Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Markovič, Langr, Košek, Mlčoch.

Zapisovatelé: dr inž. Fulík, Pik.

155 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Spina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 11 hod. 28 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2. odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. dr Hulovi, Kunzovi, Topolimu, Vierecklovi, Židovskému, Křemenovi, Schmidkemu, Ježkovi, J. Sedláčkovi, dr Suchému.

nemocí posl. Wagner, dr Zippelius, Hodinová-Spurná, Zápotocký.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" poslance Köglera za posl. Zischku.

počátkem schůze:

Návrh tisk 838 - přikázán výboru iniciativnímu.

Naléhavá interpelace tisk 833.

Zpráva tisk 837.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 746), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března 1931, č. 79 Sb. z. a n., k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, č. 163 Sb. z. a n. z r. 1929, sjednaná výměnou not ze dne 10. listopadu 1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 4. prosince 1936, č. 309 Sb. z. a n. (tisk 778).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní místo omluveného posl. Líšky p. posl. Netolický, za výbor zahraniční p. posl. dr Kozák.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno!

Dodatková dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března 1931, č. 79/1931 Sb. z. a n., k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928 upravuje celní sazbu pro dovoz průmyslových výrobků do Jugoslavie. Na úpravě těchto celních sazeb má čsl. průmysl zvlášť velký zájem jmenovitě proto, že jde o výrobky, které pro svou kvalitu jsou vyhledávány jihoslovanskými odběrateli a jejich vývoz je mařen jen vysokou celní sazbou.

Živn.-obchodní výbor posl. sněmovny ve schůzi dne 11. února 1937 se velmi podrobně zabýval obchodně-politickými styky československo-jihoslovanskými, jakož i rozvojem hospodářských styků států Malé dohody a přišel k závěru, že navrhovaná úprava celních sazeb umožní další jejich rozvoj, a proto souhlasí s touto dodatkovou dohodou.

Výbor odůvodňuje svůj souhlas i tím, že považuje nejen za hospodářsky zdravé, nýbrž i politicky odůvodněné další utužení hospodářských styků s královstvím Jugoslavií, které obezřetnou hospodářskou politikou stává se nejen důležitým činitelem mezi podunajskými státy, nýbrž i vedoucím činitelem mezi státy balkánskými.

Živn.-obchodní výbor doporučuje proto posl. sněmovně, aby dodatkové dohodě dala ústavní sankci. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. dr Kozákovi.

Zpravodaj posl. dr Kozák: Slavná sněmovno!

Malý dodatek k dodatkové úmluvě o celním sazebníku jugoslávském ze dne 30. března 1931, o níž jednáme, je našemu obchodu příznivý, jak konstatuje p. zpravodaj výboru živn.-obchodního. Týče se důležitých výrobků Československé republiky, na př. železa, jehož se používá v živnostech, rour a rourových spojek, zemědělských strojů, zejména pluhů, výrobků z kujného železa, piva a podobně.

Naše hospodářské vztahy k Jugoslavii se vyvíjely v době hospodářské krise velmi nepříznivě. V r. 1930 jsme vyváželi do Jugoslavie zboží v ceně za více než 1500 mil. Kč. Dovoz z této země činil tehdy necelých 439 mil. Kč. Tehdy bylo na království Jugoslavie, aby se domáhalo příznivější relace obchodní, poněvadž jejich vývoz činil sotva třetinu našeho. Již to byla okolnost málo příznivá pro poměr obou spřátelených zemí. V době krise se vzájemné styky obchodní neobyčejně ztenčily: na nejhlubším bodě jsme stáli r. 1933, kdy náš vývoz do této země činil jen 192.2 mil. Kč; pak nastává zlepšování, bohužel, pomalé. Jugoslávský vývoz k nám je od r. 1932 vyšší než náš vývoz k nim. R. 1935 činil rozdíl 44.4 mil. Kč v náš neprospěch.

Vážená sněmovno! Nejsme z těch, kteří se nekriticky dívají na obchodní bilance. Vím velmi dobře, že slouží někdy k tomu, aby se jimi kryly i obchody ztrátové, které našemu domácímu obyvatelstvu mohou škoditi. Nic takového však není v dodatkové úmluvě, o níž jednáme. Jest nejen logické, nýbrž i obchodně užitečné, abychom podporovali návrat k normálním dobám předkrisovým, kdy bylo království Jugoslavie významným naším odběratelem; zcela uspokojivý bude tento vztah teprve tehdy, až se vývozní položky s obou stran budou přibližně rovnati, až tedy bude poměr vzájemné užitečnosti obou zemí dokonalý.

