Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Mlčoch, Langr, Košek, Onderčo, Taub.

Zapisovatelé: Vávra, de Witte.

198 poslanců podle presenční listiny.

Členové a zástupci vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Dérer, inž. Nečas, Zajiček; za ministerstvo spravedlnosti min. rada Mrština a odb. rada dr Loula.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 34 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní a zítřejší den posl. dr Jos. Dolanskému, Kunzovi, dr Markovičovi, Pekárkovi, Petrovičovi, dr Porubszkymu, Slívovi, F. Richtrovi, Schenkovi, Zierhutovi; na dnešní den posl. J. Sedláčkovi; na dny 27., 28. a 30. t. m. posl. dr Stránskému.

nemocí posl. Heeger, Kut, dr Mičura, Szentiványi, dr Branžovský. Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Polívky na den 29. října t. r. a posl. Rybárika na den 7. října t. r.

Výbor zahraniční zvolil ve schůzi dne 3. listopadu 1936 místopředsedou posl. dr Stránského za posl. Hrušovského.

Výbor kulturní ve schůzi dne 11. listopadu 1936 zvolil místopředsedou posl. Uhlíře za posl. dr Kozáka. Do výboru rozpočtového vyslal: klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu dne 24. listopadu 1936 posl. Chloupka za posl. Martináska, posl. Martináska za posl. Chloupka; klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" dne 6. listopadu 1936 posl. dr Eichholze za posl. dr Peterse, dne 9. listopadu 1936 posl. Kundta a dr Peterse za posl. dr Hodinu a dr Eichholze, dne 12. listopadu 1936 posl. dr Eichholze a dr Neuwirtha za posl. inž. Richtra a dr Peterse, dne 13. listopadu 1936 posl. dr Hodinu a inž. Karmasina za posl. dr Neuwirtha a Kundta, dne 16. listopadu 1936 posl. inž. Peschku a inž. Richtra za posl. dr Eichholze a inž. Karmasina, dne 18. listopadu 1936 posl. Knorreho za posl. dr Hodinu, dne 19. listopadu 1936 posl. dr Jillyho a dr Eichholze za posl. inž. Peschku a inž. Richtra, dne 21. listopadu 1936 posl. dr Peterse, Kundta a inž. Richtra za posl. Knorreho, dr Jillyho a dr Eichholze, dne 24. listopadu 1936 posl. dr Hodinu a Kliebra za posl. Kundta a dr Peterse; klub poslanců komunistické strany Československa dne 9. listopadu 1936 posl. Döllinga za posl. Beuera, dne 10. listopadu 1936 posl. Kopeckého za posl. Döllinga, dne 11. listopadu 1936 posl. Švermu za posl. Kopeckého, dne 12. listopadu 1936 posl. Appelta za posl. Kopřivu, dne 16. listopadu 1936 posl. Slanského za posl. dr Jar. Dolanského, posl. Appelta za posl. Nepomuckého, posl. Zupku za posl. Švermu, dne 18. listopadu 1936 posl. Döllinga za posl. Zupku, posl. Hodinovou-Spurnou za posl. Nepomuckého, dne 23. listopadu 1936 posl. Kopřivu za posl. Döllinga; klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické dne 17. listopadu 1936 posl. Srbu za posl. dr Macka, dne 18. listopadu 1936 posl. dr Macka za posl. Srbu, klub poslanců "Deutsche soc.-dem. Arbeiterpartei" dne 3. listopadu 1936 posl. Jaksche za posl. Tauba, dne 5. listopadu 1936 posl. Tauba za posl. Jaksche, dne 12. listopadu 1936 posl. Jaksche za posl. Tauba, dne 18. listopadu 1936 posl. Tauba za posl. Jaksche; klub poslanců slovenské strany ľudové dne 17. listopadu 1936 posl. Suroviaka a Drobného za posl. dr Pružinského a Floreka, dne 19. listopadu 1936 posl. dr Pružinského a Floreka za posl. Suroviaka a Drobného; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt és Zipser Deutsche Partei" dne 10. listopadu 1936 posl. dr Szüllöho za posl. Esterházyho, dne 11. listopadu 1936 posl. Esterházyho za posl. dr Szüllöho, posl. Jarosse za posl. Esterházyho, dne 13. listopadu 1936 posl. Esterházyho za posl. Jarosse, dne 14. listopadu 1936 posl. A. Nitsche za posl. Esterházyho, dne 20. listopadu 1936 posl. dr Holotu za posl. A. Nitsche; klub poslanců "Deutsche christlichsoziale Volkspartei" dne 12. listopadu 1936 posl. dr inž. Lokschu za posl. dr Mayr- Hartinga, dne 19. listopadu 1936 posl. Schütze za posl. dr inž. Lokschu, dne 23. listopadu 1936 posl. dr Mayr-Hartinga za posl. Schütze.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Hladkého za posl. dr Kugla.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Deutsche soc. dem. Arbeiterpartei" dne 17. listopadu 1936 posl. Krejčiho za posl. Macouna, posl. Macouna za posl. Krejčiho.

