Úterý 5. dubna 1938

(Začátek schůze v 15 hod. 17 min.)

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: dr Markovič, Langr, Košek, Sivák, Vávra, Taub.

Zapisovatelé: Bergmann, Vičánek.

222 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Czech, dr Kalfus, Machník.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 145. schůzi posl. sněmovny.

Činím tak hluboce dojat zprávou (Poslanci povstávají.), kterou tímto tlumočím sněmovně, že nás navždy opustil posl. Vladimír Polívka, který se tuto neděli stal obětí srážky auta s vlakem na přejezdu železniční trati u stanice Strážky blíže Kežmarku.

Jeho vpravdě tragická smrt je o to smutnější, že v posl. Polívkovi zničila člověka velmi činorodého a mladého, který ještě daleko nedosáhl mety svých snah a schopností.

Posl. Polívka narodil se 26. května 1893 ve Zdicích u Prahy jako syn řídícího učitele Slováka, který se uchýlil do Čech před maďarskou politickou persekucí. Mladý Vladimír vystudoval v Čechách, avšak již roku 1919, tedy šestadvacetiletý, vrátil se jako profesor učitelských ústavů do rodné země svého otce, aby se tu všestranně zúčastnil veřejného, jak kulturního, tak politického života. Působí postupně ve Spišské Nové Vsi, v Levici, v Lučenci a konečně v Banské Bystřici. Vystupuje všude jako pracovník sociální, národní a literární. Kromě badání o Štefánikovi, jehož ovocem je několik vzácných publikací, hlásá a šíří myšlenky a názory presidenta Osvoboditele, jakož i znalost také jiných významných osobností jak českých, tak slovenských. Kromě článků rázu literárního píše články sokolské, vlastivědné a posléze politické, a to v různých časopisech domácích i zahraničních. Ruku v ruce s touto jeho činností jde činnost přednášková. Společnou ideou obou je snaha pozvednouti jak kulturně, tak politicky široké vrstvy lidové na Slovensku, a to především s hlediska státní a národní jednoty.

Houževnatá pracovitost přivádí jej na začátku třetího volebního období do posl. sněmovny za stranu československých nár. socialistů. Ve sněmovně se jeho činnost stává ještě intensivnější. Množství jím promluvených řečí, podaných návrhů a interpelací prokazuje jasně rozsah jeho zájmů. Jejich středem jsou především věci sociální a kulturní a na místě nikoliv posledním i věci hospodářské.

Byl členem výboru pro dávku z majetku, výboru imunitního, inkompatibilitního, kulturního a zemědělského. Ve čtvrtém volebním období byl zvolen pořadatelem sněmovny.

Jeho předčasná smrt připomíná poněkud osud posl. Marka, s nímž jsme se v této síni nedávno loučili. Podobnost je jak ve snaze pomáhati především širokým vrstvám lidovým, tak v poctivosti, čestnosti a nezištnosti, která dává vše a nežádá nic, a konečně i v tom, že oba byli slabého zdraví a že oba nás opustili ve věku poměrně velmi mladém.

Také posl. Polívka si zaslouží pro práci, kterou konal zde i mimo sněmovnu, a pro obětavost a nesobeckost, s jakou ji konal, vděčné vzpomínky.

Budiž mu zachována. (Poslanci usedají.)

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Bruknerovi, dr Hodinovi, Chmelíkovi, inž. Karmasinovi, Wagnerovi.

Omluvili se

nemocí posl. dr Dominik, R. Böhm.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr Dufek.

Nemocí omlouvá se dodatečně posl. dr Novák na den 31. března 1938.

Změny ve výborech.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. dr Stránského za posl. Tichého, posl. dr Klapku za posl. Bátkovou-Žáčkovou.

Do výboru zahraničního vyslal klub čsl. strany nár. socialistické posl. dr. Kozáka za posl. dr Lukáče.

Od vlády došlo.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 30. března 1938, č. j. 2291/1163/38/S m. r., že pan president republiky jmenoval rozhodnutím ze dne 28. března 1938 členem ústavního soudu na druhé funkční období z terna, usneseného senátem Národního shromáždění, min. radu JUDr Jaroslava Krejčího, profesora Masarykovy university v Brně. Zároveň jmenoval pan president republiky dr Jaroslava Krejčího předsedou ústavního soudu.

Došlé dotazy a odpovědi.

Dotazy:

posl. Birkeho min. vnitra o pokynu státního policejního úřadu v Trutnově, že se přihlašovací lístky pro cestující musí kupovati jen u policie (č. D 493-IV);

posl. Polívku min. zemedelstva v záležitosti pracovných pomerov u štátnych lesných dráh v Čiernom Balogu (č. D 498-IV);

posl. inž. Schwarze vládě stran užívání zámku v Lánech (č. D 500-IV);

posl. Bruknera min. financí ve věci nepřístojného postupu při přidělování prodejen tabáku (č. D 499-IV).

Odpovědi:

min. soc. péče na dotaz posl. dr Peterse č. D 417-IV;

min. nár. obrany na dotaz posl. Jarossa č. D 452-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Návrhy tisky 1278, 1306 - přikázány výboru iniciativnímu.

