7

Pokud jde o ceny uzenářského zboží, dlužno
uvésti, že v červenci 1934 byly zemským úřadem
v Praze s příslušnými výrobními kruhy uzenář-
skými po úporném jednaní dohodnuty prodejní
ceny, a to uzenic 50 hal. za kus a uzenek 60 hal.
za kus při počtu 22-24 kusy do 1 kg; v době té
byly na trhu dobytčím a masném znamenány prů-
měrné ceny hovězího masa 6. 42 Kč a vepřového
7. 32 Kč.

Když průběhem času ceny dobytka a masa
stouply, takže v květnu 1935 znamenány byly na
pražském trhu průměrné ceny u hovězího masa
8. 11 Kč a vepřového 9. 91 Kč, zvýšili někteří vý-
robci kvalitního uzenářského zboží ceny uzenic a
uzenek o 10 hal. na kuse o své vůli, aniž by jed-
nali s příslušnými úřady o změnu v červenci 1934
sjednané dohody.

Magistrát hlavního města Prahy jako politický
úřad 1. stolice sestavil k vyšetření tohoto zvýšení
cen uzenářských výrobků zvláštní cenovou komisi,
nařídil určité přehlídky výroby uzenářského zboží
a provedl s několika uzenářskými firmami trestní
řízení pro bezdůvodné zdražování, jež skončilo jich
odsouzením až na případ jeden, jenž není dosud
skončen. Podaná odvolání, pokud byla předložena
zemskému úřadu, byla zamítnuta.

Ceny uhlí, nad které na dole uhlí nesmí býti
prodáváno, jsou úředně stanoveny na základě usta-
novení § 5 zák. č. 260/1920 Sb. z. a n.; jsou různé
podle druhů (černé nebo hnědé uhlí, uhlí větší neb
menší výhřevnosti) a podle zrna (kusy, kostky
atd. ).

Ceny úředně stanovené docilují se zpravidla jen
při uhlí otopném, kdežto uhlí pro potřeby prů-
myslu a pro dovoz odbývá se za ceny podstatně
nižší.

Otázka, zda a do jaké míry je odůvodněno sní-
žení nynějších maximálních cen (šlo by tu zejména
o uhlí pro otop), závisí na tom, jaká je průměrná
cena, připadající na jednotku (metrický cent) veš-
kerého těženého uhlí v určitém období a jaké jsou
na druhé straně v témže období výrobní náklady
připadající na tuto jednotku. Je na snadně, že
v tomto směru jsou poměry u každého podniku
jiné, a bylo by proto třeba vyšetřiti věc u každého
podniku nebo. u každé skupiny podniků o stejných
poměrech; to by vyžadovalo značně času i úřed-
nických sil. Již nyní lze však tvrditi, že u četných
podniků docílené ceny výrobní náklady nekryjí.
Tam, kde by šetření ukázalo, že docílené ceny ne-
stačí k úhradě výrobních nákladů, bylo by třeba
uvažovati o prostředcích k snížení těchto nákladů.

Při tom jde o celý komplex otázek,  např. o sní-
žení výdajů v provozu a v generální režii, o otázky
související se soustředěním, zracionalisováním a
zmechanisováním provozu, hospodárnou úpravou
odbytišť a pod., které nelze řešiti pro jeden závod
nebo pro jeden podnik, nýbrž se zřetelem k celým
uhelným revírům a nadto ještě k souhrnu těchto
revírů.

V otázce snížení cen elektřiny třeba rozlišovati
mezi cenami pro velkoodběratele a pro drobný
konsum.

Velkoodběratelé elektřiny (průmysl) mají ceny
vesměs závislé na ceně uhlí a každé snížení cen
uhlí má okamžitý vliv na cenu odebíraného proudu.

V cenách elektřiny prodávané v drobném jest
uhelná složka nepatrná a neměla by žádného vlivu
na změnu těchto cen. V cenách elektřiny v drob-

ném mají rozhodující vliv složky nákladů na roz-
dělení elektřiny, t. j. rozvod, zúčtování a inkaso,
tedy složky kapitálové služby a mezd. Ježto nelze
snižovati mzdy dělnictva, zbývá pouze složka ka-
pitálová, která závisí na úrokové míře výpůjček
elektrických podniků uzavřených za tím účelem,
aby bylo možno postaviti investice nutné k rozdě-
lování elektřiny.

