Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935,

IV. volební období 1. zasedání.

13.

Návrh

poslanců Vád. Mikuláše, Fr. Zeminové, Dr. J. Patejdla a druhů

na změnu zákona ze dne 14. července 1927 č. 118 Sb. z. a n.
o poskytování podpor při živelních pohromách.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne 

jímž se mění zákon ze dne 14. července 1927, č. lid Sb. z. a n.
o poskytování podpor při živelních pohromách.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I

§ 2 zákona ze dne 14. července 1927, č. 118
Sb. z. a n. o poskytování podpor při živelních
pohromách zní takto:

1. Od 1. ledna 1928 počínajíc přispívati budou
do fondů Křížených podle §u 108 zák. ze dne
15. června 1927 č. 76 Sb. z. a n, o přímých
daních, státi částkou 8, 000. 000 Kč ročně a
držitelé půdy zvláštní přirážkou vybíranou
zároveň s pozemkovou daní ve výši 12%
státní daně.

2. Z těchto prostředků poskytovati budou
zmíněné fondy podpory poplatníkům
daně pozemkové živelními pohromami
r. 1928 a v letech dalších postiženým a to
s náležitým zřetelem k hospodářským pomě-
rům poškozených tak, aby podpor se
dostalo především poplatníkům

2

hospodářsky slabým (drobným ze-
mědělcům, domkářům) a pak těm, jimž
hospodaření na půdě jest vý-
hradním zaměstnáním. Pokud po-
platník daně pozemkové sám na pozemcích
nehospodaří, přichází pro poskytnutí podpory
na; jeho místo osoba na pozemcích hospoda-
řící, i když osoba ta není poplatníkem daně
pozemkové. Podpory poskytují se
v hotovosti jen v mezích prostředků
fondového jmění s podmínkou, že bude jich
použito k odčinění škod, způsobených živelní-
mi pohromami na půdě, úrodě, budovách,
případně hospodářském zvířectvu. Škody
způsobené živelními pohroma-
mi u toho kterého postiženého vyšetří
obecní rada. Částky, jichž v některém
správním roce nebude použito, zachovány
budou tomu kterému fondu pro další posky-
tování podpor v příštím roce.

Článek II.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr zemědělství v do-
hodě s ministrem financí.

Důvody.

Navrhovaná změna odst. 1, § 2 zákona
č. 118 z r. 1927 o poskytování podpor při
živelních pohromách jest v souvislosti s ná-
vrhem zároveň podepsanými podávaným
na změnu § 108 zákona č. 76 z r. 1927,
v němž se navrhuje, aby fondy pro živelní
pohromy byly při zemských výborech
místo při zemědělských radách. Ostatně
stačí vůbec, když v zákoně o poskytování
podpor při živelních pohromách jest ře-
čeno, že se jedná o fondy zřízené podle
§ 108 zákona o přímých daních a není třeba
opakovati z tohoto paragrafu, že fondy ty
jsou zřízeny při zemědělských radách a
pro Podkarpatskou Rus při zemědělském
referátu civilní správy.

Hlavní těžiště tohoto návr-
hu jest v navrhované změně
odst. 2, § 2.

Zákon č. 118 z r. 1927 jest označen v ti-
tulu všeobecně jako zákon o poskytování
podpor při živelních pohromách. V § 2,
odst. 1 se také všem držitelům

půdy bez rozdílu ukládá po-
vinnost přispívati do fondů
obnosem rovnajícím se 12% po-
zemkové daně (státní daně). Stát
přispívá částkou 8 mil. Kč ročně.

V odst. 2 téhož paragrafu se však sta-
noví, že z uvedených prostředků budou po-
skytovány podpory zemědělcům, po-
stiženým živelními pohromami.

Zákon, který není označen jako zákon
o poskytování podpor při živelních pohro-
mách zemědělců a který všem poplatníkům
daně pozemkové uložil povinnost přispí-
vati, omezuje pojednou okruh těch, jimž
se z uvedených příspěvků má dostati pod-
pory.

Při tom však zákon, ani prová-
děcí nařízení neurčují blíže,
koho jest za zemědělce pova-
žovati. Prováděcí nařízení pouze určilo,
že podpory budou poskytovány zeměděl-
cům, včetně držitelů lesů.

3

V důsledku tohoto dochází v praxi při
provádění zákona k tomu, že pojem ze-
mědělce jest vykládán různě
a to pravidelně tak, že zemědělcem jest jen
ten, kdo má příjem, z něhož vydržuje sebe
a rodinu výhradně nebo hlavně z hospoda-
ření na zemědělské nebo lesní půdě.

Tento výklad a postup z něho
vyplývající zapříčiňuje, že
podpory při živelních pohro-
mách nejsou poskytovány
drobným zemědělcům z toho dů-
vodu, že většina z nich jest z důvodů ne-
dostatečné výměry půdy nucena býti i ji-
nak výdělečně činnými (zedníci, tesaři,
dělníci a pod. ).

