Hospodářské vztahy mezi Československem a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou po rapidním poklesu v letech krise se podstatně zvětšily. V roce nejvyšší konjunktury hospodářské 1929 činil náš dovoz z Belgie 313 mil. Kč, klesl v letech 1932 a 1933 až na 120 mil. Kč, od kdy se postupně zlepšil, takže v r. 1936 dosáhl již 234 mil. Kč. Vývoz do Belgie činil v r. 1930 243 mil. Kč, klesl v r. 1933 na 147 l. Kč, načež se zlepšil a dosáhl v r. 1936 192 mil. Kč. Jest ovšem skutečností, že zatím co v obdobích zmenšených hospodářských styků v r. 1932 byla naše bilance aktivní částkou 61 mil. Kč, je v r. 1936 pasivní částkou 41 mil. Kč a v době konjunktury v r. 1929 byla pasivní dokonce 124 mil. Kč. Nová dodatková dohoda umožňuje další dovoz do Československa, takže pasivita bilance se spíše ještě zvětší. Je ovšem nutno říci, že nezle předpokládati celkové rozšíření dovozu cizího vína do Československa, poněvadž domácí trh je dostatečně zásobován domácí produkcí. Proto také dovoz vína do Československa v sudech jeví spíše tendenci sestupnou, a zatím co v r. 1935 bylo k nám dovezeno 83.968 hl, bylo v r. 1936 dovezeno 73.301 hl. Ještě v r. 1936 bylo největším dodavatelem vína do Československa Španělsko 16.186 hl. Druhým největším dodavatelem byla Jugoslavie 12.992 hl, třetím Řecko 12.780 hl. Dovoz vína z Italie poklesl z dřívějších 38.000 hl v r. 1936 na 11.073 hl. Naproti tomu se zvětšil dovoz vína z Maďarska ze 6.079 hl v r. 1934 na 9.824 hl v r. 1936. V posledních letech lze pak pozorovati zvětšený dovoz zejména ze států balkánských. Jugoslavie k nám r. 1934 dovezla 4.614 hl, zatím co r. 1936 již 12.992 hl. Rumunsko nemělo v roce 1934 žádného dovozu k nám, kdežto v r. 1936 dovezlo již 1.911 hl. Stejně je tomu i u Bulharska, které k nám dříve vůbec nedováželo, kdežto v r. 1936 činil dovoz již 1.464 hl. Naproti tomu v lahvích je dovoz vína k nám poměrně malý. Největším dovozcem je tu Francie s 8.507 l v roce 1936, dále pak Řecko s 5.974 l v témže roce a konečně s menšími položkami Rakousko, Maďarsko a Italie. Z Belgie jsme do Československa již po řadu let víno vůbec nedováželi.

Je ovšem nutno konstatovati, že československé vinařství zvětšilo podstatně svoji produkci, jednak zvětšením hektarového výnosu, jednak rozšířením vinic. Bude proto nutno, aby v příštích obchodně-politických jednáních bylo pamatováno na tuto důležitou okolnost a abychom se snažili dovoz vína do Československa omeziti a snažili se umístiti na našem trhu víno domácí. Československé víno má dobrou kvalitu a pro svoji přístupnou cenu jistě nalezne na domácím trhu většího a většího uplatnění. Situace vinařských oblastí není v dnešní době záviděníhodná. Bude ku prospěchu československého vinařství i všech zmíněných krajů, dostane-li se mu takové ochrany, na jakou má na domácím trhu právo.

Živn.-obchodní výbor projednal ve schůzi dne 15. listopadu t. r. vládní návrh dodatkové dohody k obchodní smlouvě s Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou a poněvadž předpokládá, že se nezvýší celkový dovoz vína do Československa, projevil souhlas s usnesením výboru zahraničního a doporučuje proto posl. sněmovně tuto dodatkovou dohodu ke schválení v tomto znění:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou dohodou k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednanou v Praze dne 20. července 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, čís. 200 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Zpravodajcami k druhému odstavcu sú: za výbor zahraničný za omluveného pána posl. inž. Žilku pán posl. Rechcígl a za výbor živn.-obchodný pán posl. Klein.

Dávam slovo prvému zpravodajcovi, za výbor zahraničný, pánu posl. Rechcíglovi.

Zpravodaj posl. Rechcígl: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Německo bylo vždy a je dosud největším odběratelem, ale zároveň také dodavatelem československého zboží.

Oproti letům poslední konjunktury se náš obchod s Německem zmenšil na čtvrtinu co do hodnoty a z 19 % klesl na necelých 15 %. Od r. 1928 klesal celkový obrat obchodu s Německem až do r. 1933. V r. 1934, jak vysvítá ze statistiky, nastalo zlepšení, které bylo toliko přechodné, poněvadž již v r. 1935 celkový obrat obchodu opětně klesl, ačkoliv je vyšší nežli v r. 1933.

