Předseda Malypetr.
Místopředsedové: Košek, dr Markovič,
Langr, Onderčo, Mlčoch, Taub.
Zapisovatelé: R. Böhm, Dubický.
200 poslanců podle presenční listiny.
Členové vlády: předseda vlády
dr Hodža; ministři dr Dérer,
Najman, dr Spina.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.
Předseda Malypetr zahájil schůzi ve
3 hod. 30 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je
způsobilá jednati.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda:
na dnešní den posl. Čavojskému,
Rybárikovi, Širokému, Gottwaldovi;
na dnešní a zítřejší den
posl. Devečkovi, Klímovi, Klimentovi,
Polachovi, Stundovi, Židovskému,
Petrovičovi.
nemocí posl. dr Clementis, Mikuláš,
Zápotocký.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. dr Holota.
Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu
uznal předseda dodatečné omluvy posl. Rázuse
na den 14. a 15. května a posl. Csomora na den 5.
června t. r.
Do výboru ústavně-právního
vyslal: klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche
Partei" posl. Kundta a Birke za posl. Axmanna
a Röslera; klub poslanců čsl. soc. dem. strany
dělnické posl. dr Goldsteina za posl. Dlouhého;
klub poslanců "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei"
posl. Zischku za posl. Köglera.
Do výboru techn.-dopravního vyslal klub poslanců
komunistické strany Československa posl. Procházku
za posl. Dvořáka.
Předseda vlády sdělil, že vláda
předložila senátu NSRČ k projednání
a schválení Národním shromážděním
návrhy:
zákona, kterým se prodlužuje s některými
změnami a doplňky účinnost zákona
ze dne 15. července 1932, č. 121 Sb. z. a n., kterým
se mění a doplň jí některá
ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č.
7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé
měny a oběhu zákonných platidel, ve
znění zákona ze dne 19. června 1934,
č. 113 Sb. z. a n. (přípis č. j. 12.761/36
m. r. ze dne 6. června 1936),
zákona, jímž se doplňuje organisace
náboženské společnosti židovské
v zemích České a Moravskoslezské (č.
j. 12.762/36 m. r. ze dne 6. června 1936),
zákona, kterým se prodlužuje účinnost
některých ustanovení tiskových zákonů
(č. j. 12.960/36 m. r. ze dne 8. června 1936).
Dotaz posl. dr Holotu ministru vnútra o liknavom
vybavovaní niektorých konkrétnych záležitostí
v ministerstvu vnútra (č. D 140 IV).
Odpovědi:
min. financí na dotaz posl. Šamalíka
č. D 95-IV,
min. soc. péče na dotaz posl. Uhlíře
č. D 129-IV.
počátkem schůze:
Naléhavá interpelace tisk 508.
Návrhy tisky 467, 493 až 496, 498 až 502 přikázány
výboru iniciativnímu.
Zápis o 40. schůzi posl. sněmovny, proti
němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn.
řádu.
přikázal předseda žádost disciplinární
rady adv. komory v Brně ze dne 5. června 1936 za
vydání posl. dr Dominika k disciplinárnímu
řízení, a to: č. D. R. 34/35 (č.
J 150- IV) a č. D. R. 119/35 (č. J 151-IV).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvního odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výboru živn.-obchodního
o usnesení senátu (tisk 381) k vládnímu
návrhu zákona (tisky sen. 128 a 163) o hubení
škodlivého živočišstva kyanovodíkem,
ethylenoxydem a chlorpikrinem (tisk 398).
Zpravodajem jest p. posl. Slavíček. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno!
Vláda předložila senátu návrh
zákona o hubení škodlivého živočišstva
kyanovodíkem, ethylenoxydem a chlorpikrinem. Senát
vládní návrh zákona projednal, schválil
a předal pak k projednání posl. sněmovně.
Živn.-obchodní výbor posl. sněmovny
o usnesení senátu jednal a doporučil taktéž
sněmovně ke schválení.
Než však doporučím schválení,
dovoluji si upozorniti, že tato osnova zákona upravuje
dosavadní platný zákon o koncesované
živnosti o hubení škodlivého živočišstva
v tom směru, že nový žadatel se musí
vykázat odborným vzděláním
teoretickým i praktickým.
