Co platí o lihovarech, platí i o škrobárnách a hospodářství škrobovém. Taktéž žádáme povolení nových škrobáren. Ve věcech lnářských a chmelařských dožadovali jsme se spravedlivé ochrany již bezpočtukráte s tohoto místa, leč v těchto otázkách bylo doposud málo vykonáno. Nejinak tomu je v otázce našeho československého vinařství. Pan ministr zemědělství dr Zadina při zájezdu k nám na Moravu minulého roku na sjezdu vinařů v Mutěnicích dal nám vinařům směnku, jak sám svůj slib nazval, že do roka a do dne po dohodě s panem ministrem financí bude nejen daň z vína, nýbrž i hospodářství vinařské upraveno. Přiznáváme, svolal pan ministr několik anket, ke kterým jsme si musili pozvání vynutiti, a zastoupení vypadalo tak, že asi z 25 přítomných ankety bylo 20 agrárníků a 5 zástupců lidových vinařů. K některým anketám jsme vůbec pozváni nebyli. Při druhé poradě předložen nám byl návrh osnovy na zřízení společnosti syndikátu vinného, který i zástupcové vinařů strany republikánské odmítli jako neúnosný pro vinaře zemědělce. Prosím tudíž pana ministra zemědělství, aby tato otázka nebyla odkládána do nekonečna a aby k projednávání těchto otázek přizváni byli i naši vinaři organisovaní v Jednotě ovocnářů a vinařů i zástupci našich vinařských lidových družstev na jižní Moravě. Naše vinařská družstva stačí k výkupu a zpeněžování úrody hroznů a vína, není tudíž potřebí vyvolávati v život nový vinařský syndikát pro zpeněžování vína. Přimlouvám se, aby ve státním rozpočtu na r. 1938 pamatováno bylo částkou alespoň 2 mil. Kč na dobudování našeho vinařského družstevnictví.

Při projednávání tohoto rozpočtu musím se též dotknouti otázky úpravy zemědělských dluhů a odmítnouti útoky tisku republikánské strany na československou stranu lidovou, jakoby lidová strana nepřála pomoci zadluženým. Odvolávám se na námi podané návrhy, tlumočené už p. kol. Šamalíkem v zemědělském výboru a podané posl. sněmovně, doposud ovšem neprojednané, podle kterých - kdyby byly bývaly přijaty - mohla už býti otázka zadluženosti u zemědělců vyřízena. Ovšem zde byly cíle jiné, aby totiž pod rouškou zřízení pomocného fondu byla uvalena sekvestrace na veškerý majetek pozemkový a aby tak byl zemědělec úplně zbaven disposičního práva se svým majetkem, půdou. Jsme pro pomoc zadluženým, avšak tato otázka se nemůže řešiti lineárně, nýbrž je třeba individuálně pomoci všem těm, kteří nezaviněně upadli do dluhů a platiti nemohou. Odmítáme demagogii, která se prováděla tiskem a na schůzích, že se dluhy zemědělcům škrtnou. Otázka pomoci zadluženým musí se řešiti urychleně, nemá-li dojíti k exekučnímu prodeji majetku tisíců rodin, a při tomto řešení budeme dbáti, aby postup byl spravedlivý.

Stejně tíživé jsou u zemědělců daně a dávky. Jsem přesvědčen, že naši zemědělci neunesou nové daňové zatížení. které se připravuje, zvláště ne v krajích jižní Moravy a Valašska, kde po několik let za sebou byli postiženi živelními pohromami a mnohdy nesklidili ani tolik, aby jim to stačilo na nuzné živobytí jejich rodin. Proto byli nuceni kupovati obilí nejen k výživě svých rodin, nýbrž i na osev, ovšem všechno na úvěr, na dluh. Nebylo tržby, nebylo možnosti platiti daně, ani náhrady daňové na podané žádosti nepřicházely, takže zemědělci v těchto postižených krajích dluží daně i za několik let. Rádi by platili, avšak nemají peněz ani možnosti si je opatřiti. Proto prosím p. ministra financí, aby se těmto krajům poskytla lhůta nejméně 5 let ke splácení dlužných daní a ve velmi vážných a těžkých případech zadluženosti, resp. u zemědělských rodin s větším počtem dětí aby byly dlužné daně odepsány. Mohl bych uvésti několik velmi vážných případů, uvedu však jen jeden, kde je rodina, 7 malých dětí, otec třetí rok nemocen, hospodářství 20 měr pozemků v horském kraji, na kterém vázne 23.000 Kč dluhů mimo dluhy u obchodníka - a zde v takové bídě vymáhá berní úřad daně způsobem drastickým tím, že jim odvádí poslední krávu, která poskytovala trochu mléka malým dětem, podvýživou trpícím, a pod cenou ji prodává na dlužné daně. Matky, trpitelky v těchto rodinách přivádějí pak nám, starostům, své děti na radnici s pláčem a nářkem: "Berní úřad sebral mi už to poslední, tak se, pane starosto, nyní starejte o naše děti, ať je živí obec." Takové jednání a takový postup nikterak neslouží úctě a vážnosti našich úřadů, kde se pro pár korun, takto z chudáka vyždímaných, přivodí více zla než užitku.

