Místopředseda Košek (zvoní):
Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor
živn.-obchodní, p. posl. Rechcíglovi.
Zpravodaj posl. Rechcígl: Slavná sněmovno!
Výbor živn.-obchodní jednal ve schůzi
konané dne 15. listopadu t. r. o vládním
návrhu, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu dodatková dohoda k obchodní smlouvě
mezi republikou Československou a republikou Estonskou
ze dne 20. června 1927, č. 115/1928 Sb. z. a n.,
podepsaná v Tallinnu dne 5. dubna 1937 a uvedená
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 9. července 1937, č. 179 Sb. z. a n., při
čemž posoudil i rozsah dnešních obchodních
styků československo-estonských.
Podle statistických dat byl náš vývoz
do Estonska největší v r. 1928, kdy dosáhl
výše 44 mil. Kč. Od tohoto roku postupně
klesal v r. 1929 na 1 5,730.000 Kč - až do r. 1933,
kdy dosáhl své nejnižší hranice
2,295.000 Kč. Od r. 1934 vidíme stabilisování
vývozu na částce přesahující
5 mil. Kč, r. 1936 přesně 5,495.000 Kč,
kdežto v r. 1937 náš vývoz do Estonska
prudce stoupl a dosáhl za 10 měsíců
tohoto roku 45,499.000 Kč. Dovoz z Estonska byl nejnižší
v r. 1929, kdy činil 2,678.000 Kč, a po mírném
kolísání se stabilisoval a dosahuje asi 5
mil. Kč, za 10 měsíců tohoto roku
4,224.000 Kč.
Z těchto několika čísel je zřejmo,
že v době konjunktury činil náš
vývoz několikanásobně více
než dovoz a že naše obchodní, stejně
tak jako platební bilance s Estonskem byla vysoce aktivní.
V dobách krise až včetně do roku 1936
došlo pak k vyrovnání vývozu dovozem,
kdežto letošního roku je opět náš
vývoz již jedenáctkrát vyšší
nežli dovoz. Posuzujeme-li vývoj našich obchodních
styků s Estonskem s hlediska posledních měsíců,
mohli bychom býti spokojeni. Musíme se však
ptáti, zda je naděje, aby rozsah vývozu byl
udržen v nynější výši, případně
zvětšen, a jaké možnosti naše národní
hospodářství v tomto směru má,
aby mohlo zvýšený obchod s Estonskem zajistiti.
Estonsko je výrazně zemědělským
státem, který překonal hospodářskou
krisi poměrně hladce a možno říci
bez vážných následků. Cestu z
krise usnadnilo si Estonsko zavedením řízeného
hospodářství a státním intervencionismem,
čímž bylo dosaženo zejména ve výrobě
zemědělské nejen soběstačnosti,
nýbrž byl umožněn i vývoz. V době
krise při nedostatku devis sáhlo Estonsko k mezinárodní
výměně zboží a heslu: nakupuj
tam, kam prodáváš! To bylo příčinou,
že náš export ztratil estonský trh, který
ve zvýšené míře byl ovládnut
Německem, a to i na úkor největšího
obchodního přítele Estonska, Anglie. Dnes
se Německo s Anglií dělí o největší
část estonského obchodu.
Uvážíme-li, že naše spojení
s Estonskem děje se ponejvíce průvozem zboží
přes Německo, které má stejné
výrobky jako my, posuzujeme-li při tom historické
momenty a kulturní orientaci Estonska k severským
státům, pak je zřejmo, že je potřebí
zvláštní péče, abychom si zajistili
možnosti estonského trhu. Jestliže se po několika
letech letos podařilo vzhledem k mimořádným
poměrům opět zněkolikanásobiti
náš vývoz do Estonska, musíme dbáti
pečlivě toho, abychom zvýšený
vývoz mohli také udržeti.
Považuji především za nutné, aby
naši vývozci věnovali Estonsku zvýšenou
pozornost a systematicky si zpracovávali estonský
trh, při čemž je zejména potřebí
zdůrazniti nutnost přímých styků
a přímého obchodního spojení.
Náš dovoz z Estonska ve většině
případů se neděje přímo.
