Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
IV. volební období. 1. zasedání.
3.
Usnesení senátu
Národního shromáždění republiky Československé
k vládnímu návrhu (tisk sen. 645 a 702-11. ) zákona
o ochraně polního majetku.
Senát Národního shromáždění republiky československé přijal ve 140. schůzi dne
12. července 1928 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne......
o ochraně polního majetku.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Za polní majetek podle tohoto zákona
považují se pozemky, jichž se používá k ze-
mědělské výrobě, jakož i plodiny a vůbec
všechny věci a zařízení na pozemcích, pokud
se jich používá přímo nebo nepřímo k témuž
účelu.
(2) K pozemkům v odst. 1. uvedeným ne-
náležejí však pozemky, na které se vztahují
ustanovení lesního zákona, ani pozemky za-
brané obytnými budovami a jejich příslušen-
stvím. Zahrady, i když jsou příslušenstvím
obytných budov, jest však považovati za polní
majetek.
(3) V mezích předchozích ustanovení roz-
umějí se tedy polním majetkem zejména pole,
louky, sady (parky), stromořadí na silnicích
a cestách, vinice, chmelnice, pastviny, osení,
sadba, ovocné stromy a jiné porosty, chme-
lové tyče a drátěnky, suší my, tírny (pazder-
ny)
a jiná zařízení k přípravě lnu a konopí,
2
polní budky, ploty a ohrady, polní cesty, pě-
šiny, zařízení k chovu ryb (rybní nádrže,
sádky, zařízení k umělému chovu ryb), úly,
vodní zařízení (hráze, zařízení odvodňovací
a zavodňovací, vodovody, náhony, strouhy,
napajedla a pod. ), stohy, hnojivo, hospodář-
ské stroje, nářadí, dobytek a drůbež, neskli-
zené plodiny a ovoce všeho druhu a pod.
§ 2.
(1) Kdo bezprávně poškodí polní majetek
nebo nešetří příkazů a zákazů, které jsou ob-
saženy v tomto zákoně, nebo které budou po-
dle něho vydány k ochraně polního majetku,
dopouští se polního pychu, pokud nejde o čin
trestný soudem. Kdo však si bezprávně při-
vlastní nesklizené plodiny, buď stíhán toliko
pro polní pych podle tohoto zákona, nečiní-li
cena jejich, počítaná podle skutečné škody
poškozeného, více než 30 Kč, nebo nejsou-li
tu okolnosti, za kterých takový čin bez zřetele
na cenu podle trestních zákonů pokládati je
za zločin. K tomu, že místo je ohrazené, ne-
budiž při tom přihlíženo jako k okolnosti,
která skutek činí zločinem.
(2) Zejména budiž pro polní pych stíhán,
kdo bezprávně
a) vstoupí do zahrad, ovocných sadů, ško-
lek, vinic, chmelnic, na pole osetá (osázená)
nebo k osetí (osázení) připravená, pokud ne-
jsou sněhem tak pokryta, že způsobení škody
jest vyloučeno, nebo dokud plodiny s nich ne-
byly úplně sklizeny, na louky mimo dobu ve-
getačního klidu, nebo na jiné pozemky (§1),
které oplocením, příkopy, pomezními brázda-
mi, zápovědní mi tabulkami nebo jinými pa-
trnými výstražnými znameními jsou ozna-
čeny jako uzavřené; totéž platí o jízdě, ze-
jména vozy a jiným hospodářským nářadím,
b) skládá, hází nebo zakopává na pozemcích
(§ 1) kameny, rum, střepy, plevel a pod.,
c) užívá cizích seníků, polních bud a jiných
stavení nebo zařízení, nářadí a nástrojů na
pozemku (§ 1) zanechaných nebo je uscho-
vává, zavléká nebo poškozuje,
d) zorá, skope nebo jinak poškodí polní
cesty nebo pěšiny, třebas i společné, postrčí
nebo odstraní mezníky,
zorá nebo skope cizí
půdu, nebo si na ní dělá pěšinu nebo cestu,
e) řeže, žne, drhne nebo trhá klasy, lusky
nebo kulturní rostliny na pozemcích obděla-
ných, žne nebo trhá trávu, zejména i na ce-
stách a mezích polních,
3
f) přivlastní si s pozemků (§1) nesklizené
plodiny,
g) vědomě přechovává věci pocházející
z polního pychu,
h) odstraní nebo porouchá plot, otevře za-
řízení zavírací, odstraní nebo poškodí tabulky
a znamení výstražná,
ch) vytrhá, poškodí nebo odstraní kůly nebo
jiná zařízení na ochranu stromů, zláme, po-
škodí nebo řeže kmeny, větve, ratolesti, trhá
květy, ovoce, listí se stromů nebo keřů,
i) pase na cizích pozemcích, dále kdo
j) zaviní, že dobytek nebo drůbež zašla na
cizí obdělané pozemky, nebo tam dobytek nebo
drůbež úmyslně zazené,
k) zapálí cizí strniště, suchou trávu, raše-
linu, nať, slámu a pod.,
1) zapálí vlastní strniště, suchou trávu,
rašelinu, nať, slámu a pod. za takových okol-
ností, že z toho jiný může míti škodu nebo
z neopatrnosti způsobí oheň na takových ci-
zích věcech.
