Nejvyšší účetní kontrolní úřad také loňského roku předložil závěrečný účet za rok 1936 o plnou polovinu času dříve, než je k tomu podle zákona povinen.

Účetní závěrka je zrcadlem státního hospodářství za určité časové období, kterým je rozpočtový rok. Ona na číslech ukáže, do jaké míry splnily se předpoklady do rozpočtu vložené, a poví zřetelně, byla-li nejbližší budoucnost odhadnuta správně či nikoliv. Účetní závěrka je však také soudcem, který třeba někdy nelítostně, ale při tom spravedlivě vynáší rozsudek nad rozpočtem onoho roku, jehož se týče. Cifry nedají se šidit. Tomu, kdo se o to pokusil, vymstí se zpravidla velmi zle.

Výsledky státního hospodářství za rok 1936 byly podnětem k rozmanitým úvahám a replikám novinářským. Skoro to dělalo dojem, že na některých místech nebylo včasné předložení závěrečného účtu přijímáno zvlášť přívětivě. Jedině parlament uvítal včasnou a dobrou práci NÚKÚ s povděkem a uspokojením. Členové rozpočtového výboru mohou nejlépe oceniti hodnotu brzy předložené účetní závěry, která znamená značné usnadnění rozpočtových prací. Dělati rozpočet bez účetní závěry roku předchozího je skok do tmy. Čím dříve je závěra předložena parlamentu, tím účinněji její argumenty působí.

Účetní závěře má se proto věnovati více pozornosti nežli rozpočtu. Rozpočet je jenom plánem, zbudovaným na určitých předpokladech, kdežto závěra je výsledkem tvrdých skutečností. Na nich je vidět, jak vláda hospodařila v celku a jednotlivé oddíly státní správy v jednotlivostech.

Proč vznikla odchylná mínění, jímž bylo dáno výrazu novinářskými články? Byla to výše schodku. Novináři vycházeli z číslic, jak je dává státní závěrečný účet svým účtem pokladním i účtem správním. Naproti tomu vykladači státní účetní závěry ve svých polemikách proti novinářům dokazovali, že skutečný schodek, připadající na r. 1936, je nižší, neboť některé státní výdaje netýkají se dotčeného roku, nýbrž let předchozích. K věci se ještě vrátím. V státním závěrečném účtu není tak snadné každému se vyznati. Z příčin těch doporučil jsem již ve výboru rozpočtovém, aby při jeho předložení parlamentu dostalo se novinářům stručného výtahu s potřebnými vysvětlivkami. Vyvarujeme se tak tomu, že nebudeme v každých novinách čísti jiný číselný výsledek.

Po stránce formální anticipoval tentokráte nejvyšší účetní kontrolní úřad ustanovení článku XXIX finančního zákona, jímž se stanoví rozpočet na r. 1937, ačkoliv mám za to, že se toto ustanovení na závěrečný účet za rok 1936 se zpětnou platností vztahovati nemůže. Účelem tohoto opatření je úplně odděliti výdaje a příjmy nepreliminované od účinů rozpočtových. Na věci ovšem to nic nemění. Ten, kdo si chce čísla nepreliminovaná ve výdajích připočísti k položkám preliminovaným, vloženým do rozpočtu, dosáhne toho, co jinak ukazoval dříve státní závěrečný účet.

Účet pokladní vykazuje příjmy na rozpočet 7.554,266.070˙59 Kč a státní výdaje na rozpočet 9.314,066.497.99 Kč, takže pokladní schodek na rozpočet činí 1.759,800.427.40 Kč. K tomu pak přistupuje pokladní schodek nepreliminovaných položek 265.869˙15 Kč, takže dostaneme dohromady pokladní schodek 1 miliardu 760,062.296˙55 Kč, tak jak jej vyčíslil státní závěrečný účet.

Tento schodek byl uhrazen takto: 1. příjmy z úvěrních operací a záloh 1.496,445.477.95 Kč; 2. kontokorentními příjmy (zálohami) 148,319.742.35 Kč; 3. zmenšením pokladní hotovosti z minulého roku 115,301.076.25 Kč. Tato čísla v detailech dají zase číslici, kterou vykázal pokladní účet jako schodek pokladniční. Úhrnem 1.760,066.296.55 Kč.

Účtem pokladním prošly r. 1936 tyto položky: A. Příjmové 1. převedená pokladní hotovost z r. 1935 753,415.979.85 Kč; 2. preliminované a nepreliminované položky zúčtované na rozpočet (po srážce přídělů) 7.554 mil. 266.070.59 Kč; 3. nepreliminované příjmy, zúčtované na úhradu nepreliminovaných výdajů 3.119,414.059.85 Kč; 4. z úvěrních operací a záloh 5.733,516.210.25 Kč. Dohromady činily příjmy resp. dohromady prošlo státní pokladnou příjmů za 17.160,612.320˙54 Kč.

