Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. Šverma. Dávám mu slovo.
Posl. Šverma: Vážená sněmovno,
dovolte mi především, abych jménem klubu
komunistických poslanců přečetl toto
prohlášení (čte):
"Jménem všech pracujících lidí
Československa, jménem všech demokratů
vítáme v Praze zástupce demokratické
republiky, vyslance španělské vlády
Louise Jimeneze de Asua. (Potlesk komunistických poslanců.)
Vítáme jej jako představitele hrdinného
španělského národa, který s takovými
nesmírnými obětmi vede boj proti fašistickým
pučistům a proti celé mezinárodní
fašistické intervenci - boj za evropskou demokracii
a mír.
Vyslanec Louis Jimenez de Asua je zástupcem jediné
legální vlády španělské,
která jest uznávána celým civilisovaným
světem i republikou Československou. Tím
více musí pobouřiti veškeré demokratické
občanstvo republiky, že vláda dosud neučinila
nic, aby španělské vyslanectví, které
bylo uloupeno stoupencem fašistů, jakýmsi panem
Tovarem, bylo vráceno zástupci legální
španělské vlády. A tím více
musí pobouřiti, že vyslanec Louis Jimenez de
Asua nebyl při svém příjezdu do Prahy
přijat zástupci vlády tak, jak toho vyžaduje
jeho postavení i poměr Československa k republice
Španělské.
Žádáme proto okamžitý zákrok
vlády. Žádáme, aby vláda předala
španělské vyslanectví do rukou skutečného
zástupce legální španělské
vlády a vypověděla pana Tovara z území
republiky. Žádáme, aby španělskému
vyslanci se dostalo veškerých práv, která
mu jako zástupci Španělské republiky
přísluší." (Potlesk komunistických
poslanců.)
Nyní, vážená sněmovno, k předložené
osnově zákona. Vláda předkládá
návrh zákona o vlajkách, uniformách,
symbolech. Parlament má přijmouti celý nový
komplex paragrafů, jimiž se dává byrokracii
nová moc, aby komandovala úctu ke státní
vlajce, aby se starala, kolik kde vlajek vlaje, aby zkoumala dokonce,
jak jsou ty vlajky veliké či malé.
Pánové z koalice v ústavně-právním
výboru při odůvodňování
tohoto nového zákona mluvili o tom, že tento
zákon je velmi důležitý, že tu
jde o politický krok, že je to součást
obrany ohrožené republiky, obrany proti fašismu
a Hitlerovi. Jaké byly hlavní důvody koaličních
řečníků v ústavně-právním
výboru? Především se mluvilo o tom,
že je nutno zajistiti zákonem úctu ke státní
vlajce, k symbolu demokratické republiky, která
je dnes ohrožena.
Dovolte mi několik slov o této úctě
ke státní vlajce. My komunisté v celém
širém světě bojujeme pod rudým
praporem, pod tím starým ctihodným rudým
praporem, který je symbolem nejlepších tradic
boje o svobodu, který je dnes v rukou vedoucích
činitelů Sovětského svazu, je záštitou
míru a demokracie a který zítra jistě
stane se jediným a velikým symbolem nové
lidské společnosti.
Ale my komunisté zůstávajíce vždy
věrni svému revolučnímu rudému
praporu dělnického hnutí zároveň
prohlašujeme, že chceme přidružiti své
revoluční prapory do jednotné fronty se všemi
vlajkami a symboly, které representují síly
ochotné a schopné skutečně bojovati
proti fašismu a válce, za demokracii a mír.
My komunisté zůstávajíce věrni
svému revolučnímu rudému praporu také
prohlašujeme, že nám naprosto není lhostejno,
kdo dnes třímá v ruce vlajku republiky Československé,
na jakém místě ve světové mezinárodní
areně vlaje vlajka Československé republiky,
jaký je poměr lidu k vlajce Československé
republiky. My bychom si přáli, aby vlajka demokratické
republiky vlála vždy na čestném místě
v boji o mír po boku rudé vlajky sovětské;
aby vlajka demokratické republiky Československé
vlála na čestném místě ve světovém
boji mezi demokracií a fašismem - po boku francouzské
trikolory, po boku praporu španělské demokracie;
my bychom si přáli, aby pracující
lid Československa mohl ve vlajce demokratické republiky
viděti symbol své svobody a zajištění
lidské existence.