§ 3.
(1) Pásti dobytek mimo uzavřená nebo
ohrazená místa dovoleno jest jen za řádného
dozoru. Zejména pastva na pozemcích mají-
cích tak malou rozlohu, nebo takovou polohu,
že lze se právem obávati, aby dobytek s nich
nepřešel na cizí pozemky anebo jich nepoško-
dil, jest dovolena jen tehdy, je-li náležitě po-
staráno o to, aby nevznikla škoda.
(2) Odůvodňují-li to zvláštní poměry míst-
ní, může úřad podrobněji stanoviti podmínky
pastvy a povoliti po případě výjimky z usta-
novení odst. 1. Z těchže důvodů mohou býti
stanoveny podmínky průhonu dobytka nebo
i jeho zákaz tam, kde se průhony dobytka
pravidelně občas opětují a kde lze právem
předvídati snadné poškození pozemků podél
cest. Před vydáním těchto opatření vyslechne
úřad příslušná obecni zastupitelstva, jakož
i majitele pozemků, o něž jde.
(3) Vůbec jest zakázáno pásti dobytek na
svodnicích odvodňovacích a zavodňovacích,
na březích upravených vodních toků a na
ochranných hrázích, pokud tyto vodohospo-
dářské stavby jsou provedeny nebo břehy
upraveny státem nebo svazky územní samo-
správy nebo vodními družstvy.
§ 4.
(1) Každá místní (politická) obec jest po-
vinna postarati se včas o to, aby polní maje-
4
tek v jejím obvodě byl náležitě střežen v době,
kdy jest toho třeba. K tomu cíli jest povinna
ustanoviti (§ 5) pro svůj obvod jednoho
nebo, vyžaduje-li toho rozloha polního ma-
jetku, i více polních hlídačů, jakož i hraditi
zálohou potřebný náklad na ně.
(2) Neučiní-li obec zadost této své povin-
nosti ani po předchozím vyzvání úřadu, může
zaříditi potřebné prozatím úřad na její ná-
klad.
(3) Odůvodňují-li to zvláštní poměry míst-
ní, může úřad povoliti, aby pro dvě nebo více
sousedních obcí téhož okresu politického nebo
pro některé jejich části byl ustanoven hlídač
společný.
(4) Není-li podle okolností třeba k zabez-
pečení polního majetku, aby polní hlídač
byl obcí ustanoven, může úřad obec zprostiti
povinnosti stanovené v odst. 1., buď pro celý
její obvod nebo jeho část. Pro část obvodu
může tak učiniti jen tehdy, nebude-li ustano-
vení polního hlídače obcí pro zbývající část
obecního obvodu pro účastníky přílišným bře-
menem.
(5) K obvodu, pro který jest podle odst. 1.
ustanoviti hlídače, se nepočítají sady a parky
určené k veřejnému užívání.
§ 5.
(1) Polního hlídače ustanovuje obecní za-
stupitelstvo.
(2) Vydání na polního hlídače uhradí účast-
níci podle § 25 zák. ze dne 12. srpna 1921,
č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finanč-
ního hospodářství obcí a měst s právem mu-
nicipálním, ve znění doplněném podle § 15
zák. ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z.
a n., o nové úpravě finančního hospodářství
svazků územní samosprávy; nedojde-li k jiné
dohodě, jsou jednotliví účastníci povinni
k úhradě přispěli podle míry daně pozemkové
předepsané z půdy, o niž jde. účastníkům jest
dáti příležitost, aby se vyjádřili též o osobě,
která má býti ustanovena, jakož i o znění slu-
žební smlouvy. Ten, pro kterého vysloví se
účastnící, kteří dohromady by platili více než
polovinu vydání na polního hlídače, budiž za
polního hlídače ustanoven, má-li náležitosti
potřebné k tomu, aby mohl býti úřadem po-
tvrzen a vzat do slibu.
