Předseda Malypetr.
Místopředsedové: Košek, dr. Markovič,
Langr, Onderčo, Mlčoch, Taub.
Zapisovatelé: Vičánek, Sivák.
190 poslanců podle presenční listiny.
Člen a zástupci vlády: ministr dr. Dérer;
za ministerstvo železnic odb. radové dr. Chmelař
a dr. Heuschneider.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr. Říha; jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda Malypetr zahájil schůzi ve
3 hod. 39 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je
způsobilá jednati.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda:
na dnešní den posl. Venclovi, Dvořákovi,
Čavojskému, Jašovi, Vierecklovi, Kunzovi, Klímovi,
Borkaňukovi; na tento týden posl. Devečkovi.
nemocí posl. Rázus, dr. Hula, Esterházy.
Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal
předseda dodatečnou omluvu posl. Haščíka
na den 10. a 11. prosince.
Do výboru ústavně-právního
vyslal: klub poslanců "Deutsche sozialdemokratische
Arbeiterpartei" posl. Köglera za posl. Zischku;
klub poslanců "Bund der Landwirte" posl. Kunze
za posl. Viereckla.
Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy
ze dne 14. prosince t. r., že senát projednal a přijal
v 50. schůzi dne 14. prosince 1936 osnovy:
zákona, kterým se prodlužuje účinnost
některých zákonných ustanovení
v oboru trestního soudnictví a některých
ustanovení zákona ze dne 23. května 1922,
č. 168 Sb. z. a n. (tisk 341-IV sen. 1936);
ve znění usneseném posl. sněmovnou
osnovu zákona, kterým se mění zákon
ze dne 9. dubna 1935, čís. 67 Sb. z. a n.,
o dodavatelských pokladničních poukázkách
(tisk 339- IV sen. 1936).
Dotazy:
posl. Smetánky min. nár. obrany, vnitra a obchodu
o výrobě a prodeji plynových masek (č.
D 250-IV),
posl. J. Sedláčka min. zemědělství
o odstranění nesrovnalostí při scelování
pozemků v Hluchově, politický okres Litovel
(č. D 251 -IV).
Odpovědi:
min. průmyslu, obchodu a živností na dotaz
posl. dr. Neumana č. D 114-IV;
min. zahraničních věcí na dotaz posl.
Jobsta č. D 163-IV;
min. financí na dotaz posl. Uhlíře č.
D 164 -IV;
min. železnic na dotaz posl. J. Sedláčka č.
D 212-IV;
min. soc. péče na dotaz posl. dr. Neumana č.
D 224-IV.
počátkem schůze:
Návrh tisk 710 - přikázán výboru
iniciativnímu.
Zprávy tisky 701 až 706.
Naléhavá interpelace tisk 712.
Interpelace tisk 711 (I až IX).
Odpovědi tisk 692 (I až VI).
Zápisy o 65. a 66. schůzi posl. sněmovny,
proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.
Výboru ústavně-právnímu
přikázal předseda počátkem
schůze rozdané usnesení senátu tisk
714 a k jeho návrhu byla jmenovanému výboru
k podání zprávy o tomto usnesení uložena
lhůta do čtvrtka dne 17. prosince 1936 do 10. hod.
dopol.
za souhlas s trest. stíháním posl. Bezděka
č. J 186-IV, pres. sděl. 64. schůze.
Předseda (zvoní): Nebude-li námitek,
projednáme nejprve odst. 2 a 3 pořadu, poněvadž
jde o naléhavé osnovy, které musí
býti ještě před 1. lednem 1937 vyřízeny
také senátem. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Přistoupíme tedy nejprve k projednávání
odst. 2 pořadu, jímž jest:
Zpravodajem jest p. posl. dr. Suchý. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Suchý: Slavná sněmovno!
Čtyřikrát jednal již ústavně-právní
výbor o vládním návrhu zákona,
kterým se vládě uděluje zmocnění
rozpouštěti politické strany a strany náhradní
a v souvislosti s tím rozpouštěti i spolky
a jiné podobné útvary. Po čtvrté
se má tímto vládním návrhem
zabývati i posl. sněmovna. Třikrát
pak již toto zmocnění, časově
omezené, bylo vládě uděleno, třebaže
původní vládní návrhy byly
vždy ústavně-právním výborem
a pak i posl. sněmovnou pozměněny, nejdůkladněji
v dubnu letošního roku, kdy zmocnění
vlády, platné do konce tohoto roku, bylo omezeno
pouze na rozpouštění politických stran
a zmocnění o zastavování činnosti
politických stran bylo vyloučeno.