Věcí zahraničního výboru posl. sněmovny bylo, aby uvážil význam této úmluvy pro politický poměr obou spojeneckých a bratrských zemí. Stále zdůrazňujeme, že naše spojenectví v Malé dohodě nesmí spočívati jen na společných nebezpečích, nýbrž musí býti fundováno i hospodářsky. Každý otřes nebo ztenčení hospodářských vztahů se může, trvá-li dlouho, projeviti také politicky. Víme, že se tak v poslední době stalo. A ačkoli jsme daleci toho, abychom se toho nějak lekali nebo abychom ztráceli něco ze své pevné důvěry v tento bratrský národ slovanský, přece nás pak bolí každé zaskřípání. Musíme pečlivě přihlížeti k tomu, aby se jiné státy nevtlačily na naše místo v obchodu s Jugoslavií a neužívaly toho propagačně v náš neprospěch a konečně, jak se obáváme, i v neprospěch klidné a přátelské jistoty mezinárodního života.

To jsou důvody, které vedly zahraniční výbor posl. sněmovny k tomu, aby dodatkovou úmluvu tisk 746 vzal s povděkem na vědomí. Byla sjednána za součinnosti československé sekce Hospodářské rady Malé dohody mezi jugoslávským předsedou vlády dr Stojadinovičem a naším vyslancem dr Girsou dne 10. listopadu minulého roku a má platiti na jeden rok s automatickým prodloužením na léta další, nenaskytne-li se do té doby něco ještě příznivějšího. Je to Malá dohoda po stránce obchodně-politické, ale je důležitým kamenem do základu Malé dohody ve smyslu mezinárodně-politickém.

Navrhuji tedy jménem zahraničního výboru, aby slavná sněmovna přijala schvalovací usnesení beze změny podle textu usnesení navrženého v tisku 746. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme proto ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s dodatkovou dohodou k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března 1931, č. 79 Sb. z. a n., k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, č. 163 Sb. z. a n. z r. 1929, sjednanou výměnou not ze dne 10. listopadu 1936 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 4. prosince 1936, č. 309 Sb. z. a n. (tisk 778).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Netolický: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Kozák: Není jich.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 748), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a Australským soustátím, podepsaná v Praze dne 19. srpna 1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. listopadu 1936, č. 334 Sb. z. a n. (tisk 780).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Netolický, za výbor zahraniční p. posl. Světlík.

Dávám slovo prvému p. zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno!

Obchodní smlouva s Australským soustátím byla z nemnohých těch, které až do nedávné doby byly založeny na poskytování vzájemných nejvyšších výhod. Před časem zavedeno bylo v Australii u některých položek t. zv. primážní clo, mající povahu fiskální a ochrannou.

V únoru 1935 navrhla australská federální vláda vládě československé sjednání nové obchodní smlouvy a poskytnutí určitých celních slev na některé důležité druhy zboží, do Australie vyvážené. Šlo hlavně o sklo, některé speciální druhy textilií, ocel, stroje a ohýbaný nábytek.

Jednání vedeno bylo v Praze, Londýně a v Canberra. Výsledkem jeho byla nyní podepsaná obchodní smlouva s doložkou nejvyšších výhod, obsahující též část celně tarifní.

Smlouva má část rámcovou o 8 článcích a 3 seznamy zboží. Z těch seznam A obsahuje položky australského celního sazebníku, na které byly československému zboží poskytnuty celní výhody. Seznam B obsahuje celní položky československého tarifu, na které povolují se celní výhody na zboží australské. Běží zde o surové kožišiny, kůže ovčí, zaječí a králičí, o vlnu a perleť, jež Australie k nám dodává. Konečně ještě seznam C, v němž Australie slevuje t. zv. primážní clo u některých položek svého tarifu pro náš vývoz do Australie.

Náš obchod s Australií byl pasivní asi 60% průměrem posledních 5 let 1931 až 1935. Je naděje, že touto smlouvou umožní se našemu obchodu a průmyslu toto pasivum zmenšiti anebo odstraniti.

Živn.-obchodní výbor proto doporučuje, aby schvalovacímu usnesení dostalo se slavnou sněmovnou ústavního schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému panu zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno!