Ale, pánové, každému rozumnému
člověku jest jasno, že těchto cílů
nelze dosíci žádným zákonným
opatřením, žádným komandováním
se strany okresních hejtmanů. Vzpomeňte si,
jak staré Rakousko na konci své existence věšelo
černožluté prapory na každý kandelábr
- a přece byly tyto prapory jen rubášem jeho
smrti, protože to byly prapory, které představovaly
symbol nejhoršího národního, sociálního
a politického útlaku. Chcete-li, aby vlajka republiky
vlála na čestném místě, hleďte
na Francii, hleďte na Španělsko. (Výkřiky.)
V osnově zákona chcete dosíci toho, aby
při dělnických projevech vlál stejný
počet rudých praporů a státních
vlajek. Nuže, pánové, ve Francii vlaje vedle
rudých praporů francouzská trikolora, francouzský
lid vztyčuje vedle svých symbolů třídního
boje francouzskou trikoloru. Proč tak činí?
Protože ví, že francouzská trikolora s
rudým praporem je symbolem jeho bojovné jednoty
proti kapitalistům, reakcionářům a
Hitlerovým spojencům. A dokud bude francouzský
lid dobrovolně vyvěšovat francouzskou trikoloru
vedle rudých praporů, dotud je dobře s francouzským
lidem, jeho svobodou a nezávislostí Francie. Ale
běda francouzskému národu, běda Francii,
kdyby se reakčním agentům podařilo
rozbíti lidovou frontu a kdyby snad jednou měli
policejní prefekti nařizovat trikoloru, jako to
chcete udělat u nás.
Hleďte na Španělsko! Prapor republiky Španělské
tu vlaje s rudým praporem nad bojujícími
kolonami proti fašistům a hitlerovským agentům:
prapor republiky, který je skutečně symbolem
demokracie a nezávislosti Španělska; prapor
rudý, prapor dělnické třídy,
která je nositelem velikého národního
boje proti fašismu, národního boje španělského
národa za evropskou demokracii a za mír.
Mluvíte o úctě ke státní vlajce,
ale tuto úctu chcete komandovat starými rakouskými
byrokratickými prostředky. Ale my vám říkáme:
Žádné byrokratické nařízení
úcty ke státní vlajce nepřidá.
Vlajka republiky se vztyčí na toto místo,
až ji tam vztyčí sjednocený lid, a ten
to učiní tenkráte, až v ní uvidí
symbol své bojovné jednoty proti fašismu a
proti nepřátelům lidu a spojencům
Hitlerovým, jako ve své rudé vlajce vidí
symbol své lepší budoucnosti.
Na obhajobu této osnovy zákona se uváděl
další politický důvod: Mluvilo se o
neudržitelných poměrech v Sudetech. Páni
vládní poslanci vypravovali, jak je vlajka zneuctívána
henleinovskými organisacemi, a rozčilovali se nad
bílými punčochami atd. Jak to stojí
s těmito důvody? V Sudetech jsou dnes absolutně
nenormální poměry, ale tu není ohrožena
jen vlajka republiky, tu jsou poměry, které ohrožují
osud lidu, osud republiky, osud Československa.
