickými organisa-
cemi v Třinci,
IV. posl. Hodinové-Spurné min. vnitra o zákazech veřejných schůzi okresním úřadem v Píš-
ťanech,
V. posl. Hodinové-Spurné min. vnitra a min. spravedlnosti o svévolném, nezákonném a suro-
vém postupu četníka Matěje z Velvar,
VI. posl. Haššíka min. vnútra v záležitosti zneužitia úradnej moci okresným náčelníkom Vel-
gosom v Michalovciach,
VII. posl. Uhlíře a Tichého min. vnitra a školství a národní osvěty o protistátním smýšlení
německé středoškolské a vysokoškolské mládeže,
VIII. posl. Uhlíře a Tichého min. vnitra o řádění paličů na Hlučínsku a o protičeském cho-
váni časti obyvatelstva tamtéž,
IX. posl. Tichého a Fialy vládě ve věci zestátnění studénsko-štramberské místní dráhy,
X. posl. dra Neumana, dr. Kozáka a Uhlíře min. vnitra o zákazu táboru lidu Volné myš-
lenky
Československé a Unie socialistických svobodných myslitelů v Českých Budějovi-
cích,
XI. posl. Mikuláše, dra Klapky, Babka a dr. Neumana vládě o poměrech zemědělských pach-
týřů a naléhavosti úpravy těchto poměrů,
XII. posl. Bergmanna a Zeminové min. vnitra ve věci provokačního odřeknutí hudebního festi-
valu v Karlových Varech,
XIII. posl. Bergmanna a Tučného vládě o nedostatcích vlád. nař. z 15. června 1934, čís. 133
Sb. z. a n., o služebním oděvu státních zřízenců,
XIV. posl. Uhlíře a Tichého min. vnitra a školství a národní osvěty o soukromém německém
vyučování na Hlučínsku,
XV. posl. Lance vládě o nedodržování bezpečnostních předpisů na dole "Prokop" v Sobědru-
hách u Teplic,
XVI. posl. Uhlíře min. školství a národní osvěty o chování se polských učitelů na Těšínsku,
XVII. posl. Uhlíře a Tichého min. vnitra o protistátní činnosti provokatérů na Těšínsku,
XVIII. posl. Polívku a Hrušovského min. školstva a nár. osvety vo veci chovania sa prof. Ger-
mušku a Trnovského zo štát. r. gymnázia v Prešove ohľadom oslavy štatného sviatku
28. /X.,
XIX. posl. dra Sokola min. vnútra vo veci slovenských podomových obchodníkov,
XX. posl. Drobného min. pošt a telegrafov, týkajúca sa vkladov, uložených na území Slo-
venska v bývalej uhorskej poštovej sporitel'ni v Budapešti,
XXI. posl. Drobného min. pošt a telegrafov ohl'adom vrátenia kaucií bývalým uhorským pošt-
majstrom,
XXII. posl. Chmelíka min. vnitra o tom, že pěstování sportu na Moravě, Slovensku a Podkar-
patské Rusi je podrobeno dekretu dvorské kanceláře z roku 1966.
2
88/I.
Interpelácia
poslanca Karola Sidora
ministru spravodlivosti
vo veci konfiškácie článku "Je to skutečne
potrebné?" v čas. Slovák zo dňa 21. sep-
tembra 1935.
V pražskom týždenníku "Samostatnosť" zjavil
sa dňa 19. septembra 1935 článok pod názvom:
"Je to opravdu nutné?" článok tento v úplnom
znení prevzala redakcia "Slováka" a uverejnila
ho v čísle "Slováka" zo dňa 21. sept. 1935. Kým
článok v Prahe bez zmeny prešiel cenzúrou, za
ten čas cenzúra v Bratislave celý článok konfiš-
kovala.
Úplný text článku je tento:
Dr. Antonín Hajn:
"Je to skutočne potrebné?"
Zodpovedný redaktor "Slováka", poslanec Ka-
rol Sidor, bol dňa 14. septembra odsúdený na
ďalších šest týždňov väzenia krajským súdom
v Bratislave. Tým istým súdom bol 29. augusta
odsúdený na tri týždne. V jednom i v druhom
prípade bol žalovaný pre jednu a tu istú vec: pre
články, týkajúce sa známych udalostí pri oslave
Pribinovej v Nitre.