Do výboru zásobovacího vyslal: klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Jurnečkovou-Vorlovou za posl. Ešnera; klub poslanců "Bund der Landwirte" dne 10. listopadu 1936 posl. Viereckla za posl. Kunze, dne 12. listopadu 1936 posl. Kunze za posl. Viereckla.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" posl. Schluscheho za posl. Schütze.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 14. listopadu 1936, č. j. 24.304/36 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, kterým se prodlužuje účinnost některých zákonných ustanovení v oboru trestního soudnictví a některých ustanovení zákona ze dne 23. května 1922, č. 168. Sb. z. a n.

Předseda senátu NSRČ. sdělil přípisem ze dne 5. listopadu 1936, č. 3806, že senát zvolil ve 48. schůzi dne 4. listopadu 1936 za členy Stálého výboru podle §u 54 úst. list. sen. Donáta, dr Hrubana, dr Soukupa, dr Kloudu, Thoře, dr Budaye, dr Šmerala, Franka; za náhradníky sen. dr inž. Botto, Roudnického, Tomáška, Špatného, Reyzla, inž. Havlína, Kreibicha, Krczala.

Stálý výbor podle §u 54 úst. listiny zvolil v ustavující schůzi dne 11. listopadu t. r. předsedu poslanecké sněmovny Malypetra předsedou; předsedu senátu dr Soukupa I. místopředsedou, posl. Zeminovou II. místopředsedou; sen. dr Hrubana a posl. Ježka a Ostrého zapisovateli.

Předseda vlády zaslal přípisy č. j. 23.039/ 36 a 23.339/36 m. r. ze dne 3. listopadu 1936 vládní nařízení ze dne 23. října 1936:

č. 271 Sb. z. a n., o obmezení obchodu se sazenicemi ovocných a okrasných stromků a keřů a sazenicemi révy - přikázáno výboru živn.-obchodnímu,

č. 270 Sb. z. a n., o stráži obrany státu - přikázáno výborům brannému a ústavně-právnímu.

Dotazy:

posl. dr Kellnera:

ministrovi financí, že trutnovský berní úřad provedl proti zákonu exekuční prodej (č. D 207-IV),

ministrovi vnitra a ministrovi školství a nár. osvěty, že státní úředníci ruší obecný mír v pohraničním jazykovém území (č. D 210-IV);

posl. J. Sedláčka:

ministrovi vnitra a ministrovi nár. obrany v záležitosti vyzvídání důležitých hospodářských dat zahraniční firmou (č. D 211-IV),

ministrovi železnic v záležitosti vydávání ročních a půlročních jízdenek znějících na 2 osoby v tomtéž závodě zaměstnané (č. D 212-IV),

