Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Košek, dr Markovič, Langr, Sivák, Vávra.

Zapisovatelé: Vičánek, Šalát.

153 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: Z vlády Česko-Slovenské republiky: ministři Sidor, Čipera, divis. gen. Eliáš, dr Kalfus. Z vlády podkarpatoruské: předseda vlády Vološin; ministr Révay.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 15 hod. 50 min. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. dr Hulovi; do konce tohoto týdne posl. Židovskému.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 12. prosince 1938, č. 97.970/1938-9, že na místo uprázdněné resignací posl. dr Stránského povolalo podle § 56 řádu volení do posl. sněmovny náhradníka Bohuslava Lužu, úředníka spořitelny a starostu města Uherského Brodu, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 14. prosince 1938, č. j. 8813/S-38 m. r., že při podpisováni zákonů a nařízení podle §u 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb. z. a n., jakož i v případě nepřítomnosti v ministerské radě, při vedení resortní agendy atd. zastupuje ministra dr Chvalkovského předseda vlády Beran, ministra dr Fischera předseda vlády Beran, ministra dr Kalfuse ministr dr Kapras, ministra dr Kaprase ministr dr Kalfus, ministra dr Krejčího ministr dr Havelka, ministra dr Šádka ministr dr Feierabend, ministra div. gen. Eliáše ministr arm. gen. Syrový, ministra Čiperu ministr dr Klumpar, ministra dr Feierabenda ministr dr Šádek, ministra arm. gen. Syrového ministr div. gen. Eliáš, ministra dr Havelku ministr dr Krejčí, ministra Sidora ministr dr Ďurčanský, členy vlády Slovenské krajiny zastupuje ministr Sidor, za jeho nepřítomnosti člen vlády Slovenské krajiny, který bude v Praze. Členy vlády Podkarpatské Rusi zastupuje její člen, který je v. Praze přítomen.

Předseda vlády R. Beran oznámil dopisem ze dne 2. prosince 1938 parlamentní úsporné a kontrolní komisi, že vzhledem k svému jmenování předsedou vlády vzdal se funkce předsedy komise a jejího členství.

Imunitní výbor zvolil ve své dnešní schůzi místopředsedou poslance dr Neumana a zapisovatelem posl. Dvořáka.

Do výboru imunitního vyslal: klub poslanců republik. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Dvořáka za posl. dr Suchého; klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Hatinu za posl. dr Moudrého; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Procházku a Vodičku za posl. Appelta a Švermu; klub poslanců národního sjednocení posl. dr Klímu za posl. dr Rašína.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Bábka za posl. dr Kozáka.

Do výboru rozpočtového vyslal: klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Bátkovou-Žáčkovou za posl. dr Stránského; klub poslanců německé soc. dem. strany dělnické posl. Tauba.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců národního sjednocení posl. dr Klímu za posl. dr Štůlu.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. dr Neumana a dr Klapku za posl. dr Kozáka a dr Stránského.

Předseda senátu NSRČS sdělil přípisem ze dne 14. prosince 1938, k tisku 745-IV sen. 1938, že senát projednal a přijal ve 126. schůzi dne 14. prosince 1938 osnovu zákona o zřízení parlamentního úsporného a kontrolního výboru.

počátkem schůze: Zprávy tisky 1442 až 1444.

Předsednictvo posl. sněmovny usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o včerejší 157. schůzi sněmovny některé projevy z řečí poslanců Zápotockého a inž. Schwarze.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž jako odstavec prvý jest:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1439) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 744 a 745) o zřízení parlamentního úsporného a kontrolního výboru (tisk 1442).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této osnově sloučeno bylo s jednáním o dalších 2 odstavcích pořadu, jimiž jsou:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1440), kterým se prodlužuje účinnost zákona o dani z obratu a dani přepychové (tisk 1443).

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1441), kterým se s některými změnami prodlužuje účinnost zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 1444).

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto tří odstavců? (Námitky nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji při odst. 1 pořadu jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr Neuman, za výbor rozpočtový místo omluveného posl. dr inž. Brdlíka p. posl. Bergmann. Zpravodajem při odstavcích 2 a 3 pořadu jest za výbor rozpočtový posl. dr Novák.

Dávám slovo zpravodaji o odst. 1 pořadu za výbor ústavně-právní p. posl. dr Neumanovi.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Slavná sněmovno!

Myšlenka účinné kontroly veřejné správy a veřejného hospodářství je tak stará jako sama republika. Křiklavé přehmaty veřejné správy způsobily ovšem, že hned v počátcích republiky začínaly se ve veřejnosti ozývati hlasy, cílící k tomu, aby těmto nepořádkům a přehmatům ve veřejném hospodaření bylo bráněno. Parlament po prvé se zabýval touto myšlenkou v zákoně č. 301 z r. 1921, kterýmžto zákonem byla zavedena úsporná parlamentní komise. Úkolem této komise, zřízené v r. 1921 z podnětu a z iniciativy prvého předsedy vlády dr Kramáře, byla kontrola hospodářství státního i zemského a zejména zjišťování závad. Cílem bylo zavedení největší úspornosti. Komise byla ustavena v listopadu 1921, avšak od r. 1922 přestala vyvíjeti činnost pro obecné neporozumění.