Vzhľadom na striktné znenie § 13. Ústavnej
listiny poslanec, stíhaný ako zodpovedný redaktor,
sa nemohol dovolávať práva, vyplývajúceho z po-
slaneckej imunity, mohol byť preto obžalovaný
i súdený. Ale všetko ostatné, čo môže poslúžiť oby-
čajným obžalovaným, môže, smie, po prípade i má
poslúžiť aj obžalovaným zodpovedným redakto-
rom-poslancom, inakšie rečeno: horšie sa s nimi
rozhodne nemá zaobchádzať. Už preto, že je to
evidentne t. zv. politikum a že ide o Slováka,
ktorý je nie ani komunistom, ani iredentistom:
ide tu o politikum k tomu ešte obzvlášte chúlos-
tivé. Ký div, že sme si spomenuli, čítajúc zprávy
o Sidorových procesoch, niekoľko ráz na procesy,
ktoré mal náš Havlíček s bývalou viedenskou po-
litickou a justičnou mocou. A vystúpily v našej
hlave tie spomienky zrovna automaticky, zo žiad-
nej sentimentality. Pritom sme si dobre vedomí
rozdielov vecných a dokonca nemienime srovnávať
českého odsúdenca z rokov štyrydsiatych a päťde-
siatych minulého storočia a slovenského z roku
tridsiatehoštvrtého a piateho zo storočia teraj-
šieho.
Že celá ta perzekúcia a procesy s Havlíčkom
českú národnú vec nepoškodily, bolo dokázané
28. októbra 1918 priamo grandiózne. Že jej na-
opak prospievaly jak pred rokom 1856, tak i po
ňom - historici radi doznávajú a dokumentujú;
že sa Havlíčkova pamiatka stala národu priamo
svätou a tvorivou, je oná krásna, trvalá a histo-
rická cena, za ktorú Havlíček a jeho rodina ne-
vedomky dali zdravie a predčasne i svoje životy.
Kto to chce, aby sa mutatis mutandis opako-
valy podobné perzekučné histórie v našom obno-
venom štáte, do ktorého sú pojatí Slováci ako brat
s bratom?
V osobe šéfredaktora a poslanca Sidora nejde
iste o cudzinca, ale o našinca, o príslušníka jed-
ného a toho istého národa. Či by malo platiť sku-
točne bez námietky, že by sa s cudzincom muselo
zachádzať opatrnejšie a šetrnejšie, lebo by sa
mohol prihlásiť na obhajobu jeho záujmu i jeho
štát, ale u nášho slovenského odsúdenca, ktože
podstúpi jeho obranu okrem neho samého, jeho ob-
hajcu a jeho opozičnej strany a opozičnej tlače?
A tu sme práve pri jednom nepríjemnom im-
ponderábíliu, ktorému dal bratislavský súd úplne
výraz. Ešte pre prvé tri týždne väzenia poskytol
odsúdenému šéfredaktorovi posl. Sidorovi výhody
štátneho väzenia, ale pre nových šesť týždňov mu
ich už odoprel. Prečo ten nápadný rozdiel v jednej
a tej istej záležitosti? Súd šiel ešte ďalej: odsúdil
ho i na zapletenie súdnych trov a to preto, že je
vraj poslancom a redaktorom a útraty tie môže
zaplatiť.
Prečo sa má odrazu na Slovensku znovu oživo-
vať bývalá maďarská prax proti opozičným Slo-
vákom, ktorých opozícia sa dnes nedotýka spoloč-
ného štátu, jeho existencie, ani jeho hraníc?
Prečo má odrazu predchádzať príklad s Havlíč-
kom, ktorý by mohol nakoniec mať povahu vý-
strahy pre oficiálnu Prahu? Pre tú Prahu, ktorá
nie že by nevedela nájsť inú, rozumnejšiu, štát-
nejšiu, ľudskejšiu a štátnickejšiu taktiku voči
opozičným Slovákom, ale ktorá ju nechce nájsť,
ako ju hľadá a už niekoľko ráz našla a tu i tam
ju i teraz stále nachádza k - henleinovcom i ku
- komunistom.
Prišli mi odrazu i "naší" komunisti do pera.
Spomínam si, ako som čítal v "Slováku", aké vý-
pady týchto nielen proti vláde, vládnej koalícii a
proti osobám vlády, ale i proti samému štátu ne-
cháva tá istá cenzúra úplne slobodne tlačiť a roz-
širovať po celom Slovensku a medzi ľudom sloven-
ským. Prečo sa z kritiky tých inštitúcií alebo osôb,
keď je vytlačená v opozičnej tlači slovenskej, robí
hneď "surové štvanie proti republike" a prečo sa
osobne stíhajú i pisatelia i redaktori?