ministrovi financí ve věci osvobození obecních elektrických podniků v Prostějově a vůbec od zvláštní daně výdělkové (č. D. 213-IV),

ministrovi školství a nár. osvěty a ministrovi financí v záležitosti parity mezi profesory zemských a státních středních škol (č. D 221-IV),

ministrovi průmyslu, obchodu a živností a ministrovi vnitra ve věci pokusu o porušování právního stavu a svobody obchodování se strany ministerstva obchodu v Hořovcích (č. D 222-IV);

posl. Tichého ministrovi železnic o stavbě obytného domu pro železniční zaměstnance ve Vsetíně (č. D 214-IV);

posl. Jarossa:

ministrovi školstva a nár. osvety o donucovaní maďarských detí, aby navštevovaly školy slovenské (č. D 209-IV),

ministrovi nár. obrany, aby bola presne vyšetrená záhadná smrť pešáka Františka Kocskésa (č. D 217-IV);

posl. inž. Peschky ministrovi soc. péče, že šumperská okresní nemocenská pojišťovna důsledně nedbá pravoplatných soudních usnesení (č. D 208-IV);

posl. dr Jillyho ministrovi nár. obrany o nepatřičném chování podplukovníka Aloise Urbana ve Znojmě (č. D 215-IV);

posl. dr Korlátha ministrovi financí o úprave dlhu Ludvika Mascsekievicsa, bytom v Berehove, voči súčtovaciemu ústavu (č. D 216-IV);

posl. Turčeka ministrovi zemedelstva vo veci prídelu lesa cestou pozemkovej reformy na veľkostatku Hlohovec v kat. území Bojničky v revíru Mladý Háj (č. D 220-IV);

posl. dr Neumana:

ministrovi spravedlnosti ve věci nedostatečné strážní služby u krajského soudu v Písku (č. D 223-IV),

ministrovi soc. péče ve věci nedostatečných přídělů ze státní stravovací akce jihočeským okresům (č. D 224-IV);

posl. Polívku:

ministrom ver. zdravotníctva a zemedelstva vo veci výstavby skupinového vodovodu pre Lučenec a okolie (č. D 225-IV),

ministrovi financií vo veci naliehavých potrieb hygienických Hviezdoslavovho reál. gymnazia v Dolnom Kubíne (č. D 226-IV),

ministrovi ver. prác vo veci započítania služebnej doby Jánu Kolesárovi, podúradníkovi v štátnej železiarni v Podbrezovej (č. D 227-IV);

posl. inž. Lischky ministrovi vnitra o přehmatu a národní stranickosti velitele četnické stanice z Dolního Gruntu nad Labem (č. D 218-IV);

posl. dr Roscheho min. vnitra, že se ve správním obvodu ústecké státní policie proti zákonu prohlašují za závadné praporečky sudetskoněmecké strany na automobilech (č. D 219-IV);

posl. Neumeistra ministrovi vnitra ve věci úředního vyřizování Okresního úřadu v Benešově u Prahy (č. D 228-IV).

Odpovědi:

min. průmyslu, obchodu a živností na dotaz posl. dr Neumana č. D 195-IV;

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. J. Sedláčka č. D 193-IV;

min. veř. prací na dotaz posl. J. Sedláčka č. D 167-IV;

min. soc. péče na dotaz posl. Axmanna č. D 151-IV;

min. vnitra a soc. péče na dotaz posl. Otáhala č. D 51-IV;

min. financí na dotazy:

posl. Neumeistra č. D 117-IV,

posl. Jaksche č. D 125-IV,

posl. dr Goldsteina č. D 162-IV;

min. vnitra na dotazy:

posl. Kundta č. D 173-IV,

posl. Polívku č. D 177-IV,

posl. Šaláta č. D 191-IV.

počátkem schůze:

Vládní návrhy tisk 669 - přikázán výborům zahraničnímu a technicko-dopravnímu, tisk 684 - přikázán výboru brannému.

