Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Košek, Langr, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Vávra, de Witte.

225 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Kalfus, Machník.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 11 hod. 23 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Beuerovi; na dnešní a zítřejší den posl. Polívkovi, Jašovi, dr Marešovi, Jobstovi, Sandnerovi, dr Hodinovi.

nemocí posl. Vičánek, dr Hula, Fischer, Stangl, G. Böhm, dr Markovič, dr Wolf, dr Luschka, dr Clementis.

Lékařská vysvědčení předložili posl. R. Böhm, Šamalík, Kirpalová.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Šaláta a Suroviaka na 11. a 12. února.

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Stundu za posl. Bistřického.

Do výboru rozpočtového vyslal: klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Křemena za posl. Mrskošovou, posl. Hrubého za posl. Slívu, klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Peterse za posl. Kliebra; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Vodičku za posl. Kopřivu, posl. dr Jar. Dolanského za posl. Hodinovou-Spurnou.

Do výboru zahraničního vyslal: klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Marka za posl. Rechcígla; klub poslanců nár. sjednocení posl.

Holečka za posl. J. Sedláčka; klub poslanců "Egyesült Országos Keresztény-Szocialista és Magyar Nemzeti Párt és Szepesi Német Párt" posl. dr Szüllőho za posl. Esterházyho.

Do výboru zemědělského vyslal: klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kliebra za posl. Hirteho; klub poslanců čsl. strany lidové posl. Stanislava za posl. Šamalíka; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Krejčiho za posl. Jaksche; klub poslanců "Egyesült Országos Keresztény-Szocialista és Magyar Nemzeti Párt és Szepesi Német Párt" posl. Esterházyho za posl. dr Porubszkyho; klub poslanců "Bund der Landwirte" posl. Zierhuta za posl. R. Böhma.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců nár. sjednocení posl. Kuta za posl. Ježka.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 13. února 1937, č. j. 3919/1937 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o povinném ničení larev střečka hovězího.

posl. Otáhala ministru vnitra o bezpříkladném postupu vedoucího úředníka Marečka, expositury okr. úřadu v Benešově ve Vlašimi vůči řím.-kat. duchovní správě ve Vlašimi (č. D 284-IV);

posl. dr Goldsteina ministru vnitra ve věci vyhoštění pana Chume Singera ze Sniny (č. D 285-IV);

posl. Knotka ministru financí o jmenování účetních úředníků ministerstva financí a ředitelství státního dluhu na systemisovaný stav účetních úředníků zem. finančního ředitelství v Praze (č. D 286-IV);

posl. J. Sedláčka ministru veř. prací o příspěvku ze státního fondu pro vodohospodářské meliorace na úpravu řek v městských tratích (č. D 288-IV).

počátkem schůze:

Vládní návrh tisk 787 - přikázán výboru brannému.

Návrhy tisky 783, 784 - přikázány výboru iniciativnímu.

Zprávy tisky 788, 789.

Interpelace tisky 771 (I až XVI), 785 (I až IX).

Odpověď na naléhavou interpelaci tisk 792.

Odpovědi tisk 775 (I až XXXIV).

Odvoláno kárné řízení podle §u 51 jedn. řádu.

Posl. Zischka prohlásil, že netrvá na dalším projednávání své žádosti podle §u 51 jedn. řádu, o které byla rozdána zpráva tisk 646.

přikázal předseda žádosti:

okr. soudu trest. v Praze ze dne 9. února 1937, č. Nt II 1/37, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Neuwirtha pro přestupek podle §u 1, §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 218-IV);

kraj. soudu v Mostě ze dne 15. února 1937, č. Nt XI 40/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Nickerla pro zločiny podle §u 15, č. 3 a pro přečiny podle §u 14, č. 3 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 219-IV).

Odvolána byla imunitní žádost za souhlas s trest. stíháním posl. Němce (čsl. soc. dem.) č. J 174-IV, pres. sděl. 60. schůze.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 687), aby byl dán Národním shromážděním souhlas podle čl. XIII finančního zákona republiky Československé ze dne 19. prosince 1934, č. 256 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1935 (tisk 789).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby bylo sloučeno jednání o této věci s jednáním o předloze, která jest na pořadu jako další odst. 2, to jest:

2. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1935 (tisk 616) spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 788).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že v obou případech jde o věci státního účtu.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem výboru je p. posl. Remeš. Dávám mu slovo k oběma odstavcům pořadu.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno!

Výdaje nad rozpočet, pokud je nebylo možno uhraditi v rámci příslušné kapitoly, má ve smyslu ustanovení čl. XIII fin. zákona schváliti Národní shromáždění. Téměř po všechna léta Národní shromáždění schvalovalo dodatečné vyšší výdaje dodatečně při projednávání státního závěrečného účtu, aniž by byla vláda před tím předložila Národnímu shromáždění příslušnou osnovu zákona, kterou by o takovéto schválení dodatečných úvěrů požádala.

