Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 1. zasedání.

49.

Návrh

poslanců Františka Uhlíře, dra Aloise Neumana, Aloise Bábka, Vlad Polívky

a druhů

na novelísací § 23. zákona ze dne 14. května r. 1869 č. 59. říš. zák., jímžto se usta-
novují pravidla vyučováni ve školách obecných.

Poslanecká sněmovno, račiž usnésti:

Zákon
ze dne ......................,

kterým se mění § 23 zákona ze dne 14. května 1869 č. 59 ř, z., jímž se ustanovují
pravidla vyučování na školách obecných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

§ 23. zákona ze dne 14. května 1869 č. 59
ř, z. se mění a bude zníti takto:

Povinnosti choditi do školy veřejné zpro-
štěny jsou na čas neb navždy: děti, které
chodí do některé vyšší školy, děti, které
mají nějakou vadu ducha, neb nějakou těž-
kou vadu na těle, účelu vyučování neb na-
vštěvování školy překážející, konečně děti,
které se vyučují v některém ústavě soukro-
mém, jemuž příslušným školním úřadem
bylo dáno oprávnění k vyučování.

V tom případě odpovídají rodiče nebo
jejich zástupcové za to, aby se dětem dosta-
tečně dostalo toho vyučování, které je pře-
depsáno na školách obecných.

Vzešla-li by v této příčině nějaká po-
chybnost, jest povinen okresní školní do-
zorce zjednati si příhodným způsobem jisto-
tu, zdali pochybnost jest podstatná čili nic.
Tomu, co se v této příčině nařídí, mají se
rodiče, nebo jejich zástupci podříditi.

2

Článek II.

Ustanovení obsažené ve čl. I. nabude
účinnosti dnem vyhlášení.

Důvody:

1) Zájem Československé republiky vy-
žaduje, aby výchova a vzdělání v době
povinné školní docházky se soustřeďovaly
ve školách státem spravovaných a dosta-
tečně kontrolovaných.

2) Československá republika zabezpe-
čuje plně všem vrstvám občanstva bez
rozdílu stavovské, třídní, politické či ná-
rodní příslušnosti možnost vzdělání a vý-
chovy dětí v řádně vedených, dobře peda-
gogicky i didakticky vybavených veřej-
ných učelištích, takže důvody, které vedly
zákonodárce z r, 1869 k zřizování soukro-
mého vyučování v této době naprosto od-
padají. Aristokratické části tehdejší spo-
lečnosti byl učiněn ústupek v § 23. zák. 59
z 14. /5. 1869 v tom smyslu, že jí byla dána
možnost soukromě vyučovati své děti, aby
tyto se nemusily stýkati při kolektivním

vyučování s dětmi nižších společenských
tříd. Ve státě demokratickém, jakým jest
republika Československá, kde ústavním
zákonem privilegia rodů, tříd a stavů byla
zrušena, musí býti výrazem demokratické-
ho režimu především škola, jež má výcho-
vou a vzděláním k demokracií vésti. Kaž-
dý občan v tomto státě má dostatek mož-
nosti touto demokratickou cestou ve ško-
lách veřejných a státem spravovaných za-
bezpečiti svým dětem potřebnou výchovu
a vzdělání a není tudíž důvodu k tomu,
aby i v demokratickém státě zůstával v ú-
pravě školské výchovy přežitek staré do-
by ovlivňované potřebami a duchem tehdej-
ší vládnoucí aristokracie. Návrh nezne-
možňuje další vývoj soukromých ústavů
požívajících práva veřejnosti, znemožňuje
však výsady, které pro dnešní dobu jsou
nevhodné.

V Praze, dne 25. června 1935.

Uhlíř, dr Neuman, Babek, Polívka,

Zeminová, Bátková, Netolický, Bergmann, Jenšovský, Tykal, dr. Stránský, dr. Patejdl,
Fr. Langr, Tučný, Tichý, Lanc, Halina, Richter, Fiala, Hrušovský, Mikuláš,

dr. Moudrý, Stejskal.