B. Výdajové položky pak representovala tato čísla: 1. Preliminované a nepreliminované zúčtované na rozpočet 9.314,066.497.99 Kč; 2. nepreliminované podle zvláštních zmocnění 3.119,679.929 Kč; 3. z úvěrních operací 4.237,070.732.30 Kč; 4. pokladní hotovost 31. prosince 1936 489,795.161.25 Kč. To nám dá dohromady opět těch 17.160,612.320.54 Kč.

Připočítáme-li k pokladní hotovosti pasivní saldo nedoúčtovaných položek 86,736.095 Kč 45 hal., činí pokladní hotovost koncem r. 1936 správně částku 576,531.256 Kč 70 hal. Kromě této hotovosti vykazovaly státní pokladny hotovost v cenných papírech 1.155,401.267 Kč 70 hal.

Nedoúčtované položky proti r. 1935 značně stouply. Pasivní jsou větší o 570.2 milionů Kč. Jde tu především o závazek vydaných dodavatelských poukázek. Aktivní položky pak stouply o 422 mil. Kč. Zde působí zejména platby, konané na účet příštího roku následkem přeložení výplatního termínu státních zaměstnanců z 10. na 1. den v měsíci, záloha na kapitálovou účast v Akciové spol. dříve Škodovy závody v Plzni a některé jiné.

Výsledky účtu správního jsou tyto: Článkem I finančního zákona na r. 1936 stanoveny byly státní výdaje částkou 8.032.195.900 Kč a státní příjmy částkou 8.033,531.000 Kč. Státní rozpočet počítal tedy s přebytkem 1,335.100 Kč.

Náležitost výdajová (předpis) činila 8.845 mil. 983.956 Kč 24 hal., kdežto předpisy příjmové toliko 6.891,514.570.85 Kč; činí tudíž schodek na náležitost 1.954,469.385 Kč 39 h. Poněvadž jsme zde však hradili z rozpočtových (předepsaných) příjmů 361,076.997˙15 Kč, schodek účinů nepreliminovaných činí tedy 2.315,546.382.54 Kč. Počítáme-li s rozpočtovým přebytkem 1,335.100 Kč, je výsledek proti rozpočtu nepříznivější o 2.316 mil. 881.482˙54 Kč.

Příčiny schodku jsou tyto: 1. Menší příjmy proti rozpočtu 1.142,016.429˙15 Kč; 2. překročení výdajů 813,788.056.24 Kč; 3. úhrada nepreliminovaných výdajů z rozpočtových příjmů 361,076.997.15 Kč. Celkem 2.316,881.482 Kč 54 hal. Tím je vysvětlen vykázaný účetní schodek v účtu správním, jak jej udává státní závěrečný účet.

Celkové překročení rozpočtových výdajů jeví se u kapitol: 5, Ministerstvo nár. obrany, o částku 118.7 mil. Kč; 15, Ministerstvo železnic, o částku 3.742 Kč; 16, Ministerstvo soc. péče, o částku 116 mil. Kč; 17, Ministerstvo zdravotnictví, o částku 48 mil. Kč; 18, Odpočivné a zaopatřovací platy, o částku 3.9 mil. Kč; 19, Ministerstvo financí, o částku 548.7 mil. Kč. Dohromady činí tato překročení částku 835.3 mil. Kč. Naproti tomu činí úspory 21.6 mil. Kč; odpočítáme-li je, zbude čisté překročení 813.7 mil. Kč.

Tato překročení vyžadují schválení Národního shromáždění. Kromě toho pak u kap. 6, Ministerstvo vnitra, vyžaduje schválení překročení osobních výdajů v částce 595.628.30 Kč, a u kap. 15, Ministerstvo železnic, o 45.524 Kč 50 hal.

Proti dřívějšímu stavu možno konstatovati, že všechna ministerstva po předchozím upozornění nejvyššího účetního kontrolního úřadu, pokud překročila rozpočet, předložila předsednictvu ministerské rady včas příslušná podání za tím účelem, aby Národní shromáždění vyslovilo s těmito překročeními svůj souhlas. Vláda předložila Národnímu shromáždění návrh tisk 1103, kterým bylo Národní shromáždění požádáno o souhlas podle čl. XIV finančního zákona. Tuto předlohu zároveň projednáváme, jak to již oznámil pan předseda sněmovny, poněvadž obě tyto předlohy tvoří jeden celek, je to materie, která spolu těsně souvisí a jedna od druhé nedá se odloučeně projednávat.