(3) Smlouva služební určí přesně práva a
povinnosti polního hlídače.
§ 6.
Společný polní hlídač pro dvě nebo více
obcí se ustanovuje a smlouva služební se pro
5
něho schvaluje souhlasným usnesením všech
dotčených obecních zastupitelstev. Nedocílí-li
se v některých věcech dohody, rozhodne
úřad. Náklad na společného polního hlídače
rozvrhne se na jednotlivé obce v poměru dané
pozemkové, předepsané v obcích nebo slou-
čených jejich částech
,,z veškeré půdy kromě
lesů."
§ 7.
(1) Ustanoveného polního hlídače potvrzuje
úřad, který jej vezme též do slibu.
(2) Podmínky, za kterých úřad potvrzuje
a bere do slibu polního hlídače, jeho slu-
žební průkazku a odznak, jakož i jeho práva
a povinnosti určuje, pokud nemá zákon tento
ustanovení odchylných, zákon o veřejné stráži
zemědělské.
§ 8.
(1) Obec může dáti svému polnímu hlídači
výpověď ze služby nebo jej ze služby pro-
pustiti před uplynutím doby smluvené jen se
schválením úřadu. Obec je povinna, šetříc
ustanovení soukromého práva, polního hlídače
ze služeb propustiti, požádá-li o to většina
účastníků, určená podle § 5 a označí-li záro-
veň jinou vhodnou osobu.
(2) V obou případech vyžaduje propuštění
schválení úřadu s hlediska práv a povinností
vyplývajících pro polního hlídače z jeho po-
stavení veřejné stráže zemědělské a může býti
schválení uděleno i dodatečně. Nedojde-li roz-
hodnutí úřadu do 15 dnů od dne, kdy byl
úřad o rozhodnutí obce vyrozuměn, pokládá
se za to, že úřad opatření to schválil.
(3) Totéž platí o hlídači společném, při
čemž je však obdobně použíti ustanovení § 6.
§ 9.
(1) Jednotliví vlastníci pozemků nebo
několik jich společně může si ustanoviti pro
své pozemky též vlastní polní hlídače, na něž
se však ustanovení tohoto zákona (§§ 7, 10 a
násl. ) o polních hlídačích vztahují jen tehdy,
jsou-li úřadem potvrzeni a vzati do slibu.
(2) Ustanovení polního hlídače podle
odst. 1. neosvobozuje od povinnosti přispívati
k úhradě vydání na polní hlídače podle § 5.
§ 10.
Polní hlídač jest oprávněn ve službě nositi
zbraň, kterou mu úřad povolí, smí jí však užíti
6
jen v případě nutné obrany; ze střelných
zbraní může mu býti povolena jen pistole
anebo revolver.
§ 11.
(1) Byla-li na pozemku (§ 1) způsobena
škoda cizím dobytkem, který nenáleží ke stádu
obecnímu, je polní hlídač oprávněn zabaviti
dobytek ten, jestliže zabavení nebylo již po-
škozeným samým vykonáno (§ 14).
(2) Totéž platí, způsobí-li škodu cizí drů-
bež; jestliže však polní hlídač není s to, aby ji
zabavil, jest oprávněn ji usmrtiti. Zastřeliti
může ji jen tehdy, je-li též oprávněn k výkonu
honitby na poškozeném pozemku.
(3) Zabavené a usmrcené kusy buďtež
polním hlídačem neprodleně odevzdány sta-
rostovi obce (§23).
§ 12.
(1) Polní hlídač (§§ 4 a 9) je povinen
o každém činu trestném podle tohoto zákona,
který shledá, ať je mu pachatel znám čili nic,
bez prodlení učiniti oznámení jednak staro-
stovi obce, který postupuje pak podle § 21,
jednak poškozenému.
(2) Zároveň oznámí polní hlídač obecnímu
starostovi v případu § 22, odst. 1. i odhad
způsobené škody, v ostatních případech při-
bližnou její výši.
§ 13.
Veřejné orgány bezpečnostní jsou povinny
oznamovati starostovi obce činy trestné podle
tohoto zákona, o nichž se dovědí.
§ 14.