Většina posl. sněmovny si byla vždy vědoma,
že jde sice o opatření tvrdé, ale zároveň
si byla vědoma též toho, že v daném
případě nejde o nic neústavního
a že rozhodující je pouze zájem státu.
Jestliže vláda, povolaná především
k tomu, aby chránila nejvyšší právní
statky, samostatnost, ústavní jednotnost, celistvost,
demokraticko-republikánskou formu a bezpečnost republiky,
se postavila na stanovisko, že potřebuje za tím
účelem zmocnění, podle kterého
by měla možnost rozpustiti politickou stranu, když
by její činností tyto právní
statky byly ohroženy, pak z toho musel vyplynouti logický
závěr i pro parlament: uznati stanovisko vlády,
dáti jí zmocnění a děliti se
tak o odpovědnost.
Ústavně-právní výbor vycházel
při této příležitosti z předpokladu,
že zmocňovací opatření je pouze
výsekem uspořádání trvalého
a že by nemělo býti každoročně
řešeno výjimečně. Proto také
ústavně-právní výbor, zejména
při předposledním projednávání
vládního návrhu, žádal úhrnnou
úpravu poměrů politických stran. V
důvodové zprávě k vládnímu
návrhu, který je předmětem nynějšího
rozhodování posl. sněmovny, vláda
na toto přání ústavně-právního
výboru a parlamentu reaguje takto (čte):
"Ministerstvo vnitra připravilo návrh zákona
o politických stranách, který bude soubornou
úpravou právních poměrů politických
stran a bude též obsahovati ustanovení o jejich
rozpouštění. Jednání o této
osnově vyžádá si však ještě
delší doby, takže nelze počítati
s jejím uzákoněním do 1. ledna 1937."
Rádi slyšíme tento hlas a ještě
raději budeme, až se budeme moci zabývati ohlášeným
vládním návrhem. Příliš
dobře totiž všichni cítíme, že
politické strany nesou na svých bedrech nesmírně
velké úkoly a v důsledku toho i nesmírně
velkou odpovědnost, tvoříce nosné
pilíře celého státního zřízení,
při čemž jejich právní konstrukce
zůstala daleko vzdálena poslání, které
zákonodárce na politické strany vložil.
Je to protiklad obdobný oněm, se kterými
se v současné době velmi často shledáváme.
Politickým stranám byl svěřen významný
úkol státně-politický, politické
strany staly se rámcem, v němž se republikánský
a demokratický občan má politicky vyžíti
a prostřednictvím jehož se takřka výlučně
může politicky uplatnit, a při tom je ponechána
stranou otázka, jsou-li politické strany právně
i hospodářsky tak vybaveny, aby mohly své
poslání také skutečně plniti.
Otázka tato byla již v naší veřejnosti
častěji ventilována, a i když byly několikráte
vyřčeny obtíže, které s řešením
formou zákona jsou spojeny, myslím, že přece
jen mohu vysloviti přání, aby ku předložení
tohoto vládního návrhu zákona došlo,
a to pokud možno brzy.
Máme-li pak stanovisko kladné k celému souboru
úpravy právních poměrů politických
stran, bez níž je nemyslitelno ustanovení o
možnosti rozpouštěti politické strany,
pak soudím, že nelze nemíti i kladné
stanovisko k předložené osnově, zejména
když vláda odůvodňuje její předložení
poukazem, že nemůže postrádati zmocnění
k rozpouštění politických stran a stran
náhradních do uzákonění osnovy
souhrnné, pokud by toho v zájmu bezpečnosti
státu bylo potřebí. Není třeba
opakovati důvody, které pro uzákonění
osnovy byly uváděny, protože zůstávají
stále stejné a stále stejně platné.
Nanejvýše možno dodati, že právě
nyní se zdají býti ještě závažnější.