V posledních letech uvázl obchodní styk s Německem, při čemž je zajímavo, že velmi se zlepšily zároveň jeho obchodní styky s Bulharskem, Maďarskem, Jugoslávií a Rumunskem. Je proto také přirozeno, že Německo je zásadně proti hospodářskému, samostatně praktikovanému plánu předsedy vlády dr Hodži, neboť Podunají je pro Německo velmi cenné, ačkoliv jeho dosavadní styk s těmito státy nečinil více nežli pětinu německého obchodu.

Velmi nepříznivě se vyvíjel náš zahraniční obchod s Německem ve srovnání s obchodem německým zejména v Řecku a Bulharsku. Obchodní bilance s Německem s výjimkou let 1926 a 1927 byla pasivní. R. 1928 je to částka 73 mil. Kč, kterážto pasivita v r. 1931 dostoupila téměř 1 miliardy Kč. Od r. 1931 pasivita klesala a v r. 1934 vykazovala naše bilance již aktivní zůstatek. Aktivita byla zachována i v r. 1935. Ve druhém pololetí r. 1935 a v prvé polovině r. 1936 byla bilance ovšem opět pasivní. V r. 1934 a 1935 projevila se aktivita naší bilance s Německem vzrůstem našeho aktivního salda, které dosáhlo až 45 mil. RM.

V letošním roce, právě jako v loňském, snížila se clearingová špička a stabilisovala se přibližně na 10 milionech RM. Jednou z nevýhod clearingové špičky je, že československý vývozce obdrží hodnotu dodávky průměrně teprve za 3 měsíce, což se stává tím, že výplaty do sběrného účtu Národní banky se pozdržují tím více, čím vyšší je špička, a jejím snížením se zkrátí.

Od r. 1929 Německo počíná se brániti dovozu, a to nejvíce pronikavými opatřeními celními, čímž byl postižen zejména vývoz zemědělských výrobků. Později k tomu přistoupila i politika devisová, která postihla vývoz našich hotových výrobků. Tímto omezením dosáhlo Německo značných úspěchů. Jak ukazuje německá statistika, činil náš vývoz zemědělských výrobků v r. 1927 222 mil. RM., v r. 1930 klesl již na 87 mil. RM. a v r. 1931 na 49 mil. RM. Ztratili jsme téměř úplně trh ječmene, kterého ještě v r. 1927 bylo vyvezeno do Německa za 22 mil. RM. Rovněž jsme ztratili vývoz sladu a velmi silně poklesl vývoz ovoce, sýrů, zeleniny atd.

Mimořádnou důležitost mělo i nebezpečí, že budeme poškozeni ve vývozu našeho kvalitního chmele.

Celý německý obchod je založen podstatně na kontingentech. Pokud jsou kontingenty pro určité zboží vyčerpány, je možno to vyvážiti cestou kompensační. Kompensační možnost byla dána teprve na podkladě ujednání dodatkového protokolu z 15. března 1935, který tyto kompensace povoluje, ale pouze za předpokladu, že jde o dodatkový vývoz. Tím se rozumí vývoz v případě, že není stanoven žádný kontingent, nebo je-li kontingent vyčerpán anebo v případě, není-li možno uskutečniti obchod jiným způsobem z důvodů cenových nebo jiných.

Poměr kompensační byl stanoven na 100: 150. Může býti ovšem někdy i vyšší. Účelem stanovení poměru je, aby došlo k postupné likvidaci clearingové špičky. Kompensační obchody jsou podrobeny jak v Německu, tak u nás velmi složitému řízení povolovacímu, při čemž je zejména velmi zevrubně zkoumáno, zda byla splněna podmínka dodatkového vývozu.

Náš vývoz do Německa klesl v posledních letech, jak jsem již řekl dříve, na 16% veškerého našeho vývozu. Avšak je třeba uvážiti, že se naskytují v případě konsolidace poměrů značné možnosti pro náš export do Německa i dále. V Německu je čilá poptávka po našem zboží, která je způsobena jednak výší cenové hladiny v Německu, jakož i nedostatkem zboží v důsledku omezeného přídělu devis a jiných platových prostředků. Při dovozu jsou ovšem právě vysoké ceny příčinou, že je odbyt do Československa velmi brzděn, ačkoli ke snížení aktivního clearingového salda je liberálně povolován. Naše dovozní kontingenty do Československa se totiž vztahují pouze na několik málo položek čsl. celního sazebníku. Tato situace je příčinou, že němečtí dovozci požadují od našich vývozců určitou kompensační prémii, jež způsobuje, že dovážíme zboží z Německa za poměrně vyšší ceny. Prémie se pohybuje při kompensačním poměru 100:150 mezi 9 až 15%.