Návrhy tisky 668, 674, 686 - přikázány výboru iniciativnímu.

Zprávy tisky 665, 666, 676, 680, 681.

Interpelace tisky 664 (I až XVI), 667 (I až XI), 672 (I až XX), 673 (I až XVI), 675 (I až XVI), 678 (I až VIII).

Odpověď na naléhavou interpelaci tisk 677.

Odpovědi tisk 663 (I až XVI).

Zápisy o 62. až 64. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 62. až 64. schůzi posl. sněmovny N. S. R. Č.

Předseda přikázal tištěná usnesení senátu počátkem schůze rozdaná: výboru rozpočtovému tisk 670 a výboru ústavně-právnímu tisk 671 a k jeho návrhu byly jmenovaným výborům k podání zpráv o těchto usneseních uloženy lhůty do 28. listopadu 1936 do 10 hod. dopoledne.

přikázal předseda žádosti:

okr. soudu trest. v Praze ze dne 22. října 1936, č. Nt XIII 17/36, za souhlas s trest. stíháním posl. Obrlika pro přestupek podle § 431 tr. z. (č. J 192-IV),

disc. komise pro učitelstvo národních škol při něm. odboru zem. školní rady v Praze ze dne 6. listopadu 1936, č. 36/6 N. d. k. u. ai 1935, za souhlas s disc. stíháním posl. E. Köhlera (č. J 193-IV),

kraj. soudu ve Znojmě ze dne 13. listopadu 1936, č. Nt X 453/36, za souhlas s trest. stíháním posl. Beuera pro přečiny podle §u 18, č. 2 a 3 zákona na ochranu republiky č. 50/23 Sb. z. a n. (č. J 19 4-IV),

okr. soudu v Tanvaldě ze dne 18. listopadu 1936, č. Nt 83/36, za souhlas s trest. stíháním posl. Appelta pro přestupek zákona na ochranu cti (č. J 195-IV),

kraj. soudu v Olomouci ze dne 14. listopadu 1936, č. Nt XI 90/36, za souhlas s trest. stíháním posl. Birkeho pro přečiny podle §u 14, č. 1, §u 14, č. 5 a §u 18, č. 2 a 3 zákona na ochranu republiky (č. J 196-IV).

Předseda (zvoní): Pan posl. Klieber podal dotaz předsedovi sněmovny podle §u 70 jedn. řádu, v němž vytýká, že těsnopisecké zprávy sněmovní slovo "čechisch" píší na počátku neněmeckou písmenou "č" místo skupinou písmen "tsch", a táže se, zda jsem ochoten naříditi, aby se toto slovo tisklo správně se skupinou pímen "tsch".

Na tento dotaz odpovídám:

Pravidla německého pravopisu, stanovená ve spisu "Regeln und Wörterverzeichnis für die deutsche Rechtschreibung", 6. vydání z r.1935, na str. 32 udávají pravopisný způsob slova "čechisch" s počáteční písmenou "č". Nemohu proto tentýž pravopis v těsnopiseckých zprávách pokládati za nesprávný a naříditi, aby se ho nepoužívalo.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 627) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 197 a 232) o dobrovolném zastavení, postupu a poukázce pohledávek za státem nebo fondem pod veřejnou správou (tisk 642).

Zpravodajem jest za omluveného p. posl. dr Dufka p. posl. Pozdílek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Pozdílek: Slavná sněmovno!

Senát Národního shromáždění přijal a schválil ve schůzi dne 23. června letošního roku osnovu zákona o dobrovolném zastavení, postupu a poukázce pohledávek za státem neb fondem pod veřejnou správou, a to ve znění vládního návrhu tisk sen. 197 ze dne 15. května 1936.