V únoru 1935 navrhla australská federální vláda vládě československé sjednati obchodní smlouvu a nabídla poskytnouti určité celní slevy na některé důležité druhy zboží, které do Australie vyvážíme. Po delším jednání, jež bylo v Praze, v Londýně a v Canberra, byla v srpnu 1936 podepsána obchodní smlouva s doložkou nejvyšších výhod, která obsahuje zároveň část celně-tarifní. Australský parlament ji schválil v listopadu 1936, a po vzájemné dohodě byla v obou zemích uvedena v prozatímní platnost dnem 1. ledna 1937. U nás se tak stalo vládní vyhláškou ze dne 13. listopadu 1936, uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení ze dne 31. prosince 1936, č. 89.

Význam této smlouvy pro Československo je patrný z tohoto: V Australii byl postupně, zejména od r. 1929, budován celní tarif, který je v mnohém směru velmi prohibitivní. Účelem vysokých australských cel bylo ztížiti a v některých oborech úplně znemožniti dovoz z cizích zemí, aby tak byl zajištěn větší odbyt na domácím australském trhu vlastním výrobkům australského průmyslu, který je již v mnohých oborech značně vyvinut. Proti cizím státům je aplikován tarif generální, proti výrobkům, pocházejícím z Anglie a britských zemí, značně nižší tarif preferenční. Tím, že se podařilo sjednati s Australií obchodní smlouvu, dosáhli jsme u četných položek toho, že na naše zboží od 1. ledna 1937 aplikují sazby t. zv. intermediátního tarifu, který je co do výše mezi tarifem generálním a preferenčním.

Australské ústupky jsou tyto: Podstatného snížení cel jsme dosáhli zejména u zboží skleněného, jehož vývoz do Australie je pro nás z celého vývozu nejdůležitější. Další celní slevy nám poskytnuté se týkají zboží jabloneckého, některých speciálních druhů zboží textilního, speciální oceli, klobouků a šišáků k výrobě klobouků, knoflíků, přasek a zboží galanterního, některých strojů, židlí z ohýbaného dřeva a jistých druhů obuvi. Tyto celní slevy se pohybují přibližně od 2 1/2 až do 20%. Primážní clo bylo sníženo na přasky, spony, knoflíky, klobouky a šišáky, jisté druhy oceli, skleněné zboží, jablonecké a galanterní zboží a jisté druhy obuvi. Sníženo bylo primážní clo z 10% na 5 %. Pro některé druhy speciální oceli bylo zaručeno, že clo nebude vyšší než 4%.

Československé ústupky jsou tyto: Poskytujeme Australii celní slevu na stolní jablka, dále vážeme jednak bezcelnost na vlnu a perle, jednak nynější cla na olovo, jeho slitiny a na opály.

V důsledku celních slev smlouvou dosažených lze očekávati podstatné zvýšení našeho vývozu do Australie, proto se zahraniční výbor usnesl připojiti se k usnesení výboru živn.-obchodního a doporučiti slavné sněmovně, aby přijala schvalovací usnesení, jak je obsaženo v tisku 780. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je na straně "proti" p. posl. Kundt. Dávám mu slovo.

Posl. Kundt (německy): Dámy a pánové!

Osnova, která se právě projednává, patří do oboru pana ministra pro zahraniční věci. Proto jest dovoleno podati panu ministrovi pro zahraniční věci s tohoto místa veřejně jediné krátký dotaz, poněvadž mi to v zahraničním výboru nebylo možné, jelikož pro rychlé předčítání jsem jazykový obrat nepochopil.

Pan ministr věcí zahraničních konstatoval v zahraničním výboru posl. sněmovny k mým vývodům mezi jiným: "Musel se dovolávati ustanovení, která neexistují". To znamená, že jsem se musel, abych provedl důkaz, že máme právo informovati o menšinách, dovolávati ustanovení, která neexistují.

Táži se zde s této veřejné tribuny pana ministra zahraničních věcí, chtěl-li mne tím obviniti, že jsem uváděl nebo nějak označil ustanovení, která neexistují, t. j. chtěl-li mne obviniti, že jsem tato ustanovení klamně uvedl. Očekávám jasnou odpověď pana ministra zahraničních věcí. Mám zde všechny zápisy a konstatuji, že jsem nikde a nikdy neuvedl a necitoval ustanovení, které neexistuje.

Očekávám, že pan ministr zahraničních věcí považuje za důležité chrániti čest člena sněmovny a vysvětliti slovní obrat, který se na základě tiskové svobody rozšiřuje.