V době, která je přímo nabita dynamikou
neklidu a nebezpečí nejrůznějšího
druhu, je třeba býti připraven na vše
a pro všechny případy, ve kterých by
ony právní statky, o kterých bylo na počátku
mluveno, mohly býti ohroženy. Je ovšem pravda,
že osnova sama o sobě jim nemůže poskytovati
dostatečné ochrany. Ochrana jejich, to je příliš
složitý soubor, a jsem přesvědčen,
že zásahy nejenom politické, nýbrž
zejména hospodářské a sociální,
je tu především potřebí uváděti
v život. Takové, které by z malého státu
dovedly udělat stát silný, prodchnutý
jednotící vůlí jeho občanů,
stát a svobodu bránit všude a za každou
oběť. Přes to však žádané
zmocnění vlády není v této
souvislosti bez funkce. Je to účinný prostředek
preventivní i regresivní, a několik let života
zákona, který toto zmocnění vládě
zabezpečoval, mluví za mnoho.
Jeho historie říká mezi jiným, že
toto opatření patří k obsahu naší
disciplinované demokracie, která jím neutrpěla
žádné újmy a také jím
újmy neutrpí. Nemůže ani, protože
toto opatření je v zájmu demokratického
řádu a nikoliv proti němu. A tak všechny
hlasy, potírající tuto osnovu t. zv. argumenty
demokratickými, nemohou nás přesvědčiti.
Naše svědomí je a zůstane klidné,
protože v řadách těch, kteří
odpovídají v nynější koalici
za vedení státu a jeho rozvoj, není nikoho,
kdo by při této osnově zákona byl
veden jinou snahou než tou, které se dostalo výrazu
v ustanovení §u 1 osnovy zákona. Ostatně
mohu snad říci, že v době, kdy v čele
státu stojí mužové tak vysloveně
demokratičtí a kdy také parlament ve své
ohromné většině je citlivým strážcem
demokratického řádu, nemůže nám
tato osnova býti ničím jiným než
zbraní proti eventuálnímu nebezpečí.
Nebude jí použito, nebude-li nebezpečí.
Také zde historie zákona mluví velmi jasně.
Takto posuzuje předloženou osnovu zákona mohu
prohlásiti jménem ústavně-právního
výboru, že se nechceme dáti zviklati žádnými
argumenty, ať už jsou myšleny upřímně
či nikoliv, a navrhuji, aby posl. sněmovna přijala
osnovu zákona tak, jak byla ústavněprávním
výborem schválena. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme ke hlasování.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona má dva články, nadpis
a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími dvěma články, nadpisem a
úvodní formulí podle zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr. Suchý: Není jich.
Předseda (zvoní): Není změn.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
Zpravodajem jest p. posl. dr. Markovič. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Markovič: Slávna snemovňa!
Úsporné opatrenia vo verejnej správe, ktoré
postihly v prvom rade štátnych a verejných
zamestancov, zostávajú v platnosti aj pre budúci
rok a z toho plyne návrh pánov posl. Berana
a spol., aby platnosť zákona, podľa ktorého
dosiaľ boly prevádzané srážky z
platov členov Národného shromaždenia,
boly predĺžené eště aj na budúci
rok. Rozdiel medzi doterajším zákonom, ktorým
bola táto otázka upravená, a medzi teraz
podávanou osnovou je v tom, že podľa teraz pojednávanej
osnovy srážky z platov členov Národného
shromaždenia nenavrhujú sa na celý budúci
rok, ale len na prvú polovicu budúceho roku, aby
aksi týmto bola manifestovaná vôľa Národného
shromaždenia vyjadrená vláde, že by s
odbúravaním platových srážok
bolo skutočne započaté hneď po novom
roku tak, že by už v prvých mesiacoch budúceho
roku prejavily sa toho účinky. Jestli podľa
pojednávanej osnovy jej účinnosť je
obmedzená dňom 30. júna 1937, to nijako neznamená,
že by s odbúravaním srážok z platov
verejných zamestnancov malo byť započaté
až 1. júla 1937 a v ústavno-právnom
výbore bolo zdôraznené presvedčenie,
že k tomu dojde podstatne skoršej.
Z dôvodov, z ktorých slávna posl. snemovňa
usniesla sa už v minulých rokoch na srážkach
z platov členov Národného shromaždenia,
ústavne-právny výbor vo svojej schôdzi
sa usniesol prijať iniciatívny návrh pp. posl.
Berana, dr. Meissnera, dr. Patejdla a druhov a navrhnúť
slávnej posl. snemovni, aby schválila osnovu zákona
v znení, ako je uvedená vo zpráve výborovej.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme
proto ke hlasování.
Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí, podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové,
a to ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr. Markovič: Návrhov niet.
Předseda (zvoní): Není změn.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.