Náš průmysl kupuje prostřednictvím
německých a anglických zástupců,
čímž je přímo poškozován
průmysl exportující do Estonska. Náš
obchod s Estonskem je tak zkreslován v neprospěch
našich zájmů. Kromě toho zbytečným
dražším nákupem přes třetího
činitele se zhoršuje kalkulace tuzemských firem
a ztěžuje se tak pronikání československého
zboží do ciziny. V obchodních stycích
s Estonskem jsme na třináctém místě.
Kdyby naši dovozci kupovali přímo v Estonsku,
není pochyby, že by se naše umístění
podstatně zlepšilo. Změniti dnešní
situaci v tomto směru je úplně v rukou našich
dovozců, a je ve vlastním zájmu národního
hospodářství československého,
aby bylo dosaženo nápravy.
Máme-li udržeti svůj vývoz, musíme
pečovati o možnost dovozu. I zde je možno, aby
Československo vyšlo Estonsku vstříc.
V úvahu pro dovoz přichází především
estonský len. Estonský len je produkován
ve všech žádaných a známých
druzích, je při exportu podroben přísné
kvalitní kontrole, takže časem získal
světového ocenění a uznání.
Považuji za svoji povinnost, abych při této
příležitosti poděkoval za účinný
zásah Exportnímu ústavu československému,
který přímým stykem s estonskými
vývozci lnu snaží se usnadniti československým
importérům lnu navázání nových
obchodních spojení za výhodných podmínek,
plné jistoty, zabezpečené kvality a přímého
styku bez dříve zmíněných zástupců.
Je nyní na československých dovozcích,
aby využili poskytované jim příležitosti
a umožnili tak zvětšení našich obchodních
styků s Estonskem.
Kromě lnu může míti Československo
zájem i o hořlavou břidlici, objevenou na
Narvě, o jejíž zužitkování
zápasí nyní Polsko, Švédsko,
Sověty a Německo. Význam břidlice
v těchto krajích je zvláště veliký
proto, že je to jediné místo, kde se nachází
zmíněná hořlavina při Baltickém
moři, a zejména pak proto, že plynový
derivát, získaný při rektifikaci břidlice,
je vzácnou pohonnou látkou pro letecké motory.
Pojem "Estonské Poruří" ujal se
proto plně v hospodářské literatuře.
Stálé zvětšování výroby
znamená značný prospěch pro Estonsko,
které možností tohoto vývozu mění
se ze země ryze agrární na agrárně-průmyslovou.
Produkce oleje v posledním roce činila již
přes 100 tisíc tun a důlní bohatství
při nynějším způsobu zpracování
odhaduje se na více než 200 milionů tun hrubého
oleje. K tomu přistupuji ještě vedlejší
produkty: dehet, asfalt, bitumen, takže je naprosto nepochybné,
že v "Estonském Poruří" je
řada polotovarů, které by mohly míti
i zvláštní význam pro čsl. národní
hospodářství, mohly by býti předmětem
dovozu do Československa a usnadniti tak naše obchodně-politické
styky.
To všechno jsem chtěl uvést jenom proto, abychom
při příležitosti schvalování
vládního návrhu zdůraznili význam
obchodních styků československo-estonských
a snažili se hledati nové cesty a prostředky
nejen k jich udržení, nýbrž také
k oživení.
Vládní návrh sám řeší
otázku doložky nejvyšších výhod
ve smlouvách dvoustranných v poměru k hospodářským
úmluvám vícestranným. Stát,
který vřazuje výjimku z doložky nejvyšších
výhod do svých dvoustranných úmluv,
postupuje v mezích doporučení mezinárodní
hospodářské konference v Ženevě,
jakož i ekonomického komitétu Společnosti
národů. Výjimka z doložky nejvyšších
výhod, schválená radou Společnosti
národů na schůzi v Madridě v r. 1924,
byla vložena do dvoustranných smluv četných
států. I Československo ji má v platných
obchodních smlouvách s Bulharskem, Hospodářskou
Unií belgo-lucemburskou, Rumunskem, Albanií, Maďarskem,
Uruguayí a Řeckem. Projednávaným vlád.
návrhem úmluvy mezi republikou Československou
a republikou Estonskou má pak býti pojata tato výjimka
též do obchodní smlouvy československo-estonské.
