Co platí o lihovarech, platí i o škrobárnách
a hospodářství škrobovém. Taktéž
žádáme povolení nových škrobáren.
Ve věcech lnářských a chmelařských
dožadovali jsme se spravedlivé ochrany již bezpočtukráte
s tohoto místa, leč v těchto otázkách
bylo doposud málo vykonáno. Nejinak tomu je v otázce
našeho československého vinařství.
Pan ministr zemědělství dr Zadina
při zájezdu k nám na Moravu minulého
roku na sjezdu vinařů v Mutěnicích
dal nám vinařům směnku, jak sám
svůj slib nazval, že do roka a do dne po dohodě
s panem ministrem financí bude nejen daň z vína,
nýbrž i hospodářství vinařské
upraveno. Přiznáváme, svolal pan ministr
několik anket, ke kterým jsme si musili pozvání
vynutiti, a zastoupení vypadalo tak, že asi z 25 přítomných
ankety bylo 20 agrárníků a 5 zástupců
lidových vinařů. K některým
anketám jsme vůbec pozváni nebyli. Při
druhé poradě předložen nám byl
návrh osnovy na zřízení společnosti
syndikátu vinného, který i zástupcové
vinařů strany republikánské odmítli
jako neúnosný pro vinaře zemědělce.
Prosím tudíž pana ministra zemědělství,
aby tato otázka nebyla odkládána do nekonečna
a aby k projednávání těchto otázek
přizváni byli i naši vinaři organisovaní
v Jednotě ovocnářů a vinařů
i zástupci našich vinařských lidových
družstev na jižní Moravě. Naše vinařská
družstva stačí k výkupu a zpeněžování
úrody hroznů a vína, není tudíž
potřebí vyvolávati v život nový
vinařský syndikát pro zpeněžování
vína. Přimlouvám se, aby ve státním
rozpočtu na r. 1938 pamatováno bylo částkou
alespoň 2 mil. Kč na dobudování našeho
vinařského družstevnictví.
Při projednávání tohoto rozpočtu
musím se též dotknouti otázky úpravy
zemědělských dluhů a odmítnouti
útoky tisku republikánské strany na československou
stranu lidovou, jakoby lidová strana nepřála
pomoci zadluženým. Odvolávám se na námi
podané návrhy, tlumočené už p.
kol. Šamalíkem v zemědělském
výboru a podané posl. sněmovně, doposud
ovšem neprojednané, podle kterých - kdyby byly
bývaly přijaty - mohla už býti otázka
zadluženosti u zemědělců vyřízena.
Ovšem zde byly cíle jiné, aby totiž pod
rouškou zřízení pomocného fondu
byla uvalena sekvestrace na veškerý majetek pozemkový
a aby tak byl zemědělec úplně zbaven
disposičního práva se svým majetkem,
půdou. Jsme pro pomoc zadluženým, avšak
tato otázka se nemůže řešiti lineárně,
nýbrž je třeba individuálně pomoci
všem těm, kteří nezaviněně
upadli do dluhů a platiti nemohou. Odmítáme
demagogii, která se prováděla tiskem a na
schůzích, že se dluhy zemědělcům
škrtnou. Otázka pomoci zadluženým musí
se řešiti urychleně, nemá-li dojíti
k exekučnímu prodeji majetku tisíců
rodin, a při tomto řešení budeme dbáti,
aby postup byl spravedlivý.
Stejně tíživé jsou u zemědělců
daně a dávky. Jsem přesvědčen,
že naši zemědělci neunesou nové
daňové zatížení. které
se připravuje, zvláště ne v krajích
jižní Moravy a Valašska, kde po několik
let za sebou byli postiženi živelními pohromami
a mnohdy nesklidili ani tolik, aby jim to stačilo na nuzné
živobytí jejich rodin. Proto byli nuceni kupovati
obilí nejen k výživě svých rodin,
nýbrž i na osev, ovšem všechno na úvěr,
na dluh. Nebylo tržby, nebylo možnosti platiti daně,
ani náhrady daňové na podané žádosti
nepřicházely, takže zemědělci
v těchto postižených krajích dluží
daně i za několik let. Rádi by platili, avšak
nemají peněz ani možnosti si je opatřiti.
