Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. inž. Nečas (pokračuje): . . . . zasíláme své srdečné pozdravy a dík těm představitelům vlády, kteří i ve veřejných projevech vzpomínají s láskou práce Česko-Slovenské republiky. Dik náš patří též rumunskému národu a jeho králi Carolovi nejen za to, jak se rumunský národ choval v dobách Kalvarie Česko-Slovenské republiky, nýbrž též za to, s jakou ochotou Rumunsko pomáhá v dnešní době těžkých komunikačních potíží zásobovati huculský kraj a nejzazší východ našeho státu. (Potlesk.)

Dnes, kdy se již poněkud uklidnily vysoko vzedmuté politické vlny po zářijových událostech, bude třeba upozornit na škodlivost některých názorů rozšiřovaných ve veřejnosti v době našeho národního neštěstí. Uvažme dobře, co děláme, dopouští-li se na př., aby osoba presidenta Osvoboditele byla snižována a zbavena důstojnosti. Jde o osobnost, kterou zná celý vzdělaný svět (Potlesk.) a která si vydobyla světového uznání. Slova zákona, že (obrácen k soše T. G. Masaryka) "T. G. Masaryk zasloužil se o stát", byla jednomyslně přijata posl. sněmovnou i senátem dříve ještě, než byla vytesána pod tuto sochu v parlamentní síni. (Potlesk.) Nešlapme si sami po tom, co nám bylo svaté. Ztratíme-li úctu k sobě samým, ztratí ji k nám i cizina. (Výborně! - Potlesk.)

Nepřičítejme též vinu za neštěstí, jež nás stihlo, jen svým lidem. To by znamenalo ulehčovat vinu těch, při nichž jsme věrně stáli a kteří nás v kritických chvílích opustili, ačkoliv k nám měli závazky.

Ve vládním prohlášen i v projevech pánů ministrů obchodu dr Šádka a ministra veř. prací Čipery zdůrazněna je nutnost pronikavých a rychlých opatření, směřujících k rozmnožení pracovních příležitostí a k novému budování republiky. Souhlasíme s těmito projevy, ať jde o udržení nebo oživení výroby průmyslové, zemědělské a živnostenské nebo o provádění velkých veřejných prací. Sociální politika dá se dobře dělati jen tenkráte, dělá-li se dobře i politika hospodářská a finanční. Opatřiti lidem práci a slušně ji honorovati, to je první požadavek správné sociální politiky.

Nebylo by ovšem v zájmu státu, kdyby se sociální politikou rozumělo jen opatření práce. Je třeba současně chránit a rozvíjet i sociální zákonodárství. Oceňujeme dnes kroky směřující k oživení výroby průmyslové, zemědělské a živnostenské. Souhlasíme s autostrádami, se stavbami průplavů, s velkými železničními komunikacemi, s vybudováním našeho letectví i s jinými veřejnými investicemi, jež vláda ohlašuje. Naléhavě jen vyslovujeme přání, aby pro tyto velké projektované práce nebyly odsunovány různé jiné veřejné práce. Nepomohly by nám na př. autostrády, kdyby zároveň byla zanedbávána a pustla ostatní silniční síť. Vždyť by se pak po těch silnicích motoristé na autostrádu ani nedostali.

Z velkých ztrát, jež jsme utrpěli v září a říjnu dotkla se našeho hospodářského života těžce ztráta uhlí. Budeme-li chtít tyto škody vyvážit na vlastní půdě, bude třeba vedle racionálnějšího topení - tato místa z včerejšího prohlášení byla v některých listech ironisována, ale nejsou tak bezvýznamná, aby měla býti ironisována - vybudovat urychleně velká díla vodní a elektrisační. Tyto a jiné velké práce jsou nyní přímo vynucovány novou změněnou mapou naší republiky. Nebudeme provádět žádné velké přepychové a luxusní stavby, budeme provádět jen ty práce, kterých stát a všechny jeho zájmy nezbytně potřebují, nebo takové stavby, které jsou finančně rentabilní.

Budiž dovoleno, abych při této příležitosti vyslovil své uspokojení nad tím, že se konečně přestává s některými starými argumentacemi hospodářskými. Nejen v politice a v politické ideologii, nýbrž i v hospodářském životě musíme zúčtovat se starými metodami. Těšíme se z toho, že ve vládním prohlášení nacházíme řadu vět, které byly dříve neprávem prohlašovány za názory hospodářských romantiků a technických básníků.