Pred nikým sa nechcem robiť krásnym, ale na-
koniec by som si len jednako dovolil vysloviť že-
lanie: aby si cez pomer-nepomer oficiálnej Prahy
už tak dlhoročný, nebrala opozičná tlač slovenská,
teda ani nie tlač ľudovej strany, za merítko pre
svoj postup to skutočne surové štvanie komunis-
tické, ktoré sa pardonovalo u nás tak blahovoľne,
dokiaľ nebolo prevedené de jure u SSSR, a ktoré
sa zdá bude teraz pardonované ešte blahovoľ-
nejšie. Je stále, Bohu vďaka, toľko vecí a stále
i toľko príležitostí, že kľudné, ale mužné slovo, vy-
rieknuté včas a na pravom mieste a že kľudný,
ale mužný krok a skutok účinkuje vplyvne a moc-
ne. Nepríde žiadaný výsledok dnes alebo zajtra,
ale - príde.
K náprave slovenských vecí nie je povinná len
opozičná strana ľudová, ale aj oficiálna Praha, to
jest vláda, vládna koalícia a vládna koaličná tlač.
Teda i slovenské súčiastky všetkého toho, i mi-
nistri - Slováci vo vláde i vládni poslanci a se-
nátori, i vládne strany na Slovensku a aj ich
tlač. Ľudový poslanec Sidor môže byť dnes hnaný
dnešnou vládou a jej slovenskými pomocníkmi za
svoju opozíciu k osobnej zodpovednosti, ale príde
chvíľa, keď vláda, celý jej systém a všetci jej
s
slovenskí pomocníci budú zavolaní k zodpovednosti
pred oné najvyššie tribunály národné i dejinné,
tribunály, ktoré súdia s povznesenou prísnosťou
a vynášajú tresty trvalej neúprosnosti.
Pýtame sa pána ministra:
1. Či vie o takomto dvojakom pokračovaní cen-
zúry v Prahe a v Bratislave?
2. Či platí rovnaká úprava vo veciach cenzúry
pre všetky štátne zastupiteľstvá v našom štáte,
alebo či cenzurovanie tlače ponechané je každému
štátnemu zástupcovi na ľubovôľu a svojvôľu?
3. Či je ochotný pán minister preskúmať cen-
zúrnu prax v Bratislave a bratislavského cenzora
"Slováka" upraviť do medzí práva a zákona?
4. Či je ochotný pán minister dať verejnosti
k dispozícii úpravu, podľa ktorej má cenzor po-
kračovať pri cenzurovaní závadných statí v časo-
pisoch?
Praha 23. októbra 1935.
Sidor,
Slušný, Turček, dr Sokol, Longa, Hlinka, Drobný,
dr Wolf, Florek, Dembovský, Čavojský, Danihel,
Sivák, Rázus, dr Pružinský, Onderčo, Šalát, Haš-
šík, dr Tiso, Suroviak, Kendra.
88/II,
Interpelace
poslanců Luďka Pika, dr. Mareše a Bečko
ministrům financí a vnitra
ve věci žádoucích opatření před účinností
zákona o finančních opatřeních v oboru
územní samosprávy.
Podle zákona č. 69 z 9. dubna 1935 o finanč-
ních opatřeních v oboru územní samosprávy má
v r. 1936 započíti účinnost tohoto zákona zejmé-
na v oboru služby dluhové u obcí a okresů, jichž
se zákon ten týká.
Obce a okresy mají před koncem r. 1935 schvá-
liti své rozpočty na r. 1936 a z nich na zákoně
č. 69 interesované budou počítati a úlevami, jak
jim je má pomoc v dluhové službě poskytnouti.
Důležitou pro účinnost zákona č. 69 jest otázka
úhrady. Dosud nebyly předloženy příslušné osno-
vy, aby plné úhrady potřeby bylo dosaženo. Po-
něvadž není jistoty, zdali splněny jsou všechny
předpoklady pro pomoc v dluhové službě těch
územních svazků, jichž zákon č. 69 se týká, táží
se podepsaní:
1. Jest zabezpečena úhrada pro pomoc v dlu-
hové službě těch samosprávných svazků, jichž zá-
kon č. 69 z r. 1935 se dotýká ?