Mimo to upozorňuji p. ministra, že u poplatníků-zemědělců, kteří mají zaplaceny staré dlužné daně a dluží jen snad daně za běžný berní rok, jsou dnes tyto daně vybírány v našich krajích nezákonným způsobem, že zemědělcům se zabavuje berním-i úřady tržba za řepu přímo u cukrovarů, aby tak byly uhrazeny daně běžného roku. Ani tento postup neposlouží ke cti a chvále našich úřadů výběrčích. Proto prosím pana ministra financí v zájmu klidu o urychlené zjednání nápravy a odstranění takového postupu.

Při projednávání státního rozpočtu v rozpočtovém výboru byl vysloven požadavek. aby bylo pamatováno na příspěvek pro pojištění samostatně výdělečně činných, má-li zákon tento v příštím, jubilejním roce vstoupiti v platnost. Československá strana lidová, již kladu si za čest zastupovati, staví se zásadně pro zřízení tohoto pojištění. Je zde však předpoklad a obava, zda pro náš zemědělský stav v této těžké době bude placení premií na toto pojištění únosné. Státní pokladna větší příspěvek poskytnouti nemůže, poměry hospodářské v zemědělství jsou velmi těžké, jak jsem zde již vylíčil. proto se domnívám, že otázku tuto pro neutěšené finanční poměry stihne opět osud odsunutí na dobu pozdější; prohlašuji však, že budeme hledati cesty a prostředky, aby odsunutí toto nebylo dlouhodobé, resp. trvalé.

A ke konci jako starosta města bych chtěl vylíčiti při projednávání státního rozpočtu naše bolesti a potřeby samosprávy. Jedna z těch největších je, že se samosprávě nedostává nejnutnějších finančních prostředků na úkoly samosprávě zákonem uložené. S tohoto místa musím žalovati, že nedostává se dnes finančních prostředků především na brannou výchovu, na civilní protileteckou obranu, vedle školství a chudinství na elektrisaci, meliorace, regulace a úpravy cest. Velké části z těchto položek jsou zemským úřadem z obecních našich rozpočtů škrtány, zemský úřad s obcemi, městy a okresy vyrovnává se tak asi na 10 % preliminovaných nekrytých schodků rozpočtů řádných, mimořádné rozpočty škrtá úplně celé a při tom starosta dostává příkazy a nařízení, co všechno musí zaříditi pod osobní odpovědností, i když rozpočtené položky překročiti nesmí. Tak kde má na to vzíti potřebné peníze, aby požadavkům zákonem na samosprávu kladeným dostál a vyhověl? Víme, že zemské úřady a země mají též vládou omezené příděly finanční a pomoci nám, samosprávě, nemohou, proto jako činitelé samosprávy apelujeme na vládu a parlament, aby z položek státního rozpočtu na r. 1938 větší příděly pro účely samosprávy našim zemím a zemským výborům byly přikázány.

Slavná sněmovno! Dovolil jsem si jen krátce a stručně přednésti stesky a bolesti našeho zemědělského obyvatelstva a jsem přesvědčen, že vláda bude bráti zřetel na tyto oprávněné a spravedlivé naše požadavky. Uznáváme, že stát má velké povinnosti v této těžké době, ale při dobré vůli může též býti mnoho se strany státu pro náš stav zemědělský vykonáno.

Z těchto důvodů, aby stát mohl splniti oprávněné požadavky našeho občanstva a poplatnictva, bude hlasovati naše československá strana lidová pro státní rozpočet na r. 1938, jsouc si plně vědoma své odpovědnosti vůči svému občanstvu a poplatnictvu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Zvoníček. Dávám mu slovo.

