Předseda Malypetr.
Místopředsedové: dr Markovič,
Langr, Košek, Vávra, Taub.
Zapisovatelé: dr inž. Fulík, Pik.
203 poslanců podle presenční listiny.
Členové vlády: ministři dr Dérer,
dr Spina.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.
Předseda Malypetr zahájil schůzi ve
3 hod. 19 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je
způsobilá jednati.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda:
na dnešní den posl. Polachovi, Schützovi;
na tento týden posl. Macounovi, Rybárikovi,
Sivákovi; na týden posl. Stivínovi.
nemocí posl. dr Dufek, dr Rašín,
Zápotocký.
Za Platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal
předseda dodatečnou omluvu posl. dr Branžovského
na den 9. března t. r.
Do výboru kulturního vyslal klub poslanců
komunistické strany Československa posl. Borkaňuka
za posl. Appelta.
Do výboru soc.-politického vyslal: klub poslanců
"Sudetendeutsche u. Karpathendeutsche Partei" posl.
Němce za posl. Kliebra; klub poslanců komunistické
strany Československa posl. Klimenta za posl. Zápotockého.
Do výboru zahraničního vyslal klub
poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické
posl. Hladkého za posl. Stivína.
Do výboru živn.-obchodního vyslal klub
poslanců "Sudetendeutsche u. Karpathendeutsche Partei"
posl. Hirteho za posl. G. Böhma.
Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem
ze dne 9. března 1938, čís. 7337, že
senát usnesl se ve 104. schůzi dne 9. března
1938 na tomto, ternu pro jmenování člena
presidentem republiky do ústavního soudu (za zemřelého
člena dr Karla Baxu):
Dr Jaroslav Krejčí, profesor ústavního
práva Masarykovy university v brně,
Dr Miroslav Skácel, advokát v Uh. Hradišti,
Dr Rudolf Ritter, soudní rada a přednosta
okr. soudu v Mostě.
Dotazy:
posl. Otáhala min. vnitra o poměrech v Městské
spořitelně v Hranicích (č. D 485-
IV);
posl. Haningera předsedovi vlády v záležitosti
soudního vyrovnání fy V. Nekvasil, akc. spol.
v Praze (č. D 486-IV);
posl. J. Sedláčka:
min. zemědělství o nutnosti zřízení
české hospodářské školy
v Novém Jičíně (č. D 487- IV),
min. železnic o výpočtu pense vdově
po průvodčím vlaků Bertě Schnaubertové
v Prostějově (č. D 488-IV),
vládě o úplné restituci platových
zákonů jak pro aktivní veřejné
zaměstnance, tak i pro pensisty (č. D 489-IV),
miN. soc. péče o zadržování výplaty
státního příspěvku na úhradu
platu kancelářské pomocné síly
při veřejné zprostředkovatelně
práce v Prostějově (č. D 490-IV).
Odpověď min. pošt a telegrafů na
dotaz posl. Knotka č. D 432-IV.
počátkem schůze:
Návrh tisk 1266 - přikázán výboru
iniciativnímu.
Zpráva tisk 1268.
Interpelace tisk 1258 (I až IX).
Těsnopisecká zpráva o 133. schůzi
posl. sněmovny NSRČ.
přikázal předseda žádost kraj.
soudu trest. v Praze ze dne 7. března 1938, č. Nt
XIX 19/38, za souhlas s trest. stíháním posl.
Švermy pro přečin proti cti (č.
J 325-IV).
Předsednictvo usneslo se vyloučiti podle §u
9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké
zprávy o 138. schůzi sněmovny dne 10. března
t. r. projev hrubě urážlivý z řeči
posl. Gajdy a Iváka a projevy ohrožující
bezpečnost státu a hrubě urážlivé
z řeči posl. Beuera.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání pořadu, na němž
jako odstavec prvý jest:
1. Zpráva výborů zemedelského a
ústavneprávneho o vládnom návrhu zákona
(tisk 1960) o úľevách pri splácaniu
pohladávok za niektorými zemedelcami (tisk 1262).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání
o této věci sloučeno bylo s jednáním
o dalším odstavci pořadu, jímž
jest:
2. Zpráva výborů zemedelského a
ústavneprávneho o vládnom návrhu zákona
(tisk 1261), ktorým sa znovu čiastočne mení
vládne nariadenie zo dňa 31. marca 1936, č.