2. Budou interesované svazky samosprávné
upozorněny, aby a jak upravily svoje rozpočty
na rok 1936 podle intenci citovaného zákona a
svým rozpočtům v anuitní položce ulehčily?
V Praze dne 23. října 1935.
Plk. dr. Mareš, Bečko,
Srba, Brožík, Jaša, Jurnečková-Vorlová, Schulcz,
Benda, dr Kugel, Neumeister, Hampl, Stivín,
Nový, Dlouhý, R. Chalupa, dr Meissner, Remeš, F.
Kučera, A. Langer, dr Goldstein, Hladký, Révay,
Kopasz, Laušman, Vaverka, Němec.
88/III. (překlad).
Interpelace
poslance dr. L. Wolfa
ministrovi vnitra
o nespravedlivém nakládání s polskými ka-
tolickými organisacemi v Třinci.
Rozhodnutím českotěšínského okresního úřadu
ze dne 3. září 1935, č. V-2701/28 bylo nařízeno,
aby byl propuštěn František Klus jako zástupce
hostinsko-výčepnické živnosti "Katolické čítárny"
v domu č. 207 v Třinci, aby bylo zastaveno vyko-
návání koncese a aby byly zabrány předměty,
které slouží k vykonávání hostinsko-výčepnické
koncese.
Jako odůvodnění tohoto neobvyklého zakročení
uvádí rozhodnutí, že dne 30. srpna 1935 byl v hos-
tinských místnostech této "Katolické čítárny" ví-
tán Josef Knobloch, který se vrátil z vyšetřovací
vazby, že tam byly vychvalovány činy, pro které
Knobloch byl vyšetřován a že tam spolek "Lyra"
na počest tohoto Knoblocha zpíval rozličné písně.
Dále, že při této protizákonité činnosti byl příto-
men zástupce hostinsko-výčepnické živnosti pan
František Klus, že proti tomu nezakročil, nýbrž
rovněž se toho účastnil.
Rozhodnutím téhož českotěšínského okresního
úřadu ze dne 7. září 1935, č. IV-4039/1, byla za-
stavena podle § 25, odst. 2, spolkového zákona ze
dne 15. listopadu 1867, č. 134 ř. z., činnost spolku
"Katolická čítárna" v Třinci; konečně rozhod-
nutím téhož úřadu ze dne 7. září 1935, č. IV-4063,
byla podle téhož předpisu zákona zastavena čin-
nost spolku "Polský odborový svaz křesťanských
dělníků" v Třinci.
Obě tato rozhodnutí jsou odůvodněna tím, že
tyto spolky překročily obor své působnosti tím, že
se členové spolků účastnili dne 31. srpna 1935 ví-
tání Josefa Knoblocha, proti němuž se vede vyše-
třování pro rušení obecného míru podle § 14 zá-
kona na ochranu republiky, a který se téhož dne
vracel z vyšetřovací vazby.
Všechna tato opatření českotěšínského okres-
ního úřadu odporují ústavnímu zákonu, zajišťu-
jícímu shromažďovací svobodu, zvláště § 113 to-
hoto ústavního zákona. Odporují také zastaralému
spolkovému zákonu z r. 1867, který může míti
platnost jen potud, pokud neodporuje ústavnímu
4
zákonu, neboť ani v § 25 tohoto zákona nejsou
tak přísná opatření odůvodněna. Spolek totiž ne-
může nikdy odpovídati za to, co dělají jednotlivci,
kteří jsou náhodou členy spolku.
Rozhodnutí ze dne 3. září 1935, č. V-2701/28,
odporuje rovněž § 133 b živnostenského rádu, ne-
boť žádný hostinský není povinen zkoumati, spá-
chal-li někdo nějaký přečin, a nemůže vyháněti
hosty, kteří se baví v hostinci.
Proti všem těmto rozhodnutím podaly ony spol-
ky odvolání úřední cestou přes českotěšínský
okresní úřad na brněnský zemský úřad. Dovolá-
váme se obsahu těchto odvolání, v nichž jest odů-
vodněno, že opatření proti těmto spolkům jsou ne-
spravedlivá.
Tato odvolání nebyla dosud vyřízena, ačkoliv
spolky trpí ohromné hmotné škody tím, že jejich
místnosti byly zavřeny a jejich činnost zasta-
vena, kromě toho trpí velké mravní škody také
dorost a členové těchto spolků, stejně jako četné
jiné spolky, které sídlily v místnostech "Kato-
lické čítárny".