A nyní dovolte, abych se vrátil k tomu, co vyvolalo různé komentáře po publikování výsledků za r. 1936. Kdo tady měl pravdu? Jaký byl skutečný schodek za r. 1936? Není o tom žádné pochyby, že schodek je takový, jak jej v účtu pokladním i v účtu správním vyčíslil nejvyšší účetní kontrolní úřad a jak je předchozími čísly vyjádřen pokladní zprávou i náležitostí. Správnost číslic státního závěrečného účtu nelze bráti v pochybnost. Jeho výsledky se musí čísti tak, jak je účet dal a ne jinak. Kdo chce cifry závěrečného účtu čísti jinak, skresluje skutečnosti. Člověk musí míti vždycky odvahu podívati se pravdě do očí, i když třeba je někdy nepříjemná. Není důvodu, abychom si situaci líčili příznivější, než skutečně je.

V komentářích státní účetní závěrky se uvádělo, že některé výdaje, obsažené v účtu za r. 1936, se netýkaly hospodaření toho roku, nýbrž let předchozích a že je nutno o ně schodek r. 1936 snížiti. Pravda je, že závěrečný účet některé takové výdaje obsahuje, ale nelze je jen tak beze všeho odpočítávati. Jestliže tyto výdaje nebyly vyúčtovány v oněch dřívějších letech, jichž se týkaly, musejí býti zúčtovány později. To je tehdy, kdy k vyúčtování dospěly. Jednou musejí účetní závěrkou projíti a ji zatížiti, neboť není možno vésti je do nekonečna v účtu kontokorentním anebo jako součást pokladní hotovosti. V účtu kontokorentním figurují zálohově a v účtu pokladním jsou představovány jako bony. Řekl jsem s tohoto místa několikrát, že účet kontokorentní obsahuje četné položky povahy působivé, a jsem povinen říci, že ještě ani teď nejsou vyúčtovány všechny položky, které měly být zúčtovány, ještě tou dobou jsou takové položky v kontokorentu nebo jako součástky pokladní hotovosti, které budou vyúčtovány v některé z budoucích závěrek.

Při státním závěrečném účtu musíme si uvědomiti více než kdy jindy, že stát užívá účetní soustavy kameralistické. Ta nepodává nikdy naprosto jasného obrazu o výsledcích hospodaření za určité časové období, jak je tomu u účetnictví podvojného, které ve svém účtu ztráty a zisku oddělí přesně výdaje i příjmy za účetní rok od ostatních let. Účetnictví kamerální takovéhoto účtu nemá, proto je nepřehledné a poskytuje příležitost k takovým závěrům, jakých jsme byli svědky při publikaci státního závěrečného účtu za r. 1936.

Tentokrát je schodek na náležitost, t. j. na předpis příjmů a výdajů, větší než schodek pokladní. V jednom novinářském článku, kterým byl glosován závěrečný účet, jsem četl, že je účelno počítati s příjmy došlými, nikoliv předepsanými, což prý je hledisko správnější, neboť stát může hospodařiti jen s příjmy skutečnými, ne papírovými. To by bylo celkem správné, kdybychom byli již dříve před tím několikrát neslyšeli výklady právě obrácené, v nichž se pravilo, že rozhodným je předpis (náležitost), a ne to, co pokladna přijala nebo vyplatila. Myslím, že to neimponuje, jestliže si tvoříme logiku podle toho, jak to potřebujeme. -

Při účetnictví kameralistickém představuje náležitost asi tolik, co v účetnictví podvojném účet ztráty a zisku, buďto ve ztrátě, ve výdajích anebo v příjmech, bez ohledu na to, zdali všechno, co mělo hospodářství dostat, pokladna přijala anebo nikoliv, poněvadž to, co máme na pohledávkách, to je také součást hospodářství dotčeného roku, co jako pohledávka z dotčeného roku vzniklo. A proto tedy pochopitelně, vzato přísně účetnicky, i podle soustavy účetnictví kameralistického, musí být rozhodným to, co nám ukazuje náležitost, a nikoliv to, co pokladna přijala. Pokladna přijímá nejen na rok běžný, ale také na léta minulá a případně na rok budoucí a proto máme v účetnictví kameralistickém náležitost, která má vyjádřit to, co mělo býti přijato nebo vydáno za určité časové období, to jest za správní rok, za který se účet klade.

