Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Mlčoch, dr Markovič, Langr, Košek, Taub.

Zapisovatelé: R. Böhm, Dubický.

216 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Dérer, dr Spina, Zajiček.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 24 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. R. Chalupovi, R. Böhmovi; na dnešní a zítřejší den posl. Mrskošové, Širokému, Döllingovi, Schenkovi, Jiráčkovi, Michálkovi, dr Lukáčovi, Kleinovi, Dembovskému, inž. Žilkovi.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu udělila sněmovna hlasováním dovolené posl. Němcovi

(čsl. soc. dem.) na dobu tři týdnů pro cestu do zahraničí a posl. F. Richtrovi do konce měsíce března z téhož důvodu.

nemocí posl. dr Mičura, Szentiványi, Sivák, Kliment, dr Clementis, Zupka, Borkaňuk.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. dr Dominika na 5. března tr. r.

Do výboru ústavně-právního vyslal: klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. dr Klapku za posl. F. Richtra; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Köglera.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. dr Markoviče za posl. Kleina.

Klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" vyslal: do výboru živn. - obchodního posl. G. Böhma za posl. Budiga; do výboru zemědělského posl. E. Köhlera za posl. F. Nitsche.

Předsednictvo senátu NSRČ sdělilo přípisy ze dne 11. března 1937, že senát projednal a schválil:

v 64. a 65. schůzi dne 9. a 11. března 1937:

prozatímní obchodní dohodu mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednanou výměnou not v Rio de Janeiro dne 22. července 1936 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. července 1936, č. 239 Sb. z. a n. (tisk 335-IV sen. 1937),

ve znění usneseném posl. sněmovnou osnovu zákona, kterým se nově určuje výše státních záruk za vývozní úvěry podle zákonů o podpoře zahraničního obchodu (tisk 408-IV sen. 1937);

v 65. schůzi dne 11. března 1937 osnovu zákona, ktorým sa mení a doplnuje zákon zo dňa 9. júna 1932, č. 94 Sb. z. a n., o novej sústave drobných peňazí (tisk 407-IV sen. 1937), a to ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Dotazy:

posl. Tichého:

ministru nár. obrany ve věci uspořádání personálních otázek podle národnostního klíče v Mannesmannových rourovnách ve Svinově (č. D 297-IV),

ministru vnitra ve věci uspořádání personálních otázek podle národnostního klíče v Mannesmannových rourovnách ve Svinově (č. D 298-IV);

posl. Polívku:

ministru nár. obrany:

vo veci železiarní v Prakovciach, okres Gelnica (č. D 299-IV),

vo veci filiálok Potravného skladištného družstva ČSD v Košiciach (č. D 306-IV),

ministru vnútra vo veci štát. občianianstva M. Sepešiho, správce školy v Záhorciach (č. D 300-IV),

ministru soc. pečlivosti v záležitosti invalidného dôchodu Jos. Kavčáka z Koškoviec (č. D 301-IV),

ministru školstva a nár. osvety, financí a ver. prác vo veci výstavby štátnej ľudovej školy v Košiciach (č. D 305-IV),

mimin školstva a nár. osvety a min. financií vo veci výstavby reálneho gymnazia v Košiciach (č. D 307-IV);

posl. dr Neumana min. železnic ve věci záměrné redukce zaměstnaneckých a úřednických míst u železničního dopravního úřadu Č. Budějovice (č. D 302-IV);

posl. Hintermüllera min. nár. obrany o umístění vojenské posádky v Soběslavi (č. D 303-IV);

posl. Jurnečkové-Vorlové min. financí o činžovní dani předpisované paní Kamile Singrové v Příbrami a p tupu zem. fin. ředitelství v Praze (č. D 304-IV);

posl. dr Luschky min. veř. prací o zahájení přípravných prací pro projekt údolní přehrady u Kružberka ve Slezsku (č. D 296-IV).

Odpovědi:

min. železnic na dotaz posl. Tichého č. D 214-IV;

předsedy vlády na dotaz posl. dr Neumana č. D 235-IV;

min. školství a nár, osvěty na dotaz posl. J. Sedláčka č. D 254-IV;

min. vnitra na dotaz posl. J. Sedláčka č. D 257-IV;

min, financí na dotaz posl. dr Goldsteina č. D 263-IV.

počátkem schůze:

Vládní návrh tisk 832 - přikázán výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu.

Návrhy tisky 829, 830, 835, 836 - přikázány výboru iniciativnímu.

Zpráva tisk 834.

Interpelace tisk 804 (I až XVII).

Odpovědi tisk 805 (I až XIX).