Nedávno jsme slyšeli nepříčetné
štvanice norimberských pánů proti bolševismu,
proti Sovětskému svazu, který na ně
odpověděl grandiosními manévry své
velké rudé armády, při nichž
hitlerovským pánům běžel mráz
po zádech. Ale každému, pánové,
je jasno, každému politickému dítěti,
že tyto štvanice nejsou namířeny jen proti
komunismu, a že se za nimi skrývají plány
německého imperialismu, plány staré
Vilémovské říše. A my, kteří
dnes mluvíme o vlajce, musíme si uvědomiti,
že v těchto plánech má hrát Československo
velikou úlohu, úlohu kovadliny a že je daleko
více ohroženo než sám Sovětský
svaz. A proto, pánové, mluvíte-li o úctě
k vlajce, hleďte na všechny tyto neslýchané
štvanice hitlerovského tisku proti symbolům
republiky jako na štvanice proti Československé
republice samé. Hitlerovský tisk neustupuje před
žádnými urážkami. My čteme
ve "Westdeutscher Beobachter" o tom, že Československo
je jakýmsi slepým střevem a že v zájmu
uklidnění Evropy, aby se nenakazil organismus Evropy,
toto slepé střevo má býti okamžitě
vyříznuto. A tyto tóny ve "Westdeutscher
Beobachter" nejsou jenom tóny "Westdeutscher
Beobachter", to jsou tóny celého hitlerovského
tisku, který zneuctívá jak československou
státní vlajku, tak i Československou republiku.
Pánové, mám zde oběžník
daný celému hitlerovskému tisku, podepsaný
panem Bornemanem, zástupcem Göbbelse, datovaný
ze 7. července t. r. V tomto fermanu píše se
otevřeně (čte):
1. V otázce sudetských Němců musí
se postupovati s hlediska versailleského mírového
diktátu zvláště s poukazem na mírovou
smlouvu saint-germainskou, která přidělila
3 1/2 mil. Němců k Československu.
2. Říká se hitlerovskému tisku centrální
direktiva: v brzku budou dány k disposici nové serie
nových německých map, ukazující
přesnou hranici posic německého národa
v Československu. Z toho vyplývá, že
území sudetsko-německé je krajem německé
řeči a patří k Německé
říši. Zde možno poukázati na první
bod programu strany a na první stránku vůdcovy
knihy "Mein Kampf".
Pánové! Mluvíme-li o obraně vlajky
proti zneuctívání, zamysleme se nad těmito
štvanicemi, zamysleme se nad tímto zneuctěním
jak vlajky, tak i republiky se strany hitlerovského tisku,
zamysleme se nad tím, že za těmito štvanicemi
je velká reálná síla a dalekosáhlé
úmysly, že tu nejde jen o tisk, že tu nejde jen
o agitaci, nýbrž že jsou tu připravovány
násilné činy, aby strhly vlajku republiky
a nahradili ji německým hákovým křížem.
(Výkřiky. - Předsednictví
převzal místopředseda Langr.)
Anglický list "New Statesman and Nation", velmi
dobře informovaný, uveřejnil dne 26. září
velmi zajímavou zprávu o plánech Německa.
Tento anglický časopis píše, že
vojenský plán Německa (Výkřiky.)
- pánové, to je i pro vás velmi poučné
- je tento (čte): "V okamžiku, kdy vzplane
válka a německé divise z Bavorska a Saska
překročí československé a rakouské
hranice, pak skoro automaticky vzplane povstání
nacistů ve Vídni, Štýrsku a Tyrolích.
V Čechách vzbouří se Henleinovci a
Československá republika bude zároveň
napadena s maďarské strany. Rumunští fašisté
se pozvednou a s pomocí dvora a armádních
kruhů budou budovati součinnost s reakční
dohodou v Podunají." Tolik prozrazuje anglický
tisk a prozrazuje pouze podrobnosti veřejného tajemství.
