Předseda Malypetr.
Místopředsedové: Langr, dr Markovič,
Košek, Sivák, Mlčoch,
Taub.
Zapisovatelé: Bergmann, Vičánek.
244 poslanců podle presenční listiny.
Členové vlády: předseda vlády
dr Hodža; ministři dr Czech, dr Černý,
dr Dérer, Najman, inž. Nečas,
dr Spina, dr Šrámek, Zajiček.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 112. schůzi
poslanecké sněmovny, prvou schůzi šestého
zasedání čtvrtého volebního
období.
Sněmovna jest způsobilá jednati.
Sděluji, že podle přípisů vlády
ze dne 20. října 1937, č. j. 8738 a 8739/1096/S-37
m. r., president republiky rozhodnutím ze dne 20. října
1937 prohlásil zasedání obou sněmoven
Národního shromáždění
dnem 20. října 1937 za ukončené a
rozhodnutím z téhož dne svolal obě sněmovny
Národního shromáždění
k zasedání do Prahy na den 29. října
1937.
První schůzi podzimního zasedání
zahajuji vzpomínkou (Poslanci povstávají.)
na člena sněmovny, posl. Martina Rázuse,
který dne 8. srpna t. r. v Brezne nad Hronom dokončil
svoji životní pout.
Martin Rázus narodil se dne 18. října
1888 v Lipt. Sv. Mikuláši. Po studiích na střední
škole odešel na theologická studia, jež
dokončil na universitě v Edinburku. Ve svém
církevním povolání - jako evangelický
farář, - působil nejprve ve svém rodném
kraji v Pribyline, pak v Moravském Lieskovém a konečně
v Brezne nad Hronom.
Již jako student náležel básnické
družině Ivana Kraska, sdružené při
časopise "Prúdy". Jeho literární
dílo obsáhlo 19 vynikajících prací
ve 27 svazcích. Jsou to nejen knihy básní,
nýbrž i prósy a 2 dramata. Své umění
postavil plně do služeb národa. Základní
své osobní vlastnosti: přímost, neohroženost
a stálou pohotovost přenáší do
své tvorby, která je od začátku až
do konce citlivým záznamem o všem, co naplňovalo
básníkovu duši. Od úpěnlivého
výkřiku nad bídou Slovenska v letech 1914
až 1918, přes básnické přivítání
zrodivší se svobody, až do románu denního
života popřevratové slovenské dědiny,
reagoval básník Martin Rázus realisticky
na všechny časové zjevy našeho veřejného
života. Tak prvé jeho verše v době světové
války jsou zároveň počátkem
jeho intensivní politické činnosti, které
se aktivně věnoval teprve v posledním desítiletí
svého života.
Martin Rázus byl předsedou slovenské
národní strany a pilným přispivatelem
do "Národných novin". Poslancem byl zvolen
r. 1929 a r. 1935. Od r. 1929 do konce roku 1932 byl členem
klubu poslanců čsl. strany nár.-demokratické,
od května do prosince r. 1935 členem klubu poslanců
Hlinkovy slovenské strany ľudové. Od
r. 1932 do května 1935 a od prosince téhož
roku až do své smrti zůstal mimo kluby. Pamatujeme
se dobře, jak pilně sledoval sněmovní
jednání a jak jeho hlas byl vždy pozorně
vyslechnut. Martin Rázus bojoval i s parlamentní
tribuny za duchovní jednotu národa a hledal cesty
k vzájemnému porozumění. Dne 30. listopadu
bude tomu rok, kdy naposled promluvil s naší parlamentní
tribuny. Pak odešel do ústraní, aby v tichu
hledal návrat svého zdraví. Zákeřná
choroba odvolala ho však v letech širokého rozletu
a mnohostranné činnosti jeho ducha do nenávratna.
Martinu Rázusovi zachováme všichni vděčnou
paměť. (Poslanci usedají.)
Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne
31. srpna 1937, č. 56.016/1937-9, že na místo
zemřelého posl. Rázuse povolalo podle
§u 56 řádu volení do poslanecké
sněmovny náhradníka Rudolfa Schwarze,
správce státní ľudové školy
v Pohorelé, a že mu vydalo ověřující
list poslanecký.
Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní
schůze.
Poněvadž před tím podle §u 6 jedn.
řádu v kanceláři sněmovní
podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke
slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6
jedn. řádu tím způsobem, že přečtena
bude ústavou předepsaná formule slibovací,
pan poslanec Rudolf Schwarz ke mně přistoupí
a vykoná slib podáním ruky a slovem "sľubujem".
Žádám o přečtení slibovací
formule a p. posl. R. Schwarze žádám,
aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci
povstávají.)
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
"Sľubujem, že budem verný republike
Československej a že budem zachovávať
zákony a mandát svoj zastávať podľa
svojho najlepšieho vedomia a svedomia."
Posl. R. Schwarz (podávaje předsedovi
ruku): Sľubujem. (Poslanci usedají.)
Předseda vlády sdělil přípisem
ze dne 21. července 1937, č. j. 6313/909 S m. r.,
že pan president republiky přijal demisi vlády
a jmenoval rozhodnutím ze dne 21. července 1937
dr Hodžu předsedou vlády a pány:
mimořádného vyslance a zplnomocněného
ministra dr Kamila Kroftu ministrem zahraničních
věcí, posl. dr Josefa Černého ministrem
vnitra, posl. dr Emila Frankeho ministrem školství
a nár. osvěty, posl. dr Ivana Dérera ministrem
spravedlnosti, posl. Josefa V. Najmana ministrem průmyslu,
obchodu a živností, posl. Rudolfa Bechyně
ministrem železnic, posl. inž. Jana Dostálka
ministrem veř. prací, posl. dr Josefa Zadinu
ministrem zemědělství, posl. Františka
Machníka ministrem nár. obrany, posl. inž.
Jaromíra Nečase ministrem soc. péče,
posl. dr Ludvíka Czecha ministrem veř. zdravotnictví
a tělesné výchovy, posl. Aloise Tučného
ministrem pošt a telegrafů, posl. dr Jana Šrámka
ministrem pro sjednocení zákonů a organisace
správy, posl. dr Františka Spinu a posl. Erwina
Zajička ministry. Ministra dr Emila Frankeho
pověřil prozatímním řízením
ministerstva financí.
Přípisem ze dne 23. července 1937, č.
j. 6334/1075/S/37 m. r., že vláda republiky Československé
zvolila ve schůzi, konané dne 21. července
1937, podle ustanovení § 71 ústavní
listiny náměstkem předsedy vlády ministra
železnic R. Bechyně.
Přípisem ze dne 2. srpna 1937, č. j. 6600/1076/S
37 m. r., že při podpisování zákonů
a nařízení podle ustanovení §
1 zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 294 Sb.
z. a n., jakož i v případě nepřítomnosti
v min. radě, při vedení resortní agendy
atd. zastupuje pana ministra dr Kroftu pan předseda vlády
dr Hodža, ministra dr Černého pan ministr
dr Zadina, ministra dr Frankeho jako ministra školství
a nár. osvěty i jako ministra pověřeného
prozatímním řízením ministerstva
financí pan ministr Tučný, pana ministra
dr Dérera pan ministr dr Czech, pana ministra Najmana
pan ministr Machník, pana ministra Bechyně
pan ministr inž. Nečas, pana ministra inž.
Dostálka pan ministr dr Šrámek, pana
ministra dr Zadinu pan ministr dr Černý,
pana ministra Machníka pan ministr Najman, pana
ministra inž. Nečase pan ministr dr Dérer,
pana ministra dr Czecha pan ministr dr Dérer, pana
ministra Tučného pan ministr dr Franke, pana
ministra dr Šrámka pan ministr inž. Dostálek.
Pokud jde o zastupování pp. ministrů dr Spiny
a Zajička, bude učiněna potřebná
dohoda případ od případu.
Předseda vlády sdělil dále přípisem
ze dne 4. října 1937, č. j. 8164/909/37 S
m. r., že pan president republiky vyhověl rozhodnutím
ze dne 2. října t. r. žádosti ministra
školství a nár. osvěty dr Frankeho
za zproštění zatímního řízení
ministerstva financí a jmenoval rozhodnutím z téhož
dne odborového přednostu ministerstva financí
dr Josefa Kalfuse ministrem a pověřil řízením
ministerstva financí.
Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá
se usnášeti, a k jeho návrhu udělila
sněmovna hlasováním žádanou dovolenou
posl. dr Tiso na dobu od 1. září do
30. listopadu t. r. pro cestu do zahraničí.