Žadatel musí se vykázati vysvědčením
dospělosti průmyslových škol odboru
chemického nebo vysvědčením vyšší
školy pro průmysl chemický nebo textilní
nebo přiměřeným vzděláním
odborným získaným na příslušné
vysoké škole.
Vedle školského vzdělání vyžaduje
se nejméně 4letá odborná praxe.
Koncesi pro tyto naznačené účely uděluje
zemský úřad, který přihlíží
ke skutečné potřebě obyvatelstva kraje,
v němž se má koncesovaná živnost
umístiti. Před udělením koncese vyslechne
zemský úřad příslušnou
obec a živnostenskou komoru, a jedná-li se o zvláštní
způsobilost, také příslušné
společenstvo.
Desinfekce jedovatými nebo lučebními prostředky
jest dosud živností svobodnou. Podle dosavadního
platného živnostenského zákona bylo
hubení myší a škodlivého hmyzu
jedovatými prostředky (§ 15, odst. 21, a §
22, odst. 21) prohlášeno za živnost koncesovanou.
Nabytými právy udělením koncese ponechávají
se oprávnění, a to nejen v zemích
historických, nýbrž i na Slovensku a Podkarpatské
Rusi.
Užívání jedovatých prostředků
k odhmyzování je značně nebezpečné
zdraví a životu lidskému škodlivé,
a proto je správné a odůvodněné,
že povolení této živnosti je vázáno
na zvláštní průkaz způsobilosti.
Tento způsob ničení hmyzu byl vynalezen za
války a osvědčil se nejen při hubení
hmyzu, nýbrž také při potírání
skvrnitého tyfu. Teprve po válce se používalo
tohoto způsobu ničení hmyzu v domácnostech,
v hotelích, na dráze a lodích, uzavřených
místnostech, a to s úplným zdarem.
Při tomto hubení hmyzu, zvlášť
v domácnostech, docházelo často k neštěstím,
k onemocněním nebo hynutí lidí, neboť
uvedené druhy plynů jsou prudce jedovaté,
takže pouhým vdechnutím koncentrovaného
plynu nastává okamžitá smrt. Pro tento
způsob odhmyzování nebyly dosud vydány
podrobné předpisy, a proto tato osnova zákona,
zvlášť s hlediska lidského zdraví,
jest zcela na místě a vítána.
Uchází-li se o tuto koncesovanou živnost osoba
právnická, musí ve svých službách
zaměstnávati osobu s plnou kvalifikací pro
tuto službu zákonem stanovenou. Výjimky se
dostává úředně autorisovaným
civilním inženýrům, chemikům
a inženýrům báňským. Tito
se sice musí podrobiti všem předpisům
v zákoně uvedeným, nepotřebují
však koncese tímto zákonem stanovené.
Osnova zákona je rozdělena na 3 části.
První část pojednává o ustanoveních
živnostensko-právních, o koncesích,
komu může býti udělena, a zvláště
v §u 2, odst. c), zdůrazňuje 4letou praxi v
tomto oboru. § 4 této části ustanovuje,
že koncesi propůjčuje zemský úřad,
ale že je potřebí přihlédnouti
k potřebám obyvatelstva. Je to věc dobrá,
poněvadž, když jde o nějakou živnost
koncesovanou, která poskytuje zvlášť výhodné
podmínky k výdělku, bývá pravidlem
velký nával žádostí o podobnou
živnost.
Pozoruhodným je také § 5, který praví,
že "Vláda může nařízením
vydati podrobnější předpisy o provozování
této živnosti. Zejména může vláda
vydati předpisy týkající se povinnosti
k vedení zvláštních knih a výkazů,
povinnosti míti zvláštní provozovací
řád a pod."
Část druhá jest část všeobecná
a ustanovuje případně i další
podrobnosti k nabývání živnosti a při
provozování.
Konečně třetí část obsahuje
ustanovení závěrečná. Praví
se v ní, že "tímto zákonem mění
se § 15, čís. 21 živn. řádu
(§ 22, čís. 21 živn. zákona) a
bude zníti (čte): Živnostenské
hubení škodlivého živočišstva
prostředky bakterielními a jedovatými, pokud
o používání jedovatých látek
k hubení škodlivého živočišstva
neplatí zvláštní ustanovení."