Je však třeba zdůraznit, že se výrobě průmyslové, zemědělské a živnostenské i veřejným pracím podstatně nepomůže bez osvěžení finanční politiky a bez dosažení levného úvěru. Pan předseda vlády to naznačil ve svém rozhlasovém projevu dne 4. prosince těmito slovy - jsou důležitá a já později vysvětlím, pro(čte): "Naše hospodářská síla je v naší práci. Vím dobře, že k podmínkám dokonalé výroby patří měnová a hospodářská jistota a možnost pracovati s levnými penězi. Proto budeme usilovati o levný a dostupný úvěr pro podnikání zemědělské, průmyslové, obchodní i živnostenské."

Jsme rádi, že jsme slyšeli tato slova z úst odpovědných. Dosud nám bylo totiž vždy oponováno při propagaci politiky levných peněz tvrzením, že politika levných peněz vylučuje hospodářskou a měnovou jistotu, a veřejnost byla stále matena inflačními strašáky. (Slyšte!) Dostatečné zásobení našeho hospodářského života levnými a zdravými penězi je podle našeho názoru nezbytným předpokladem hospodářského oživení a tím i znovubudování republiky. Považujeme za svou povinnost - aby se předešlo jakýmkoliv omylům - zdůrazniti při této příležitosti, že zavrhujeme obě extremní finanční methody: inflační i deflační. Inflace znamenala by zhoubu našeho života a okradení chudáků, deflace by znamenala škrcení hospodářského života, nezaměstnanost a zkázu dlužníků.

Pan ministr veř. prací Čipera se nedávno zmínil v poradním sboru hospodářském o tom, že je připraveno za 15 miliard Kč veřejných investičních prací. Tyto plány i všechno snažení vlády, o němž jsme včera slyšeli ve vládním prohlášení, nesetkaly by se s úspěchem, kdyby se neuskutečnila politika levných peněz a kdyby se nesáhlo při realisování investičních projektů i k mimořádným prostředkům.

Budiž dovoleno, abych zde trochu odbočil a poukázal na jeden případ, totiž na Německo. V poslední době bývalo Německo přečasto citováno, zvláště když šlo o politickou ideologii. Je však třeba, aby si Německa všimli tvrdošíjní odpůrci nových method finančních, právě v jeho snahách po opatření práce. (Slyšte!) Před několika dny přednesl své myšlenky v tomto směru v hospodářské radě německé akademie říšský ministr Schacht, považovaný ve světě, jak je známo, za kouzelníka ve finanční říšsko-německé politice. Schacht odsoudil napřed velmi vtipně mechanické methody klasických národních hospodářů a vysvětlil pak, jakých finančních method používal on pro financování výroby říšsko-německé a veřejných prací. Nepostupoval podle nějakého velkého, předem vypracovaného teoretického programu, nýbrž se snažil podle možnosti praktickým a jednoduchým způsobem zvyšovati výrobu za státní pomoci. Hlavním nástrojem této pomoci bylo velkorysé financování, pro něž nebylo s počátku kapitálu, a bylo proto třeba od pomoci tomuto nedostatku tvořením peněz na podkladě nově budovaných hodnot. Toto tvoření peněz bylo pak mostem k normálnímu financování pracovních příležitostí. Od dubna letošního roku bylo použití přechodných prostředků omezeno a zastaveno a financování státních výdajů odkazuje se na půjčky a zápůjčky. Zajímavé je, že při všech těchto finančních operacích činila podle Schachta výše peněžního oběživa v Německu v r. 1929 5˙9 miliard marek, dnes činí 7˙3 miliardy marek při zvětšeném území Německa a velkých mimořádných výdajích. (Slyšte!)