Je-li možno připustit nějaké snížení vyúčtovaného schodku za r. 1936, je to částka necelých 135 mil. Kč na nákup cenných papírů. Jde tu o nákup 8% zahraniční půjčky, zúčtování protihodnoty 5% dluhopisů půjčky práce, které bylo použito k zaplacení daně dědické, a konečně o převedené cenné papíry Ústřední bratrské pokladny do majetku státu. To není položka ztrátová, nýbrž rozvahová. Na ní je právě vidět, jak v takovýchto případech je neupotřebitelnou kamerální soustava účetnická. Poněvadž účetnictví kameralistické nemá ani účtu rozvažného, nemůže toto vydání vykázati na rozvaze jako přírůstek aktiv a proto nakládá se s ním tak, jakoby šlo o výdaje náležející do ztráty. Stát sice vydal 135 mil. Kč, ale získal za ně stejnocenné hodnoty. Proto je zde správné tuto částku od schodku odpočítati.

Pak by ještě mohlo jíti o částku 200 mil. Kč sanačních vkladů, z nichž 60 mil. Kč má Tatrabanka a 160 mil. Kč Moravská banka již z dřívějších let. První položka tvořila součást pokladní hotovosti státní, druhá byla povolena z fondu pro konsolidaci přechodného dluhu státního. Tyto částky jsou sice vyúčtovány mezi státními resp. mezi t. zv. státními aktivy, ale my známe hodnotu všech těch sanačních vkladů pro státní aktiva. Při nejmenším jde o peníze na dlouhá léta uvázané a proto nelikvidní. Stát o nich neví, dostane-li je někdy zpět. Ostatně pohledávka za Tatrabankou byla již odepsána, nejde tedy o žádná aktiva, nýbrž o vyloženě ztrátovou položku.

Výsledek r. 1935 nesvědčí o tom, že by postupující zlepšení hospodářských poměrů bylo vykonalo na státní finance zvláštní vliv. Veřejné příjmy se sice proti r. 1935 o 500·5 mil. Kč zvýšily, přesto však kasovně zůstaly o 479·3 mil. Kč za rozpočtem. Na předpis pak dokonce o 1.1 miliardy Kč za rozpočtem. Naproti tomu výdaje na rozpočet činily o 1·3 miliardy Kč více, nežli byly preliminovány. Nepříznivý výsledek státních příjmů, činící v náležitosti o 14.22% méně, nežli bylo rozpočtem očekáváno, byl způsoben zejména menšími příjmy kap. 19 (ministerstvo financí). Za rozpočtem zůstaly přímé daně o 645˙3 mil. Kč, z toho daň důchodová o 219 mil. Kč, všeobecná daň výdělková o 57 mil. Kč (rozpočet počítal s 80 mil. Kč, náležitost činila 23 mil. Kč), zvláštní výdělková daň o 22 mil. Kč a rentová o 78.4 mil. Kč méně. Daň z obratu byla menší o 473 mil. Kč, cla o 48 mil. Kč, spotřební daň o 6 mil. Kč, monopoly o 6·4 mil. Kč, kolky a poplatky o 10 mil. Kč. Odvod státních podniků byl v celku nižší o 106.4 mil. Kč. Neuskutečnil se příjem z příplatku na petrolej 40 mil. Kč. Tyto schodky činí dohromady 1.325·3 mil. Kč. Naproti tomu bylo dosaženo vyšších příjmů u ostatních odvětví této kapitoly v částce 166·8 mil. Kč. Menší příjmy vykazuje dále kap. 10. Ministerstvo školství o 29.3 mil. Kč které preliminovalo vyšší příjmy ze školného na středních školách, ale zvýšení sazeb neprovedlo. Vyšších příjmů proti rozpočtu bylo dosaženo u kapitoly 18 - odpočivné a zaopatřovací platy - v částce 22.3 mil. Kč, z příspěvků zaměstnaneckých. Zdravotnictví přijalo proti rozpočtu o 9·6 mol. Kč a ministerstvo obchodu o 6.4 mil. Kč více.

Zajímavé je, že náležitost příjmová r. 1936 je proti r. 1935 o 134.4 mil. Kč nižší. Je to důkazem, že r. 1936 neprojevily se ještě nijak zlepšující se hospodářské poměry ve státním hospodářství. Vyšších příjmů pokladních dosaženo bylo zejména daňovou depurací a poskytnutím dobropisů řádným poplatníkům. Depurací nedoplatků působilo se ovšem nepříznivě na výnos úroků z prodlení. Rozpočtově se čekal příjem z tohoto titulu 210 mil. Kč, náležitost jest však proti rozpočtu nepříznivější o 243 mil. Kč. V celku lze říci, že také příjmy pro r. 1936 byly odhadnuty se značnou porcí optimismu.