Výbor živn.-obchodní ve schůzi dne 15.
listopadu t. r. se usnesl připojiti se již k dřívějšímu
usnesení výboru zahraničního a doporučiti
posl. sněmovně toto schvalovací usnesení:
Národní shromáždění republiky
Československé souhlasí s dodatkovou dohodou
k obchodní smlouvě mezi republikou Československou
a republikou Estonskou ze dne 20. června 1927, č.
115/1928 Sb. z. a n., podepsanou v Tallinnu dne 5. dubna 1937
a uvedenou v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 9. července 1937, č.
179 Sb. z. a n. (Souhlas.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Zpravodaji při odst. 2 pořadu jsou: za výbor
zahraniční p. posl. Stunda, za výbor
živn.-obchodní p. posl. Netolický.
Dávám slovo prvému zpravodaji za výbor
zahraniční, p. posl. Stundovi.
Zpravodaj posl. Stunda: Slávna poslanecká
snemovňa!
V Jugoslávii dozrely i tohoto roku slivky skoršie
a z tohoto dôvodu sa juhoslovanské vyslanectvo v
Prahe v zastúpení vlády kráľovstva
Jugoslávie obrátilo na ministerstvo zahraničných
vecí nôtou, ktorou požiadalo, aby bola pre dovoz
slivák z Jugoslávie povolená i tohto roku
aplikácia smluvnej colnej sadzby 15 Kč za 100 kg
z pol. 37 a/6 betta alfa alfa na slivky v bednách a košoch,
o hrubej váhe najvýše 20 kg a to už od
20. júla miesto od 15. augusta.
Podľa ustanovenia prílohy A dodatkovej úmluvy
zo dňa 30. marca 1931 k československo-juhoslovanskej
obchodnej a plavebnej smluve zo dňa 14. novembra 1928 vyclievané
sú slivky čerstvé, dovážané
z Jugoslávie v bednách a v košoch o hrubej
váhe najvyššie do 20 kg smluvnou sadzbou 15 Kč
za 100 kg, počinajúc 15. augustom.
Vláda republiky Československej svolila podobne
jako v rokoch 1934 a 1935, aby i v r. 1936 bola v záujme
priaznivého vývoja nášho obchodu s Jugosláviou
aplikovaná smluvná colná sadzba s ohľadom
na skoršie uzretie slivák v Jugoslávii až
od 1. augusta, čo sa stalo vládnou vyhláškou
zo dňa 24. júla 1936, č. 234 Sb. z. a n.,
schválenou usnesením posl. snemovne dňa 17.
decembra 1936 a senátu Národného shromaždenia
dňa 25. februára 1937.
Táto žiadosť jugoslávskej vlády
je v súlade s československými záujmami.
Žiadané rozšírenie aplikácie shora
uvedenej colnej sadzby platí zase len na tento rok.
Texty nôt boly predložené v pôvodnom znení.
Zahraničný výbor vo svojom zasadnutí
zo dňa 11. novembra 1937 sa usniesol doporučiť
posl. snemovne túto dodatkovú dohodu k ústavnému
schváleniu pripojeným schvaľovacím usnesením:
Národní shromáždění republiky
Československé souhlasí s dodatkovou dohodou
k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou
a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března
1931 k československo-jihoslovanské obchodní
a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou
výměnou not ze dne 9. července 1937 a uvedenou
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 9. července 1937, č. 189 Sb. z. a n. (Souhlas.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor
živn.-obchodní, p. posl. Netolickému.
Zpravodaj posl. Netolický: Vážená
sněmovno!