§ 14 závěrečný praví (čte):
"Tento zákon provede ministr průmyslu,
obchodu a živností v dohodě s ministrem veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy a
s ostatními zúčastněnými ministry."
Živnostensko-obchodní výbor doporučuje
usnesení senátu posl. sněmovně ke
schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
je přihlášen řečník, zahájím
proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu
řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
jest schválena.
Přihlášen je jako řečník
na straně "proti" p. posl. Slanský.
Dávám mu slovo.
Posl. Slanský: Vážení pánové!
Vláda předkládá dnes sněmovně
osnovu zákona o hubení štěnic a jiného
škodlivého zvířectva. Pánové,
my poslanci můžeme se radovati, že vláda
dává nám možnost, abychom pojednali
a rozhodovali o tak důležité osnově,
jako je osnova o hubení štěnic. Takovou osnovu
přirozeně vláda nemůže vyříditi
vládním nařízením.
Něco jiného je obilní monopol. Právě
v těchto dnech jedná vláda o obilním
monopolu a o cenách obilí, o věci, která
se dotýká zájmů milionů zemědělského
a spotřebitelského lidu. Ale takovou důležitou
věc vláda nedala rozhodovati nám, poslancům,
sněmovně, do toho my nemáme co mluviti, to
si vláda rozhodne vládním nařízením.
Právě dnes jednali nebo budou jednati političtí
ministři o sanaci Fénixu, která se dotýká
340.000 pojištěnců, kde schází
na 700 mil. Kč. Do této věci ovšem poslanci
nemají co mluviti. Poslanci se mají zabývati
osnovou zákona o hubení štěnic a jiného
škodlivého zvířectva. (Veselost.)
Budu tedy mluvit o hubení štěnic kyanovodíkem.
Ale třebas, pánové, jsem přihlášen
na straně "proti", budu mluviti pro hubení
štěnic, poněvadž hubení štěnic
je velmi záslužná věc. Štěnice,
jak známo, pijou lidem krev. Ale jsou štěnice
hmyz a jsou také štěnice-lidé, které
také pijou lidem krev a jsou pořádnými
pijavicemi. Takové pijavice sedí v kapitalistických
podnicích a takové pijavice seděly i ve Fénixu.
A já právě chci mluviti o hubení lidských
štěnic a zvláště těch, které
seděly ve Fénixu. Na jejich hubení je slabý
kyanovodík, mají velmi tlustou, hroší
kůži. Na jejich hubení je třeba pořádné
síly, pořádného koštěte
lidu, aby byly vyhubeny. Dovolte mi tedy, mám-li mluviti
o hubení štěnic, abych mluvil o hubení
těch štěnic a pijavic, které seděly
ve Fénixu.
Dva a půl měsíce uplynulo od propuknutí
krachu Fénixu. 340.000 pojištěnců je
ponecháno po tuto dobu v nejistotě, co bude s jejich
úsporami a nároky; stejně tak sta zaměstnanců
akvisitérů. Vláda dosud o ničem nerozhodla.
Do nedávna se vymlouvala, že zde dosud nemá
některé spisy z Vídně, aby mohla zjistiti
přesný stav aktiv a pasiv. Tyto spisy nyní
už dostala, tato výmluva padla, ale přes to
vláda dosud nerozhodla. V zákulisí je veden
dále boj o to, kdo má na sanaci Fénixu vydělati.
Ve vládě se právě nyní jedná
o několika eventualitách sanace. Je zde návrh
Svazu pojištěnců v čele s Assicurazioni
a Slavií, které chtějí provésti
sanaci samy. Žádají, aby státní
pokladna po dobu 15 let vyplácela jim 30 mil. Kč,
za čež by honorovaly malé pojistky až
do výše 5.000 Kč. Vyšší pojistky
by byly sníženy na jejich odkupní hodnotu,
to jest 60 % premiových reserv, což znamená,
že by byly sníženy průměrně
asi na polovinu. Co znamená tento návrh? Znamená,
že většina malých a středních
pojištěnců by byla poškozena, zatím
co pojišťovny by na sanaci vydělaly těžké
miliony. 30 mil. ročně po dobu 15 let by totiž
stačilo na plnou úhradu celého deficitu.