U úroků z prodlení odůvodňuje se tento veliký rozdíl proti rozpočtu tím, že právě depurací byly odpisovány především úroky z prodlení, a proto tedy byl výsledek tak nepříznivý proti rozpočtu.

Několik slov o výdajích nepreliminovaných. Nepreliminovaných výdajů máme dva druhy: 1. Výdaje, které byly povoleny zvláštními zákonnými zmocněními, u kterých se o úhradu nikdo nestaral a které se proto musily uhraditi z příjmů rozpočtových. Ty činily v náležitosti 361˙1 mil. Kč a bylo na ně přijato celých 620 Kč. 2. Nepreliminované výdaje podle zvláštních zákonných zmocnění, na které byla úhrada opatřena úvěrem. Těch bylo v r. 1936 za 3.2 miliardy Kč. Z toho připadá na národní obranu 798 mil. Kč, na veřejné práce 76 mil. Kč a na finance 2.290 mil. Kč. Celkem 3.164 mil. Kč.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad opatřil i tentokrát státní závěrečný účet celou řadou tabulek, z nichž je možno seznati stav nedoplatků veřejných dávek v celku i v jednotlivostech, jejich snížení nebo zvýšení číselně i v procentech za léta 1929 až 1936. Z těchto přehledů je zjevno, jaké částky připadají na platy i na odpisy, ať už z důvodů úpravy náležitosti či pro nedobytnost.

V r. 1936 provedena byla velkorysejší depurace nedoplatků, kterou celkové nedoplatky sníženy byly o 19%. Žádná depurace pochopitelně nepřispěje ovšem k povznesení berní morálky, naopak nebezpečně jí otřásá. S ohledem na stav nedoplatků a danou situaci hospodářskou nebylo však vyhnutí. Finanční správa se musila vyrovnati s hříchy minulosti i za cenu obětí. Depurace měla v celku dobrý vliv na výši daňových nedoplatků, i když největší část povolených odpisů dojde výrazu až v účetní závěrce za rok 1937. Závěrka ukazuje první fáze depurační akce.

Podle sestavy nejvyššího účetního kontrolního úřadu bylo v roce 1936 na nedoplatcích za r. 1933 a léta předchozí - kteréžto nedoplatky byly předmětem depurační akce - jednak odepsáno, jednak zaplaceno: Na přímých daních bylo odepsáno 495.063.294.25, zaplaceno 193.293.980˙50, na dani z obratu bylo odepsáno 428 326 108.40, zaplaceno 113.479 004.60, na přirážkách bylo odepsáno 296.062.000.90, zaplaceno 280.469 001.60 Kč. Úhrnem činil odpis 1.219,451.403.55 a platba 587.241.986.70. Bylo tedy v roce 1936 úhrnem zlikvidováno depurační akcí 1.806,693.390.25 Kč daňových nedoplatků za rok 1933 a léta předchozí.

Do dalšího roku byly přeneseny ještě tyto nedoplatky, jichž se týká depurační akce: Na přímých daních 1.062,319.715˙05 Kč. Na dani z obratu 831,642.043˙45. Na přirážkách 859,270.792.30. Úhrnem 2.753,232.550.80 Kč.

Je to stále ještě slušná částka a můžeme býti právem zvědavi, o kolik byla snížena v průběhu roku 1937. Teprve závěrečný účet za rok 1937 umožní nám analysu depurační akce v celém jejím rozsahu. Sleduji tuto akci s mimořádným zájmem proto, že nám ukáže, zda finanční správa dovedla se vypořádati energicky se starými nedoplatky a zda je naděje, že se bude moci věnovati všemi silami běžným daním.

Toto soustředění bylo nutné již v r. 1937, kdy se na daňových kontech súčtovaly předpisy přímých daní za dva roky. Již tato okolnost sama sebou přinesla nutnost řádného upomínání a vymáhání běžné povinnosti. Každé zanedbávání v tomto směru mstilo by se zvýšenou měrou. Rostly by nám nové nedoplatky. Závěrka za rok 1937 nám zřetelně ukáže, zda finanční správa dostála svému úkolu a zda dovedla předvídavě čeliti všem problémům, vyplývajícím z depurační akce a ze změny berního roku, který byl v parlamentě probojován proti její vůli a jemuž teprve nyní přichází na chuť.

V této souvislosti chci se také zmíniti o jiných otázkách, které jen vzdáleně souvisí s depurační akcí. Mám tu především na mysli otázku mimořádných dobropisů podle §u 2, vl. nař. čís. 28 Sb. z. a n. z r. 1936.