Svéprávný vlastník pozemku má právo oso-
bám, přistiženým při činu trestném podle to-
hoto zákona, zadržeti odcizené věci a zabaviti
předměty ke spáchání činu určené, jakož i za-
baviti zvířata (dobytek a drůbež), která při-
stihne na svých pozemcích (§1), způsobila-li
mu škodu. Stejné právo přísluší zákonnému
zástupci nesvéprávného vlastníka a svépráv-
ným členům rodiny vlastníka pozemku nebo
jeho svéprávným zaměstnancům. Zabavené
věci a zvířata nutno ihned odevzdati obecnímu
starostovi, který postupuje pak podle § 23.
§ 15.
(1) Polní pych trestá úřad podle výše za-
vinění pokutou až do 500 Kč. Byla-li usmrcena
7
drůbež (§ 11, odst. 2. ), budiž při výměře
trestu přihlédnuto ke škodě, kterou tím vin-
ník utrpěl.
(2) Nebyl-li nikdo polním pychem ve svých
právech dotčen nebo jde-li o škodu nepatrnou
a poškozený není znám (§21, odst. 2. ), může
úřad za okolností zvláštního zřetele hodných
místo pokuty uložiti důtku.
§ 16.
(1) Kdo návodem, rozkazem, radou, utvrzo-
váním, slíbením nebo poskytnutím pomoci
nebo jinak úmyslně způsobí nebo usnadní
spáchání polního pychu jinou osobou (pacha-
telem), trestá se i když pachatel sám není
trestný.
(2) To platí též o tom, kdo opominutím pří-
kazu nebo přiměřeného dohledu, k němuž byl
povinen, způsobil nebo usnadnil, že byl spá-
chán polní pych jinou osobou (pachatelem).
§ 17.
Budiž potrestán úřadem pokutou až do 200
Kč, nejde-li o čin podle jiných předpisů přís-
něji trestný,
a) kdo neoprávněně bere jistotu nebo za-
bavuje věci, zejména dobytek a drůbež, nebo
je neodvede neprodleně starostovi obce,
b) kdo se snaží překaziti, aby oprávněné
zabavení bylo vykonáno nebo jistota byla
dána nebo přijata,
c) polní hlídač, který jakýkoliv trestný čin
spáchaný na polním majetku, o němž se doví
nebo -jejž sezná, neoznámí do 24 hodin sta-
rostovi obce.
§ 18.
Je-li pokuta uložená podle tohoto zákona
nedobytná, budiž přeměněna na vězení podle
míry zavinění, nejdéle však do 5 dnů.
§ 19.
Pokus trestných činů v tomto zákoně uve-
dených je trestný.
§ 20.
(1) Vedle trestu postihuje pachatele polního
pychu povinnost nahraditi způsobenou škodu.
(2) Spáchá-li polní pych několik osob spo-
lečně, odpovídá každá z nich za způsobenou
8
škodu, a to, vzešla-li škoda nedopatřením a
možno-li zjistiti podíl každé z nich na způso-
bené škodě, odpovídá podle tohoto podílu, ne-
ní-li však možno podíly zjistiti, nebo byla-li
škoda způsobena úmyslně, odpovídají všechny
rukou společnou a nerozdílnou, při čemž ten,
kdo škodu nahradil, má právo postihu proti
ostatním.
(3) V případech § 16 odpovídá za škodu
také ten, kdo způsobí nebo usnadní spáchání
polního pychu jinou osobou (pachatelem).
(4) Náhrada škody poskytuje se jen k žá-
dosti poškozeného, žádá-li o náhradu škody,
rozhodne o ní úřad v trestním nálezu (pří-
kazu) a určí, zda, pokud a kterě osoby jsou
k náhradě škody povinny.
§ 21.
(1) Oznámení o spáchaném polním pychu,
i když je činí jiné osoby, než které jsou uve-
deny v §§ 12 a 13, jest učiniti u starosty obce.
(2) Starosta obce zpraví bez prodlení toho,
kdo polním pychem byl ve svých právech do-
tčen, nebo jeho zástupce o spáchaném pře-
stupku a vyzve jej, aby mu oznámil nejdéle
do 8 dnů, žádá-li o potrestání vinníka nebo
i o náhradu škody. Oznámení o spáchaném
polním pychu, které učinil ten, kdo polním
pychem byl ve svých právech dotčen, nebo
jeho zástupce, pokládati jest za žádost o po-
trestání vinníka podle odst. 5. Není-li tu
osoby, jež by polním pychem byla ve svých
právech dotčena, nebo není-li osoba taková
známa, učiní starosta oznámení podle odst. 8.
