Sobota 27. listopadu 1937

Místopředseda Košek (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, p. posl. Rechcíglovi.

Zpravodaj posl. Rechcígl: Slavná sněmovno!

Výbor živn.-obchodní jednal ve schůzi konané dne 15. listopadu t. r. o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a republikou Estonskou ze dne 20. června 1927, č. 115/1928 Sb. z. a n., podepsaná v Tallinnu dne 5. dubna 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 179 Sb. z. a n., při čemž posoudil i rozsah dnešních obchodních styků československo-estonských.

Podle statistických dat byl náš vývoz do Estonska největší v r. 1928, kdy dosáhl výše 44 mil. Kč. Od tohoto roku postupně klesal v r. 1929 na 1 5,730.000 Kč - až do r. 1933, kdy dosáhl své nejnižší hranice 2,295.000 Kč. Od r. 1934 vidíme stabilisování vývozu na částce přesahující 5 mil. Kč, r. 1936 přesně 5,495.000 Kč, kdežto v r. 1937 náš vývoz do Estonska prudce stoupl a dosáhl za 10 měsíců tohoto roku 45,499.000 Kč. Dovoz z Estonska byl nejnižší v r. 1929, kdy činil 2,678.000 Kč, a po mírném kolísání se stabilisoval a dosahuje asi 5 mil. Kč, za 10 měsíců tohoto roku 4,224.000 Kč.

Z těchto několika čísel je zřejmo, že v době konjunktury činil náš vývoz několikanásobně více než dovoz a že naše obchodní, stejně tak jako platební bilance s Estonskem byla vysoce aktivní. V dobách krise až včetně do roku 1936 došlo pak k vyrovnání vývozu dovozem, kdežto letošního roku je opět náš vývoz již jedenáctkrát vyšší nežli dovoz. Posuzujeme-li vývoj našich obchodních styků s Estonskem s hlediska posledních měsíců, mohli bychom býti spokojeni. Musíme se však ptáti, zda je naděje, aby rozsah vývozu byl udržen v nynější výši, případně zvětšen, a jaké možnosti naše národní hospodářství v tomto směru má, aby mohlo zvýšený obchod s Estonskem zajistiti.

Estonsko je výrazně zemědělským státem, který překonal hospodářskou krisi poměrně hladce a možno říci bez vážných následků. Cestu z krise usnadnilo si Estonsko zavedením řízeného hospodářství a státním intervencionismem, čímž bylo dosaženo zejména ve výrobě zemědělské nejen soběstačnosti, nýbrž byl umožněn i vývoz. V době krise při nedostatku devis sáhlo Estonsko k mezinárodní výměně zboží a heslu: nakupuj tam, kam prodáváš! To bylo příčinou, že náš export ztratil estonský trh, který ve zvýšené míře byl ovládnut Německem, a to i na úkor největšího obchodního přítele Estonska, Anglie. Dnes se Německo s Anglií dělí o největší část estonského obchodu.

Uvážíme-li, že naše spojení s Estonskem děje se ponejvíce průvozem zboží přes Německo, které má stejné výrobky jako my, posuzujeme-li při tom historické momenty a kulturní orientaci Estonska k severským státům, pak je zřejmo, že je potřebí zvláštní péče, abychom si zajistili možnosti estonského trhu. Jestliže se po několika letech letos podařilo vzhledem k mimořádným poměrům opět zněkolikanásobiti náš vývoz do Estonska, musíme dbáti pečlivě toho, abychom zvýšený vývoz mohli také udržeti.

Považuji především za nutné, aby naši vývozci věnovali Estonsku zvýšenou pozornost a systematicky si zpracovávali estonský trh, při čemž je zejména potřebí zdůrazniti nutnost přímých styků a přímého obchodního spojení. Náš dovoz z Estonska ve většině případů se neděje přímo. Náš průmysl kupuje prostřednictvím německých a anglických zástupců, čímž je přímo poškozován průmysl exportující do Estonska. Náš obchod s Estonskem je tak zkreslován v neprospěch našich zájmů. Kromě toho zbytečným dražším nákupem přes třetího činitele se zhoršuje kalkulace tuzemských firem a ztěžuje se tak pronikání československého zboží do ciziny. V obchodních stycích s Estonskem jsme na třináctém místě. Kdyby naši dovozci kupovali přímo v Estonsku, není pochyby, že by se naše umístění podstatně zlepšilo. Změniti dnešní situaci v tomto směru je úplně v rukou našich dovozců, a je ve vlastním zájmu národního hospodářství československého, aby bylo dosaženo nápravy.