Ministerstvo veřejných prací se postaralo již
v roce 1933, aby byly veškeré úspory, které do-
sáhly elektrárny na této položce úrokového zaří-
zení, zejména také zákonnou úpravou úrokové
míry, daný úplně ve prospěch maloodběratelů. Ná-
sledkem toho všeužitečné podniky i většina sou-
kromých elektráren snížily ceny elektřiny v drob-
ném a některé v podstatně větším měřítku, než
jaký vyplynul z úspor odůvodněných snížením úro-
kové míry. Zkušenosti elektráren vesměs po-
tvrzují, že toto snížení nemělo příznivého vlivu na
průměrnou spotřebu elektřiny, nýbrž, že její od-
běr u maloodběratelů vesměs bez ohledu na sní-
žení cen dále poklesl. Byla tím potvrzena jenom
stará zkušenost, že v době hospodářské tísně se
šetří bez ohledu na cenu nejdříve tam, kde jest to
v prvé řadě možné, na př. na umělém světle a ji-
ných vymoženostech podobných, které, i když jsou
dobré a účelné, nejsou přece jen někdy naprosto
nevyhnutelné nezbytné.

Proto další snižování cen elektřiny pro malo-
odběratele, které by mohlo ohroziti za dnešního
stavu elektráren již majetkovou podstatu elektrá-
ren, nepovažujeme za účelné, zvláště také proto,
že ceny této elektřiny v Československu jsou tak
nízké, že budí pozornost ciziny.

Pokud interpelace se dotýká zdravotního dozoru
na jakost potravin, třeba uvésti, že ministerstvo
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy uložilo
všem zemským úřadům zostření tohoto dozoru.

Bedlivé provádění kontroly mléka a výrobků
z mléka ve Velké Praze bylo již dříve všem pří-
slušným podřízeným úřadům uloženo a znovu ještě
i důrazně připomenuto.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy jest si dobře vědomo, že i po úpravě vý-
roby a obchodu mléka a výrobků z mléka podle
vlád. nař. č. 75/1934 Sb. z. a n. může při stávají-
cím zásobování Velké Prahy mlékem, které je oše-
třováno t. č. celkem v 66 mlékárnách, též daleko
mimo obvod Velké Prahy, docházeti ke zdravotním
závadám v dodávkách mléka. Proto věnuje mini-
sterstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
jakosti mléka ve Velké Praze příslušnou pozornost,
nenechá žádnou zprávu v tom směru ani v denním
tisku nepovšimnutou a stará se podle možnosti
ihned o nápravu.

Podle celkové úřední kontroly byla v měsíci
červnu a červenci ve Velké Praze zjištěna závadná
jakost mléka celkem ve 281 případech.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy připomíná při této příležitosti, že pro
kontrolu mléka ve Velké Praze a pro provádění
všech dřívějších předpisů, vztahujících se na mléko
a výrobky z mléka, i pro provádění ustanovení
vlád. nař. č. 75/1934 Sb. z. a n., o výrobě mléka a
výrobků z mléka a obchodu s těmito potra-
vinami, ve Velké Praze jsou především pří-
slušný úřady a orgánové hlavního města Prahy.
Správa města se musí postarati o to, aby její kon-
trola mohla zajistiti dobrou jakost mléka i dobré
jeho ošetření před uváděním do oběhu a vůbec bez-

8

vadné zásobováni Prahy mlékem. Kontrola ta má
býti vybudována tak, aby celý úkol plně zvládla.
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné vý-
chovy bude působiti k tomu, aby tato kontrola byla
řádně dobudována.

Režijní rozpětí mlékáren na konečné ceně mléka,
které obnášelo před zavedením povinného mléká-
renského ošetření 65 hal. mezi základní cenou ná-
kupní a detailní cenou prodejní a 45 hal. mezi zá-
kladní cenou nákupní a prodejní cenou ve velkém,
bylo mléčnými normami sníženo na 50 hal. mezi
základní cenou nákupní a detailní cenou prodejní
a na 35 hal. mezi základní cenou nákupní a pro-
dejní cenou ve velkém. Ztěží lze tvrditi, že toto
pronikavé zúžení režije dalo mlékárnám příleži-
tost k zisku v porovnání s dobou předchozí.

V Praze dne 26. září 1935.

Předseda vlády:
J. Malypetr v. r.

74/XIV.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců Švermy, Zápotoc-
kého, B. Köhlera, Širokého, Töröka, Śliwky

o odsouzení komunistů poslance štětky a ta-
jemníka Slánského a osvobození fašisty
Maixnera (tisk 44/XIX).

V obou trestních případech v interpelaci uvede-
ných jde o volné uvažování a rozhodování soudcov-
ské a to též v otázce vyšetřovací vazby a jejího
započtení; justiční správa nemůže tu zasahovati.

Rozsudek v trestní věci proti Miloši Maixnerovi
není dosud pravoplatný.

V  P r a z e dne 10. října 1935.

Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.

Původní znění ad 74/XV.