Posl. Zvoníček: Slavná sněmovno!

Ujímám se slova ne proto, abych přednesl obvyklou programovou řeč, ale abych osvětlil pádnými důkazy, jak hospodářská situace zastihla a postihla celý venkov.

Optimisté, kteří ve své naivitě tvrdí, že je krise na přelomu, neodpustitelně mystifikují nedosti dobře informovaný kádr svých voličů, pronásledovaný krutě a nelítostně ve svém houževnatém a spravedlivém zápase o minimální existenci, ba často v zoufalém boji o záchranu nejdražšího domova.

Starodávné přísloví "Žít a nechat žít", které ještě před převratem se mnohde zachovávalo, dávno zmizelo a nastoupilo ono hříšné: "Kdo s koho, ten toho." Snad nikdy nebylo dusivějšího napětí v národě jako právě dnes, kdy mezinárodní obzory rudnou do krvava a kdy národnostní boje se vhánějí na ústí manlicherovek, kdy nálada lidu vázaného tuhým policejním režimem jedné z nejmocnějších stran v národě je otrávena a znechucena dosavadními hospodářskými a politickými poměry, vyvolanými taktikou vůdčích pohlavárů, kteří skrytě a směle koketují s kapitalisty a nikdy si nepovšimli a nepovšimnou, jak žije nejlepší a nejpoctivější jádro československého národa a jak krutě je zadlužen malý a střední zemědělec.

Nemám v úmyslu, jak se říká, přilévat oleje do ohně, ale věcnou kritikou chci osvětliti důrazně trestuhodnou lehkomyslnost těch, jimž má býti především blaho celého národa, tedy také těch chudáků prvním, základním zákonem.

Slavná sněmovno! Bylo vždy svatou povinností všech státníků míti zájem a péči o hlavní kádr národa, drobný lid, neboť sami jsme národem malým, majícím urputného nepřítele za každým hraničním sloupem. Je proto povinností všech státníků starati se, aby náš lid cítil se šťastným nejen ve vojenském, nýbrž hlavně v hospodářském a mravním bezpečí.

Hospodářská bída každého jednotlivce vysiluje a béře chuť k životu a každé účelné práci pro celek. Každý člověk musí jísti a nemá přednost bohatý před chudým. Ale jak lze nepředpojatě a objektivně pozorovati, vládne všude bezradnost a zmatek z nynějších desolátních poměrů, a proto se upřímně divím, jak lze tradovati zprávy o zlepšení hospodářské situace, když zoufalá bída nejširšího počtu národa rozrůstá se do nemožných rozměrů, místo aby rapidně ochabovala.

Tento chaos uprostřed hrozné a do nebes volající bídy zadlužených a již zničených byl zaviněn trestuhodnou neodbornou a neschopnou naší hospodářskou politikou.

Odsuzuji se vším důrazem onen druh politiků, kteří jen demagogií získávají hlasy nemyslícího davu, kteří přicházejí na venkov a slibují, ale pak sliby nedodrží.

Základním zlem a metlou pro těžce strádající lid je starý exekuční zákon, převzatý od starého Rakouska, kde vznikl před více než 70 lety, a dále slibované, bohužel, dosud nesplněné oddlužení zemědělců.

Slavná sněmovno! Bojuji a do důsledků nepřestanu bojovati za oddlužení malého a středního zemědělce, živnostníka a drobných výdělečně činných osob. Bojuji proti onomu nepochopení a nezájmu většiny kolegů poslanců, kteří přenechávají celé tyto důležité osnovy k vypracování ministerským úředníkům, kde v komisích opět zasedají strozí právníci, zástupci bank a velkokapitálu. Nelze se proto diviti, že dosud všechna vydaná zákonná opatření neměla pro zadlužené nejmenší ceny. Zdá se, že k uskutečnění něčeho rozumného dojde teprve tehdy, až zadlužení budou již dokonale prodáni, čili až páni ředitelé bank, kapitalisté a velkokapitalisté si zakoupí na venkově statky, chalupy a my rolníci jim budeme dělat otroky.