76 Sb. z. a n., o zemedelskom vyrovnavacom riadení a dávajú
ustanovenie o dočasných opatreniach v exekučnom
a konkurznom riadeniu proti zemedelcom, ktorých návrh
na vyrovnanie nebol v zemedelskom vyrovnavacom riadeniu prijatý
(tisk 1263).
Důvodem navrhovaného sloučení jest
povahová příbuznost obou předloh.
Jsou snad nějaké námitky proti návrhu
na sloučené projednávání těchto
dvou odstavců.?
(Námitek nebylo.)
Není jich.
Projednávání bude tedy podle návrhu
sloučeno.
Zpravodaji při obou odstavcích pořadu jsou:
za výbor zemědělský místo p.
posl. Ursínyho p. posl. dr inž. Fulík,
za výbor ústavněprávní p. posl.
dr Suchý.
Dávám slovo k oběma odstavcům prvému
zpravodaji p. posl. dr inž. Fulíkovi.
Zpravodaj posl. dr inž. Fulík: Slavná
sněmovno!
Jako zpravodaj zemědělského výboru
kladu si za čest zaujmouti stanovisko k vládnímu
návrhu zákona o úlevách při
splácení pohledávek za některými
zemědělci, a dále k vládnímu
návrhu zákona, kterým se znovu částečně
mění vládní nařízení
ze dne 31. března 1936, čís. 76 Sb. z. a
n., o zemědělském vyrovnacím řízení
a dávají ustanovení o dočasných
opatřeních v exekučním a konkursním
řízení proti zemědělcům,
jejichž návrh na vyrovnání nebyl v zemědělském
vyrovnacím řízení přijat.
Dovolte mně, abych v podstatě k těmto oběma
návrhům řekl toto: Vládním
nařízením s účinností
od 1. ledna 1936 bylo upraveno všeobecné snížení
úroků, které v průměru znamenalo
snížení úroků asi o 1%. Při
cca 20 miliardách zemědělských dluhů
znamenalo toto snížení úrokové
míry nesporně zvýhodnění zemědělské
služby dlužnické asi o 200 mil. Kč ročně.
Když byla všeobecně snížena úroková
míra, bylo vydáno vládní nařízení
č. 250 z r. 1935 o úlevách při splácení
zemědělských dluhů, kdy všechny
dražby na zemědělský majetek, které
byly dosud odloženy, se dále odložily až
na dobu po 1. říjnu 1936 a kdy splácení
krátkodobých dluhů, počínaje
dnem 1. října 1936, se mělo prováděti
v určitých snesitelných splátkách,
rozvržených na dobu 8 let, v okresích t. zv.
nouzových na dobu 9 let. U dluhů dlouhodobých
mělo splácení procházeti podle smluvních
termínů, případně až po
dobu 44 let.
Není sporu o tom, že tato opatření vykonala
v zemědělské praxi určité platné
služby zadluženým zemědělcům.
Na podkladě těchto opatření přikročila
vláda ke zrušení zemědělského
moratoria. Nebylo však možno učiniti tak všeobecně
a proto ustanovením čl. V, odst. 1, části
3 vlád. nařízení z r. 1936, č.
258 Sb. z. a n., vytvořena v rámci vládního
nařízení č. 250 z r. 1935 zvláštní
kategorie dlužníků, které se dostalo
dalšího prodloužení odkladu dosud odložených
exekucí, s čímž automaticky spojeno
i odsunutí splátek. U exekucí těchto
jde o exekuce pohledávek splatných před 9.
květnem 1933, v nouzových okresích před
1. lednem 1936. Jde zde o splátky na t. zv. krátkodobé
pohledávky podle vlád. nařízení
č. 250 z r. 1935, tedy nikoliv o pohledávky dlouhodobé,
t. j. pohledávky knihovní, splatné v době
delší než 10 let.