Polský lid pociťuje tato opatření jako velikou
křivdu, neboť jest z nich zřejmo, že se státní
úřady pokoušejí odníti Polákům možnost hájiti
svá národní práva prostřednictvím organisací.
Tato opatření způsobila velké rozhořčení a velice
přispívají k poklesu vážnosti úřadů u polského
lidu.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
1. Ví-li o těchto opatřeních českotěšínského
okresního úřadu a co hodlá učiniti, aby se takové
případy neděly?
2. Je-li pan ministr ochoten vydati příslušné
pokyny, aby neprodleně byly vyřízeny odvolání a
stížnosti v těchto věcech a co hodlá učiniti, aby
škody způsobené výše uvedeným spolkům byly
nahrazeny?
V Praze dne 23. října 1935.
Dr Wolf,
Hlinka, Sidor, Čavojský, Florek, Dembovský,
Drobný, Slušný, Šalát, Kendra, Haššík, Turček,
dr Pružinský, Danihel, Longa, Onderčo, dr Sokol,
dr Tiso, Sivák, Rázus, Suroviak.
88/IV.
Interpelace
posl. Hodinové-Spurné
ministru vnitra
o zákazech veřejných schůzí okresním
úřadem v Píšťanech.
Okresní úřad v Píšťanech zakazuje soustavně
všechny ohlášené veřejné schůze komunistické
strany a jiných dělnických organisací. Jak své-
volně si při tom počíná, vysvítá na př. z těchto
výměrů:
"Výměr čís. 12236/1935 ze dne 4. jula 1935.
Okresný úrad v Piešťanoch neberie v známosť
oznámenie Jozefa Krajčírika a spol. učinené za
Komunistickú stranu, dla ktorého mieni táto or-
ganisácia vydržiavať v nedelu dňa 7.
Júna 1935
o 3. hod. pol. pred hostincom p. Dominika Stra-
čára v Chtelnici veřejné shromážděme s progra-
mom: "Politická a hospodářská situácia" a vy-
držiavanie tohoto shromaždenia okresný úrad za-
kazuje.
D ô v o d y:
V obci Chtelnica panuje značná nezamestna-
nost. Obyvateľstvo obce utrpelo dňa 28.
júna 1935
nesmierné škody živelnou pohromou, je zúfalé,
roztrpčené, v zaujme jeho ukľudnenia nemôže sa
pripustiť vydržiavanie politickej schôdze, aby
biedný stav obyvateľstva nebol prípadne využitý
k nemiestnej agitácii a týmto k zhoršeniu situ-
ácie a preto okresný úrad predmetné oznámenie
v známosť nevzal a zamýšlané vydržiavanie uve-
deného shromaždenia zakázati musel.
Proti tomuto výmeru je prípustné odvolanie na
krajinský úrad v Bratislavě cestou tun. úradu,
ktoré musí byť podané do 15 dní od doručenia,
ale toto prípadne odvolanie nemá odkladného
účinku. Okresný náčelník. "
Výměr čís. 17777/1935 zo dňa 3. oktobra 1935.
Okresný úrad v Piešťanoch nebere v známosť
oznámenie Františka Stráčara a spol. učinené za
Komunistickú stranu v Chtelnici,
dľa ktorého mie-
ní tato organisácia vydržiavať v nedelu dňa 13.
X. 1935 o 11. hod. dopol. pred hostincom pana D.
Stráčara v Chtelnici veřejné shromážděme s pro-
gramom: "Za demokraciu, prácu a mier" a vy-
držiavanie tohoto shromáždenia okresný úrad za-
kazuje.
D ô v o d y:
Nakoľko dľa všeobecnej situácie súdiac nejde
o obvyklý styk politickej strany s voličmi, ale
zadržanie schôdze má iba len tú tendenciu, aby
bola medzi
robotníctvom rozširovaná nespokoj-
nosť a nervozita. Je dokázané, že nemiestnými a
nepotrebnými politickými rečami je takmer vždy
narušovaný a z uvedeného dôvodu okresný úrad
predmetné oznámenie v známosť nevzal a zamýš-
lané vydržiavanie shromaždenia zakázať musel.
Proti tomuto výmeru je prípustné odvolanie na
krajinský úrad v Bratislavě behom 15 dní od do-
ručenia cestou tunajšieho úřadu, toto případné od-
volanie nemá však odkladného účinku.
Vz. okresný náčelník.