Jen namátkou se zmiňuji o nesnesitelném advokátním tarifu a vyrovnávacím a konkursním zákonu, který je pravým jedem pro zadlužené občany. (Posl. Benda: Teraz to robí Gajda!) Já se zmíním o Gajdovi. Legionáři a všichni ti, kteří ve frontách za války bojovali za lepší příští národa, se právem táží, proč dosud u nás platí nenáviděné dědictví starého zchátralého Rakouska, exekuční zákon, vyrobený před 70 lety, proč a čí vinou se stalo, že po dvou desetiletích trvání československého státu statisíce republice věrných a přičinlivých občanů jsou zklamány politikou těch, kteří v předválečné velkokapitalistické politice starorakouské vidí eldorádo svých snah a cílů, zatím co lid se v ní cítí nespokojen a sevřen k zalknutí. Velké většině našeho chudého, ožebračeného a trpícího lidu nešlo jen o to, aby místo Bienerthů, Gautschů, Becků, Berchtoldů a Czernínů nastoupili jiní lidé, nýbrž šlo jim o to, aby zmizely nedemokratické zákony, kterými malý chudý a ještě ožebračený lid byl odsouzen k fysické a morální smrti.

Musím se se vším důrazem ohraditi proti tomu, aby snad někomu nenapadlo při sdělávání nového zákona něco ze starého do něj vsunouti, a musím upozorniti, že onen ještě dnes platný exekuční zákon byl uzákoněn šlechtou v době, kdy lid neuvědomělý musel chodit na robotu.

Slavná sněmovno, nesmí se v budoucnu opakovati případy, aby velké procento exekucí postihlo právě nejchudší kraje, jak tomu bylo nedávno na Českomoravské vysočině, kde postižena byla řada obcí tvrdým šroubem, kde lidé jsou většinou bez zaměstnání, kde v žulových lomech se vůbec nepracuje. Je případem do nebe volajícím, když na př. ve vesničce Radčicích je 22 soudních dražeb, v obci Františky 36, ve Štěpánově 14, v Pusté Kamenici 16 atd. Nebo mohu posloužiti jiným dokladem: Na radnici v Polné je vyvěšeno 25, u okresního soudu tamtéž 36 dražebních vyhlášek. Jsou to všecko dražební vyhlášky pro nezaplacené daně. Jak v případě předešlém, tak i v Polné jde vesměs o drobné zemědělce. V Polné bylo zabaveno 20 kusů hovězího dobytka, 1 kůň, 25 kusů vepřového bravu, hospodářské stroje, spousty hospodářského nářadí a celá hejna drůbeže. Podle jedné vyhlášky bylo tam také zabaveno 50 snopů ovsa.

A ještě jeden drastický případ z Přívor u Mělníka, který ukazuje, že není něco zdravého v našem berním životě a že je třeba velmi ostrého řezu v praksi a postupu berních úřadů a jejich orgánů. Berní úřad z Mělníka poslal panu starostovi obce Přívory toto sdělení, označené jako "velmi nutné" (čte): "Sděluje se Vám, že dne 6. října 1937 byl vyrozuměn pan starosta obce Přívor, aby Vaše dne 18. září 1937 Vám zabavené 4 krávy, červené straky, nechal převésti na dobytčí trh v Mělníku, který se bude odbývati dne 21. října 1937. Transferace se stane dne vyznačeného, a bude nutno, aby vyznačený dobytek byl ráno o půl 8. hod. na tržišti v Mělníku. Upozorňujeme Vás, že nesmíte činiti žádných potíží při provádění naznačeného úkonu, jinak bylo by nutno přizvati četnickou asistenci."

Slavná sněmovno, to jsou příklady. Zde se mluví o demokracii. Ano, já jsem pro demokracii, jsem pro demokracii stoprocentně, ale pro demokracii práce a spravedlnosti a ne pro takovou demokracii, aby si někdo v jejím zájmu republiku zpachtoval a žil ve větším přepychu nežli starý šlechtic.

Slavná sněmovno, předešlý pan kolega zde mluvil o zabavení řepy; u nás v cukrovaru v Kostelci n/L. byla zabavena řepa 300 lidem, v cukrovaru v Čakovicích 400 lidem, v mělnickém cukrovaru 400 lidem. A dnes přicházejí rolníci, nemají na výplatu svým řemeslníkům, a když jsem na to upozorňoval, prohlásil berní úřad: Nám do toho nic není, my prostě potřebujeme peníze. - Tak vypadá hospodářská situace zemědělského stavu na venkově.