Tito vyřazení pociťují právem odmít-
nutí jako nespravedlnost vůči nim, vytý-
kajíce, že v přirážce k dani po-
zemkové platit musejí, avšak
podporu neobdrží, ač škoda
živelní pohromou jim způso-
bená jest pro ně - jako hospodář-
sky slabé i vzdor dvojí práci - citel-
nější, než na př. pro majitele
velkostatku.

Uvedený postup způsoboval tím více zlé
krve, že zásada nebyla zachovávána u všech
a že mnohde příslušnost k ur-
čité straně rozhodovala o po-
skytnutí podpory více než
věcné důvody pro neudělení
podpory.

Návrh směřuje k odstra-
nění uvedených rozporů, zá-
vad a nejasností. Shodně, jako jest
tomu pro náhradu dané pozemkové z dů-
vodů živelních pohrom, určuje, že pod-
pory mají býti poskytovány
poplatníkům daně pozemko-
vé proto, že tito všichni k to-
mu účelu přispívají.

Jest ovšem jisto, že nemůže pro poskyt-
nutí podpory rozhodovati jen povinnost
k dani pozemkové nebo její výše, nýbrž
spíše to, jak se v celku jeví ná-
sledky škod, způsobených ži-
velní pohromou u toho kterého
poplatníka.

Jest zajisté nesporným, že poplatník
daně pozemkové, i když má případně
také -jiné zaměstnání než ze-
mědělství, ale jest při tom stále
hospodářsky slabým, pociťuje ná-

sledky živelní pohromy tížívej i. Tím spíše,
že obyčejné jeho pozemky nejsou v růz-
ných částech katastru obce (tratích) a bý-
vají proto poškozeny v celé výměře, kdežto
u poplatníka s větší výměrou pozemků
v různých tratích bývá postižena jen část
pozemků.

Stejně jest tomu u poplatníků daně po-
zemkové hospodářsky silnějších, z nichž
jeden se zabývá jen zemědělstvím, druhý
však vedle zemědělství jest na př. obchod-
níkem a pod.

Proto navrhujeme přednost
při poskytování podpor pro
hospodářsky slabé poplatníky
(drobné zemědělce), ikdyž mají také
jiné zaměstnání, a pro ty hos-
podářsky lépe postavené, kteří
se jen zemědělstvím zabývají.

Určení uživatele (pachtýře a pod. ) po-
zemku pro podporu na místě poplatníka
daně pozemkové jest nutné výslovně, když
právě povinnost k dani pozemkové, nikoliv
zaměstnání, má umožniti poskytnutí pod-
pory.

Jest samozřejmé, že hospodářské posta-
vení takového uživatele bude pro udělení
podpory posuzováno stejně jako poplatníka
daně.

Důležitá změna proti nynějšímu
stavu jest v navrhovaném ustanovení, že
podpory udělují se v hoto-
vosti.

Zákon č. 118 z r. 1927 nestanovil o po-
skytování podpor nic bližšího a určil, že
ustanovení vydána budou vládním naří-
zením.

Nařízením (č. 75 z r. 1928) bylo pak ur-
čeno, že podpory poskytovány budou v na-
turaliích a jen výjimečně v hotovosti.

Udělování podpory v naturaliích ukázalo
se však býti nepraktické, zbytečně kompli-
kované a také nevyhovující. Mnohem jed-
nodušší a také rychlejší bude poskytování
podpor v hotovosti. Správa fondu poukáže
příslušný obnos podpory postiženému pří-
mo prostřednictvím pošt. spořitelny, ihned,
jakmile o podpoře bude rozhodnuto.

Z důvodu urychlení řízení a za účelem
dosažení objektivního a nestranného vyše-
tření škod a návrhů na podpory navrhuje

4

se další podstatná změna v tom,
že na místě nynějších míst-
ních komisí, jmenovaných podle naří-
zení okr. úřadem po slyšení delegáta země-
dělské rady, nastoupily by obecní
rady.

Při, dosavadním stavu jest komise jed-
nou jmenovaná vlastně institucí trvalou,
poněvadž nařízení vůbec neurčuje dobu je-
jího funkčního období. V místech, kde ži-

velní pohroma nebyla, musí býti zase při
pohromě komise jmenována.

Obecní rada jako stálý orgán
samosprávy jest tu tedy spíše
na místě, v neposlední řadě ta-
ké proto, že se jedná o volené
zástupce a o určité období.

Státní pokladně nevznikne z návrhu žád-
né nové zatížení a není tedy třeba připo-
jovati návrh úhrady.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu a pak
výboru zemědělskému.

V Praze, 18. června 1935.

Mikuláš, Zeminová, dr Patejdl,

Bátková, Uhlíř, dr. Klapka, Jenšovský, Bergmann, Tichý, Láne, Hrušovský, David,
Stejskal, Hatina, Týkal, Fiala, Babek, Polívka, Langr Fr., Tučný, Netolický.

Statuj tiskárna v Praze. - 3072-36