Ptáme se pana ministra vnitra:
Je ochoten zjednati nápravu u okresního úřadu
v Píšťanech, aby se podobné případy svévolného
zakazování dělnických schůzí neopakovaly?
V Praze dne 22. října 1935.
Hodinová-Spurná,
Zápotocký, Schmidke, Vodička, Török, Klíma,
Beuer, Kosik, Dvořák, Synek, Machačová, B.
Köhler, Vallo, Sliwka, Široký, Slánský, Nepo-
mucký, Šverma, Kopřiva, Kliment, dr Clementis.
5
88/V.
Interpelace
posl. Hodinové-Spurné
ministru vnitra a ministru spravedlnosti
o svévolném, nezákonném a surovém po-
stupu četníka Matěje z Velvar.
Dne 20. října 1935 mezi 6. a 7. hod. več. přišel
do bytu Barbory Točíkové ve Velvarech čp. 210
František Bohdalecký, aby tam nabídl ke koupi
"Rudé právo". Majitel domu pan Frant. Sova,
mistr pekařský, vida ho vcházeti do bytu Barbory
Točíkové, šel pro četníka, štábního strážmistra
Matěje, a nímž pak vešel do bytu pani Barbory
Točíkové a aniž se Bohdaleckého otázal, co v bytě
dělá aniž ho úředně vyzval, aby byt opustil, chytil
ho zezadu za krk a cloumal s nim směrem ke
dveřím s úmyslem, násilím ho přinutit, aby opustil
byt. Svoje násilí doprovázel štáb. strážmistr Ma-
těj slovy: "Ty komunisto, ty sem nepatříš!" Při
tomto výstupu štáb. strážmistr Matěj kopl Boh-
daleckého silně do levé holenní kosti a způsobil
mu krvavé zranění v okruhu 5 centimetrů. Po
tomto kopnutí upadl Bohdalecký na zem a protože
nebyl s to okamžité se na nohu postavit, chytil
ho štáb. strážmistr Matěj za límec kabátu a táhl
ho po schodech s prvého poschodí hlavou dolů až
do přízemí, kde se Bohdalecký s námahou a bo-
lestí postavil na nohy a požádal přítomného měst-
ského strážníka Doležala, aby ho doprovodil
k městskému lékaři dr Čihákovi. Dr Čihák ne-
byl doma, proto ho městský strážník Doležal do-
vedl do jeho bytu, kde shlédnul jeho zakrvácenou
nohu. Druhý den navštívil Bohdalecký
dr. Josefa
Pavlíka, který mu ránu ošetřil. Ve středu, pro-
tože ho noha silně bolela a rána se zanítila, došel
Bohdalecký k dr Markovičovi ve Velvarech, který
mu předepsal léky. Svědky vylíčeného výstupu
jsou: Barbora Točíková, Velvary čp, 210, měst-
ský strážník Doležal, Velvary.
Ptáme se proto pana ministra vnitra
zda jest ochoten okamžitě suspendovati četníka
Matěje a učiniti opatření k jeho exemplárnímu
potrestání ?
Pana ministra spravedlnosti se tážeme,
je-li ochoten podnítit zahájení trestního řízení
proti četníku Matějovi pro zločin zneužití úřední
moci a ostatní trestní činy?
V P r a z e dne 29. října 1935.
Hodinová Spurná,
Synek, Zápotocký, Schmidke, Vodička, Török,
Beuer, Klíma, Kosik, Dvořák, Machačová, B.
Köhler, Vallo, Slanský, Sliwka, Široký, dr Cle-
mentis, Kliment, Kopřiva, Nepomucký, Šverma.
88/VI.
Interpelácia
poslanca Štefana Haššíka
ministrovi vnútra
v záležitosti zneužitia úradnej moci okres-
ným náčelníkom Velgosom v Michalovciach.
Dňa 24. júna 1935 podal som vo veci okresného
náčelníka Velgosa interpeláciu, ktorá bola vytla-
čená pod č. tl. 8/X.
Na túto moju interpeláciu odpovedali ste mi
dňa 30. sept. t. r. č. tl. 74/XII.
Nakoľko vyšetrenie záležitosti bolo prevedené
jednostranne a nepravdivé, Vašu od-
poveď nemôžem vziať na vedomie.
