Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935:

IV. volební období. 1. zasedání.

61.

Návrh

poslanců Zápotockého, Krosnáře, Vallo, Toroka, Śliwky a soudruhů
na vydání zákona o všeobecné státní podpore nezaměstnaných na účet zbohatlíků.

Podepsaní navrhují, aby poslanecká sněmovna se usnesla:

Zákon

ze dne...........................................................1935

o všeobecné státní podpoře nezaměstnaných na účet zbohatlíků.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnání.

§ 1.

Všichni, kdož se zdržují na půdě tohoto
státu a jsou odkázáni svou výživou na
mzdu nebo plat, pozbyli zaměstnání a do ji-
ného zaměstnání nebyli přijati, mají nárok
na podporu v nezaměstnání podle tohoto zá-
kona.

§ 2.

1) Nárok na podporu v nezaměstnání podle
tohoto zákona mají také osoby, propuštěné
z vojenské služby a z vojenského cvičení, kte-
ré jsou svou výživou odkázány na mzdu nebo
plat a nebyly znovu přijaty do zaměstnání,
jehož pozbyly nastoupením vojenské služby.

2) Drobní živnostníci a malorolníci, kteří
pozbyli výdělkové možnosti a nebyli přijati do
zaměstnání, ač se o ně ucházeli.

2

3)Českoslovenští příslušníci, kteří pozbyli

svého zaměstnání v zahraničí

§ 3.

Nárok na podporu v nezaměstnání vzniká
dnem po ztrátě zaměstnání a zaniká, když
podporovaný nastoupil do práce.

§ 4.

Nezaměstnaný může bez újmy nároků na
podporu odepříti nabízenou práci, když není
s to vykonávati ji pro svoji tělesnou slabost,
nebo z důvodů zdravotních. Je-li nabízená
práce v podnikly němž jest stávka, nebo vý-
luka, nebo kde zaměstnanci jsou vysazováni
z práce, neodpovídá-li práce jeho kvalifikaci,
nebo není-li mu zaručen aspoň v místě ob-
vyklý plat té kategorie dělnictva, ve které má
práci nastoupiti, nebo je-li mu nabízeno místo
práce mimo místo jeho pobytu a není-li mu
zaručena bezplatná doprava do zaměstnání a
zpět do místa jeho bydliště, je-li pracovní
místo vzdáleno a neposkytne-li se mu byt
aspoň takových rozměrů zdarma neb aspoň
ve výši nájemného, které měl a platil v místě
dosavadního pobytu.

Čl. II.

Uplatňování nároků na podporu
v nezaměstnání.

§ 5.

1) Nárok na podporu v nezaměstnání uplat-
ňuje se v obci pobytu přihláškou. Přihláška
obsahuje: jméno a příjmení, rok, den a měsíc
narození, poslední zaměstnání, jméno a stáří
členů a příslušníků rodiny a pracovní kvali-
fikaci nezaměstnaného.

2) Přihlášku jest doložiti potvrzením o pro-
puštění z práce, v níž musí býti obsažena výše
poslední mzdy a u vojínů propouštěcím listem.

3) Zaměstnavatel jest povinen vydati za-
městnanci toto potvrzení bezodkladně a bez-
platně. Potvrzení zaměstnavatele může býti
nahrazeno potvrzením závodního výboru (zá-
vodní rady) a kde není, důvěrníkem zaměst-
nanců, u živnostníka neb malorolníka obecním
úřadem v místě pobytu.

4) Přihláška o podporu je pravoplatná
i bez jmenovaných dokladů, jestliže nezaměst-
naný jinak dokáže, že pozbyl zaměstnání (na

3

pr. zaměstnání v cizině), nebo že po vyučení
nebo opuštění školy nenalezl zaměstnání.

Čl. III.
Výše podpory v nezaměstnání.

§ 6.

1) Denní podpora v nezaměstnání podle to-
hoto zákona činí Kč 10'- u svobodného, jenž
není živitelem rodiny a Kč 15'- u živitele
rodiny.

2) Podpora v nezaměstnání, vyplácená od-
borovou organisací, nemá vlivu na přiznání
a výši státní podpory v nezaměstnání.

3) Vyplácení podpory v nezaměstnání děje
se obcí na účet státu. Výplata podpor koná
se jednou týdně pravidelně v sobotu.

4) Na výplatu podpor v nezaměstnání po-
skytne okresní finanční ředitelství obcím pře-
dem dostatečnou záruku.