Teprve v r. 1932, tedy 10 let po vydání prvého zákona o úsporné komisi, došlo k vydání zákona druhého čís. 205, který nově upravoval činnost 24 členné úsporné parlamentní komise a pětičlenného výboru. Po dobu 6 let konal pak tento výbor svou povinnost vymezenou zákonem tak, že si zaslouží, aby jí při této příležitosti bylo vzpomenuto. Dal jsem si předložiti obsáhlé elaboráty o činnosti tohoto výboru a z nich k informaci slavné sněmovny dovoluji si stručně uvésti alespoň toto:

Úsporný výbor, jak mu to ukládal zákon, pracoval v nejužším spojení s nejvyšším účetním kontrolním úřadem, který opatřoval pro úsporný výbor odborný materiál, odborné posudky, konal různá šetření, takže tímto způsobem nahrazoval se nedostatek personálu úsporného výboru. Dlužno poznamenati, že úsporný výbor má pouze jednoho konceptního úředníka, jednu kancelářskou sílu a jednoho zřízence, ačkoliv participuje na spisovém přídělu posl. sněmovny téměř 37 %.

Poněvadž zákon nepředpisoval formu, jakou se má šetření konati, musil úsporný výbor tuto formu teprve hledati a činil to s plným vědomím, že tvoří tradici demokratické kontroly parlamentu. Šlo především o to, nezadávati právům parlamentu, ale na druhé straně nezasahovati také do pravomoci odpovědných ministrů. Zdá se, že úsporný výbor tuto střední cestu již našel. Byrokracie, která se nepotřebovala obávati přezkoumání svého úředního jednání, pochopila, že úsporný výbor

jest jejím pomocníkem. Dlužno konstatovati, že tato byrokracie poctivě se snažila podporovati úsporný výbor v jeho snahách.

Úsporný výbor jednal jednak o podáních občanů, jednak o věcech z vlastní iniciativy tak, jak jich vyžadovala právě doba. Z celkového počtu 8171 došlých jednacích čísel posl. sněmovny bylo 3257 podání pro úsporný výbor, to je téměř 39 %. Je patrno, že se úsporný výbor vžil, že veřejnost jej přijala velmi sympaticky, že požívá důvěry občanstva a že tuto důvěru až do dnešní doby nezklamal.

Zprávy o činnosti úsporného výboru byly co nejstručnější, neboť jednání úsporného výboru je důvěrné a úsporný výbor řídil se správně zásadou, že náprava ve veřejném hospodářství a ve veřejné správě nezjedná se planými sensacemi, nýbrž zjednáním pořádku na pravém místě. Její postup a výsledek potvrdil také, že tato zásada je správná.

Úsporný výbor spolupracoval také s národohospodářským odborem presidia min. rady a s komisí pro zhospodárnění veřejné správy, jejíž činnost se vhodně doplňuje s činností úsporného výboru.

Pokud jde o vlastní činnost úsporného výboru, zjišťuji, že vycházela ze zásady, že se zlu má čeliti v začátcích. Přesvědčil se z vlastní zkušenosti, že jakmile jednou nějaká akce byla zahájena, třebas vložením poměrně malé částky do rozpočtu, a bylo učiněno první vydání, bylo již velmi těžko rozběhnutý vládní stroj zastaviti. Proto hlavní svou pozornost po všechna léta věnoval státnímu rozpočtu. Pravidelně se informoval o vývoji státních financí. každého měsíce pravidelně, jak jsem zjistil, zkoumal výkazy sestavené nejvyšším účetním kontrolním úřadem a konečně každoročně se zabýval přípravami k sestavení státního rozpočtu. Zvláště důkladně projednal státní rozpočty na r. 1934 a 1938. Tato činnost jest nyní novou osnovou ukládána novému výboru přímo zákonem.

Nechci unavovati podrobnostmi, ale jsem povinen zde pověděti, že členové úsporného výboru věnovali sestavení státního rozpočtu 4 až 6 neděl zkoumajíce jednotlivé kapitoly do všech podrobností podle vyžádaných spisů od časných hodin ranních častokráte pozdě do nocí. Celkem možno říci, že i u příslušných ministrů našli členové úsporného výboru pro svou ohromnou práci plné porozumění, třebas zásahy úsporného výboru byly pro příslušné resorty často velmi kruté. Takovýmto způsobem prozkoumání položek státního rozpočtu nabyl parlament podrobné znalosti o jednotlivých složkách rozpočtu a ušetřil tak občanstvu velmi značné částky. Přesto však úsporný výbor pokládal tento postup - a domnívám se, že je to tak - jen za vývojovou etapu v tradici zkoumání státního rozpočtu a jeho přáním bylo, aby po vzoru západních demokracií byl ve styku přímo s rozpočtovým oddělením ministerstva financí po celý rok, aby se mohl účastniti sestavování rozpočtu od samého počátku. Doufejme, že i tato snaha bude korunována úspěchem.