Okolnosť, či je starosta Koník aj predsedom
agrárnej strany, alebo nie, na podstate mojej in-
terpelácie nič nemení, lebo jej údaje úplne vyčer-
pajú pojem § 101 trest. zák. Starosta Koník
z obce Vinná k okresnému náčelníkovi zavolaný
bol a čo je najhlavnejšie, okresný náčelník Vel-
gos ukázal mu zápisnicu zo zasadnutia okresného
výboru. O tom, že Koník zavolaný bol a že zápis-
nica mu ukázaná bola, je najlepším dôkazom
osvedčenie sa Koníka pred svedkami, lebo len na
základe Koníkového osvedčenia, potvrdeného
svedkami, bola podaná aj moja interpelácia!
Okresný náčelník Velgos bol dotázaný členom
okresného výboru p. Šandríkom ešte 29. októbra
1934 či sa Koníkove slová zakladajú na pravde,
keďže ale nedostal odpoveď, nútený bol p. Šan-
drík zakročiť o vybavenie svojho dotazu s pono-
sou priamo u krajinského prezidenta v Brati-
slave, ktorý nariadil vec vyšetriť pod č. 1. 647/
1935 prez. z 15. I. 1935. Z tohto zrejme vysvitá,
že tu bol okresný náčelník pristihnutý a keďže
mu bola vec nepríjemná, nuž, nechal dotaz Šan-
dríkov bez odpovedi, čo vyšetril kraj. prez.
Országh, to dodnes nikto nevie.
Nakoľko je tu zneužitie úradnej moci zrejmé,
lebo však členovia okresného výboru utrpeli tu
škodu morálnu a mimo toho vyzradzovaním dô-
verného aktu malo sa docieliť pobúrenia obce
proti Hlinkovej slovenskej ľudovej strane a jej
činiteľom v okresnom výbore,
pýtame sa opätovne pána ministra vnútra:
1. či je ochotný dať tento prípad objektívne vy-
šetriť orgánom Krajinského úradu?
2. či je ochotný po novom vyšetrení veci proti
okr. náč. Velgosovi čo najprísnejšie zakročiť?
3. čo hodlá pán minister pre budúcnosť za-
riadiť, aby sa v úrade okr. náč. Velgosa podobné
neresty viac neopakovaly?
V Prahe dňa 5. novembra 1935.
Haššik,
Slušný, Hlinka, Kendra, Sivák, dr Sokol, Danihel,
dr Pružinský, Sidor, Turček, Šalát, Dembovský,
dr Wolf, Onderčo, Florek, Rázus, Longa, Čavoj-
ský, Suroviak, Drobný, dr Tiso,
6
88/VII.
Interpelace
poslanců Františka Uhlíře a Ervína
Tichého
ministru vnitra a školství a nár. osvěty
o protistátním smýšlení německé středo-
školské a vysokoškolské mládeže.
V Moravské Ostravě byli zatčeni pro zločiny a
přečiny dle zákona na ochranu republiky, §§ 2,
12, 14 a 17 tito středoškolští a vysokoškolští ně-
mečtí studenti:
1. Josef Brzobohatý, studující filosofie na ně-
mecké universitě v Praze, naroz. 25. dubna 1915
v Mor. Ostravě, tamtéž příslušný, bytem v Lu-
xově ul. 23, evangelík, svobodný, otec Josef,
staveb, polír, matka Františka, rozená Vaszková
- národnost německá.
2. Alois Matela, studující (maturant) německé
reálky v Mor. Ostravě, naroz. 12. srpna 1917
v Mor. Ostravě, tamtéž příslušný, bytem ve Vít-
kovicích, nám. Jiřího z Poděbrad 15, řím. katol.,
nevoják, otec Alois, matka Anna roz. Fuseková -
národnost německá.
3. Piff Alfréd, studující 7. třídy něm. reálky
v Mor. Ostravě, naroz. 2. května 1919 v Kopřiv-
nici, okres Nový Jičín, tamtéž příslušný, bytem
v Marián. Harách, ul. Jana Čapka č. 20, řím.
katol., otec Alexander, matka Anna roz. Macháč-
ková - národnost německá.
4. Josef Majovský, absolvent zem. rolnické
školy německé v Mor. Šumperku, naroz. 24. pro-
since 1914 ve Slezské Ostravě, okr. Frýdek, pří-
slušný do Mor. Ostravy, bytem tamtéž, Hlubinná
osada č. 30, řím. katolík, svobodný, nevoják, otec
Josef, matka Amálie roz. Vilčková - národnost
německá.