Tato osnova znamená další krok ke sjednocení zákonných předpisů na území bývalých zemí historických a na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. V zemích historických platí dosud nařízení rakouského ministerstva práv a financí ze dne 24. října 1897, č. 251 ř. z., kdežto na Slovensku a Podkarpatské Rusi není vůbec podobného předpisu. Ale i v citovaném ministerském nařízení je upraven postup úřadů pouze při dobrovolném zastavení nebo postupu pohledávky proti státu, splatné u státní pokladny. Nezahrnuje v sobě tedy toto nařízení dobrovolné zastavení a postup pohledávek proti veřejným fondům a poukázku pohledávek vůbec.

Osnova tato rozšiřuje platnost citovaného ministerského nařízení i na Slovensko a Podkarpatskou Rus a věcně je rozšiřuje také na poukázku pohledávek, nejen pokud se týče pohledávek za státem, nýbrž i pohledávek za fondy pod veřejnou správou. Fondem pod veřejnou správou jest tu rozuměti nejen majetkové podstaty spravované státními úřady nebo dotované zcela či z části ze státních peněz, nýbrž i majetkové podstaty, které jsou ve správě zemí, okresů nebo obcí. Toto rozšíření jeví se velmi účelným, neboť zmíněným fondům, na př. zemím, okresům, obcím, jsou svěřeny podstatně stejné nebo podobné úkoly jako státu samému.

Nepřipouští se však poukázka služebních příjmů a odpočivných a zaopatřovacích platů zaměstnanců státních neb zaměstnanců fondů pod veřejnou správou, a to proto, že by jich připuštěním vzniklo státní správě, zejména účtárnám, velmi značné zatížení.

Právní jednání - dobrovolné zastavení, postup nebo poukázka - mají vůči státu neb fondu pod veřejnou správou účinek pouze tehdy, byl-li při nich zachován postup stanovený §em 1 osnovy, t. j. byl-li poukazující úřad zpraven předložením listinného průkazu o dobrovolném zastavení, postupu neb poukázce pohledávky a nejsou-li podle tohoto listinného průkazu dobrovolné zastavení, postoupení nebo poukázka vázány podmínkou nebo dobou, neurčenou podle kalendáře.

Listinným průkazem nemusí býti ovšem pouze listina, kterou obě strany osvědčují právní jednání, nýbrž může to býti na př. i faktura obsahující doložku o postupu pohledávky.

Z důvodů bezpečnosti se vyžaduje, aby podpis oprávněné osoby byl soudně nebo notářsky ověřen, nejde-li o listinu veřejnou. Pro usnadnění může býti od ověření podpisu upuštěno, zejména bylo-li oznámení o postupu předloženo zaměstnancem veřejného úřadu osobně u přednosty úřadu, u něhož je zaměstnán, nebo je-li poukazujícímu úřadu podpis této osoby bezpečně znám.

Listinný průkaz může býti předložen v originále nebo také v ověřeném opise.

Ústavně-právní výbor posl. sněmovny ve schůzi dne 15. října 1936 projednal tuto osnovu zákona a doporučuje slavné posl. sněmovně, aby ji přijala a schválila ve znění přijatém senátem Národního shromáždění. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme proto ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 5 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o dobrovolném zastavení, postupu a poukázce pohledávek za státem nebo fondem pod veřejnou správou (tisk 642).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Pozdílek: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 637), kterým se mění zákon ze dne 9. dubna 1935, č. 67 Sb. z. a n., o dodavatelských pokladničních poukázkách (tisk 651).

Zpravodajem výboru je pan posl. Hrubý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Hrubý: Slavná sněmovno!

Republika Československá tak jako všechny státy bojovala s hospodářskou krisí všemi prostředky ať na poli hospodářském či finančním. Největší úkol samozřejmě připadal československé vládě, aby umožnila plynulost peněžního trhu, která se zužovala právě tím, že stát neproplácel včas práce, které vykonali jednotliví dodavatelé pro stát, čímž se ovšem peněžní trh v našem státě ještě více zužoval. Výsledkem této činnosti bylo, že jednotliví dodavatelé, kteří se zvlášť angažovali při dodávkách pro stát, utrpěli nejen veliké ztráty úrokové, nýbrž kromě toho byla za časté v pozdějším proplácení jejich účtů ohrožena kolikráte i jejich existence.