Čl. IV.
Kdo nese náklady na podpory v nezaměstnáni.

§ 7.

1) Na úhradu výloh, spojených s provede-
ním tohoto zákona, ukládá se všem fysickým
a právním osobám, vlastnícím majetek, jehož
hodnota přesahuje Kč 500, 000'-, zvláštní
50% daň z přírůstku majetku,. Tato dávka
jest vyměřována z přírůstku, jehož majetek
poplatník doznal od 28. října 1918 do 31. pro-
since 1934.

2) údaje o přírůstku majetku osob uvede-
ných v odst. 1) jsou veřejně oznamovány na
obecním úřadě, kde daní povinná osoba má
svůj pobyt nebo své sídlo.

3) Každý občan jest oprávněn navrhnouti
změny těchto údajů a doplnění.

4) Podrobnosti určí vládní nařízení.

Čl. V.
Závěrečná ustanovení.

§ 8.

Odepře-li zaměstnavatel nezaměstnanému
potvrzení uvedené v § 5, odst. 3), bude okres-

4

ním soudem pro přestupek potrestán vězením
od 1-6 měsíců.

§ 9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení a týmž dnem pozbývají platnosti všechny
zákony, vládní nařízení a výnosy jim odporu-
jící, zejména vládní nařízení ze dne 20. čer-
vence 1933 o přechodné úpravě státního pří-
platku k podpoře nezaměstnaných a směrnice
pro státní stravovací akci, vydané na základě
výnosu ministerstva sociální péče č. j. 28200/
III. -L-1933.

§ 10.

Provedením tohoto zákona pověřují se mi-
nistři: sociální péče, financí a vnitra.

Odůvodnění.

V Československu je v současné době
opět na jeden milion nezaměstnaných. Je-
jich postavení jest krajně kritické. Neza-
městnaní dožadují se v první řadě práce.
Pokud se jim jí však nedostává, žádají prá-
vem podpory v nezaměstnání, zaručující
jim alespoň existenční minimum.

Dosud platná soustava podpor v neza-
městnání na podkladě gentského systému
je v úplném bankrotu. Neuspokojuje ani
odborové organisované zaměstnance, vyčer-
pává finanční prostředky odborových orga-
nisací tak, že jejich finance úplně rozvrá-
tila.

Tak na př. Union der TextUarbeiter v Li-
berci vykazuje v roce 1933 celkový řádný
i mimořádný příjem 14, 938. 757 Kč a na-
proti tomu jen na svazové podpoře vydání
16, 946. 802 Kč. Svaz železničářů v ČSR,
přes to, že zavedl v roce 1933 krisový pří-
platek fondu nezaměstnaných, aby kryl
jeho ztráty, vykazuje v roce 1933 na ztrátě
216. 939 Kč, kterýžto obnos vzrostí jen do
září 1934 na 370. 634 Kč.

V prosincovém čísle časopisu Odborové
sdružení píše V. Beneš o stavu fondů neza-
městnanosti Svazu kovodělníků toto: "Roku
1930 s příchodem krise se objevuje ve fondu
schodek, který se každým rokem zvyšuje,
takže koncem roku 1933 činí více než
22 mil. Kč. "

Sociální demokrat dr. Kříž v brožuře
"Tragický vývoj nezaměstnanosti u nás"
přiznává: "Majetky odborových organisaci,
jež byly střádány po léta a léta, jež dosa-
hovaly někdy i desítek milionů Kč, jsou
nyní u veliké většiny organisaci naprosto
ztraceny, (byly vyčerpány nepředvídanou,
dlouhotrvající velikou nezaměstnaností. "

"Moravské Noviny" napsaly: "širší ve-
řejnost neuvědomuje si smutný fakt, že
vlastně podpory nyní pomalu, ale jistě že-
nou odborové organisace do konkursu. "

Bankrot odborových organisaci, způso-
bený gentským systémem, uznala konečně
i vláda tím, že se pokoušela o jejich sanaci,
ovšem nedostatečně a marně.

Vinu na zoufalém, finančním stavu odbo-
rových organisaci mají koaliční strany
včetně národní demokracie zavedením sy-
stému, jenž sice odborové organisace roz-
vrátil a jenž ani nezaměstnaným dělníkům
naprosto nevyhovuje.