Zápis o 81. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle § 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 80. a 81. schůzi posl. sněmovny.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 1. března 1937, č. Nt 301/37, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 6. března 1937, č. 2236/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Sidora pro přečin podle §u 2 a §u 3 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. J 222-IV);

kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 8. března 1937, č. Nt XII 20/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Hirteho pro zločin podle §u 15, č. 3 a pro přečiny podle §u 14, č. 1, 3, 5 a §u 18, č. 2 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. J 223-IV);

kraj. soudu trest. v Praze ze dne 8. března 1937, č. Nt XVI 10/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro přečin podle §u 14, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 224-IV).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 808) k návrhu sen. Donáta, inž. Wiutera, dr Kloudy, Nováka (lid.), Thoře, Hackenberga a dr Hilgenreinera (tisky sen. 405 a 415) na vydání zákona, kterým se upravuje jednání ve společných poradách výborů posl. sněmovny a senátu (tisk 834).

Zpravodajem je p. posl. dr Stránský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Stránský: Slavná sněmovno!

Ústavně-právní výbor doporučuje posl. sněmovně, aby usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o návrhu pp. sen. Donáta, inž. Wintera, dr Kloudy, Nováka (lid.), Thoře, Hackenberga a dr Hilgenreinera na vydání zákona, kterým se upravuje jednání ve společných poradách výboru posl. sněmovny a senátu Národního shromáždění, přijala v tom znění, ve kterém nám bylo předloženo. Usnesení senátu je totiž přesně shodné s iniciativním návrhem pp. posl. Berana, dr Meissnera, dr Patejdla, dr Mičury, Mlčocha, Tauba, dr Mayr-Hartinga a Zierhuta, takže jednajíce o usnesení senátu projednáváme tím in merito také iniciativní návrh zmíněných pánů poslanců.

Tento návrh, jak známo, se nese k tomu, aby bylo zjednodušeno projednávání velkých, obsáhlých zákonných osnov unifikačních, před kterými sněmovna stojí, zejména nového zákona občanského, soudního řádu civilního, trestního zákona a trestního procesu, a myšlenka tohoto zjednodušení je provedena jakousi úpravou jednacího řádu - věcně vlastně o nic jiného neběží - a to v tom směru, že výborové jednání nebude u těchto osnov dvojí, jedno v posl. sněmovně a druhé v senátě, nýbrž výbory se budou raditi společně. V těchto společných poradách ovšem bude práce obou výborů jenom koordinována, což znamená, že oba výbory budou míti svoje samostatně referenty, že musí každý výbor míti presenci, která jej podle jednacího řádu v oné sněmovně příslušného činí způsobilým usnášení, a také hlasování se bude konati v jednotlivých výborech odděleně, takže jenom porady budou společné.

Při projednávání v plénu opatřuje osnova zákona, kterou projednáváme, aby nejprve byl návrh zákona vždycky projednán ve sněmovně poslanecké a teprve potom v senátu.

Dovoluji si ještě na konec upozorňovati, že usnesení senátu obsahuje v §u 6 opatření, podle něhož bude příště možno, aby touto zjednodušenou cestou jednaly obě sněmovny o zprávách a podnětech presidenta republiky, podaných podle §u 64, č. 6 úst. listiny, anebo aby se podle tohoto způsobu postupovalo, navrhne-li vláda sněmovnám, aby některý její člen učinil samostatné prohlášení ve společné schůzi výboru obou sněmoven. Nebude tedy napříště už zapotřebí udržovati svízelnou praxi, podle které na př. náš ministr zahraničních věcí musí jedno a totéž exposé přednášeti zvlášť ve výboru sněmovny poslanecké a zvlášť ve výboru senátu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci došla řečnická přihláška, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášen je jako řečník na straně "proti" p. posl. Kut.

Dávám mu slovo.

Posl. Kut: Slavná sněmovno!

K senátnímu u snesení o osnově zákona, kterým se upravuje jednání ve společných poradách výborů poslanecké sněmovny a senátu, bych rád klidnou formou slavné sněmovně přednesl několik stejně klidných poznámek a zejména bych na některé důvody, které vedou můj klub k tomu, že nemůžeme hlasovati pro tuto osnovu, upozornil pana zpravodaje o této osnově.

Slavná sněmovno, já se při tom neoddávám ilusi, že by některé tyto důvody mohly působiti natolik, že by vládní koalice cokoliv ze své osnovy vypustila, nebo že by na ní něco změnila. Nicméně musím jménem svého klubu vysloviti zde podivení nad tím, že osnova zdánlivě bezvýznamná, zdánlivě jenom technického rázu, avšak při tom osnova s hlediska ústavního dalekosáhlá, je provázena tímto nezájmem slavné posl. sněmovny.

Slavná sněmovno, my se domníváme, že ústavní listina ve dvou jasných případech striktně stanoví, kdy se schází poslanecká sněmovna i senát společně k určitému, v ústavě striktně, kategoricky vymezenému jednání. Jsou to dva případy, a to volba presidenta republiky a volba náměstka presidenta republiky. Musím se domnívat, že výbor posl. sněmovny nebo výbor senátu jsou orgány moci posl. sněmovny, jsou orgány moci senátu, tedy že i společná jednání posl. sněmovny a senátu, pokud jde o tyto výbory, by mohla vzbuditi závažné pochybnosti, neděláme-li v tomto rozhodování svém krok, který by byl v rozporu s ústavní listinou, zejména s duchem ústavní listiny, která nám velmi jasně založila naše Národní shromáždění, naši moc zákonodárnou na ústavní principu bikameralistickém.