Naše hospodářská politika nedbala toho, co po léta psal Keynes, nedbala poučení ze skandinávských zemí, bez povšimnutí zůstaly i některé velmi pozoruhodné zkušenosti belgického ministra Henrika de Mana pro přemáhání nezaměstnanosti. Nechť se nyní zamyslí naši finančníci a národohospodáři nad zkušenostmi z Německa, pokud jde o financování investic i jiné výroby. Víme dobře, že nelze všechny ty různé metody aplikovati na naše poměry, to je naprosto zřejmé i nám. Je zřejmo a jasno, že Německo je státem 8kráte větším a že má silnou konjunkturu zbrojní, která zaměstnává velké množství dělníků, ale přesto všechno zasluhuje způsob opatřování práce a její financování v Německu velké pozornosti. Můžeme si tím vysvětliti velkou potřebu dělnictva všech kategorií v Německu.

Pokud jde o průmyslovou výrobu v naší republice, zůstala nám i po těžkých ztrátách ještě dostatečná základna a možnosti k rozvoji. Všemi prostředky nutno ovšem podporovati export a pustiti se tu čile do práce. Naše země může vyživiti při řádné organisaci práce a spravedlivém rozdělení důchodu nejméně dvojnásobný počet dnešních obyvatel a zvýšiti ještě jejich dnešní životní úroveň. Vyslovujeme přání, aby se při budování nových průmyslů pamatovalo v celostátním měřítku především na ty průmysly, jež nejsou tolik vystaveny konjunkturním výkyvům, jakými může trpěti na př. průmysl zbrojní. Do nouzových a chudých oblastí jižních Čech, Českomoravské vysočiny, Valašska i všech jiných potřebných krajů republiky bylo by dobře rozděliti podle možnosti podniky malé a střední, jak se to v cizině dobře osvědčilo pro 100 až 200 zaměstnanců. Aby mohly tyto podniky prosperovati, měl by jim stát pomoci levným i hojným úvěrem, neboť u nás musí zápasiti právě malé a střední podnikání, jak je známo, s vysokým krátkodobým bankovním úvěrem a prodělává proto veliké potíže. Příkladem může nám tu býti Anglie, která v poslední době dobře bojuje s krisí ve svých chudých a depresivních oblastech. My zde máme pro tuto věc mladé odborníky, kteří se v Anglii poohlédli. Nechť jsou nyní pro to k práci přitaženi.

Neutrální zahraniční politika, kterou náš štít bude dělati, bude míti snad určité hospodářské nevýhody, ale na druhé straně mnoho výhod proti dřívějšku. Ztráta velkých průmyslových oblastí naší republiky je zmírňována naším přesvědčením, že zařízení těchto velkých průmyslů bylo často zaostalé. V novém domově můžeme se i při skromnějších prostředích zaříditi slušně a moderně.

V oživení průmyslové, zemědělské a živnostenské výroby bude hráti a musí hráti značnou roli v budoucnosti i výzkumnictví. O tom nás poučily různé zkušenosti a také ztráty z poslední doby. Náš stát má ještě mnoho latentního bohatství, jež je třeba jen otevříti.

Územní změny nepřinesly, jak se mnohdy v tisku myslelo, podstatných změn v hospodářské struktuře našeho státu. Zdravé vyvažování zájmů průmyslových i zemědělských bude proto i nadále nutné. Zemědělství vystupuje vedle sympatického plánu kolonisačního, ohlášeného v prohlášení vládním, který by mohl zvlášť pomoci zejména našim lidem ze zabraného území, s projektem živočišného monopolu či syndikátu. Pan předseda vlády dotkl se včera několika slovy tohoto velmi důležitého problému. Povšimněme si však blíže věci pro její velikou důležitost. Úprava živočišné výroby může znamenati stejně veliký a pronikavý zásah do výroby zemědělské, právě snad tak velký a možná v budou ctnosti ještě větší, jako je tomu u monopolu obilního při výrobě rostlinné. Otázka cen dobytka vyžaduje si s hlediska zemědělcova úpravy a objektivní posuzovatel musí tuto oprávněnost přiznati. I malý zemědělec má na živočišné výrobě obyčejně větší zájem než na výrobě rostlinné. Pan předseda vlády zmínil se při řešení živočišného monopolu o tom, že neutrpí složka živnostenská a obchodní. Záleží nám však také na tom, aby při řešení tohoto velkého úkolu byla dobře upravena i otázka konsumentů, to je cena masa, při řešení půjde také o průmyslovou výrobu, to je cena kůží, střev atd. V souvislosti s řešením živočišného syndikátu nebo monopolu půjde o otázku tržnic, chladíren a skladišť. Tržnice náležejí k rentabilním a velmi nutným investicím. Chtěl bych zde zdůrazniti především tu věc, že stejně jako u monopolu obilního úprava živočišné výroby bude spočívati na dvou velkých sloupech. Jeden ten sloup to je konsument, druhý sloup je zemědělský výrobce. Jakmile by se pohnul nebo poškodil jeden nebo druhý sloup, tedy se zřítí celá klenba, ať by to byl zemědělský výrobce nebo konsument.