Navrhujeme proto zavedení takové sou-
stavy podpor v nezaměstnání, jež by ne-
zaměstnaným poskytla alespoň minimální
možnosti lidské existence a osvobodila od-
borové organisace od povinností, jež mohou
býti otázkou jedině dobrovolné, dělnické
solidarity. Denní podpora svobodného neza-
městnaného 10 Kč a nezaměstnaného s ro-
dinou 15 Kč státem z prostředků bohatých,
jak stanoví návrh tohoto zákona, je tak

5

malá, že ponechává ještě dost místa děl-
nické solidaritě.
Dle tohoto zákona má se dostati podpory

i nezaměstnaným maloživnostníkům a drob-
ným zemědělcům, kteří ztratili možnost
k jakémukoliv výdělku. Všechny tyto ne-
zaměstnané osoby mají podle tohoto návrhu
nárok na státní podporu v nezaměstnání ve
výši 10 Kč pro osobu, která není živitelem
rodiny a 15 Kč pro živitele rodiny. Touto
státní podporou budou alespoň zabezpečeny
minimální požadavky nezaměstnaných a
ulehčeno odborovým organisacím, jež již
nejsou s to ze svých členských příspěvků
nésti břemena gentského systému. Byly by
zbaveny státního diktátu a mohly by svým
členům nad státní podporu poskytovati
organisační podpory na podkladě dobro-
volné proletářské solidarity.

K vyplácení podpor v nezaměstnání hodí
se nejlépe místní obecní úřad, jednak pro
svou blízkost, jednak proto, že se mu nej-
snáze podaří zjistiti nároky nezaměstna-
ných.

Úhrada nákladů spojených s provedením
tohoto návrhu, které odhadujeme asi na

2 miliardy Kč ročně, budiž kryta jednak
obnosem preliminovaným v rozpočtu na rok
1935 Kč 650 milionů, jednak zvláštním pří-
spěvkem těch, kteří z dřívějších let uscho-
vali nebo vyvezli za hranice veliké zisky,
ale v době krise zbavili se svých zaměst-
nanců. Proto navrhujeme, aby všechny
fysické a mravní osoby, jichž majetek má
vyšší hodnotu než 500. 000 Kč, byly povinny

odvésti 50% z přírůstku, jehož doznal
jejich majetek od 28. října 1918.

Vyšetření tohoto majetkového vývoje
mělo by zajisté pozoruhodné výsledky, bu-
de-li se díti způsobem demokratickým (ni-
koliv byrokratickým), za kontroly a spolu-
účasti široké veřejnosti. Ukázalo by se, že
právě ti kapitalisté a politikové, kteří nej-
více vlastenčí, se nejvíce obohatili na účet
zaměstnanců a drobných poplatníků, že
právě oni zpronevěřili na daních a vyvezli
veliké finanční prostředky za hranice. Velká
část národa hladoví. Hladoví v době, kdy
skladiště boháčů jsou přeplněna, kdy ne-
zbytné životní prostředky jsou vládnoucí
třídou záměrně ničeny jen proto, aby tato
třída mohla zvýšiti svoje zisky.

Životní úroveň převážné části národa ne-
dosahuje ani existenčního minima v době,
kdy kapitalistické mamutí koncerny (živno-
banka, koncern Petschkův a pod. ) nesmírné
rozmnožují na účet lidu své bohatství a
vlastní miliardy, jež v bankovních treso-
rech leží ladem. Velká část národa hladoví,
zatím co kapitalističtí dravci pokoutně a
podvodně vyvážejí za hranice do úschovy
finanční prostředky, z nichž by mohly býti
živy tisíce a tisíce hladových lidí. Vládnoucí
třída není schopna dáti do pohybu výrobu.
Nechť je tedy aspoň donucena k tomu, aby
vrátila alespoň zlomek na zabezpečení exi-
stenčního minima oněm svým obětem,
které strádají nejvíce: nezaměstnaným děl-
níkům, úředníkům, drobným živnostní-
kům, kteří pozbyli výdělkové možnosti.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl bezodkladně přidělen vý-
boru sociálně-politickému, rozpočtovému a ústavně-práv-
nímu s příkazem na urychlené projednání ve lhůtě 8 dnů.

V Praze dne 9. července 1935.

Zápotocký, Krosnář, Vallo, Török, Śliwka,

Synek, Schmidke, Vodička, Dvořák, Kosík, Beuer, Kliment, Bruno Kohler, Nepomacký,
Klima, Široký, Šverma, Hodinová-Spurná, Kopřiva, Slánský, dr Clementis.

Státní tiskárna v Praze - 3341-35.