Za takového stavu bylo nutno, aby se stát staral o plynulejší trh, a tak zákonem č. 67 ze dne 9. dubna 1935 byly zavedeny dodavatelské poukázky. Tyto poukázky se v praksi velmi dobře osvědčily, a to jednak pro stát, protože mu umožňovaly, aby bez zvláštních opatření prováděl proplácení jednotlivých dodávek, ale i pro dodavatele, který získal daleko rychleji finanční prostředky než před tím. Dodavatelskými poukázkami byly honorovány účty dodavatelů a tyto poukázky byly vždy propláceny Zemskou bankou. Jejich užívání se velmi vžilo, nehledě k tomu, že rychlejším proplácením stoupla důvěra k státním dodávkám a tím i důvěra v náš stát. Poukázky jsou 3měsíční a 6měsíční a jsou zúrokovány 60denní sazbou bursovního lombardu. Dodavatelské poukázky se v poslední době tak vžily, že jejich oběh se přiblížil k největší přípustné hranici, a to až do výše 600 mil. Kč povolených zákonem. Vzhledem k tomu, že oběh jejich stále vzrůstá, že investice státní stále se více rozšiřují zvláště s ohledem k investicím správy vojenské, nepostačil tento oběh poukázek a proto vláda československá rozhodla se zvýšiti tento oběh, a to na 1.200 mil. Kč. Tento návrh jest v souladu s naší finanční politikou a nelze k němu více přičiniti, než aby při proplácení dodavatelských poukázek nedocházelo ke zbytečnému zdržování. Dosud se totiž stává, že dodavatel dostane poukázky ke dni, kdy vlastně je splatná jeho pohledávka. Poukázky jsou sice vydány s datem splatnosti dodavateli a od toho dne běží mu úrok z dodavatelských poukázek, ale na druhé straně vzhledem k opožděnému doručení vzniká dodavateli náhradní úrok proti státu; jelikož tento úrok jest pochopitelně vyšší než zúročení dodavatelských poukázek, zúčtují si postižení dodavatelé za vzniklé mezidobí úrokový rozdíl. Myslím však, že při dobré vůli dala by se tato manipulace urychliti, aby dodavatelé dostali poukázky včas. Jinak účel tohoto opatření úplně vyhovuje nynějším potřebám, jak se strany státu, tak se strany dodavatelů.

Rozpočtový výbor posl. sněmovny zabýval se ve schůzi dne 16. října vládním návrhem tisk 637, kterým se mění zákon ze dne 9. dubna 1935, č. 67 Sb. z. a n., o dodavatelských pokladničních poukázkách, a navrhuje posl. sněmovně, aby osnovu zákona tisk 651 schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme proto k hlasování.

Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění zákon ze dne 9. dubna 1935, č. 67 Sb. z. a n., o dodavatelských pokladničních poukázkách (tisk 651).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hrubý: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen je 2. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala zítra v sobotu dne 28. listopadu t. r. o 10. hod. dopol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového podle §u 35 jedn. řádu o usnesení senátu (tisk 670) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 310 a 312) o zcizení některých státních nemovitostí v Brně.

2. Zpráva výboru ústavně-právního podle §u 35 jedn. řádu o usnesení senátu (tisk 671) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 311 a 313), kterým se povoluje užití dílčích dlužních úpisů 4 1/2%ní půjčky zemského hlavního města Brna z roku 1936 v úhrnné jmenovité hodnotě 100 milionů korun čsl. k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

3 a 4. Nevyřízené odstavce 3 a 4 pořadu 65. schůze.

Končím schůzi.