Pánové, mluvíme-li o úctě k
vlajce a o budoucnosti vlajky a republiky, pak si uvědomme,
že Hitler nemusí ani sáhnouti k válce,
že hitlerovský imperialismus má ještě
jiné prostředky, aby prosadil své plány
v Československu. Proto vy, kteří mluvíte
o úctě k vlajce a o nutnosti zajistiti republiku,
vzpomeňte si na Rakousko, vzpomeňte si, jak v Rakousku
hitlerovský imperialismus organisoval puč, povstání
a občanskou válku, aby se zmocnil Rakouska, vzpomeňte
si na Španělsko, kde hitlerovský imperialismus
organisoval puč a občanskou válku, aby prosadil
své plány. A vy, obhájcové vlajky
republiky, vezměte na vědomí, že německý
imperialismus použije prvé příležitosti,
aby v Československu organisoval puč a občanskou
válku, aby pomordoval v Sudetech obhájce demokracie
a aby snad potom v Československu ustavil vládu
z těch nadšených obdivovatelů Hitlera,
kteří jsou ochotni vládnouti českému
lidu třeba pomocí bajonetů SA a SS. Ano,
v Sudetech je vlajka ohrožena - ale není ohrožena
jen vlajka, je ohrožena i republika, je ohrožen osud
národa.
A pánové, kdo je nositelem těchto plánů?
Nejsou to jen hnědé bataliony v Třetí
říši. Nositelé jsou i u nás.
V ústavně-právním výboru se
pánové rozčilovali nad bílými
punčochami, bojovalo se o § 18, kde jsou bílé
punčochy obsaženy, ale my říkáme:
Nedívejte se henleinovským pánům jen
na nohy a na jejich punčochy, ale podívejte se jim
na ruce, na prsty, podívejte se do jejich hlav.
Henleinovští páni se chlubili v ústavněprávním
výboru, že na obálce svého časopisu
mají starého českého lva, ale henleinovci
zapomněli při tom říci, že pod
touto lví obálkou je jejich skutečný
symbol, hákový kříž. A my říkáme:
V Sudetech nejde jen o vlajku, v Sudetech jde o útok hitlerovského
fašismu, který má svůj přímý
nástroj v Henleinově straně. (Hluk. -
Různé výkřiky.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. Šverma (pokračuje): Henleinova
strana je přímým podporovatelem hitlerovského
imperialismu v Sudetech.
Pánové, kteří chcete bránit
čest vlajky republiky, slyšte tato fakta: Pan Henlein
byl nedávno, jak známo, v Londýně.
Prý tam jednal o útlaku Němců, o Machníkově
výnosu, který je mimochodem řečeno
stejnou hloupostí jako snahy bránit pomocí
četníků vlajku republiky, ale pan Henlein
v Londýně jednal také o jiných věcech.
Anglický tisk přináší informace
o Henleinově jednání s anglickými
reakcionáři, s anglickými konservativci,
s podporovateli snah po reparacích.
"Times" z 1. září píší
o informační cestě Henleinově toto
(čte): "Spolupracovníci Henleinovi jdou
ve svých požadavcích mnohem dále. Žádají
utvoření separátní německé
jednoty uvnitř státu a nedávno Herr Henlein
sám požadoval "definitivní uznání
rozdělovací hranice mezi Čechy a Němci."
(Výkřiky posl. Špačka.) Mluvíme
o vlajce a úctě k vlajce v Sudetech. Slyšte
dále:
Anglický časopis "Statesman" píše
4. září o informační cestě
p. Henleina toto (čte): "Jestli napětí
mezi Německem a Československem nepoleví,
může se očekávati, že sudetští
Němci budou dohnáni k daleko ostřejším
činům. Mohou nastati takové poměry,
že Německo pocítí morální
povinnost zakročiti ve prospěch sudetských
Němců." Tak píše anglický
tisk o informační cestě pana Henleina.
Co znamenají tyto informace p. Heinleina se stanoviska
obrany vlajky republiky a republiky samé? Pan Henlein žádá
vytvoření hranice mezi Chebem, Libercem a Prahou,
ale to znamená strhnouti hranice mezi Chebem, Libercem
a Třetí říší. Pan Henlein
slibuje ostřejší činy. (Hluk. -
Různé výkřiky.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. Šverma (pokračuje): Kdo by nevzpomněl
na Rakousko, na Španělsko, na pučistické
povstání hitlerovských agentů, na
rozpoutání občanské války.