Odpověď

ministra železnic
na interpelaci poslance Dra Leona Wolfa

o nespravedlivém přeložení železničního za-
městnance (tisk 44 XXII).

Případ v interpelaci uvedený byl z jejího pod-
nétu znovu přezkoumán. Bylo zjištěno, že přelo-

žení hradláře L u k o s z e bylo naprosto nezbytné,
neměl-li trpěti zájem služební.

Ježto důvody, které vedly k tomuto personál-
nímu opatření, trvají, nelze vyhověti požadavku
interpelace, aby Lukosz byl přeložen zpět do
obvodu dřívější služby. Dostal by se tím opět do
prostředí, které by nebylo bez nepříznivého vlivu
na jeho služební použití.

Pokud jde o otázku přestěhování tohoto zaměst-
nance do nového působiště, postupovala železniční
správa ohleduplně, neboť nabídla přeloženému pro
ubytování jeho i jeho rodiny naturální byt, aby
byl ušetřen obtíží a aby tím snáze mohl býti splněn
obvykle vyžadovaný předpoklad řádného výkonu
služby, jíž by bylo na újmu dojíždění do vzdále-
ného bydliště a nevyhnutelná únava zaměstnance
jízdami ve volném, čase, určeném pro odpočinek.

V Praze dne 8. října 1935.

Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.

74/V (překlad).

Válasz

az igazságügyi minisztertől

Kosik képviselő és elvtársai
interpellációjára

Thälman Ernő szabadonbocsátását követelő

munkások üldözése tárgyában (44/XXV.

nysz. ).

Ménessi István és társai elleni bűnügyi eljárás
nem Thälman Ernő letartóztatásával szemben
nyilvánitott fölszólalás miatt, hanem az okból
indíttatott, mert ellenük a "Rudá pomoc" nevezetű
illegális kommunista szervezetben való részvétel
nyomatékos gyanúja merült fel, amely csin a köz-
társaság védelmére hozott törvény 17. § 1. p. sze-
rinti vétség tényálladékát állapítja meg. A vád-
irat ezideig nem terjesztetett be. A köztársaság
védelmére hozott törvény 15. § 3. p. szerinti bűn-
tett gyanúja egyedül Ménessi István ellen merült
fel, még pedig a "Manifest myjavskej konferencie
slov. maloroľníckeho ľudu" stb. kezdetű röpcédula
terjesztése miatt, amely röpcédula a ružomberki
államügyészség által elkoboztatott azért, minthogy
az a fentmegjelölt bűntett tényálladékát állapí-
totta meg. E bűnügyből kifolyólag Ménessi István
előzetes és vizsgálati fogságba vétetett, amivel
szemben sem ő maga se védője panaszt nem emelt.

A fentiekből világos, hogy úgy a košicei állam-
ügyészségnek, valamint a košicei kerületi biróság-
nak eljárása a törvényes rendelkezéseknek meg-
felel.

P r a h a, 1935. szeptember 18.
Az igazságügyi miniszter:

Dr Dérer s. k.

9

74/XV (pfeklad).

Odpowiedź

ministra kolei żelaznych
na interpelację posła Drą Leona Wolfa

w sprawie niesłusznego przeniesienia kole-
jarza (druk 44/XXII).

Przypadek podniesiony w interpelacji został z jej
powodu ponownie zbadany. Sprawdzono, że prze-
niesienie blokowego Łukosza było niezbędnie ko-
nieczne, jeśli nie miał ucierpieć interes służbowy.

Ponieważ powody, które dały podnietę do tego
zarządzenia personalnego, istnieją nadal, nie
można uczynić zadość żądaniu interpelacji, aby
Łukosz był z powrotem przeniesiony do okręgu

swojej poprzedniej służby. Wskutek tego znalazłby
się ponownie w środowisku, które nie miałoby
korzystnego wpływu na jego służbową działalność.

O ile idzie o kwestję przeprowadzenia tego pra-
cownika do nowego miejsca służbowego, postępo-
wał zarząd kolejowy ze względami, albowiem
zaofiarował przeniesionemu dla niego i dla jego
rodziny mieszkanie naturalne, aby mu były
zaoszczędzone kłopoty i aby tem łatwiej mógł
być spełniony zwykle wymagany wymóg należy-
tego pełnienia służby, której mogłoby być na
szkodę dojeżdżanie do oddalonego miejsca za-
mieszkania oraz nieuchronne zmęczenie pracow-
nika jazdami w wolnym czasie, przeznaczonym dla
wypoczynku.

W Pradze, dnia 8 października 1936 r.

Minister kolei żelaznych:
Bechyne m. p.

Státní tiskárna v Praze - 4670-35.