Vzhledem k tomu, že tento postup odporoval ustanovením všech finančních zákonů, vyžadovaly obě komory pravidelně při projednávání každého závěrečného účtu, aby vláda respektovala zákon a předložila osnovu, podle které o schválení překročených úvěrů požádá. Přistupujeme-li dnes k projednávání vládního návrhu z listopadu m. r., který vláda Národnímu shromáždění předložila, je to pokrok proti dřívějšímu stavu, ovšem pokrok vynucený oběma komorami Národního shromáždění. Úvěry povolené státním rozpočtem na r. 1935 byly překročeny několika resorty o celkovou částku 661,832.610.95 Kč. Naproti tomu bylo dosaženo na některých kapitolách úspor částkou 44,577.882.85 Kč, takže z celkového hospodaření za r. 1935 per saldo resultuje překročení 617,254.728˙10 Kč.

Posl. sněmovna má dnes po projednání této osnovy uvedené překročení schváliti. Překročení se týká kapitoly 1, President a kancelář presidenta, které však schválení nevyžaduje, ježto vzhledem k tomu, že Národní shromáždění volilo nového presidenta, dalo již via facti také souhlas k dotčenému překročení, které je v celku nepatrné, činí asi 144.453 Kč. Naproti tomu vyžaduje schválení překročených úvěrů kapitola 5, 13, 16, 17 a 20. Je to nár. obrana, kde jde o překročení 89.8 mil. Kč, kapitola 13, ministerstvo průmyslu a obchodu, částkou 3,084.000 Kč, ministerstvo železnic částkou 35.349 Kč, ministerstvo soc. péče, které vykazuje překročení rozpočtu o 160 mil. Kč, a konečně kap. 20, ministerstvo financí, které překročilo svůj rozpočet o 408.7 mil. Kč.

U národní obrany nastalo překročení v důsledku intensivnější výcvikové činnosti, potom bylo třeba opatření potřeb nutných k zajištění větší pohotovosti armády a v souvislosti s hospodářskými poměry větší potřebou na podpory a půjčky legionářům a podpory sirotkům po legionářích. Překročení toto je plně odůvodněno.

V kap. 13, ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, státního rozpočtu na r. 1935 vyžadují souhlasu Národního shromáždění výdaje, které jsem již vyčíslil, částkou 3,084.507 Kč 15 hal., které nastaly následkem těchto okolností: Brzy po převratu, v dobách,. kdy u nás bujelo rozmanité gründérství, byl dán impuls k založení skladiště průmyslových výrobků v Jugoslavii v městě Novém Sadu. Náklad na zbudování tohoto skladiště činil částku asi 5 mil. Kč. Impuls vznikl u Pražských vzorkových veletrhů. Tyto veletrhy pak, resp. representanti veletrhů navázali styk se 3 lidmi, a to s nějakým Jerko Dorbićem, Vjekoslavem Králem a Zikmundem Frankem, kteří utvořili t. zv. Jugoslavenski Emporium. Byli to 3 lidé, kteří dohromady měli asi 30.000 dinarů a tuto částku si ještě, pokud je zjištěno, vypůjčili od správce Baťovy filiálky v Novém Sadu. A s těmito 2 lidmi, z nichž Dorbić je příslušníkem jugoslávským, dlouhá léta však žil v Praze, kde se naturalisoval, a Vjekoslav Král je naším příslušníkem, ale dlouhá léta žil v Jugoslavii a v době převratu právě v Novém Sadu, a k nim ještě náležejícím Zikmundem Frankem uzavřely Pražské vzorkové veletrhy v dohodě s ministerstvem obchodu ujednání, které pak ministerstvo obchodu vtělilo ve smlouvu, podle které se pronajímá skladiště v Novém Sadu v Jugoslavii jednak Pražským vzorkovým veletrhům a jednak Jugoslavenskému Emporiu, které tvořili tito 3 lidé. Zikmund Frank brzy z této společnosti vystoupil a zbyli v ní Jerko Dorbić a Vjekoslav Král.