Pojišťovny však při tom chtějí
honorovat jen pojistky do 5000 Kč, při čemž
však v návrhu, který podaly vládě,
se zaručují plně honorovati jen pojistky
do 3000 Kč a při pojistkách od 3000 do 5000
Kč si ponechávají ještě rozhodnutí,
zda je budou sanovati, až na základě přesnějšího
prozkoumání stavu Fénixu.
Stavíme se co nejrozhodněji proti takovémuto
řešení. Varujeme vládu, aby nepobuřovala
ještě více veřejné mínění
řešením, které by znamenalo dáti
vydělati miliony ze státní pokladny soukromým
pojišťovnám.
Druhý návrh, o kterém vláda rozhoduje,
spočívá na podobných zásadách.
Rozdíl je pouze v tom, že obchody Fénixu má
převzíti nově vytvořená pojišťovna.
Ale i tu má býti většina malých
a středních pojištěnců poškozena
a deficit hrazen ze státní pokladny. Mají
býti poškozeni i drobní zaměstnanci.
Pokud jde o zaměstnance, tu chceme upozorniti, že
v tomto návrhu pojišťoven, podaném vládě,
je skryto velmi nebezpečné ustanovení o zaměstnancích.
Pojišťovny tam slibují, že "dodrží
ustanovení o služební pragmatice". Při
tom však mají připraven plán, použíti
tohoto ustanovení služební pragmatiky, podle
něhož, likviduje-li pojišťovna na základě
příkazu úřadů své obchody,
může propustiti zaměstnance a vyplatiti jim
pouze polovinu odstupného. Pro subalterní zaměstnance
by to znamenalo, že by byli odbyti několika tisícovkami
a vyhozeni na dlažbu. Již dnes tisíce akvisitérů
Fénixu je poškozeno, neboť jejich fixní
plat dělá jen několik málo stovek,
někdy také jen 300 Kč, z čehož
nemohou býti živi, nejsou-li jim vypláceny
diety a provise, které činily podstatnou část
jejich platu a které dnes, kdy nemohou uzavírati
obchody, nedostávají, zatím co vysocí
úředníci, ředitelé a prokuristé
berou dál několikatisícové platy.
Připomínáme svůj návrh směřující
k tomu, aby všichni subalterní zaměstnanci
byli převzati s plnými právy a nároky.
Stavíme se proti tomu, aby z peněz poplatníků
byl hrazen deficit Fénixu. Deficit Fénixu nechť
je hrazen jedině správným a spravedlivým
způsobem podle našeho návrhu, který
jsme my podali, na účet bohatých a na účet
vinníků, nikoliv však ze státní
pokladny. Po sanaci zkrachovaných bank, která stála
miliardy Kč, mají býti nyní sanovány
zkrachované pojišťovny na účet
poplatníků. Vláda dnes s odvoláním
na to, že není peněz, dává škrtati
desetitisíce nezaměstnaných z podpor, snižuje
výdaje na sociální účely, udržuje
v další platnosti srážky státním
zaměstnancům, uvaluje jednu spotřební
daň za druhou na široké vrstvy lidu (jako nyní
z margarinu), ale na druhé straně by měla
státní pokladna stamiliony na sanaci Fénixu.
Stejně tak se stavíme proti oněm návrhům,
doporučovaným skupinou kolem "Přítomnosti",
aby hrazení deficitu se dálo na účet
všech pojištěnců zvýšenými
srážkami z premií u všech pojišťoven.
I o tomto návrhu uvažuje stále ještě
vláda.
Podali jsme svého času návrhy, odkud možno
vzíti peníze na sanaci. Řekli jsme, aby všichni
vinníci, kteří brali peníze od Fénixu
za účelem korupce, byli nuceni tyto peníze
vrátiti, aby bylo zabaveno jmění prokuristů
a ředitelů, aby byly všechny pojistky nad 100.000
Kč prohlášeny za neplatné. Pan Weinmann
má pojistku na 30 mil. Kč. Představte si,
co by to dělalo, kdyby byly zrušeny pojistky nad 100.000
Kč. Kdyby tyto stamiliony nestačily, a navrhuje-li
se, aby ostatní pojišťovny přispěly
na sanaci, prosím. Druhé pojišťovny říkají,
že nebude-li Fénix sanován, budou poškozeny
jejich další obchody. Mají-li pomoci druhé
pojišťovny, pak je třeba jíti nikoliv
na pojištěnce druhých pojišťoven,
nýbrž na zisky, které druhé pojišťovny
vydělávají. A ty zisky jsou stamilionové.