Těchto úlev se dostalo těm, o jejichž
návrhu na zahájení zemědělského
vyrovnacího řízení nebylo do 1. října
1936 ještě pravoplatně rozhodnuto, dále
těm, kteří do 31. října 1936
po dali návrh na zahájení zemědělského
vyrovnacího řízení, a konečně
těm, kteří se do 31. října
1936 přihlásili u exekučního soudu,
u něhož bylo proti nim vedeno exekuční
řízení, o další odklad na podkladě
§u 26 vlád. nař. č. 250 z r. 1935. Pro
tyto dlužníky byly lhůty k odkladu exekucí
a splátek posunuty k 31. lednu 1937. U dlužníků,
kteří se o odklad přihlásili do 31.
října 1936, byly pak lhůty opět prodlouženy,
a to vládním nařízením č.
14 z r. 1937, a to ke dni 30. září 1937,
a konečně vlád. nař. č. 149
z r. 1937 ke dni 31. března 1938,. Počet takto chráněných
dlužníků se odhaduje asi na 5.000 případů.
Dokud vláda nepřichází s návrhem
o pomocném fondu, je nutno alespoň dalším
odkladem chrániti sociálně slabé,
zadlužené zemědělce před exekučním
stíháním, protože by přece nemělo
vůbec smyslu, abychom po řadu let tyto dlužníky
odkladem exekucí udržovali při životě,
a pak je prostě nechali padnout. Proto zemědělský
výbor vyslovil s těmito ustanoveními vlád.
návrhu zákona svůj souhlas v tom smyslu,
že vzal na vědomí, že se odklad exekucí
posunuje k další lhůtě, pokud jde o
exekuce a splátky, a to ke dni 31. března 1939.
Z osnovy zákona dále vyplývá, že
odklad exekucí a splátek nastává ze
zákona, t. j., že dlužníci nemusí
se o další odklad hlásiti. Také toto
opatření zemědělský výbor
vítá, a to proto, že prostý zemědělský
člověk v odlehlých dědinách
nemá času a možnosti, aby přesně
sledoval závazné lhůty, které jej
často uvádějí právě
do rozporu se zněním zákona, případně
i ke zbavení práv, které mu zákonodárce
poskytl.
Mimoto obsahuje osnova zákona ještě další
doplňky, a to: pokud dlužník v t. zv. nouzových
okresích dluhuje veřejné pojišťovací
dávky za r. 1935, má je zaplatiti ve dvou stejných
splátkách, a to k 1. dubnu 1939 a k 1. říjnu
1939. Konečně další nové ustanovení
osnovy, že termín ke splácení pohledávek,
jakožto konečný termín pohledávek,
které během doby stanou se nespornými, stanoven
ke dni 1. října 1946, v t. zv. nouzových
okresích ke dni 1. října 1947. Konečný
termín ke splácení pohledávek, které
se stanou splatnými k 31. prosinci 1939, stanoven k 1.
říjnu 1946.
Slavná sněmovno, pokud se týče druhého
návrhu zákona, jímž se částečně
mění vládní nařízení
č. 76 z r. 1936 o zemědělském vyrovnacím
řízení, vzal zemědělský
výbor na vědomí, že smyslem této
osnovy jest především prodloužiti lhůtu
k podávání návrhu na zahájení
zemědělského vyrovnacího řízení
do 31. prosince 1938. Dosavadní lhůta platí
do 31. března 1938 podle vládního nařízení
č. 150 z r. 1937. Lhůta odkladu exekucí je
posunuta však k 31. březnu 1939. Zde pro dodatečné
přihlášení k vyrovnání
je stanovena tedy lhůta kratší, k 31. prosinci
1938.
Z důvodové zprávy vládního
návrhu vysvítá, že vláda zamýšlí
do této lhůty rozhodnouti o návrzích,
jimiž by bylo uvedeno v život opatření
pro záchranu dlužníků, existenčně
ohrožených. Jestliže vládní zdůvodnění
takto chápeme, jest nám zde přece jen dávána
určitá naděje, že vláda jest
si svých prohlášení i svých slibů
vědoma a že chce přijíti s něčím,
co by opravdu bylo záchranou dlužníků
zemědělských, existenčně ohrožených.