Pan Henlein mluví o tom, že Německo bude mít
mravní povinnost zasáhnouti ve prospěch sudetských
Němců. Kdo by si při tom nevzpomněl
na rakouské legie, které vpadly z Německa
do Rakouska, kdo by si nevzpomněl na letce SA a SS ve Španělsku,
kteří jsou účastníky občanské
války ve Španělsku proti lidu?
Pan Henlein žádal separaci Sudet, pan Henlein hrozil
otevřeně pučem. Ale, pánové,
vlajka republiky je v Sudetách ještě více
ohrožena. Vždyť pan Henlein nebyl pouze v Londýně,
pan Henlein byl také v Berlíně! (Výkřiky
poslanců sudetskoněmecké strany.) A s
kým mluvil pan Henlein v Berlíně? Pan Henlein
mluvil nejenom s Adolfem Hitlerem, on mluvil také s panem
Bohlem. A kdo je to pan Bohl? Pan Bohl je generální
sekretář Svazu zahraničních Němců,
té organisace, která vede iredentistickou práci
v Rakousku, Klajpedě, Alsasku a v Československu.
A o čem mohl jednat pan Henlein s panem Bohlem, jestliže
dokonce v Londýně naznačoval své plány
anglickým konservativcům? m Není to jasné,
o čem mohl pan Henlein jednat? A najde se v Československu
vyšetřující soudce, který si
zavolá Konráda Henleina a - zeptá se ho,
co jednal s Hitlerem a co s panem Bohlem v Německu?
Ti, kteří mluví o ohrožené vlajce
v Sudetách, ať se podívají také
na samou práci henleinovské strany v Sudetách,
u nás v Československu. Vždyť henleinovská
agitace v Československu odpovídá plně
londýnským a berlínským jednáním.
Pan Henlein prohlašuje, že dva dny před útokem
se o plánech nemluví. - (Výkřiky
poslanců sudetskoněmecké strany a
poslanců komunistických. - Hluk.) A jaké
jsou to plány, odkud hrozí tento útok, to
dokazuje nejlépe pan Sebekowski, který v Teplicích
přísahal věrnost své vlasti a symbolicky
se díval na německé hranice, k Drážďanům
a k Berlínu. Vidíte, pánové, že
vlajka republiky je v Sudetách ohrožena a že
tu nejde jen o vlajku, o bílé punčochy, nýbrž
o dalekosáhlé spiknutí.
Ale, pánové, v Sudetách nejde jen o agitaci,
jde také o přímé činy. My obviňujeme
Henleinovu stranu, že se již dnes připravuje,
aby se zítra mohla státi podle rozkazu Berlína
organisátorkou puče v Sudetách. (Výkřiky
poslanců sudetskoněmecké strany.)
Chcete-li mluvit o ochraně vlajky, slyšte následující
skutečnosti:
Dne 2. října přijela do obce Jähstadt
v Sasku, .... (Výkřiky a projevy odporu poslanců
sudetskoněmecké strany.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. Šverma (pokračuje): .... obce
je 5 minut od československých hranic, 10 nákladních
aut, obsazených SS muži a naložených bednami
se zbraněmi. Tato auta tam zůstala do noci, ráno
odjela, ale bez beden se zbraněmi. Bedny se zbraněmi
a s municí byly pašovány přes hranice
do Československa a dostaly se do rukou agentů Třetí
říše v Československu.
Slyšte další případ: Dne 10. října
byly dopraveny veliké transporty SS mužů do
obcí Börenstein a Satzung v Sasku na hranicích.
Tam byly organisovány noční manévry
ve střelbě a těchto manévrů
SS se zúčastnilo na 200 henleinovců z Československa.
(Výkřiky odporu poslanců sudetskoněmecké
strany. - Hlasy: Oh! Oh!) Pánové, oh,
budeme mít ještě příležitost
v nejbližší době podat nové důkazy
o vaší práci. O čem mluví tyto
zprávy? Tyto zprávy mluví o tom, že
Henleinova strana se chystá, aby jako věrný
nástroj německého imperialismu přešla
také k činům, k organisování
puče, občanské války v Československu.