Vládní vyhláškou ze dne 9. července
1937, č. 199 Sb. z. a n., vyhověla vláda
republiky Československé žádosti vlády
království Jugoslavie a svolila, aby i letos stejně
jako v letech 1934, 1935 a 1936 byla povolena výhoda aplikace
smluvní celní sazby 15 Kč za 100 kg z
položky 37 a/6 betta alfa alfa na švestky v bednách
a koších o hrubé váze nejvýše
20 kg a to již od 20. července místo od 15.
s na. Stalo se tak se zvláštním zřetelem
k letošnímu opětnému časnějšímu
dozrání švestek v Jugoslavii a se stanoviska
bratrského poměru československo-jugoslavského
k utvrzení a v zájmu nejlepšího a zdárného
vývoje vzájemného obchodu. Je ku prospěchu
nejen jugoslávských producentů, aby artikl,
o který v dodatkové dohodě jde, byl včas
odbaven, nýbrž vyhovuje se tím i našim
dovozcům, aby mohli krýti v době největší
poptávky náš trh. Toto opatření
platí ovšem opět jen na tento rok.
Živn.-obchodní výbor doporučuje posl.
sněmovně, aby schválila vládní
návrh, jímž se předkládá
Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu dodatková dohoda mezi republikou Československou
a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března
1931 k československo-jihoslovanské obchodní
a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928 sjednaná
výměnou not ze dne 9. července 1937 a uvedená
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 9. července 1937, č. 189 Sb. z. a n. (Souhlas).
Místopředseda Košek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen.
Vykonáme tedy oddělené hlasování
o každé ze společně projednávaných
předloh, a budeme hlasovati nejprve o odstavci 1 pořadu.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se souhlasí s dodatkovou dohodou k obchodní
smlouvě mezi republikou Československou a republikou
Estonskou ze dne 20. června 1927, č. 115/1928 Sb.
z. a n., podepsanou v Tallinnu dne 5. dubna 1937 a uvedenou v
prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 9. července 1937, č. 179 Sb. z. a n. (tisk
1118).
Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl.
Beneš, zpravodajem výboru živn. obchodního
p. posl. Rechcígl.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec, a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy
výborové ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54 odst. 1 jedn.
řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení
bylo čtení druhé provedeno v téže
schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení schvalovacího
usnesení, jímž se souhlasí s dodatkovou
dohodou k obchodní smlouvě mezi republikou Československou
a republikou Estonskou ze dne 20. června 1927, č.
115/1928 Sb. z. a n., podepsanou v Tallinnu dne 5. dubna 1937
a uvedenou v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 9. července 1937, č.
179 Sb. z. a n. (tisk 1118.)
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Beneš: Nikoli.
Zpravodaj posl. Rechcígl: Není změn.
Místopředseda Košek (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí se
schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve
čtení druhém.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Vykonáme nyní hlasování o 2. odstavci
pořadu.
Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se souhlasí s dodatkovou dohodou k dodatkové
úmluvě mezi republikou Československou a
královstvím Jugoslavií ze dne 30. března
1931 k československo-jihoslovanské obchodní
a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou
výměnou not ze dne 9. července 1937 a uvedenou
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 9. července 1937, č. 189 Sb. z. a n. (tisk
1119).
Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl.
Stunda, zpravodajem výboru živn.-obchodního
p. posl. Netolický.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec, a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení
bylo čtení druhé provedeno v téže
schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 2. Druhé čtení schvalovacího
usnesení, kterým se souhlasí s dodatkovou
dohodou k dodatkové úmluvě mezi republikou
Československou a královstvím Jugoslavií
ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské
obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu
1928, sjednanou výměnou not ze dne 9. července
1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 9. července 1937, č.
189 Sb. z. a n. (tisk 1119).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Stunda: Nie sú.
Zpravodaj posl. Netolický: Není jich.
Místopředseda Košek (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí se
schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přerušuji další projednávání
pořadu.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi:
na dnešní den posl. Hirte, dr Jilly,
Jobst, inž. Karmasin, dr Kellner.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Szentiványi.
Rozdaný tisk mezi schůzí: Interpelace
tisk 1135 (I až XII).
Místopředseda Košek sdělil, že
se předsednictvo usneslo, aby se příští
schůze konala v úterý dne 30. listopadu 1937
o půl 11. hod. dopol. s
Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 1100) státního rozpočtu
republiky Československé a finančního
zákona na rok 1938 (tisk 1140) a rozprava o prohlášení
ministra financí učiněném ve 114.
schůzi posl. sněmovny dne 9. listopadu 1937.