Proto prosím p. ministra financí, aby se těmto
krajům poskytla lhůta nejméně 5 let
ke splácení dlužných daní a ve
velmi vážných a těžkých
případech zadluženosti, resp. u zemědělských
rodin s větším počtem dětí
aby byly dlužné daně odepsány. Mohl
bych uvésti několik velmi vážných
případů, uvedu však jen jeden, kde je
rodina, 7 malých dětí, otec třetí
rok nemocen, hospodářství 20 měr pozemků
v horském kraji, na kterém vázne 23.000 Kč
dluhů mimo dluhy u obchodníka - a zde v takové
bídě vymáhá berní úřad
daně způsobem drastickým tím, že
jim odvádí poslední krávu, která
poskytovala trochu mléka malým dětem, podvýživou
trpícím, a pod cenou ji prodává na
dlužné daně. Matky, trpitelky v těchto
rodinách přivádějí pak nám,
starostům, své děti na radnici s pláčem
a nářkem: "Berní úřad
sebral mi už to poslední, tak se, pane starosto, nyní
starejte o naše děti, ať je živí
obec." Takové jednání a takový
postup nikterak neslouží úctě a vážnosti
našich úřadů, kde se pro pár
korun, takto z chudáka vyždímaných,
přivodí více zla než užitku.
Mimo to upozorňuji p. ministra, že u poplatníků-zemědělců,
kteří mají zaplaceny staré dlužné
daně a dluží jen snad daně za běžný
berní rok, jsou dnes tyto daně vybírány
v našich krajích nezákonným způsobem,
že zemědělcům se zabavuje berním-i
úřady tržba za řepu přímo
u cukrovarů, aby tak byly uhrazeny daně běžného
roku. Ani tento postup neposlouží ke cti a chvále
našich úřadů výběrčích.
Proto prosím pana ministra financí v zájmu
klidu o urychlené zjednání nápravy
a odstranění takového postupu.
Při projednávání státního
rozpočtu v rozpočtovém výboru byl
vysloven požadavek. aby bylo pamatováno na příspěvek
pro pojištění samostatně výdělečně
činných, má-li zákon tento v příštím,
jubilejním roce vstoupiti v platnost. Československá
strana lidová, již kladu si za čest zastupovati,
staví se zásadně pro zřízení
tohoto pojištění. Je zde však předpoklad
a obava, zda pro náš zemědělský
stav v této těžké době bude placení
premií na toto pojištění únosné.
Státní pokladna větší příspěvek
poskytnouti nemůže, poměry hospodářské
v zemědělství jsou velmi těžké,
jak jsem zde již vylíčil. proto se domnívám,
že otázku tuto pro neutěšené finanční
poměry stihne opět osud odsunutí na dobu
pozdější; prohlašuji však, že
budeme hledati cesty a prostředky, aby odsunutí
toto nebylo dlouhodobé, resp. trvalé.
A ke konci jako starosta města bych chtěl vylíčiti
při projednávání státního
rozpočtu naše bolesti a potřeby samosprávy.
Jedna z těch největších je, že
se samosprávě nedostává nejnutnějších
finančních prostředků na úkoly
samosprávě zákonem uložené. S
tohoto místa musím žalovati, že nedostává
se dnes finančních prostředků především
na brannou výchovu, na civilní protileteckou obranu,
vedle školství a chudinství na elektrisaci,
meliorace, regulace a úpravy cest. Velké části
z těchto položek jsou zemským úřadem
z obecních našich rozpočtů škrtány,
zemský úřad s obcemi, městy a okresy
vyrovnává se tak asi na 10 % preliminovaných
nekrytých schodků rozpočtů řádných,
mimořádné rozpočty škrtá
úplně celé a při tom starosta dostává
příkazy a nařízení, co všechno
musí zaříditi pod osobní odpovědností,
i když rozpočtené položky překročiti
nesmí. Tak kde má na to vzíti potřebné
peníze, aby požadavkům zákonem na samosprávu
kladeným dostál a vyhověl? Víme, že
zemské úřady a země mají též
vládou omezené příděly finanční
a pomoci nám, samosprávě, nemohou, proto
jako činitelé samosprávy apelujeme na vládu
a parlament, aby z položek státního rozpočtu
na r. 1938 větší příděly
pro účely samosprávy našim zemím
a zemským výborům byly přikázány.
Slavná sněmovno! Dovolil jsem si jen krátce
a stručně přednésti stesky a bolesti
našeho zemědělského obyvatelstva a jsem
přesvědčen, že vláda bude bráti
zřetel na tyto oprávněné a spravedlivé
naše požadavky. Uznáváme, že stát
má velké povinnosti v této těžké
době, ale při dobré vůli může
též býti mnoho se strany státu pro náš
stav zemědělský vykonáno.
Z těchto důvodů, aby stát mohl splniti
oprávněné požadavky našeho občanstva
a poplatnictva, bude hlasovati naše československá
strana lidová pro státní rozpočet
na r. 1938, jsouc si plně vědoma své odpovědnosti
vůči svému občanstvu a poplatnictvu.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je pan posl. Zvoníček. Dávám
mu slovo.