(Výkřiky poslanců sudetskoněmecké
strany a poslanců komunistických. - Hluk.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. Šverma (pokračuje): Pánové,
tyto zprávy jsou většinou známy vládě
republiky, která dnes projevuje takovou starost o symboly
... (Výkřiky posl. dr Neuwirtha.)
Místopředseda Langr (zvoní): Žádám
pana posl. dr Neuwirtha, aby nevyrušoval řečníka.
Posl. Šverma (pokračuje): .... a to
právě v Sudetách. A my klademe tady otázku:
Proč vláda republiky dosud nenařídila,
aby byl po všem tom zatčen Konrád Henlein,
jak je to v zájmu republiky? Proč vláda republiky
nepoužila nejostřejších opatření
proti Henleinově straně, jak toho vyžaduje
vlajka, úcta k vlajce a zájem republiky? Proč
vláda nevyšla vstříc oprávněným
požadavkům národním i sociálním
sudetskoněmeckého lidu, čímž
by byla dána nejtěžší rána
henleinovské agitaci? Vláda neučinila nic
z těchto opatření. Mluvíc o obraně
republiky, o ohrožení Sudet, předkládá
nám zde osnovu zákona o vlajce, o symbolech, o uniformách
a bílých punčochách. Pánové,
jak je to možné? Je-li tomu tak, pak to není
pouze z hlouposti, nýbrž je to výraz poměrů
ve vládním táboře. Je-li tomu tak,
pak je to proto, že vedoucí křídlo vládní
strany plně podporuje toto spiknutí henleinovských
pučistů.
Páni z agrární reakce v ústavně-právním
výboru nás napadli proto, že nechceme hlasovati
pro osnovu zákona o vlajkách. Ale co dělají
tito páni tváří tvář
velkému nebezpečí, které ohrožuje
nejen symbol republiky, nýbrž samu demokratickou republiku?
Pan Beran, vůdce a předseda agrární
strany, promluvil politickou řeč. Ani slovem se
nezmínil o nebezpečí henleinovských
agentů Hitlerových, nýbrž vyhlásil
svatou válku komunismu, tomu komunismu, jehož síly,
ztělesněné v Sovětském svazu,
v lidové frontě Francie a Španělska,
představují hlavní oporu míru a svobody
národů. A aby bylo úplně jasno, kam
směřuje agrární reakce, v týž
den, kdy vyšel projev Beranův, napsal pan Kahánek
článek o Henleinově sjezdu, kde vítal
mírumilovné projevy Henleinovců, volal po
jednotné frontě s henleinovou stranou, a aby nebylo
žádných pochyb, uveřejňuje "Venkov"
hned den po tom oficielní článek parlamentního
činitele, kde docela hitlerovsky se říká,
že demokracie slouží pouze bolševismu a
že je třeba zúčtovat s demokracií
vůbec.
Pánové měli velký strach o vlajku,
symboly. Ale pánové z agrární české
reakce nemají strachu o samu republiku, spojují
se s henleinovskou agenturou Hitlera. Hazardují republikou,
hazardují osudem Československa.
A, pánové, ani tady nezůstává
při slovech, u české reakce tato slova jsou
provázena činy. Chcete-li mluviti o obraně
vlajky, republiky, proti pravici, reakci, slyšte tyto činy.
Agrární reakce znovu navazuje jednání
s hitlerovskou stranou. Víme, že v září
a prosinci minulého roku pan Stoupal jednal v Chebu s Henleinem
a že z toho vzešly prosincové události.
O čem dnes jednají tito pánové a jaké
nové strašné nebezpečí chtějí
postaviti před pracující lid a celou republiku?
Česká reakce navazuje, třeba neoficielně,
styky se zahraniční fašistickou kontrarevolucí.
Choť pana Kahánka, rodem Maďarka, podniká
velmi časté výlety do Budapešti a do
Berlína. A máme zprávy, že tyto výlety
nejsou nikterak zábavnou cestou, nýbrž že
skrývají nebezpečné pikle proti republice.