Vezmete-li do ruky bilance pojišťoven, zjistíte,
že r. 1934 vydělaly pojišťovny bilančního
zisku téměř 60 mil. Kč. Ale to není
všechen zisk. Pojišťovny ulévají
svoje zisky do nejrůznějších fondů,
zvláště do tak zv. fondů pro kursovní
ztráty a do tak zv. mimořádných fondů.
Ve fondech pro kursovní ztráty mají pojišťovny
nastřádáno 103 mil. Kč a v tak zv.
mimořádných fondech 407 mil. Kč. Co
jsou to tyto tak zv. mimořádné fondy? Jsou
to "ažiové fondy, organisační,
zvláštní fondy odborů, dividendové
atd." Mimořádné fondy, z nichž
peníze mohou jíti na nejrůznější
účely, i na korupční účely
politickým stranám, vzrostly, proti r. 1930, kdy
činily 302 mil. Kč, o více než 100 mil.
Kč, na 407 mil. Kč.
Zde na těchto dvou fondech je více než 1/2
miliardy Kč, a je-li potřebí peněz
pro sanaci Fénixu, na úhradu nároků
pojištěnců, nechť se vezmou z těchto
fondů. Vláda však hodlá řešiti
úhradu deficitu na účet pojištěnců
a zaměstnanců, na účet státní
pokladny, ale vinníkům chce dáti pardon.
Dva a půl měsíce uplynulo, a vláda
dosud veřejnosti neřekla, kdo jsou vinníci,
vláda dosud nesdělila celé to temné,
špinavé pozadí všech machinací,
korupcí a nezákonitostí, které se
ve Fénixu prováděly. Vláda nemá
chuti a odvahy přijíti na veřejnost s těmito
věcmi proto, že by byla kompromitována řada
lidí, kteří jsou vládě velmi
blízko, řada politiků, řada redaktorů,
vysokých ministerských úředníků.
Jedině my tak činíme a odhalujeme tyto nezákonnosti
a celé špinavé pozadí Fénixu.
Nečiníme tak pro sensace, jak se nám vytýká.
Jestliže odhalujeme tyto nezákonnosti a nesprávnosti,
činíme tak proto, abychom 1. ukázali spojitost
finančního kapitálu s politickými
stranami, zvláště reakčními a
měšťáckými, které dostávají
peníze a příkazy od finančního
kapitálu a za tyto peníze dělají protilidovou
a reakční politiku; 2. abychom ukázali, že
není pravda, tvrdí-li páni, že není
peněz pro potřeby lidu. Ukazujeme, jak se v kapitalistických
podnicích hospodaří se stamiliony, které
patří drobnému lidu; 3. činíme
tak proto, poněvadž nám jde o nároky
a zájmy 300.000 pojištěnců a zaměstnanců,
kteří mají býti poškozeni.
Ve svých dřívějších řečech
jsem ukázal na řadu nezákonností a
korupčních případů. Nyní
chci uvésti některé další věci.
Chci především mluviti o hypotekárních
zápůjčkách Fénixu. Doslechl
jsem se, že Fénix půjčoval desítky
milionů na hypoteky podnikům, v nichž seděli
význační vládně-měšťáčtí
politikové. Šel jsem za touto věcí.
Podíval jsem se nejprve do bilance Fénixu z r. 1934.
Tam jsem nalezl, že Fénix půjčil na
hypotkárních zápůjčkách
20 1/2 milionu Kč. Ale při tom jsem slyšel,
že tyto zápůjčky dělaly mnohem
více. Poněvadž jsem věděl už
z dřívějška, že Fénix bilance
za vědomí ministerstva vnitra falšoval, šel
jsem dále za věcí a zjistil jsem, že
Fénix půjčil r. 1929 25 mil. Kč rožďalovickému
a sadskému cukrovaru.