Posl. Zvoníček: Slavná sněmovno!
Ujímám se slova ne proto, abych přednesl
obvyklou programovou řeč, ale abych osvětlil
pádnými důkazy, jak hospodářská
situace zastihla a postihla celý venkov.
Optimisté, kteří ve své naivitě
tvrdí, že je krise na přelomu, neodpustitelně
mystifikují nedosti dobře informovaný kádr
svých voličů, pronásledovaný
krutě a nelítostně ve svém houževnatém
a spravedlivém zápase o minimální
existenci, ba často v zoufalém boji o záchranu
nejdražšího domova.
Starodávné přísloví "Žít
a nechat žít", které ještě
před převratem se mnohde zachovávalo, dávno
zmizelo a nastoupilo ono hříšné: "Kdo
s koho, ten toho." Snad nikdy nebylo dusivějšího
napětí v národě jako právě
dnes, kdy mezinárodní obzory rudnou do krvava a
kdy národnostní boje se vhánějí
na ústí manlicherovek, kdy nálada lidu vázaného
tuhým policejním režimem jedné z nejmocnějších
stran v národě je otrávena a znechucena dosavadními
hospodářskými a politickými poměry,
vyvolanými taktikou vůdčích pohlavárů,
kteří skrytě a směle koketují
s kapitalisty a nikdy si nepovšimli a nepovšimnou, jak
žije nejlepší a nejpoctivější
jádro československého národa a jak
krutě je zadlužen malý a střední
zemědělec.
Nemám v úmyslu, jak se říká,
přilévat oleje do ohně, ale věcnou
kritikou chci osvětliti důrazně trestuhodnou
lehkomyslnost těch, jimž má býti především
blaho celého národa, tedy také těch
chudáků prvním, základním zákonem.
Slavná sněmovno! Bylo vždy svatou povinností
všech státníků míti zájem
a péči o hlavní kádr národa,
drobný lid, neboť sami jsme národem malým,
majícím urputného nepřítele
za každým hraničním sloupem. Je proto
povinností všech státníků starati
se, aby náš lid cítil se šťastným
nejen ve vojenském, nýbrž hlavně v hospodářském
a mravním bezpečí.
Hospodářská bída každého
jednotlivce vysiluje a béře chuť k životu
a každé účelné práci pro
celek. Každý člověk musí jísti
a nemá přednost bohatý před chudým.
Ale jak lze nepředpojatě a objektivně pozorovati,
vládne všude bezradnost a zmatek z nynějších
desolátních poměrů, a proto se upřímně
divím, jak lze tradovati zprávy o zlepšení
hospodářské situace, když zoufalá
bída nejširšího počtu národa
rozrůstá se do nemožných rozměrů,
místo aby rapidně ochabovala.
Tento chaos uprostřed hrozné a do nebes volající
bídy zadlužených a již zničených
byl zaviněn trestuhodnou neodbornou a neschopnou naší
hospodářskou politikou.
Odsuzuji se vším důrazem onen druh politiků,
kteří jen demagogií získávají
hlasy nemyslícího davu, kteří přicházejí
na venkov a slibují, ale pak sliby nedodrží.
Základním zlem a metlou pro těžce strádající
lid je starý exekuční zákon, převzatý
od starého Rakouska, kde vznikl před více
než 70 lety, a dále slibované, bohužel,
dosud nesplněné oddlužení zemědělců.
Slavná sněmovno! Bojuji a do důsledků
nepřestanu bojovati za oddlužení malého
a středního zemědělce, živnostníka
a drobných výdělečně činných
osob. Bojuji proti onomu nepochopení a nezájmu většiny
kolegů poslanců, kteří přenechávají
celé tyto důležité osnovy k vypracování
ministerským úředníkům, kde
v komisích opět zasedají strozí právníci,
zástupci bank a velkokapitálu. Nelze se proto diviti,
že dosud všechna vydaná zákonná
opatření neměla pro zadlužené
nejmenší ceny. Zdá se, že k uskutečnění
něčeho rozumného dojde teprve tehdy, až
zadlužení budou již dokonale prodáni,
čili až páni ředitelé bank, kapitalisté
a velkokapitalisté si zakoupí na venkově
statky, chalupy a my rolníci jim budeme dělat otroky.