Máme-li udržeti svůj vývoz, musíme pečovati o možnost dovozu. I zde je možno, aby Československo vyšlo Estonsku vstříc. V úvahu pro dovoz přichází především estonský len. Estonský len je produkován ve všech žádaných a známých druzích, je při exportu podroben přísné kvalitní kontrole, takže časem získal světového ocenění a uznání.

Považuji za svoji povinnost, abych při této příležitosti poděkoval za účinný zásah Exportnímu ústavu československému, který přímým stykem s estonskými vývozci lnu snaží se usnadniti československým importérům lnu navázání nových obchodních spojení za výhodných podmínek, plné jistoty, zabezpečené kvality a přímého styku bez dříve zmíněných zástupců. Je nyní na československých dovozcích, aby využili poskytované jim příležitosti a umožnili tak zvětšení našich obchodních styků s Estonskem.

Kromě lnu může míti Československo zájem i o hořlavou břidlici, objevenou na Narvě, o jejíž zužitkování zápasí nyní Polsko, Švédsko, Sověty a Německo. Význam břidlice v těchto krajích je zvláště veliký proto, že je to jediné místo, kde se nachází zmíněná hořlavina při Baltickém moři, a zejména pak proto, že plynový derivát, získaný při rektifikaci břidlice, je vzácnou pohonnou látkou pro letecké motory. Pojem "Estonské Poruří" ujal se proto plně v hospodářské literatuře. Stálé zvětšování výroby znamená značný prospěch pro Estonsko, které možností tohoto vývozu mění se ze země ryze agrární na agrárně-průmyslovou.

Produkce oleje v posledním roce činila již přes 100 tisíc tun a důlní bohatství při nynějším způsobu zpracování odhaduje se na více než 200 milionů tun hrubého oleje. K tomu přistupuji ještě vedlejší produkty: dehet, asfalt, bitumen, takže je naprosto nepochybné, že v "Estonském Poruří" je řada polotovarů, které by mohly míti i zvláštní význam pro čsl. národní hospodářství, mohly by býti předmětem dovozu do Československa a usnadniti tak naše obchodně-politické styky.

To všechno jsem chtěl uvést jenom proto, abychom při příležitosti schvalování vládního návrhu zdůraznili význam obchodních styků československo-estonských a snažili se hledati nové cesty a prostředky nejen k jich udržení, nýbrž také k oživení.

Vládní návrh sám řeší otázku doložky nejvyšších výhod ve smlouvách dvoustranných v poměru k hospodářským úmluvám vícestranným. Stát, který vřazuje výjimku z doložky nejvyšších výhod do svých dvoustranných úmluv, postupuje v mezích doporučení mezinárodní hospodářské konference v Ženevě, jakož i ekonomického komitétu Společnosti národů. Výjimka z doložky nejvyšších výhod, schválená radou Společnosti národů na schůzi v Madridě v r. 1924, byla vložena do dvoustranných smluv četných států. I Československo ji má v platných obchodních smlouvách s Bulharskem, Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, Rumunskem, Albanií, Maďarskem, Uruguayí a Řeckem. Projednávaným vlád. návrhem úmluvy mezi republikou Československou a republikou Estonskou má pak býti pojata tato výjimka též do obchodní smlouvy československo-estonské.

Výbor živn.-obchodní ve schůzi dne 15. listopadu t. r. se usnesl připojiti se již k dřívějšímu usnesení výboru zahraničního a doporučiti posl. sněmovně toto schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou dohodou k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a republikou Estonskou ze dne 20. června 1927, č. 115/1928 Sb. z. a n., podepsanou v Tallinnu dne 5. dubna 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 179 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Místopředseda Košek (zvoní): Zpravodaji při odst. 2 pořadu jsou: za výbor zahraniční p. posl. Stunda, za výbor živn.-obchodní p. posl. Netolický.

Dávám slovo prvému zpravodaji za výbor zahraniční, p. posl. Stundovi.

Zpravodaj posl. Stunda: Slávna poslanecká snemovňa!

V Jugoslávii dozrely i tohoto roku slivky skoršie a z tohoto dôvodu sa juhoslovanské vyslanectvo v Prahe v zastúpení vlády kráľovstva Jugoslávie obrátilo na ministerstvo zahraničných vecí nôtou, ktorou požiadalo, aby bola pre dovoz slivák z Jugoslávie povolená i tohto roku aplikácia smluvnej colnej sadzby 15 Kč za 100 kg z pol. 37 a/6 betta alfa alfa na slivky v bednách a košoch, o hrubej váhe najvýše 20 kg a to už od 20. júla miesto od 15. augusta.