Slavná sněmovno, to jsou přímo monstrosní doklady hrůzovlády režimu rakouského ve svobodné Československé republice, avšak v tom starém Rakousku velmi zřídka se vyskytovaly, za to v naší svobodné republice jsou na denním pořádku. Ubožáci jsou tímto postupem rapidně ničeni, poněvadž jsou jim ubírány existenční možnosti, nutné k životu a k dalšímu vývoji, a to jen vinou našich úřadů, poněvadž se nepostaraly o včasné a nosnosti poplatnictva úměrné vyměření daní. Že tento stav nedodává lidu důvěry a spokojenosti s dnešním režimem, je na bíledni, a tím se vychovává a vzrůstá nepřítel státu, což působí hlavně nespokojenost poplatnictva z nespravedlivého vymáhání daní.

Apeluji proto, slavná sněmovno, aby nový exekuční zákon byl veden v duchu opravdové lidskosti, aby neměl v sobě nic ze starého zákona, ba ani jeho kostru. Musí býti změněn formou a obsahem, kde důrazným motivem musí býti zásada ujímati se slabších, jim neškoditi a je neničiti. Exekučním zásahem nesmí býti žádný dlužník ohrožován v provozu své živnosti, nesmí býti poškozován finančně a rozhodně nesmí býti tímto zásahem ohrožena jeho rodina. K exekučnímu zásahu a povolení možno dojíti jen tehdy, když 2/3 věřitelů, kteří vlastní 3/4 všech dluhů, dají k exekučnímu zásahu svůj souhlas. Nesmí proto dlužníku žádný věřitel bez dohody s ostatními působiti existenční nebo soudní potíže a útraty, poněvadž tím je dlužník poškozován hospodářsky, ba mnohdy je vehnán i do konkursu a potom nemůže platiti vůbec.

Slavná sněmovno, velmi bedlivě se musí zjišťovati, má-li dlužník peníze a nechce platiti, či nemá-li peněz ani možnosti si je opatřiti a proto při nejlepší vůli nemůže platiti. Jeho nemožnost placení buď uznána jako vis maior a v každém takovém případě budiž soudem každá žaloba i exekuce zamítnuta, dlužník budiž stálým moratoriem chráněn dotud, dokud se jeho finanční poměry neupevní. Proto nechť je u každého soudu zřízena kartotéka podobných dlužníků; dojde-li žaloba, úředník jenom nahlédne, a je-li tam dlužníkovo jméno uvedeno, nechť je žaloba hned podateli vrácena.

Slavná sněmovno, vím, že velmi mnoho žalob a exekučních zákroků skončí nyní bezvýsledně, a proto bude tento návrh v praksi velmi dobrý již proto, že omezí soudní agendu, která se hromadí v exekučním oddělení. Jen ať nikdo nepoukazuje na to, že tímto uzákoněním bude úvěr ztížen nebo docela znemožněn. Na tom nám všem a hlavně státu nemůže záležeti, neboť v těch velkých říjnových dnech v r. 1918, když se rodila naše československá samostatnost, neslyšeli jsme, že by naši legionáři v zákopech bojovali za velké zisky bank, za kartely a monopoly, nýbrž oni bojovali za lepší hospodářskou životnost československého národa.

Slavná sněmovno! Zrušte nemožný exekuční a vyrovnávací zákon, proveďte radikální oddlužení malých zemědělců a malého poplatníka vůbec, schvalte okamžitě zákon pro ochranu zadlužených dříve, než budou prodáni. Tisíce zadlužených, jichž lidské bědy dostoupily největšího vrcholu, kde nikdo nespočítá prolitých slz, nezváží bolestí, jimiž trpí, volají k vám zákonodárcům o záchranu. Splníte-li tyto předpoklady, zachráníte občany, spolubudovatele nám všem drahého státu, a zavážete si je nejen k naprosté poslušnosti a oddanosti k zákonům, ale hlavně si zajistíte jejich vděk, který se projeví solidární a účelnou prací k rozkvětu naší republiky a ve zklamání politických vůdců, kteří v předválečné velkokapitalistické politice starorakouské viděli eldorádo svých snah, zatím co lid se cítil sevřen až k zalknutí.

Slavná sněmovno, vidíte, jak na vesnicích naši lidé trpí. Apeluji na p. ministra zemědělství jako představitele zemědělského stavu v československém státě, aby nedopouštěl vodit soudní exekutory a provádět dražby, kde se potom prodává pod cenou.