Jen namátkou se zmiňuji o nesnesitelném advokátním
tarifu a vyrovnávacím a konkursním zákonu,
který je pravým jedem pro zadlužené
občany. (Posl. Benda: Teraz to robí Gajda!) Já
se zmíním o Gajdovi. Legionáři
a všichni ti, kteří ve frontách za války
bojovali za lepší příští
národa, se právem táží, proč
dosud u nás platí nenáviděné
dědictví starého zchátralého
Rakouska, exekuční zákon, vyrobený
před 70 lety, proč a čí vinou se stalo,
že po dvou desetiletích trvání československého
státu statisíce republice věrných
a přičinlivých občanů jsou
zklamány politikou těch, kteří v předválečné
velkokapitalistické politice starorakouské vidí
eldorádo svých snah a cílů, zatím
co lid se v ní cítí nespokojen a sevřen
k zalknutí. Velké většině našeho
chudého, ožebračeného a trpícího
lidu nešlo jen o to, aby místo Bienerthů, Gautschů,
Becků, Berchtoldů a Czernínů nastoupili
jiní lidé, nýbrž šlo jim o to,
aby zmizely nedemokratické zákony, kterými
malý chudý a ještě ožebračený
lid byl odsouzen k fysické a morální smrti.
Musím se se vším důrazem ohraditi proti
tomu, aby snad někomu nenapadlo při sdělávání
nového zákona něco ze starého do něj
vsunouti, a musím upozorniti, že onen ještě
dnes platný exekuční zákon byl uzákoněn
šlechtou v době, kdy lid neuvědomělý
musel chodit na robotu.
Slavná sněmovno, nesmí se v budoucnu opakovati
případy, aby velké procento exekucí
postihlo právě nejchudší kraje, jak
tomu bylo nedávno na Českomoravské vysočině,
kde postižena byla řada obcí tvrdým
šroubem, kde lidé jsou většinou bez zaměstnání,
kde v žulových lomech se vůbec nepracuje. Je
případem do nebe volajícím, když
na př. ve vesničce Radčicích je 22
soudních dražeb, v obci Františky 36, ve Štěpánově
14, v Pusté Kamenici 16 atd. Nebo mohu posloužiti
jiným dokladem: Na radnici v Polné je vyvěšeno
25, u okresního soudu tamtéž 36 dražebních
vyhlášek. Jsou to všecko dražební
vyhlášky pro nezaplacené daně. Jak v
případě předešlém, tak
i v Polné jde vesměs o drobné zemědělce.
V Polné bylo zabaveno 20 kusů hovězího
dobytka, 1 kůň, 25 kusů vepřového
bravu, hospodářské stroje, spousty hospodářského
nářadí a celá hejna drůbeže.
Podle jedné vyhlášky bylo tam také zabaveno
50 snopů ovsa.
A ještě jeden drastický případ
z Přívor u Mělníka, který ukazuje,
že není něco zdravého v našem berním
životě a že je třeba velmi ostrého
řezu v praksi a postupu berních úřadů
a jejich orgánů. Berní úřad
z Mělníka poslal panu starostovi obce Přívory
toto sdělení, označené jako "velmi
nutné" (čte): "Sděluje se
Vám, že dne 6. října 1937 byl vyrozuměn
pan starosta obce Přívor, aby Vaše dne 18.
září 1937 Vám zabavené 4 krávy,
červené straky, nechal převésti na
dobytčí trh v Mělníku, který
se bude odbývati dne 21. října 1937. Transferace
se stane dne vyznačeného, a bude nutno, aby vyznačený
dobytek byl ráno o půl 8. hod. na tržišti
v Mělníku. Upozorňujeme Vás, že
nesmíte činiti žádných potíží
při provádění naznačeného
úkonu, jinak bylo by nutno přizvati četnickou
asistenci."
Slavná sněmovno, to jsou příklady.
Zde se mluví o demokracii. Ano, já jsem pro demokracii,
jsem pro demokracii stoprocentně, ale pro demokracii práce
a spravedlnosti a ne pro takovou demokracii, aby si někdo
v jejím zájmu republiku zpachtoval a žil ve
větším přepychu nežli starý
šlechtic.
Slavná sněmovno, předešlý pan
kolega zde mluvil o zabavení řepy; u nás
v cukrovaru v Kostelci n/L. byla zabavena řepa 300 lidem,
v cukrovaru v Čakovicích 400 lidem, v mělnickém
cukrovaru 400 lidem. A dnes přicházejí rolníci,
nemají na výplatu svým řemeslníkům,
a když jsem na to upozorňoval, prohlásil berní
úřad: Nám do toho nic není, my prostě
potřebujeme peníze. - Tak vypadá hospodářská
situace zemědělského stavu na venkově.