Zemědělský výbor téměř
spontánně vyslovil zásadu a přání,
aby se tak stalo rychle a míře skutečnosti
odpovídající.
Slavná sněmovno! Podle II. čl. vládního
nařízení č. 150 z r. 1937 byla poskytnuta
ochrana proti dražbám nemovitostí a proti konkursům
u těch dlužníků, kteří
před 1. červencem 1937 nesložili ve vyrovnacím
řízení soudem předepsanou zálohu
na útraty řízení, čímž
došlo k zastavení dalšího řízení,
a dále u těch, u nichž vyrovnací řízení
bylo zastaveno, jelikož návrh na vyrovnání
nebyl věřiteli přijat. V těchto případech
byl odklad dražby nemovitostí odsunut ke dni 31. března
1938. Novým vládním návrhem zákona
se posunuje tento odklad ke dni 31. března 1939. Z vládního
návrhu zákona opět vyplývá
přímo, že exekuční výkony
odkládají se ex lege, t. j. ze zákona, na
dobu po 31. březnu 1939 a že nemusí tudíž
dlužník o odklad se hlásit. Také toto
opatření vítáme.
Stávají se často případy, že
soudy doporučí dlužníkovi, aby návrh
na vyrovnací řízení vzal zpět
a někdy jej nepoučí, že vzetím
návrhu zpět před hlasováním
ztrácí dlužník ochranu proti dražbám
i konkursům. Je možno se domnívati, že
doporučení tohoto druhu postrádají
jakéhokoliv postranního úmyslu, přece
jen však je nutno na tuto skutečnost upozorniti jednak
dlužnickou veřejnost, jednak upozorniti i ona místa,
která k těmto počinům radí,
aby dlužníky včas na toto nebezpečí
upozornila, aby tak dlužníci z neznalosti věci,
chápajíce pokyn soudní autority vážně,
nebyli zbaveni výhod a práv, která jim zákonodárce
dává.
Pokud se jedná o nové případy, ve
kterých nebude návrh na vyrovnacím roku věřiteli
přijat, nutno dlužnickou veřejnost upozorniti
na to, že dlužník musí se přihlásiti
o odklad exekuce nejpozději 8 dnů před stanovenou
dražbou. Nutno dále dobře uvážiti,
že nejde zde o všeobecný odklad dražeb,
jelikož ochrana je vyloučena, a to u exekucí
vedených k vydobytí pohledávek mzdových,
výživného, výměnku, pojistných
premií soukromých pojišťoven, pohledávek
z emisních zápůjček, daní,
veřejných dávek a cel a konečně
pohledávek vzniklých po dni, kdy dlužník
podal návrh na zahájení vyrovnacího
zemědělského řízení.
Dále jest odklad exekucí a dražeb vyloučen
u těch dlužníků, u nichž na návrh
věřitelů se prokázalo, že dlužník
neplatí, ač by platiti mohl, že se svým
majetkem zle nakládá, že si počíná
zlomyslně, čímž zavinil, že návrh
na vyrovnání nebyl přijat.
Slavná sněmovno, zemědělský
výbor, byť ve dvou formách, přece však
jen vyslovil přání, aby vláda v dohledné
době připravila návrh zákona o opatření
dokonalejším, a to návrh zákona o pomocném
fondu, pomocí něhož by bylo možno sociálně
slabým a zadluženým zemědělcům
v jejich těžkostech právě v této
těžké době vyjíti se strany státu
daleko výhodněji a daleko lépe vstříc.
Tím končím. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému panu zpravodaji k oběma odstavcům,
za výbor ústavně-právní, p.
posl. dr Suchému.
Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno,
připojuji se k vývodům pana zpravodaje výboru
zemědělského a jménem výboru
ústavněprávního doporučuji
posl. sněmovně, aby osnovy těchto dvou zákonů
byly přijaty v navrženém znění.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Nyní přistoupíme
ke společné rozpravě.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu
řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)