Zemědělství by velmi pomohla podle našeho názoru politika levných a zdravých peněz, o nichž jsem již hovořil, a pak uskutečnění veřejně investičních prací, stejně velmi aktuálních: vybudování komunikací všeho druhu, telefonisace venkova, komasace, regulace, rekultivace, meliorace, elektrisace - je vidět, že pro všechny tyto pojmy budeme muset vynalézti česká slova - i jiných účelných investic. Na tomto poli mohou si podati všichni ruce, kdo chtějí, aby česká vesnice se zvedla a aby jí bylo umožněno žíti lepším životem. Urguji při této příležitosti projednání předlohy o stavbě bytů pro zemědělské a lesní dělníky, která byla před časem vypracována ministerstvem sociální péče po dohodě s ministerstvem zemědělství.

Uzavírám kapitolu o opatření práce v našem státě poznámkou, že nová hospodářská politika v nové republice musí zúčtovati se starým argumentováním, které staví do protikladu investice veřejné s podnikáním soukromým, ať průmyslovým nebo zemědělským. Po každé, když se měla prováděti intensivnější politika investiční, přicházeli odpůrci se stereotypní námitkou: nu to je krásná věc, víme, že ty veřejné investice jsou dobré a prospěšné, ale neodnímejme prostředky soukromému podnikání a starejme se především o nutné oživení výroby soukromé. S tím jsme se vždy setkávali a tím jsme byli pokaždé ubíjeni, zapomínalo se však při tom, že veřejné investice jsou jen naprosto nutným doplňkem a nezbytným podkladem každé moderní výroby průmyslové i zemědělské. Zapomínalo se na to, že v budoucnosti naše soukromá výroba průmyslová a zemědělská nebude moci obstáti v hospodářské soutěži se státy, které mají postaráno o dopravnictví všeho druhu, o silnice, železnice, vodní cesty, elektrisaci, telefony a o všechny jiné veřejné investice.

Zapomínalo se dále na to, že nepřikročí-li se ihned k budování prací i velkých, na něž se do nedávna náš hospodářský, finanční i technický svět díval jako na přehnané plány, jako jsou autostrády, průplavy, výstavba dálkových spojovacích vedení o vysokém napětí atd., bude naše republika obepjata stavbami toho druhu na cizí půdě a vyřazena v evropském hospodářství na vedlejší kolej. Naše republika mohla by se pak dostati, ač je obydlena lidem, který dovede pracovati, chce pracovati a chce tvořiti, do takového poměru k ostatním státům, jako se dostala ta města, která před lety často vlastní vinou zůstala stranou železničního spojení a která nyní vegetují, protože neleží na tepnách našeho dopravnictví. Nic nám pak nepomůže, ani to, že Československo má přímo ideální polohu v srdci Evropy.