(3) Neoznámí-li ten, kdo spáchaným pol-
ním pychem byl ve svých právech dotčen, do
8 dnů po dni, kterého se o spáchaném pře-
stupku dověděl (odst. 2. ), starostovi obce, že
žádá o potrestání vinníka, upustí se od dal-
šího řízení.
(4) Nárok na náhradu škody v trestním
řízení správním může poškozený uplatniti jen
tehdy, žádá-li zároveň o potrestání vinníka.
(5) Oznámí-li ten, kdo polním pychem byl
ve svých právech dotčen, včas starostovi obce,
že žádá o potrestání vinníka nebo i o náhradu
škody, pokusí se starosta o smírné narovnání
mezi stranami. Bydlí-li některá ze stran mimo
obvod obce, kde polní pych byl spáchán, může
býti pokus o smírné narovnání učiněn také
písemně. Smír má týž účinek, jako kdyby byl
9
učiněn před úřadem. Pokus o smír pokládati
jest za zmařený zejména, neodpoví-li některá
ze stran starostovi obce při pokusu o smír ve
lhůtě jí stanovené, nebo odmítne-li nabídku
ke smíru, nebo nedostaví-li se vůbec na vy-
zvání k ústnímu smírčímu jednání.
(6) Bylo-li docíleno smíru o požadované ná-
hradě škody, nebo prohlásí-li ten, kdo byl pol-
ním pychem ve svých právech dotčen, že ne-
trvá na trestním stíhání, upustí se od dalšího
řízení.
(7) Jakmile poškozený oznámí starostovi
obce nárok na náhradu škody, postará se sta-
rosta, aby škoda bez prodlení byla odhadnuta
(§ 22).
(8) Neskončí-li řízení u starosty obce (odst.
3. a 6. ), podá starosta úřadu zprávu o spá-
chaném polním pychu i o provedeném snad
odhadu a o způsobu, kterým se při něm k po-
sudku dospělo. Ve zprávě buď zároveň uve-
deno, zda byly zadrženy případně zabaveny
věci, zejména dobytek nebo drůbež, zda byla
drůbež usmrcena, kde jsou tyto věci a v ja-
kém množství, a zda a pokud se hodí k uscho-
vání nebo jak s nimi bylo naloženo (§ 23).
§ 22.
(1) Odhady škod do 50 Kč anebo jsou-li
stanoveny pevné sazby, odhady podle těchto
sazeb (odst. 3) provede polní hlídač.
(2) Žádá-li však některá z obou stran za
odhad nebo přesahuje-li škoda 50 Kč, budiž
odhad vždy proveden komisí, kterou svolá sta-
rosta obce. Komise skládá se ze starosty obce
a ze dvou svéprávných, dobré pověsti požíva-
jících a ve věci nezúčastněných členů, z nichž
po jednom určí poškozený a ten, kdo jest
k náhradě povinen. Neoznačí-li strana člena
komise v době starostou určené, anebo nedo-
staví-li se člen komise k odhadu, určí starosta
sám některého člena obecního zastupitelstva
za člena komise. Funkce v této komisi jest
čestnou. Není-li mínění komise jednotné, platí
za její posudek průměr odhadů všech tří
členů. Zdráhá-li se člen starostou určený
funkci vykonati nebo nedostaví-li se k odhadu
bez závažných důvodů omluvných, může býti
úřadem potrestán pořádkovou pokutou do
100 Kč.
(3) Pro případy, kdy byla učiněna škoda
dobytkem nebo drůbeží, může na místo
náhrady škody stanoveno býti jednotné od-
10
škodné za každý jednotlivý kus a druh do-
bytka nebo drůbeže. Sazby tyto určuje a vy-
hlásí v zemském věstníku zemský úřad, vyžá-
daje si vyjádření zemědělských rad a v Pod-
karpatské Rusi, pokud tam nebude zeměděl-
ská rada zřízena, organisace, kterou určí mi-
nisterstvo zemědělství.
§ 23.
(1) Starosta obce převezme zadržené, pří-
padně zabavené věci, dobytek nebo drůbež a
naloží s nimi podle ustanovení následujících
odstavců.
(2) Zadržené věci, není-li jich více zapo-
třebí k zjištění totožnosti nebo provedení dů-
kazu, vrátí majiteli a zabavené věci, pocháze-
jící z polního pychu, vydá ihned poškozenému.
Není-li poškozený znám, přičiní se starosta,
aby byl vypátrán, a věci prozatím uschová;
jde-li však o věci podléhající rychlé zkáze,
prodá je. Nevypátrá-li se vlastník do roka,
připadnou stržené peníze státu.