Slavná sněmovno, v těchto svých klidných poznámkách musím zde ovšem upozornit ještě na některé drobnosti, které snad při redakci unikly pozornosti výboru i pana zpravodaje, to jest na zvláštní poměr, který má už uvozovací formulka, resp. titulek této osnovy, který mluví o společných poradách výborů posl. sněmovny a senátu, načež v §u 2, odst. 4 říká velmi jasně, že když nastane tato itio in partes, když se rozejdou tyto dva výbory a budou znovu tvořiti výbor posl. sněmovny a výbor senátní, usnášejí se už bez rozpravy. Tedy usnášení bez rozpravy znamená, že asi tyto dva výbory, které tvořily jeden výbor společný, se pouze neradily, nýbrž že přijaly určité usnesení, které, jak je prakticky viděti, je závazné už pro oba výbory.

Slavná sněmovno, musím vysloviti pochybnost i nad tím, je-li správné zaváděti do zákonů termíny jako "mimořádně důležité osnovy zákonů", protože zde to deliberační právo vlády, co je důležité a co není důležité, není žádným způsobem stanoveno. Myslím, že by bylo po stránce technické i formální velmi pochybné, abychom zaváděli terminologii takovou, že je nějaký zákon důležitý, že je nějaký zákon méně důležitý, že je nějaký zákon mimořádně důležitý. Zákon je, slavná sněmovno, zákon, ke každému zákonu musí býti u každého stejná úcta, pročež velmi pochybuji, zda terminologie, které užívá tato předložená osnova, je terminologií správnou.

Slavná sněmovno, konečně prosím, abyste si povšimli i jedné povážlivé věci, kterou, bohužel, tato osnova neobsahuje.

Už jsme zde v posl. sněmovně odhlasovali řadu zákonů zmocňovacích. Posl. sněmovna i senát kousek za kouskem se zbavují svých ústavních oprávnění. Dneska, slavná sněmovno, jdeme v tomto vytváření společných výborů i k tomu, že se zbavují obě sněmovny Národního shromáždění svého ústavního významu. Ale co nám zde říká tato osnova ještě dalekosáhlejšího? Tyto společné výbory, resp. výbor se může sejíti jenom tehdy, když vláda podobnou osnovu zákona předloží. Slavná sněmovno, domnívám se, že tu bylo zapomenuto na důležitou věc, na věc, která, myslím, je právě podstatou skutečně demokratického parlamentárního života, t. j. na otázku iniciativy buď posl. sněmovny nebo senátu. Slavná sněmovno, domnívám se, že osnovy stejně důležité, a my jsme v této sněmovně viděli, že častokráte důležitější, než nám předkládala vláda, vzešly na př. z řad této koalice. A já se obávám, že tím, když zde znovu opouštíme možnost, aby i iniciativní návrhy poslanců nebo senátorů byly podrobeny možnosti stejného postupu, znovu nebezpečně opouštíme zásadu iniciativy.

Slavná sněmovno, tato iniciativa je vůbec u nás popelkou, a já bych v této souvislosti chtěl tu upozorniti na nemožnou praksi, která je ve výboru, jenž má býti nejdůležitější: ve výboru iniciativním. Tím se nechci nikoho z pánů členů a tím méně pana předsedy tohoto výboru dotýkati. Ale račte si vzíti - mám obavu, že málokdo to četl - velmi poučnou důvodovou zprávu k jednacím řádům poslanecké sněmovny a senátu. Tam najdete na dvou stránkách velmi krásně popisováno, co to je takový iniciativní výbor. Najdete tam snesenu velikou řadu důkazů, že to je vlastně nejdůležitější výbor celé posl. sněmovny i senátu, a zatím se prakse iniciativního výboru vyvíjí tím nemožným způsobem, že se v jednominutové schůzi přikáže jeden návrh - může míti třeba 300 stran. Referent jej nemůže vůbec přečísti a prostudovati; vzadu už má předem od kanceláře posl. sněmovny nalepenu cedulku, kterému výboru se návrh přikáže, referent tuto cedulku prostě podpíše a v druhé schůzi, která trvá zase jenom minutu, se návrh prostě onomu výboru přikáže. Slavná sněmovno, upozorňuji, že to nekoresponduje, nýbrž že se to naopak diametrálně liší od toho, co můžeme čísti v důvodové zprávě k jednacím řádům posl. sněmovny a senátu.

Slavná sněmovno, z těchto důvodů, z nichž některé, prosím, znovu kladu v pozornost slavné poslanecké sněmovně, nemůže můj klub pro předloženou osnovu hlasovati. (Potlesk poslanců nár. sjednocení.)