Zprávy tisky 1297 až 1304.

Interpelace tisk 1292 (I až XVI).

Odpovědi na naléhavé interpelace tisky 1309, 1310.

Odpovědi tisky 1288 (I až XI), 1296 (I až XVII).

Zápisy o 136. a 137. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", ročník XIX, č. 3 a 4.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádost kraj. soudu v Užhorodě ze dne 24. března 1938, č. Nt X 6/38, předloženou vrch. st. zastupitelstvím v Košicích ze dne 26. března 1938, č. 3985/38, za souhlas s trest. stíháním posl. Bródyho pro přečiny rušení obecného míru podle § 14, č. 3 a 5 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. J 331-IV).

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo posl. sněmovny se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 144. schůzi sněmovny dne 31. března 1938 některé projevy z řeči posl. Beuera a nepřípustný projev z řeči posl. dr Hodiny.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1149) o poplatkovém ekvivalentu (tisk 1264).

Zpravodajem jest p. posl. Bergmann. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno!

Vláda předložila 30. listopadu min. r. vládní návrh zákona o poplatkovém ekvivalentu tisk 1149. Tato předloha má jednak tendenci unifikační, protože použila té příležitosti, že v zemích Slovenska a Podkarpatské Rusi končí rokem 1937 ukládací období poplatkového ekvivalentu, a zavádí proto účinnost této novely od 1. ledna 1938 a v zemích historických od 1. ledna 1941. Těmito termíny počíná nové vyměřovací období, končí však jednotně 31. prosince 1950, takže od 1. ledna 1951 nastane unifikace ukládacího období pro celý stát.

Nelze však upříti, že tato osnova má i tendenci fiskální. O tom svědčí změněné sazby ve vládním návrhu. Dosud pro Čechy, Moravu a Slezsko při nemovitostech platila pro světské obce, okresy a země sazba 0˙375%, u jiných podmětů 0˙45 %. Se školním příspěvkem v těchto zemích činila sazba 0˙525 %.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi u obročí a nadací propůjčovaných se schválením nebo jmenováním vlády činila sazba 0.5 %, u jiných pak subjektů 0˙4 %. Tato osnova zavádí jednotnou sazbu 0.6% a pro církevní jmění 0.5 %. Pro movité jmění platila v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pro samosprávu sazba 0˙1875 %, pro ostatní subjekty 0.225 % a se školním příspěvkem 0.2625 %. Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus pak platila sazba 0.2 %. Osnova zavádí jednotnou sazbu 0.3 %, pro církevní jmění 0.25 %. U nemovitostí výdělkových společností, jejichž členům přísluší podíl na kmenovém jmění společném, dále u výdělkových a hospodářských společenstev platila až dosud pro Čechy, Moravu a Slezsko sazba 0.225 %, se školním příspěvkem 0.2625%. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi rozlišuje zákon dosavadní akciové společnosti, spravující výhradně reality, se sazbou 1 % a ostatní podniky se sazbou 0.2 %.

Rozpočtový výbor projednal ve schůzích konaných dne 22. února, 3. a 9. března 1938 vládní návrh zákona o poplatkovém ekvivalentu (tisk 1149) a usnesl se na změnách tohoto vládního návrhu, které jsou obsaženy v novém znění celého zákona.

Podstatnými změnami jsou:

1. Snížení sazby v §u 1, odst. 1 pro svazky územní samosprávy na 0.45 %.

2. Rozšíření výhod v §u 5, písm. d), osvobození od poplatkového ekvivalentu na budovy, které slouží trvale k účelům civilní protiletecké obrany.

3. Poskytnutí výhod §u 6 zapsaným pokladnám pomocným podle zákona ze dne 16. července 1892, čís. 202 ř. z., a pokladnám podle §§ 115a) a 115h) živn. řádu a §§ 163 a 169 živn. zákona.

4. Přiznání osvobození na 30 let od poplatkového ekvivalentu domům s malými byty a s malými provozovnami podle §u 136 zákona o př. daních, pokud náležejí svazkům územní samosprávy nebo obecně prospěšným stavebním sdružením.

5. Vypuštění přídělů, obsažených v §u 21 původního vládního návrhu.

V průběhu jednání a k některým dotazům jednotlivých členů rozpočtového výboru bylo prohlášeno zástupci ministerstva financí, že při vyměřování poplatkového ekvivalentu budou respektovány odlišné majetkové poměry svazků územní samosprávy a že ministerstvo financí výnosem přikáže vyměřujícím úřadům, aby při stanovení vyměřovacího základu pro poplatkový ekvivalent ze jmění těchto svazků přihlížely k účelu tohoto jmění, jakož i k tomu, že jmění to pravidelně neposkytuje plný výnos.

Ministerstvo financí použije svého oprávnění a přizná podle §u 5, písm. d) osvobození od poplatkového ekvivalentu budovám nebo jejich částem, které trvale slouží k účelům branné výchovy nebo protiletecké civilní obrany a jsou trvale osvobozeny od daně domovní.