Slavná sněmovno, to jsou přímo monstrosní
doklady hrůzovlády režimu rakouského
ve svobodné Československé republice, avšak
v tom starém Rakousku velmi zřídka se vyskytovaly,
za to v naší svobodné republice jsou na denním
pořádku. Ubožáci jsou tímto postupem
rapidně ničeni, poněvadž jsou jim ubírány
existenční možnosti, nutné k životu
a k dalšímu vývoji, a to jen vinou našich
úřadů, poněvadž se nepostaraly
o včasné a nosnosti poplatnictva úměrné
vyměření daní. Že tento stav
nedodává lidu důvěry a spokojenosti
s dnešním režimem, je na bíledni, a tím
se vychovává a vzrůstá nepřítel
státu, což působí hlavně nespokojenost
poplatnictva z nespravedlivého vymáhání
daní.
Apeluji proto, slavná sněmovno, aby nový
exekuční zákon byl veden v duchu opravdové
lidskosti, aby neměl v sobě nic ze starého
zákona, ba ani jeho kostru. Musí býti změněn
formou a obsahem, kde důrazným motivem musí
býti zásada ujímati se slabších,
jim neškoditi a je neničiti. Exekučním
zásahem nesmí býti žádný
dlužník ohrožován v provozu své
živnosti, nesmí býti poškozován
finančně a rozhodně nesmí býti
tímto zásahem ohrožena jeho rodina. K exekučnímu
zásahu a povolení možno dojíti jen tehdy,
když 2/3 věřitelů, kteří
vlastní 3/4 všech dluhů, dají k exekučnímu
zásahu svůj souhlas. Nesmí proto dlužníku
žádný věřitel bez dohody s ostatními
působiti existenční nebo soudní potíže
a útraty, poněvadž tím je dlužník
poškozován hospodářsky, ba mnohdy je
vehnán i do konkursu a potom nemůže platiti
vůbec.
Slavná sněmovno, velmi bedlivě se musí
zjišťovati, má-li dlužník peníze
a nechce platiti, či nemá-li peněz ani možnosti
si je opatřiti a proto při nejlepší
vůli nemůže platiti. Jeho nemožnost placení
buď uznána jako vis maior a v každém takovém
případě budiž soudem každá
žaloba i exekuce zamítnuta, dlužník budiž
stálým moratoriem chráněn dotud, dokud
se jeho finanční poměry neupevní.
Proto nechť je u každého soudu zřízena
kartotéka podobných dlužníků;
dojde-li žaloba, úředník jenom nahlédne,
a je-li tam dlužníkovo jméno uvedeno, nechť
je žaloba hned podateli vrácena.
Slavná sněmovno, vím, že velmi mnoho
žalob a exekučních zákroků skončí
nyní bezvýsledně, a proto bude tento návrh
v praksi velmi dobrý již proto, že omezí
soudní agendu, která se hromadí v exekučním
oddělení. Jen ať nikdo nepoukazuje na to, že
tímto uzákoněním bude úvěr
ztížen nebo docela znemožněn. Na tom nám
všem a hlavně státu nemůže záležeti,
neboť v těch velkých říjnových
dnech v r. 1918, když se rodila naše československá
samostatnost, neslyšeli jsme, že by naši legionáři
v zákopech bojovali za velké zisky bank, za kartely
a monopoly, nýbrž oni bojovali za lepší
hospodářskou životnost československého
národa.
Slavná sněmovno! Zrušte nemožný
exekuční a vyrovnávací zákon,
proveďte radikální oddlužení malých
zemědělců a malého poplatníka
vůbec, schvalte okamžitě zákon pro ochranu
zadlužených dříve, než budou prodáni.
Tisíce zadlužených, jichž lidské
bědy dostoupily největšího vrcholu,
kde nikdo nespočítá prolitých slz,
nezváží bolestí, jimiž trpí,
volají k vám zákonodárcům o
záchranu. Splníte-li tyto předpoklady, zachráníte
občany, spolubudovatele nám všem drahého
státu, a zavážete si je nejen k naprosté
poslušnosti a oddanosti k zákonům, ale hlavně
si zajistíte jejich vděk, který se projeví
solidární a účelnou prací k
rozkvětu naší republiky a ve zklamání
politických vůdců, kteří v
předválečné velkokapitalistické
politice starorakouské viděli eldorádo svých
snah, zatím co lid se cítil sevřen až
k zalknutí.
Slavná sněmovno, vidíte, jak na vesnicích
naši lidé trpí. Apeluji na p. ministra zemědělství
jako představitele zemědělského stavu
v československém státě, aby nedopouštěl
vodit soudní exekutory a provádět dražby,
kde se potom prodává pod cenou.