Podľa ustanovenia prílohy A dodatkovej úmluvy zo dňa 30. marca 1931 k československo-juhoslovanskej obchodnej a plavebnej smluve zo dňa 14. novembra 1928 vyclievané sú slivky čerstvé, dovážané z Jugoslávie v bednách a v košoch o hrubej váhe najvyššie do 20 kg smluvnou sadzbou 15 Kč za 100 kg, počinajúc 15. augustom.

Vláda republiky Československej svolila podobne jako v rokoch 1934 a 1935, aby i v r. 1936 bola v záujme priaznivého vývoja nášho obchodu s Jugosláviou aplikovaná smluvná colná sadzba s ohľadom na skoršie uzretie slivák v Jugoslávii až od 1. augusta, čo sa stalo vládnou vyhláškou zo dňa 24. júla 1936, č. 234 Sb. z. a n., schválenou usnesením posl. snemovne dňa 17. decembra 1936 a senátu Národného shromaždenia dňa 25. februára 1937.

Táto žiadosť jugoslávskej vlády je v súlade s československými záujmami. Žiadané rozšírenie aplikácie shora uvedenej colnej sadzby platí zase len na tento rok.

Texty nôt boly predložené v pôvodnom znení.

Zahraničný výbor vo svojom zasadnutí zo dňa 11. novembra 1937 sa usniesol doporučiť posl. snemovne túto dodatkovú dohodu k ústavnému schváleniu pripojeným schvaľovacím usnesením:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou dohodou k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou výměnou not ze dne 9. července 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 189 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Místopředseda Košek (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno!

Vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 199 Sb. z. a n., vyhověla vláda republiky Československé žádosti vlády království Jugoslavie a svolila, aby i letos stejně jako v letech 1934, 1935 a 1936 byla povolena výhoda aplikace smluvní celní sazby 15 Kč za 100 kg z položky 37 a/6 betta alfa alfa na švestky v bednách a koších o hrubé váze nejvýše 20 kg a to již od 20. července místo od 15. s na. Stalo se tak se zvláštním zřetelem k letošnímu opětnému časnějšímu dozrání švestek v Jugoslavii a se stanoviska bratrského poměru československo-jugoslavského k utvrzení a v zájmu nejlepšího a zdárného vývoje vzájemného obchodu. Je ku prospěchu nejen jugoslávských producentů, aby artikl, o který v dodatkové dohodě jde, byl včas odbaven, nýbrž vyhovuje se tím i našim dovozcům, aby mohli krýti v době největší poptávky náš trh. Toto opatření platí ovšem opět jen na tento rok.

Živn.-obchodní výbor doporučuje posl. sněmovně, aby schválila vládní návrh, jímž se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928 sjednaná výměnou not ze dne 9. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 189 Sb. z. a n. (Souhlas).

Místopředseda Košek (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Vykonáme tedy oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných předloh, a budeme hlasovati nejprve o odstavci 1 pořadu.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se souhlasí s dodatkovou dohodou k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a republikou Estonskou ze dne 20. června 1927, č. 115/1928 Sb. z. a n., podepsanou v Tallinnu dne 5. dubna 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 179 Sb. z. a n. (tisk 1118).

Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl. Beneš, zpravodajem výboru živn. obchodního p. posl. Rechcígl.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec, a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54 odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, jímž se souhlasí s dodatkovou dohodou k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a republikou Estonskou ze dne 20. června 1927, č. 115/1928 Sb. z. a n., podepsanou v Tallinnu dne 5. dubna 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 179 Sb. z. a n. (tisk 1118.)

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Beneš: Nikoli.

Zpravodaj posl. Rechcígl: Není změn.

Místopředseda Košek (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní hlasování o 2. odstavci pořadu.

Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se souhlasí s dodatkovou dohodou k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou výměnou not ze dne 9. července 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 189 Sb. z. a n. (tisk 1119).

Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl. Stunda, zpravodajem výboru živn.-obchodního p. posl. Netolický.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec, a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s dodatkovou dohodou k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou výměnou not ze dne 9. července 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 189 Sb. z. a n. (tisk 1119).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Stunda: Nie sú.

Zpravodaj posl. Netolický: Není jich.

Místopředseda Košek (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi: na dnešní den posl. Hirte, dr Jilly, Jobst, inž. Karmasin, dr Kellner.

Omluva.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Szentiványi.

Rozdaný tisk mezi schůzí: Interpelace tisk 1135 (I až XII).

Místopředseda Košek sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 30. listopadu 1937 o půl 11. hod. dopol. s

pořadem:

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1100) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na rok 1938 (tisk 1140) a rozprava o prohlášení ministra financí učiněném ve 114. schůzi posl. sněmovny dne 9. listopadu 1937.

Schůze skončena v 10 hod. 57 min. dopol.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP