Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Taub, Langr, Košek, Sivák, Mlčoch.

Zapisovatelé: Jaša, Bergmann.

181 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Spina, Tučný, Zajiček.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 25 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Bečkovi, A. Nitschovi, dr Szüllömu; na dnešní a zítřejší den posl. Stivínovi, Topolimu, dr Porubszkému, Polívkovi, dr Markovičovi.

nemocí posl. dr Mičura, dr Luschka.

Lékařské vysvědčení předložili posl. dr Rosche, dr inž. Brdlík.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. Staška na den 13. května t. r.

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Hirteho za posl. Hollubeho.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 13. května 1937, č. 5397 a 5280, že senát se usnesl v 73. schůzi dne 12. května 1937 na tomto ternu pro jmenování člena (náhradníka) presidentem republiky do ústavního soudu:

1. dr Karel Baxa, advokát v Praze (dr Emanuel Slabý, advokát v Praze); 2. dr Miloslav Skácel, advokát v Uher. Hradišti (dr Josef Pliml, rada zem. úřadu v Praze); 3. dr Rudolf Ritter, soudní rada a přednosta okr. soudu v Mostě (dr Josef Dvořák, advokát v Praze).

Dále sdělil předseda senátu NSRČ přípisem ze dne 20. května 1937, k tisku 416-IV sen. 1937, že senát projednal v 74. a 75. schůzi dne 19. a 20. května 1937 a přijal osnovu zákona o platnosti sňatkov uzavretých v dobe od 28. októbra 1918 do 13. júla 1919 na území Slovenska alebo Podkarpatskej Rusi len pred duchovným správcom.

Dotazy:

posl. Neumeistra min. nár. obrany ve věci zařazení vojína do náhradní zálohy (č. D 334-IV);

posl. Tichého:

vládě ve věci postavení státního obytného domu v Odrách (č. D 337-IV),

min. nár. obrany ve věci personálních a národnostních poměrů na Studensko-Štramberské dráze (č. D 338-IV);

posl. Bezděka min. železnic o přeložení nádraží v Bystřici n. P. (č. D 339-IV);

posl. Hintermüllera min. školství a nár. osvěty o zastavení výplaty ředitelských přídavků zatímnímu odb. učiteli Janu Sedlákovi ve Skutči (č. D 340-IV);

posl. Řičáře min. spravedlnosti o neodůvodněném-odpírání práva chudých (č. D 341-IV);

posl. J. Sedláčka:

min. soc. péče o podezření z nesprávného postupu družstva Vlastní krov z Prostějova v Kostelci na Hané (č. D 342-IV),

min. železnic:

o potížích, které činí železniční práva při prodloužení soukromé koncese pro hromadnou dopravu osob na trati Laškov-Prostějov (č. D 343-IV),

o zadržování výplaty plné pense Josefě Zajacové z Chobyny u Jevíčka (č. D 344-IV);

posl. Axmanna min. soc. péče:

jak jednal pokladniční lékař dr Mostenský v Postřelmově v případě pojištěnky paní Marie Pohlové ze Sudkova č. 137 (č. D 335-IV),

jak jednala okresní nemocenská pojišťovna v Šumperku s pojištěncem Josefem Koschem z Kolštejna č. 56 (č. D 336-IV).

Odpovědi:

min. školství a nár. osvěty a financí na dotaz posl. Polívku č. D 307-IV;

min. nár. obrany na dotaz posl. Neumeistra č. D 200-IV.

počátkem schůze:

Návrhy tisky 908, 909 - přikázány výboru iniciativnímu.

Zpráva tisk 912.

Odpovědi tisky 889 (I až XXIV), 903 (I až XV).

Zápisy o 92. až 95. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 92. až 96. schůzi posl. sněmovny NSRČ.

Počátkem schůze rozdané usnesení senátu tisk 913 přikázal předseda výboru ústavně-právnímu a k jeho návrhu byla jmenovanému výboru k podání zprávy o tomto usnesení uložena lhůta do 2. června t. r. včetně.

Výborům kulturnímu a rozpočtovému byly k návrhu předsedovu k podání zprávy o vládním návrhu zákona tisk 898 uloženy lhůty rovněž do 2. června t. r. včetně.

přikázal předseda žádost kraj. soudu v Užhorodě ze dne 6. května 1937, č. Nt X 15/37, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 14. května 1937, č. 5589/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Borkaňuka pro přečin pomluvy tiskem podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 238-IV).

V důsledku amnestie presidenta republiky ze dne 6. března 1937 odvolány byly imunitní žádosti za souhlas s trest. stíháním:

posl. F. Nitsche, č. J 172 a 183-IV, pres. sdělení 60. schůze;

posl. dr Fencika, č. J 154-IV, pres. sdělení 53. schůze.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru technicko-dopravního o usnesení senátu (tisk 906) k usnesení posl. sněmovny (tisky sen. 359 a 445) o vládním návrhu zákona (tisky 401 a 698) o drahách (železniční zákon) (tisk 912).

Zpravodajem výboru jest p. posl. Němec (čsl. soc. dem.). Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Němec (čsl. soc. dem.): Slavná sněmovno!

Měli jsme již příležitost zabývati se dílem mimořádného významu, zákonem o drahách. Okolnost, že se sněmovna vrací k železničnímu zákonu se zřetelem na změny, provedené v senátu, potvrzuje jen význam osnovy. Nebylo a není jí na škodu, že byla s tolika hledisek zvážena. Změny, navržené senátem a ve včerejší schůzi technicko-dopravního výboru sněmovny jednomyslně schválené, ať již šlo o úpravu stylistickou, která tvoří většinu těchto změn, či o změny věcného dosahu s hlediska samosprávy, jen hodnotu tohoto díla zvyšují.