(3) Zabavené věci, jimiž byl nebo měl býti
polní pych spáchán, uschová a oznámí to
úřadu, který pak učiní další opatření.
(4) Byla-li zabavena zvířata, nebo byla-li
odevzdána usmrcená drůbež (§ 11, odst. 3. ),
vrátí je starosta ihned jejich majiteli. Ne-
zjistí-li ho do 7 dnů, nebo je-li obava, že by
usmrcená drůbež podlehla zkáze, může je pro-
dati. Ze stržených peněz zaplatí se především
výdaje spojené s krmením, ošetřováním i pro-
dejem zvířat, zbytek ručí za zaplacení náhrady
poškozenému. Peníz zbývající po uhrazení vý-
dajů řečených a uspokojení nároku poškoze-
ného na náhradu bud' vydán vlastníku zvířete,
přihlásí-li se do roka, jinak připadne státu.
§ 24.
V trestním nálezu budiž též uložena odsou-
zenému náhrada výloh, které vzešly ze zaba-
vení, zejména krmením zabaveného dobytka.
§ 25.
Zabavené věci uvedené v § 23, odst. 3.,
pokud podle platných předpisů nebudou pro-
hlášeny za propadlé, vrátí se pachateli teprve
tehdy, když náhrada škody, jakož i náklady
řízení trestního byly zaplaceny.
§ 26.
Není-li v tomto zákoně jinak stanoveno,
platí i pro jeho obor všeobecné předpisy
11
o správním řízení a o správním trestním
právu a řízení.
§ 27.
Má-li někdo k pozemku (§1) právo poží-
vací, nebo je-li pozemek propachtován, vzta-
hují se ustanovení tohoto zákona o vlastníku
pozemku na poživatele, pokud se týče na
pachtýře.
§ 28.
(1) úřad může, přihlížeje ke zvláštním po-
měrům místním, vydati v mezích tohoto zá-
kona další příkazy a zákazy, zejména pak
může tam, kde by polní pych obzvláště bujel,
učiniti zvláštní opatření k ochraně polního
majetku.
(2) úřad může, nejde-li o města se zvlášt-
ním statutem (zřízeným magistrátem), zmoc-
niti obec, aby v mezích zákona vydala - jak
ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro
jednotlivé případy - příkazy a zákazy nutné
pro ochranu polního majetku v obvodu obce.
Tyto příkazy a zákazy nesmějí odporovati
příkazům a zákazům pro obec platným, jež
vydal úřad podle tohoto zákona; úřad může
je kdykoli odvolati.
§ 29.
(1) Kde se v tomto zákonu mluví o úřadu,
aniž se úřad ten blíže označuje, rozumí se
tím politický úřad I. stolice, pokud však jde
o trestní věci, i státní policejní úřad v mezích
jeho příslušnosti.
(2) Pravomoc vyznačenou v § 4, § 6 a v § 8,
vykonává, pokud jde o města se zvláštním
statutem (zřízeným magistrátem), zemský
úřad.
§ 30.
(1) Všechna ustanovení o předmětech, jež
jsou upraveny tímto zákonem, pozbývají
platnosti.
(2) Zvláště jsou to předpisy o ochraně
polního majetku, a to zákon ze dne 12. října
1875, č. 76 čes z. z., ze dne 13. ledna 1875,
č. 12 mor. z. z. a ze dne 22. dubna 1894, č. 51
mor. z. z., ze dne 30. června 1875, č. 21 slez.
z. z., a vládní nařízení ze dne 15. července
1920, č. 438 Sb. z. a n., jakož i příslušné před-
pisy zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství
a polní policii, zejména jeho hlav IX., X. a
XI.; zákon tento se však nedotýká § 94, písm.
12
g), i), k), 1), § 95, písm. c), d), k), 1), o),
p), r) a § 113 posléze uvedeného zákona.
§ 31.
Zákon tento nabude účinnosti dnem, který
bude stanoven vládním nařízením. Provede
jej ministr zemědělství v dohodě s ministry
vnitra a spravedlnosti.
Dr. Hruban v. r.,
předseda.
Dr. Šafařovič v. r.,
tajemník senátu.
Dr. Ot. Krouský v. r.,
zapisovatel.
Resoluce.
Vláda se vybízí, aby při opravě občanského zákoníka pamatováno bylo na
ustanovení určitých pravidel při používání společných mezí, cest, břehů, hrází a
přítoků.
Státní tiskárna v Praze. - 2783-35.