Naším druhým velkým cílem, vedle opatření práce a všeho toho, o čem jsem zde hovořil, je pozdvižení životní úrovně našeho lidu. V posledních dnech padla často slova "sociální spravedlnost". Záleží na tom, co kdo konkrétně do těchto dvou velkých slov vkládá. Tak jako průmyslníkům záleží na rentabilitě výroby průmyslové a zemědělcům na stabilitě a rentabilitě výrobků zemědělských, právě tak záleží zaměstnancům všeho druhu a dělníkům na zajištění mezd a platů řádnými kolektivními smlouvami. Při otázce mezd a platů jsme u nejbolestnější stránky našeho hospodářského života. Ciferně bylo několikráte dokazováno, jak nízké jsou naše mzdy a platy v porovnání s jinými státy. Upozorňujeme naléhavě a žádáme o nestranné prozkoumání toho fakta a této skutečnosti, že jen ty státy překonaly krise, které mají slušné mzdy a platy. Jen v takových státech prosperuje živnostník i zemědělec, protože má právě dobrého konsumenta. V tom směru se obáváme, aby naše hospodářská politika neupadla opět do staré deflační chyby, škrcení důchodů, mezd, platů a všeho hospodářského života. Jen rovnováha mezi spotřebou a výrobou udrží hospodářský život na výši a oživí jej. Slyšíme-li dnes, že se náš národní krajíc zmenšil a že je nutno každému ukrojit méně - a já chápu slova, která byla pronesena v tom směru s velikou starostlivostí z mnoha vážných míst - mohli bychom lehce k ranám osudu, jež stihly republiku, připojiti ještě další, čemu se říká opětovné "utahování opasku" a z toho vnášení nových, těžkých a zbytečných poruch do našeho hospodářského života. Veřejní zaměstnanci četli ve vládním prohlášení s uspokojením, že se nepomýšlí na snížení jejich platů. Nyní je třeba, aby byly alespoň prodlouženy osnovy o platnosti a závaznosti kolektivních smluv, na nichž záleží dělníkům a soukromým zaměstnancům. (Potlesk.)

Při zkoumání mezd v naší republice je třeba, abychom si uvědomili, že tato otázka stane se velmi aktuální při rozšířené hospodářské spolupráci našeho státu s Německem. Dělníci na obou stranách budou mzdy srovnávati, a nevyhneme se řešení při úpravě našich budoucích styků obchodně politických.

Pan předseda vlády mluvil ve svém prohlášení o zrovnoprávnění živností s družstevnictvím. Za dnešních poměrů není zde nikoho, kdo by byl jiného mínění. Zrovnoprávnění družstevních podniků s podniky soukromými ve věci daňové značí podle našeho názoru tolik, že družstva se budou vyvíjeti za stejných hmotných a právních podmínek jako podnikání jednotlivecké, individuální.

Hospodářský význam družstva pro zemědělce, dělníka i živnostníka vyžaduje, aby tato dobrovolná svépomocná organisace sociálně slabých vrstev nebyla potlačována. Družstva ať spotřební, živnostenská či zemědělská, vykonala mnoho dobra pro celek národa, a tu jest jejich význam i do budoucna hodnotiti.

V zahraniční politice souhlasíme s vládním prohlášením o tom, že se musí zahraniční politika opírat o skutečnosti a souvislosti hospodářské i sociální. Po tom, co jsme prožili, byli bychom povděčni, kdyby i ostatní státy si uvědomily, že Česko-Slovensko věrně plní závazky, které na sebe vzalo, a že stojí v slově, které jednou dalo. To bude platit i při změněných zahraničních vztazích.

Zahajujíce budování nové republiky myslíme všichni na více než jeden milion svých bratří oddělených od nás posledním záborem. Zde chceme říci otevřené slovo: Jako Němci pokládali a budou pokládati menšiny svého národa v druhém státě za části jednoho těla a ducha, tak a ni my se nesmíme vzdáti představy, že česká menšina v dnešním Německu je kulturní součástí našeho národa a že má právo na své plné národní vyžití, právě tak jako německá menšina u nás. To odpovídá také tomu, co se v Německu vkládá do slova "Volkstum" a jeho respektování.

S povděkem sleduje celá veřejnost česká, slovenská i podkarpatoruská všechno, co učinila vláda generála Syrového i co podniká nynější vláda, aby ulehčila těžký osud našim bratřím v zabraném území. Ať jde o vybudování ústavu pro uprchlíky nebo o různé pomocné akce, nebo ať jde o opatření existence našim optantům - to vše jsou úkoly, které jsou při budování nového státu našemu srdci nejbližší.

Budiž dovoleno, abych skončil tímto prohlášením: Klub poslanců národní strany práce bude hlasovat pro obě předlohy, které se projednávají, zejména když také bylo odpověděno na různé dotazy a učiněny doplňky k zákonu zmocňovacímu.

Končím tím, že ať jakýkoliv bude vývoj vnitropolitických poměrů a vytváření vzájemných vztahů mezi jednotlivými stranami českými, slovenskými a podkarpatskými, národní strana práce bude považovati službu státu a národu za svůj příkaz první a nejvyšší. (Potlesk.)