5. Ingmar Pix, studující něm. reálky v Mor.
Ostravě, nar. 11. ledna 1918 v Mor. Ostravě,
tamtéž příslušný, bytem v Zábřehu n. O., Kořen-
ského č. 17, evang., otec Alois, stavitel vítkovic-
kých závodů, matka Alžběta, roz. Fabiniová -
německé národnosti.
6. Hans Pix, studující něm. techniky v Brně,
nar. 13. srpna 1916 ve Vítkovicích, příslušný do
Mor. Ostravy, bytem Zábřeh n. O. č. 14, evang.,
nevoják, otec Alois, matka Alžběta, roz. Fabini-
ová - národnosti německé.
7. František Weber, studující 7. třídy německé
reálky v Mor. Ostravě, nar. 8. dubna 1918 ve Vít-
kovicích, tamtéž příslušný, bytem Republikánská
ul. č. 27, řím. katol., svobodný, nevoják, otec
František, matka Vilemína, roz. Benišová - ná-
rodnosti německé.
8. Vilfrýd Škoda, maturant německého gym-
nasia v Mor. Ostravě, nar. 30. května 1917 v Mor.
Ostravě, příslušný do Hodkovic, okr. Liberec, by-
tem v Mor. Ostravě, Bráfova č. 29, řím. katol.,
svobodný, nevoják, otec Richard, inž, severní
dráhy Ferdinandovy, matka Hilda, roz. Kusá -
národnosti německé.
9. Augustin Elsner, posluchač německé vysoké
školy technické v Praze, nar. 18. února 1915
v Mor. Ostravě, příslušný do Třemešné, soudní
okres Krnov, bytem v Mor. Ostravě, Bedřicha
Engelse č. 24, řím. katol., nevoják, otec Vilém ze-
mřel, matka Antonie - národnosti německé.
Všichni zatčení se zúčastnili činů, na něž se
vztahuje zákon na ochranu republiky, jak svědčí
zejména jejich přímá účast mezi hitlerovskou
mládeží v Německu.
Vzhledem k tomu, že tu jde o hromadný zjev,
koncentrující se v blízkosti hranic v Mor. Ostra-
vě, je důvodné podezření určitého systému.
Vzhledem pak k tomu, že jde vesměs o osoby ne-
plnoleté, jest nutno míti za to, že k tak závažným
činům byli vedeni dospělými osobami.
Proto se táží podepsaní pana ministra vnitra,
zda bylo bezpečně vyšetřeno, kým byli nedospělí
zatčení ovlivňování a zda jejich rodiče, zodpoví-
dající především za své neplnoleté syny, byli ná-
ležitě vyšetření.
Dále táží se podepsaní pana ministra školství
a národní osvěty, zda po státoobčanské stránce
dostalo se uvedeným středoškolským studentům
dostatečné mravní výchovy, jakými známkami
byli klasifikováni právě z tohoto předmětu na
německých školách a proč tak málo zapustila
v nich kořeny výchova k státní spolehlivosti, ke
které měli býti na ostravských německých střed-
ních školách
vedení.
V Praze dne 5. listopadu 1935.
Uhlíř, Tichý,
Fiala, Babek, Hatina, Tučný, Lanc F. Richter,
Polívka, Hrušovský, Mikuláš, Stejskal, Tykal, dr.
Moudrý, Netolický, Bátkova, dr. Klapka, F. Langr,
dr. Kozák, dr. Neuman, Jenšovský.
88/VIII.
Interpelace
poslance Frant. Uhlíře a Ervína Tichého
ministru vnitra
o řádění paličů na Hlučínsku a o proti-
českém chování části obyvatelstva tamtéž.
Dne 19. října 1935 zapálili žháři Trunczik, Gla-
bazňa a Šumnik z Kravař
Českou školu v Koutech
a České hasičské skladiště v Kravařích. Jak je
zjištěno, učinili tak z nenávisti proti Čechům a
z motivů protistátních. Do obou objektů nanosili
slámy, polili hořlavé části petrolejem a zapálili.
Jak jest zjištěno, činili úklad i o život rodiny
učitele Františka Bednárka v Koutech, neboť hod-
lali zameziti mu východ z bytu založením ohně ve
dveřích. Je prokázáno, že zejména Ervín Trunczik
byl fanatickým agitátorem Sudetendeutsche Par-
tei. Ihned po činu utekli žháři do Německa a
v Berlíně demolovali zařízení
Československého
vyslanectví. Z dopisu, jejž zaslali četnické stanici
i ze vzkazů, posílaných do Československa, jest