Ve smlouvě bylo ustanoveno, že spory, vzniklé z nájemního poměru mezi nájemci a ministerstvem obchodu republiky Československé, vyřizuje rozhodčí soud, jehož předsedou byl jmenován profesor Rath z Bratislavy. Jerko Dorbić spolu s Králem nějaký čas hospodařili, ale neplatili nájemné. Důsledek toho byl, že došlo k sporům. Vjekoslav Král žaloval, avšak u soudu, kde musel býti jeho spor pro nepříslušnost zamítnut. Československý stát s ním udělal narovnání, které representovalo odstupné 50.000 Kč pro Krále. Když Dorbić, který vystoupil z firmy Jugoslavenski Emporium v červnu r. 1924, viděl, že Král dostal odstupné, tu přes to, že vystoupil, podal po 7 letech žalobu, v které se dovolával náhrady škody, která mu byla způsobena vypověděním nájemní smlouvy. Tento spor se vlekl léta, vystřídalo se několik advokátů a došlo za jeho projednávání k rozmanitým incidentům, při kterých předseda smírčího soudu prof. Rath se poděkoval oznámiv, že je nemocen. Po jeho resignaci odstoupili také ostatní členové smírčího soudu, takže zde nebylo vůbec nikoho, kdo by mohl spor vyříditi. Smírčí soud měl ovšem zasedati v Jugoslavii, nikoli v Československu. Naše finanční prokuratura se postavila na stanovisko, že zde není po vzdání se předsedy nikoho, kdo by mohl nové členy smírčího soudu jmenovati, a sama - a také ne ministerstvo obchodu - se nepřičiňovala o to. aby byl ustanoven nový smírčí soud, v němž by byli zastoupeni příslušníci československého státu, a to lidé spolehliví. Okresní soud v Novém Sadu se postavil ovšem na jiné stanovisko a jmenoval celý smírčí soud sám. pochopitelně z lidí, kteří byli nakloněni žalobě Dorbičově. Podle toho také soudní řízení bylo vedeno a podle toho skončilo. Důsledek jeho byl, že na konec dr Matič, který byl posledním zástupcem naším, vyúčtoval na palmárním účtu. útratách a všem tom, co se stalo 4,870.773 Kč, tedy okrouhle 5 milionů Kč. Z tohoto titulu, poněvadž jsme spor prohráli, vzniklo toto překročení a ministerstvo obchodu uhradilo z části tento v rozpočtu se nenalézající náklad zbytkem hotovosti, který zde zůstal po komisi pro hospodaření kovy z doby válečné. Tím tedy je odůvodněno překročení rozpočtu ministerstva obchodu.

Ministerstvo železnic vyžaduje schválení v částce, jak jsem to již citoval 35,340.000 Kč a odůvodňuje překročení toto především snížením platových srážek podle vládního naří. zení čís. 279 z r. 1934, s kteroužto úpravou nemohlo býti počítáno ani při sestavování ani při ústavním projednávání rozpočtu, a právě proto dokazuje, že překročení nestalo se v důsledku nějaké nehospodárnosti.

V kapitole ministerstva soc. péče jsou to zejména tyto položky, které způsobily větší výdaj a které vyžadují schválení: v §u 3, sociální pojištění 8,421.000 Kč, péče stavební a bytová 5,468.000 Kč, péče o válečné a poválečné poškozence 7,920.000 Kč, péče o nezaměstnané 133,300.000 Kč a konečně státní starobní podpory 5,900.000 Kč. Dohromady 161,029.875.90 Kč. Naproti tomu jsou zde úspory 973.551.45 Kč, takže čisté překročení činí 160,056.324.45 Kč.

Konečně je to kapitola 20, ministerstvo financí, kde jde o překročení číselně největší, 408,700.000 Kč. Jsem povinen konstatovati, že toto překročení nevzniklo u titulů a paragrafů, na něž je účtováno běžné hospodářství tohoto ministerstva, nýbrž že jsou to okolnosti mimo dosah těchto paragrafů a titulů. Je to zejména nákup cenných papírů, na který ministerstvo vynaložilo 120.5 mil. Kč, který vlastně znamená, nikoliv v pravém slova smyslu překročení, nýbrž nakoupení státního dluhu.

Dále jsou to výlohy spojené s regulací kursů státních ukládacích papírů, kde činí překročení 96 mil. Kč, a závazky, které bylo ministerstvo financí nuceno plniti za převzaté záruky z rozmanitých titulů.

Konečně je to příspěvek na podpory zemědělcům, postiženým živelnými pohromami, podle usnesení vlády z 13. července 1934, překročený o 35.5 mil. Kč.

To jsou veškerá překročení a jejich odůvodnění, pro která se tato překročení stala.

Po bližším prozkoumání všech okolností došel rozpočtový výbor k závěru, že veškerá překročení, o které bylo vládním návrhem tisk 687 žádáno, byla náležitě odůvodněna, nestala se bezdůvodně ani lehkovážně, a z těchto příčin jsem zmocněn v zastoupení rozpočtového výboru slavné sněmovně navrhnouti, aby dala souhlas k tomu, aby tyto nadrozpočtové výdaje byly schváleny.

A nyní, poněvadž pan předseda za souhlasu slavné sněmovny sloučil oba první dva odstavce pořadu dnešní schůze vzhledem k tomu, že se připínají na stejnou materii, která je navzájem v příčinné souvislosti, přikročím ihned k referátu o státní účetní závěrce za r. 1935.