Druhá věc výslovně uložená úspornému výboru bylo zkoumání zadávacího řízení. Nebylo ovšem možno sledovati každé zadávací řízení a proto se úsporný výbor omezil pouze na případy, na něž byl výslovně upozorněn, anebo kde příslušné ministerstvo samo věc předložilo. Úsporný výbor také seznal, že je třeba úpravy zadávacího řízení, dal k ní podnět a věc je nyní soustředěna v sociálně-politickém výboru posl. sněmovny, který k projednání otázky zvolil subkomitét.

Úsporný výbor shledal, že hlavní příčinou častých překročení rozpočtených nákladů bývá ve většině případů nedostatečný, nedomyšlený projekt. Tím se otvírají dokořán dveře stavebním změnám, zlepšením během stavby a samozřejmě i zvýšením stavebních nákladů. Bylo zjištěno, slavná sněmovno, několik opravdu křiklavých překročení, a to opět jen namátkou, neboť úsporný výbor nemohl prozkoumati všechny velké stavby, k nimž došlo od převratu. Jest to především stavba státní keramické školy na Vinohradech, jejíž náklad byl překročen podle zjištění úsporného výboru skoro třikráte. A dodnes, slavná sněmovno, nestojí státní keramická škola na Král. Vinohradech na státním pozemku, poněvadž je o této věci dosud spor mezi obcí pražskou a státem. Dále sem patří stavba obchodního paláce v Bratislavě, nynější universita, ku kteréžto změně došlo také z podnětu úsporného výboru, a stavba solivaru v Piesku. S tím vším souvisí také rychlé provádění kolaudací, kteréžto otázce úsporný výbor rovněž věnoval značnou pozornost a dosáhl rychlejšího provádění kolaudací.

Úsporný výbor spolupracoval také s čsl. společností normalisační, neboť soustavnou normalisací a typisováním lze po názoru výboru dosíci zjednodušení a zlevnění zadávacího řízení, ale také podrobnější a jednodušší kontroly.

Dále bylo sledováno použití peněz opatřených v kritických dobách státními půjčkami. Šlo o to, aby se peněz použilo rozumně, účelně a úsporně a aby se při tom zaměstnávalo co nejvíce lidí. Zvláštní pozornost byla věnována půjčce na obranu státu. To, co členové úsporného výboru v tomto směru vykonali, za slouží mimořádného uznání a pozornosti.

Výbor se také snažil dosíci pořádku ve státním rozpočtu a státním hospodářství i po stránce formální. Snažil se, aby hospodářství fondů, které se značně rozmohlo, bylo co nejvíce omezeno a aby všechny státní výdaje a příjmy probíhaly přímo státním rozpočtem. I v tomto směru dosáhl výbor značných úspěchů. ale nelze se mi zabývati podrobnostmi.

Úsporný výbor sledoval sloučení našeho archivnictví a snažil se o opatření budovy pro státní archiv, aby naše drahocenné památky, uložené nyní v místnostech, kde se ničí, zůstaly zachovány.

Výbor věnoval v několika schůzích velkou pozornost otázkám pojišťovnictví, zejména u příležitosti projednávání úpadku Fénixu. Úsporný výbor také stál na stanovisku, aby pro pojišťovny byl zřízen revisní svaz pojišťoven, který se dobře osvědčil u záložen a spořitelen.

Rovněž byl dán podnět k přezkoumání různých typů plynových masek, aby bylo zjištěno, zda tyto výtky nejsou pouze konkurenčního rázu.

Z podnětu úsporného výboru bylo učiněno dále opatření, že se školní učebnice nesmějí již tak často střídati, a bude jistě další snahou výboru. aby učebná látka byla normalisována, to znamená. aby se na jedné škole z téhož předmětu neučilo a nepožadovalo od žáků dvakrát více než na škole jiné. Tím se omezuje také počet učebnic a bude možno, aby učebnice vydržely delší dobu.

Správně také poukázal úsporný výbor na to, že při velmi značném počtu typů škol není naše česko-slovenské školství dosud vybaveno školou knihtiskařskou, z níž by vycházely osoby způsobilé vésti knihtiskařské závody. Také tato škola bude nyní z podnětu úsporného výboru zřízena.

Rovněž se úsporný výbor zabýval unifikací zemědělského školství a provedl po této stránce řadu úspěšných zákroků.

Schodky, které měly, slavná sněmovno, státní lesy a statky, obrátily na sebe samozřejmě rovněž pozornost úsporného výboru. Třeba konstatovati, že to byl jednak ohromný pokles cen dřeva a na druhé straně obrovské zatížení společného rozpočtu výdaji na lesy na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které neměly kvalitního dřeva a hlavně neměly cest, po nichž by bylo možno zralé dříví odvésti. Byly vybudovány velikým nákladem cesty a lesní dráhy, jimiž bylo možno dostati se k odvážení těžby. Je samozřejmé, že situace státních lesů a statků bude nyní ještě prekérnější a bude třeba, aby úsporný výbor se zabýval touto věcí jako jednou z prvých.

Rovněž byla věnována náležitá pozornost úpravě otázky povinných výtisků, čímž se státní správě ušetřily velmi značné náklady a zároveň je zavedena evidence všech publikací.