Dovolené podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu
dal předseda: na dnešní den posl. dr Jos. Dolanskému,
Drobnému, Haščíkovi, Kundtovi, Kunzovi,
inž. Richtrovi, Schützovi; na týden posl.
R. Böhmovi.
Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu
uznal předseda dodatečné omluvy posl. Slušného
na dobu od 22. do 26. června t. r., posl. Dembovského,
Kejmara, dr inž. Lokschi, Ostrého,
Szentiványiho na den 20. září
t. r.
Do výboru zahraničního vyslal klub
poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei"
posl. de Witte za posl. Zischku.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei"
posl. Zischku za posl. Tauba.
Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců
"Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Katze za
posl. Köglera.
Do výboru ústavně-právního
vyslal: klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche
Partei" posl. dr Zippeliuse za posl. Knorreho; klub
poslanců národní obce fašistické
posl. dr Dominika za posl. Iváka; klub poslanců
"Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr Luschku
za posl. dr Mayr-Hartinga.
Do výboru zásobovacího vyslal klub
poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. Mrskošovou za posl. dr inž. Tumlířovou.
Volební soud oznámil přípisem ze dne
25. června 1937, č. 69/37, že v plenární
schůzi téhož dne se usnesl ověřiti
volby těchto členů posl. sněmovny:
dr Ivana Pješčaka, z kandidátní
listiny čís. 7 jako nástupce zemřelého
posl. Onderča;
inž. Stanislava Králíčka, z kandidátní
listiny čís. 12, nastoupivšího na místo
resignovavšího posl. Budiga;
dr Vlastimila Klímu, z kandidátní
listiny čís. 16, nastoupivšího na místo
zemřelého posl. dr Kramáře.
Při úmrtí presidenta Osvoboditele dr T. G.
Masaryka kondolovali předsednictvu sněmovny
mezi jinými: předseda Národní Skupštiny
království Jugoslavie Štěpán
Ćirić, předseda poslanecké sněmovny
rumunské N. N. Saveanu, předseda poslanecké
sněmovny francouzské Edvard Herriot, předseda
poslanecké sněmovny španělské
Martinez Barrio, předseda poslanecké sněmovny
chilské Amunategui.
Předseda vlády sdělil, že vláda
předložila senátu NSRČ k projednání
a schválení Národním shromážděním:
přípisem ze dne 5. října 1937, č.
j. 24.297/37 m. r., návrh zákona o přísežných
tlumočnících,
přípisem ze dne 23. října 1937, č.
j. 25.794/37 m. r., návrh zákona o převzetí
akcií Československé akciové plavební
společnosti Dunajské v Bratislavě státem
od zúčastněných bank.
Předseda senátu NSRČ sdělil, že
senát projednal a přijal:
v 82. a 83. schůzi dne 22. a 23. června 1937
osnovu zákona, kterým se provádějí
Mezinárodní opiová úmluva ze dne 23.
ledna 1912, vyhlášená pod č. 159/1922
Sb. z. a n., Mezinárodní opiová úmluva
ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod
č. 147/1927 Sb. z. a n., a Úmluva o omezení
výroby a úpravě distribuce omamných
látek ze dne 13. července 1931, vyhlášená
pod č. 173/1933 Sb. z. a n. (opiový zákon)
(k tisku 479-IV sen. 1937) (přípis ze dne 23. června
1937);
v 85. schůzi dne 26. června 1937 osnovy:
zákona o prozatímní úpravě
právního postavení guvernéra Podkarpatské
Rusi a o souvislých opatřeních organisačních
(tisk 508-IV sen. 1937),
zákona, kterým se stanoví srážky
z platů členů Národního shromáždění
(tisk 525-IV sen. 1937),
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon ze dne 18. března 1921, č. 115 Sb.
z. a n., o náhradě předsedům, místopředsedům
a členům obou sněmoven Národního
shromáždění RČS (tisk
526-IV sen. 1937) (přípisy ze dne 26. června
1937), a to ve znění usneseném posl. sněmovnou;
v 86. schůzi dne 30. června 1937 osnovy:
zákona o úpravě tax za připuštění
ke státním zkouškám lesnickým
a mysliveckým (k tisku 509-IV sen. 1937),
zákona, jímž se mění a doplňují
některá ustanovení veřejno-notářských
řádů (k tisku 493-IV sen. 1937)
a ve znění usneseném posl. sněmovnou
osnovu zákona o zabezpečení cestovního
ruchu do Československé republiky v r. 1937 (tisk
490-IV sen. 1937) (přípisy ze dne 30. června
1937);
v 87. schůzi dne 1. července 1937 osnovy:
zákona o úsporných opatřeních
personálních (tisk 531-IV sen. 1937),
zákona o změně a doplnění některých
právních ustanovení o poplatcích a
jiných dávkách (tisk 532-IV sen. 1937),
zákona o branné výchově (tisk 530-IV
sen. 1937) (přípisy ze dne 1. července 1937),
a to ve znění usneseném posl. sněmovnou.
Předseda senátu NSRČ sdělil dále:
přípisem ze dne 26. června 1937 (k tisku
1-IV sen. 1935), že senát usnesl se v 85. schůzi
dne 26. června 1937 učiniti posl. sněmovně
návrh, aby lhůta daná §em 43 úst.
listiny k projednání usnesení posl. sněmovny
o vládním návrhu zákona (tisk 1865-II)
o četnickém kázeňském a kárném
právu, odnětí četnické hodnosti,
přeložení do výslužby v řízení
správním a o umisťování superarbitrovaných
četnických gážistů mimo služební
třídy (tisk 2189-II) byla prodloužena o dalších
pět měsíců;
přípisem ze dne 30. června 1937, že
senát usnesl se v 86. schůzi dne 30. června
1937 na tom, aby o dalších pět měsíců
prodloužena byla lhůta k projednání
usnesení senátu o vládních návrzích:
1. zákona, kterým se mění §§
82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona
pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk
2245-I sen.), 2. zákona o veřejné stráži
zemědělské (tisk 699-II sen.), 3. zákona
o ochraně polního majetku (tisk 702-II sen.) a 4.
zákona o otváracej a zatváracej hodine obchodných
miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III
sen.);
přípisem ze dne 1. července 1937, že
senát v 87. schůzi dne 1. července 1937 schválil
návrhy výboru rozpočtového a národohospodářského
o návrzích na poskytnutí státní
pomoci a podpory poškozeným živelními
pohromami (tisky 321, 357, 435, 453, 462, 463 a 464) (k tisku
514-IV sen. 1937).
rozpočtovému vládní nařízení:
ze dne 11. června 1937, čís. 99 Sb. z. a
n., jímž se doplňují a mění
některá ustanovení zákona ze dne 14.
března 1934, čís. 49 Sb. z. a n.,
o zřízení Československého
reeskontního a lombardního ústavu, změněného
a doplněného nařízeními ze
dne 13. července 1934, č. 167 Sb. z. a n., a ze
dne 22. února 1935, č. 36 Sb. z. a n. (přípis
předsedy vlády č. j. 16.434/37 m. r. z 22.
června 1937),
ze dne 18. června 1937, č. 124 Sb. z. a n., kterým
se mění a doplňuje zákon ze dne 12.
dubna 1935, č. 77 Sb. z. a n., o dopravě motorovými
vozidly a jich zdanění (přípis předsedy
vlády č. j. 17.945/37 m. r. z 2. července
1937),
ze dne 24. června 1937, č. 139 Sb. z. a n., o finančních
úlevách při sloučení peněžních
ústavů, prováděném pro zjednodušení
poměrů v peněžnictví, při
sloučení některých soukromých
pojišťoven a při některých převodech
stavů pojištění (přípis
předsedy vlády č. j. 18.032/37 m. r. z 3.
července 1937),
ze dne 30. června 1937, č. 160 Sb. z. a n., jímž
se mění zákon ze dne 9. října
1924, č. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje
Zvláštní fond pro zmírnění
ztrát povstalých z poválečných
poměrů, a jímž se prodlužuje doba
splatitelnosti fondových dluhopisů (přípis
předsedy vlády č. j. 18.068/37 m. r. ze 7.
července 1937),
ze dne 30. června 1937, č. 161 Sb. z. a n., jímž
se mění zákon ze dne 10. října
1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje
Všeobecný fond peněžních ústavů
v republice Československé, a jímž se
prodlužuje doba splatitelnosti vydaných fondových
dluhopisů (přípis předsedy vlády
č. j. 18.069/37 m. r. ze 7. července 1937);