Potíže v obchodě s Německem byly i při vývozu našeho kvalitního chmele. R. 1931 po rozvázání závazku na dovoz chmele s Francií a Belgií při celní sazbě 60 RM, kteréžto clo se vztahovalo podle hospodářské dohody také na náš stát, zvýšeno bylo clo na 150 RM. za 100 kg chmele, při čemž nemalou důležitost mělo další opatření, že pivovary musí užívati při výrobě nejméně 75% domácího chmele. Jsou to opatření, která by úplně byla znemožnila dovoz našeho chmele do Německa. Při tom musíme míti stále na zřeteli, jaký mimořádný význam má vývoz našeho kvalitního chmele, neboť rozloha chmelnic se rovná u nás přibližně 10.000 ha a doma může býti spotřebována toliko polovina, takže druhá polovina se musí vyvézti. Je proto příkazem zachrániti naše odbytiště chmele v Německu. Sjednána byla proto dodatková úmluva ze dne 12. listopadu 1932, která byla pak několikrát prodloužena a kterou se snížilo clo na československý chmel ze 150 RM na 70 RM, při čemž se německá vláda zaručuje, že bude blahovolně posuzovati žádosti pivovarů o povolení používání chmele československého původu.

Při sledování průběhu dovozu našeho chmele do Německa zjišťujeme, že při sníženém clu se 150 na 70 RM se zvýšil náš vývoz a postupně dále stoupá.

Stejně tak s radostí konstatujeme, že se při novém projednání obchodní smlouvy s Německem podařilo podstatně zvýšiti kontingenty na řadu výrobků dovážených do Německa, a za zvláštní úspěch naší delegace považujeme, že na místo surovin budeme vyvážeti polotovary nebo hotové výrobky. Německo je stále jedním z největších odběratelů našeho zboží a také chmele. Proto má čsl. zemědělství mimořádný zájem, aby dodatková úmluva navrhovaná vládou byla schválena. Nepoškozuje to zájmy ani jiných oborů našeho podnikání, poněvadž poskytujeme kompensací za to blahovolné povolování dovozu hašeného vápna do Československé republiky, dále dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80 % podle položky 625 celního sazebníku, to je se slevou, při které clo činí 15%, a u některých druhů také beze cla. Je to ku prospěchu i řadě našeho průmyslu, zejména textilního, papírnického, koželužského, takže je zřejmo, že předkládaný návrh schvalovacího usnesení vyhovuje potřebám nejen československého zemědělství, nýbrž stejně tak kryje i zájmy československého průmyslu, a že může zlepšiti obchodní styky Československé republiky s říší Německou. Proto výbor zahraniční doporučuje jej jednomyslně ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo druhému p. zpravodajcovi, výboru živn.-obchodného, p. posl. Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Slavná sněmovno!

Výbor živn.-obchodní projednával tisk 1055 ve schůzi konané dne 15. listopadu 1937. Připojil se k usnesení výboru zahraničního, a proto si dovoluji jménem výboru živnostensko-obchodního doporučiti slavné sněmovně, aby dodatkovou dohodu schválila. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Prerušujem prejednávanie týchto odstavcov ako aj poriadku tejto schôdze.

mezi schůzí: Vládní návrh tisk 1166 - přikázán výboru rozpočtovému.

K návrhu místopředsedy dr Markoviče byly výboru rozpočtovému resp. výborům, kterým byly přikázány vládní návrhy tisky 1104 až 1108, 1110, 1112, 1116, 1117, 1123, 1149, 1151, 1166, uloženy lhůty k podání zpráv o těchto návrzích do pondělí dne 13. prosince t. r. do 12 hod. pol.

Místopředseda dr Markovič sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v pondělí dne 13. prosince t. r. ve 3 hod. odpol. s

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového podle §u 35 jedn. řádu o usnesení senátu (tisk 1150) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 561 a 573), kterým se prodlužuje a doplňuje zákon ze dne 26. března 1936, č. 65 Sb. z. a n., o stavebním ruchu (tisk 1167).

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového podle §u 35 jedn. řádu o usnesení senátu (tisk 1151) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 560 a 572) o daňových úlevách na opravy domů (tisk 1168).

3. Návrh, aby senátu prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny k projednání usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umisťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 2189-II).

4. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1056), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednaná v Praze dne 20. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 200 Sb. z. a n. (tisk 1121).

5. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1055), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 31. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 201 Sb. z. a n. (tisk 1120).

6. Volba 16 členů a 16 náhradníků Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny.

7. Volba výboru inkompatibilitního.