Nechci opakovat, co jsem jako zpravodaj měl příležitost prohlásiti již při prvém projednávání této osnovy. Tentokráte chci však zdůrazniti se zřetelem na vývoj poměrů na československých drahách toto:

Železniční zákon unifikuje a tak do pořádku uvádí právní předpisy a právní postavení železných drah. Je to práce záslužná a moudrá. Stejně však je třeba do pořádku uvésti a právně zajistiti i hospodářské a sociální nároky železničních zaměstnanců, neboť údobí krise na československých drahách je překonáno. Doprava železniční stoupla již na výši z let normálního provozu, v některých obvodech pak již dosahuje dokonce i čísel z let špičkové konjunktury. Přes to však dodnes trvají úsporná opatření zaměstnanecká, prováděna v době krise, často pod tlakem zvenčí. Zvýšený výkon drah je zdoláván se stále většími obtížemi. Není s dostatek zaměstnanců, zejména zapracovaných, a zbylí zaměstnanci jsou přetěžováni pracemi v rozsahu nebývalém.

Železnice v zájmu celého národního hospodářství, ale zejména s hlediska potřeb státu musí se zbaviti co nejdříve krisových opatření tam, kde šlo o úspory osobní i věcné přes míru skutečné potřeby. Stav zaměstnanců, zejména školených, musí býti co nejdříve doplněn, nemají-li se projeviti katastrofální důsledky. Sociální poměry zaměstnanců musí býti upraveny alespoň přiznáním toho, nač zaměstnanci mají podle zákona nárok.

S tímto přáním neobracím se pouze k železniční správě. Vím, že mnohá z úsporných opatření byla prováděna proti její vůli, neboť železniční správa cítí dnes stejně jako zaměstnanci nutnost rychlých zásahů.

Snaha zbaviti dráhy rychle a účelně důsledků krisové personální politiky, snaha zajistiti hospodářsky a sociálně zaměstnance našeho nejdůležitějšího státního podniku je a bude prací stejně záslužnou a moudrou jako unifikace právních předpisů železničních.

S tímto přáním doporučuji, aby osnova železničního zákona ve znění změněném senátem a jeho výbory a schváleném technicko-dopravním výborem posl. sněmovny byla slavnou sněmovnou rovněž schválena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jest přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášen je na straně "proti" p. posl. Vodička.

Dávám mu slovo.

Posl. Vodička: Vážení pánové a dámy!

K právě projednávanému zákonu mám za povinnost učiniti zde prohlášení, které se dotýká otázky tak velmi důležité:

Žijeme v době velmi vážné a nebezpečné, v době nabité válečným nebezpečím, kdy lidstvo má býti strženo do nové světové války a vydáno na pospas krutému vraždění. Kdo je viníkem tohoto nebezpečí? Kdo ohrožuje světový mír a bezpečnost demokratických států a malých národů? Jsou to státy s fašistickým režimem []. Je to zejména fašistické Německo a fašistická Italie, jejichž politika je politikou překvapování [].

A tak 10 měsíců vede španělský lid heroický zápas za svou svobodu, za svobodu své země, za samostatnost španělské demokratické republiky. Po 10 měsíců hrdinně a udatně brání se španělské lidové masy proti [] dobrodruhům z cizinecké legie...

Předseda (zvoní): Pane řečníku, žádám vás, abyste mluvil k věci.

Posl. Vodička (pokračuje): ... a hordám svedených Marokánců []. Po 10 měsíců prožívá obyvatelstvo španělských měst hrůzné peklo leteckého bombardování vzdušnými silami povstalců [].

Španělský lid proto, že brání svou svobodu, že nechce se dobrovolně dostati pod otrocký karabáč fašistické diktatury, je na rozkaz fašistických generálů Franca a Molly masově vyvražďován.

Předseda (zvoní): Pane řečníku, žádám vás po druhé, abyste mluvil k věci.

Posl. Vodička (pokračuje): Krásná a historicky cenná španělská města s nejkrásnějšími výtvory lidského ducha a rukou jsou plánovitě ničena a pustošena a v jejich rozvalinách nachází hromadný hrob zvěrsky ubité civilní obyvatelstvo, děti, ženy, starci a ti, kdo svou povinností byli vázáni na pobyt ve městě.

Tisíckráte fašistickým letectvem a dělostřelectvem bombardovaný Madrid s tisíci zabitých žen a dětí, se zemí srovnané starobylé baskické město Guernica s hromadami mrtvol civilních obyvatel, zavražděných leteckými bombami a hrůznou palbou z kulometů. Badachoz, Malaga a desítky jiných španělských měst s masovými popravami komunistů, socialistů, anarchistů a demokraticky smýšlejících lidí ...

Předseda (zvoní): Žádám vás po třetí a naposledy, abyste mluvil k věci.

(Další slova řečníkova nebyla podle §u 50, odst. 2 jedn. řádu již těsnopisecky zaznamenávána.)

Předseda (zvoní): Pane řečníku, poněvadž jsem vás už třikrát bezvýsledně napomenul, odnímám vám slovo.

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru techn.-dopravního, p. posl. Němcovi (čsl. soc. dem.).

Zpravodaj posl. Němec (čsl. soc. dem.): Vzdávám se slova.