Rovněž ministerstvo financí neodepře přiznati osvobození budovám nebo částem budov, vyňatým z domovní daně podle §u 126, čís. 7 zákona o přímých daních, jestliže pojišťovna používá budovy nebo části budovy přímo sama pro své vlastní úřadovny. Tím se také rozumí nevýdělečná zařízení, sloužící k účelům sociálním.

Ministerstvo financí bude vykládati osvobozovací ustanovení [§ 5, písm. e)] liberálně, aby výklad odpovídal povaze té které instituce a aby mohlo býti poskytnuto co nejširší osvobození těm institucím, které pro svůj význam v dobročinné péči zaslouží podpory i se strany státu (tak na př. sociální zařízení při revírních radách hornických, spolků pro péči o mládež a pod.).

Očekáváme, že ministerstvo financí bude také blahovolně posuzovati žádosti odborových organisací zaměstnaneckých a spolků, zřízených podle spolčovacího zákona, je-li jejich účelem hájení hospodářských a sociálních zájmů členů a jejich podporování v nezaviněné tísni anebo v nezaměstnanosti podle zákona čís. 267/1921 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 5. června 1930, čís. 74 Sb. z. a n. (§ 11), a žádosti podpůrných zaměstnaneckých závodních fondů, spravovaných závodními výbory nebo zvláštními zaměstnaneckými výbory k tomu účelu zvlášť volenými, nebo spolků závodní podpůrné fondy spravujících.

Osvobození od placení poplatkového ekvivalentu z budov, patřících odborovým organisacím a spolkům, je odůvodněno tím, že se těchto budov používá hlavně pro spolkové a organisační kanceláře, bezplatné noclehárny pro venkovské nebo práci hledající členy, sály k přednáškám, kursům a pod. Budovy, patřící podpůrným závodním fondům, pak slouží téměř výhradně za jesle, školky pro děti zaměstnanců, za levné zaměstnanecké kuchyně a pod.

Odborové organisace a spolky zaměstnanecké a závodní podpůrné fondy jsou čím dále tím více nuceny zřizovati pro členy turistické chaty k nedělnímu pobytu, pro užití dovolené, ozdravovny, sanatoria a pod. Vydržování těchto budov je ve všech případech pasivní, neboť se poskytuje členům a někdy i jejich rodinám nebo zaměstnancům podniku a členům fondů pro ně zřízených pobyt buď úplně zdarma nebo hluboko pod režijními náklady.

Osvobození movitého jmění odborových organisací zaměstnaneckých a spolků od placení poplatků ekvivalentních je odůvodněno tím, že jde o jmění nastřádané z příspěvků a darů členů. Slouží převážně k podporování členů v případě tísně, nemoci a zejména v nezaměstnanosti, při níž členové také vyplácejí státní příplatek k této podpoře. Podpory jsou právně nezávazné.

Závodní podpůrné fondy zaměstnanecké si opatřují finanční prostředky převážně ze zlomku korun při výplatě, ze zaměstnanci placených příspěvků a z pokut, které podle §§ 88 a 90 živn. řádu mohou zaměstnavatelé zaměstnancům ukládati. Závodní zaměstnanecké podpůrné fondy poskytují od případu k případu podpory při dlouhé nemoci, neschopnosti ku práci, pozůstalým a pod. Spravují je buď závodní výbory, zvolené podle zákona o závodních výborech, někde zvlášť k tomu zvolené výbory, jinde opět byl pro správu podpůrných závodních fondů zřízen spolek.

Jmění odborových organisací zaměstnaneckých, spolků a závodních podpůrných fondů nelze mezi členy rozdělit. Podle ustanovení stanov i po rozejití spolků slouží toto jmění až do vyčerpání účelům, pro něž byla organisace, spolek nebo podpůrný fond zřízen. Je tedy plně odůvodněno, aby byly odborové organisace, spolky a podpůrné závodní fondy osvobozeny od placení ekvivalentních poplatků ze jmění movitého i domovního.

Ministerstvo financí zamýšlí přihlédnouti k zvláštní povaze pensijních fondů zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci jsou vyňati podle §u 2, čís. 4 zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách z pojistné povinnosti, a uznávati na průkaz odborného posudku autorisovaného pojišťovacího technika podle zásad pojišťovací techniky až do výše jejich pensijních fondů za dluh převodní částky, které by musil zaměstnavatel podle §u 114 zmíněného zákona vydati, kdyby zaměstnanci vystoupili z jeho služby a vstoupili do zaměstná ní, podléhajícího pojistné povinnosti podle téhož zákona.

Výhoda §u 6, písm. i) poskytla se proto, že pojišťovna tu uvedená blíží se svým úkolem ekvivalentním podmětům, uvedeným v odst. 3 §u 1.

Rozpočtový výbor se usnesl doporučiti posl. sněmovně, aby schválila osnovu zákona ve znění připojeném ke zprávě výboru rozpočtového. Tím jest také vyřízena petice č. 1289/IV. Doporučuji slavné sněmovně, aby osnovu zákona schválila tak, jak se na ní usnesl rozpočtový výbor. (Souhlas.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP