Zpravodaj posl. David (pokračuje): Pracovní
poměr osob vázaných pracovní povinností
může býti ukončen jen se svolením
státních dozorčích úřadů.
K stanovení pracovních podmínek a zejména
pak k určení mezd a platů, přihlížejíc
k celkovým hospodářským a pracovním
poměrům za branné pohotovosti státu,
jakož i ke vzdělání a pracovnímu
výkonu jednotlivých zaměstnaneckých
kategorií a k nabytým právům, budou
zřízeny zvláštní pětičlenné
rozhodčí komise, z nichž předsedou je
soudce z povolání, ustanovený k tomu ministerstvem
spravedlnosti, dvěma členy jsou zástupci
zaměstnavatelů a dvěma členy zástupci
zaměstnanců z dotčeného hospodářského
odvětví. (Výkřiky posl. Vallo.
- Místopředseda Taub zvoní.)
Dále upravuje osnova povinnosti veřejných
zaměstnanců a osob zaměstnaných ve
veřejné dopravě za branné pohotovosti
státu a stanoví potřebné sankce proti
těm, kdož hrubě poruší své
povinnosti. (Výkřiky posl. Vallo.) Takoví
zaměstnanci budou moci být za branné pohotovosti
státu odstraněni ze služby okamžitě,
aniž musilo předcházet disciplinární
nebo kárné řízení. Zavádí
se tu tedy právní úprava, která platila
za světové války pro zaměstnance železnic,
pošt a státních tiskáren. Není
důvodu, aby platnost těchto ustanovení byla
obmezována jen na právě uvedené zaměstnanecké
kategorie, nýbrž je třeba, aby tato platnost
byla neobmezená, vztahujíc se na všechny veřejné
zaměstnance a na zaměstnance ve veřejné
dopravě.
Vedle toho upravuje osnova též povinnosti veřejných
funkcionářů samosprávy místní
i zájmové, volených i jmenovaných,
aby byla zabezpečena řádná a pravidelná
činnost této samosprávy.
Na to pak upravuje osnova povinnost k osobním úkonům
za branné pohotovosti státu, tedy věc, o
níž až dosud jednala příslušná
ustanovení o osobních úkonech, obsažená
v zákonech o válečných úkonech.
K osobním úkonům mohou býti povolány
všechny osoby, které nejsou výslovně
osvobozeny. Ježto lze i ženy s úspěchem
upotřebit k některým úkonům,
na př. ve službě ošetřovatelské,
k pracím v některých továrnách,
k některým úkonům v obraně
protiletecké a pod., poskytuje osnova možnost přidržet
k osobním úkonům, k nimž jsou způsobilé,
i ženy, s vyloučením těch, které
se starají o nedospělé děti, nebo
jsou těhotné, nebo od jejichž slehnutí
neuplynuly ještě 3 měsíce. (Výkřiky
posl. Machačové.) Vedle toho stanovila ještě
osnova, že ženy mají býti povolávány
co možná jen k takovým úkonům,
k nimž jsou svým obvyklým zaměstnáním,
povoláním způsobilé, a že má
být přihlíženo k tomu, aby povolání
žen k osobním úkonům nebylo na újmu
plnění jiných závažných
úkolů, které mají, zejména
jako ženy pečující o domácnost.
(Předsednictví převzal místopředseda
Košek. - Posl. Vallo: My sme pre obranu, ktorá
však dáva práva robotníctvu, nie pre
obranu, ktorá im tieto práva bere!)
Pane kolego, měl byste si uvědomiti, že vy,
komunisté, měli byste míti především
zájem také aspoň na tom, abychom byli připraveni
pro obranu státu, poněvadž, jak asi aspoň
víte, máme smlouvu s Ruskem o vzájemné
pomoci. Tedy i Rusku záleží na tom a musí
záležeti, abychom měli dobrou armádu
a aby celý náš hospodářský
život pro obranu státu byl připraven. (Výkřiky
poslanců strany komunistické. - Posl. Zeminová:
V Ruku je povinná pracovní povinnost od r. 1930!)
K tomu lze dodat, že ženy lze přidržet k
osobním úkonům i v jiných státech.
Tak lze poukázat na německý zákon
z r. 1935, podle něhož je za války každá
německá žena povinna k úkonům
pro vlast, dále na polský zákon z r. 1934,
který přidržuje ženy k osobním
úkonům přibližně ve stejném
rozsahu jako osnova našeho zákona. Rovněž
v Maďarsku a Rakousku lze přidržeti ženy
k osobním úkonům ve službě samaritské
a v občanské obraně protiletecké.
Po věcné stránce věnuje osnova pozornost
především opatřování věcných
prostředků, které se pro účely
obrany státu za mobilisace a ve válce opatří
tím, že se uloží jejich držitelům,
aby je jako věcná plnění k účelům
obrany státu za náhradu poskytli. I po té
stránce upravuje osnova věci, které byly
až dosud upraveny v platných zákonech o válečných
úkonech.
Vedle všeobecných ustanovení o opatřování
věcných prostředků má osnova
některá zvláštní ustanovení,
věnovaná věcným prostředkům
pro obranu státu zvláště významným,
a to zejména dopravním prostředkům,
silnicím a cestám, vodám a vodním
stavbám, poště a telegrafům, poštovním
a jiným holubům, nemovitostem, ubytovacím
a skladním prostorům, léčebným
ústavům a zařízením, podnikům
důležitým pro obranu státu, stravování
osob a krmení zvířat, úschově
a správě věcí.
O železnicích nemá osnova zákona výslovného
ustanovení, nýbrž odkazuje po té stránce
na příslušné ustanovení nového
železničního zákona, v němž
je na povinnosti drah vůči obraně státu
pamatováno způsobem postačujícím.
Zvláštní pozornost věnuje osnova hospodářské
organisaci za branné pohotovosti státu. Se zřetelem
k nabytým zkušenostem se vyslovuje osnova ve prospěch
státně řízeného (státního)
hospodaření s věcnými prostředky,
které třeba za mobilisace a války svěřiti
co možná jen jednomu ústředí
tak, aby bylo zabezpečeno promyšlené a plánovité
hospodaření.
Tímto ústředím má podle osnovy
býti nejvyšší úřad hospodářský,
jenž se má zříditi jako zvláštní
ministerstvo a má býti nejvyšším
řídícím úřadem státně
řízeného hospodaření za války.
Jeho pravomoc se má vztahovati na ústřední
správu státního hospodaření
s všemi věcnými prostředky, leč
by vláda u některých z nich učinila
výslovnou výjimku a ponechala je anebo přikázala
do oboru působnosti některého jiného
ministerstva jakožto ministerstva hospodařícího.
I v tom případě má však býti
nejvyššímu úřadu hospodářskému
vyhrazeno určování cen předmětů
obhospodařovaných, ježto cenová politika
za války, jako velmi důležitý regulativ
ve státním hospodaření, musí
býti nezbytně řízena s jednotného
hlediska.
Jako druhé stolice mají ve věcech státního
hospodaření fungovati v jednotlivých zemských
oblastech zemské úřady a v první stolici
ve svých obvodech jednotlivé okresní úřady,
při čemž je pamatováno na to, aby obstarávání
hospodářské agendy bylo v těchto úřadech
co možná soustředěno ve zvláštních
samostatných odděleních.
Spolupůsobnost obcí při státním
hospodaření s věcnými prostředky
má býti zajištěna zvláštními
hospodářskými obecními výbory.
Osnova poskytuje též vhodný podklad ke zřízení
hospodářských organismů, jimž
bude svěřeno skutečné vykonávání
hospodaření a jež je zamýšleno
v podstatě ustaviti tak, aby hospodaření
zbytečně nevybočovalo z rámce soukromohospodářských
styků a obchodního podnikání. Prostřednictvím
těchto hospodářských organismů
bude stát prováděti přejímání
(výkup) věcných prostředků,
disponování jich do podniků je zpracovávajících
nebo přímo do konsumních míst, proúčtování
vykoupených a oddisponovaných zásob atd.
Osnova pamatuje dále na to, slavná sněmovno,
že za branné pohotovosti státu bude třeba
doplniti a pozměniti platný právní
řád, a to po velmi četných stránkách.
Těžíc při tom ze zkušeností,
nabytých za světové války, navrhuje
osnova větší počet ustanovení,
která právní řád přizpůsobují
po dobu branné pohotovosti státu potřebám,
které se v této době vyskytnou. Lze se tu
zmíniti zejména:
a) o opatřeních evakuačních, b) o
příročí a zvláštních
úlevách pro řízení před
soudy a úřady, c) o opatření proti
nepřátelskému majetku, d) o vnitřní
správě v poli, e) o svěření
částečné pravomoci správní
vojenským velitelům, f) o doplňcích
zákona o mimořádných opatřeních,
g) o omezeních v oboru radioelektrických zařízení,
h) o ustanoveních z oboru trestního soudnictví,
zejména pak o rozšíření příslušnosti
vojenských soudů.
Podrobně se též osnova zmiňuje o censuře
za války, ježto v té době je nezbytno,
aby byla prováděna účinná censura
i jiná opatření v oboru tisku, divadel a
filmů, zásilek poštovních, telegramů
a telefonních hovorů, radioelektrických zařízení,
zásilek dopravních po drahách, vodních
cestách, vzduchem, po silnicích, cestách
a podle potřeby i censura zařízení
pro reprodukci zvuku.
Ježto je třeba, aby za branné pohotovosti státu
byla odstraněna dosavadní roztříštěnost
kompetence a aby censura byla soustředěna v jedněch
rukou, resp. aby byla přenesena na jednoho ústavně
odpovědného činitele, stanoví osnova,
že za války se zřídí ústřední
censurní komise, která bude podléhati členu
vlády, jehož vláda k tomu určí.
Ústřední censurní komise má
podle rozhodnutí a pokynů ministra, jemuž bude
podléhati, jeho jménem censuru jednotně říditi,
usměrňovati, využívati a kontrolovati.
Existující censurní orgány různých
ministerstev (policejní úřady, státní
zastupitelství) a za branné pohotovosti státu
nově zřízené censurní orgány
(censurní komise poštovní, telegrafní
atd.) budou ve výkonu své censurní činnosti
uvedené ústřední censurní komisi
podřízeny.
Zvláštní zmínky zasluhují ustanovení,
jimiž se po dobu branné pohotovosti státu dává
vládě obsáhlé zmocnění
k opatřením, k nimž by jinak bylo třeba
zákona. Taková opatření může
vláda za branné pohotovosti státu učiniti
formou vládních nařízení, vydaných
se souhlasem presidenta republiky. Toto zmocnění
se nevztahuje na úpravu poměrů ústavních,
a pokud jde o finanční opatření, jest
z tohoto zmocnění vyňato zcizení státního
nemovitého majetku nad zákonné zmocnění
a ukládání nových daní, cel
a veřejných dávek vůbec bez časového
omezení.
Vláda je povinna předložiti vydaná nařízení
do 14 dnů od vyhlášení oběma
sněmovnám Národního shromáždění.
Odeprou-li obě sněmovny je schválit, pozbývají
platnosti ode dne tohoto usnesení.
Takové široké zmocnění vlády
má osnova pro dobu branné pohotovosti za nezbytné,
zvláště když se uváží,
že faktické poměry za stavu branné pohotovosti
státu budou zvláště se zřetelem
k situaci našeho státu pravděpodobně
takové, že řádná legislativní
činnost Národního shromáždění
a snad i Stálého výboru může
býti velmi znesnadněna, ba snad vůbec znemožněna.
Osnova zákona se neomezuje jen na obranu státu za
mobilisace a války, nýbrž pamatuje v hlavě
VI i na případy, kdy nastanou mimo mobilisaci a
válku uvnitř státu nebo na jeho hranicích
události, ohrožující zvýšenou
měrou celistvost státu, demokraticko-republikánskou
formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek;
je to případ, kdy dojde k mimořádným
opatřením resp. k výjimečnému
stavu podle zák. č. 300/1920 Sb. z. a n. I zde bude
potřebí, aby bylo k obraně státu učiněno
čeho třeba, a to tím spíše, ježto
tento stav se pravděpodobně později změní
ve vlastní stav branné pohotovosti.
Vedle toho pamatuje tu také osnova i na případy,
kdy by jednotlivých ustanovení zákona bylo
potřebí použíti k plnění
mezinárodních závazků, zejména
pak se zřetelem na Pakt o Společnosti národů.
Osnova tu má na mysli především případy,
v nichž lze použít zákona č. 96/1923
Sb. z. a n., kterým byla vláda zmocněna,
aby při opatřeních hospodářského
nátlaku podle čl. 16 Úmluvy o Společnosti
národů použila cesty nařizovací.
Budou-li taková opatření učiněna,
bude s prospěchem pro zájmy státu použíti
jednotlivých ustanovení zákona o obraně
státu, aby zejména hospodářský
život ve státě plynul bez vážných
poruch.
Hlava VII pojednává podrobné o náhradách,
které se poskytnou za osobní úkony a za věcné
prostředky, resp. za plnění jiných
závazků podle osnovy. Zásadně vychází
osnova - až na zcela nepatrné výjimky - s hlediska,
že za každý poskytnutý věcný
prostředek má býti dána náhrada.
Osnova má podrobná ustanovení, která
otázku náhrad upravují nejen po stránce
hmotné, nýbrž i pokud jde o řízení,
v němž se má o takových náhradách
rozhodovat. Podržuje se tu s určitými změnami
a doplňky instituce komisí, a to ministerská
komise, zemské komise a okresní komise, které
budou příslušny k rozhodování
o námitkách proti určení náhrady.
Tyto komise nastoupí na místo komisí zřízených
podle zákonů o válečných úkonech.
Pokud jde o válečné škody, které
budou způsobeny nepřítelem vůbec anebo
úkony vlastního nebo spojeneckého vojska
v boji anebo v přímé souvislosti s bojem,
nebudou se ustanovení předložené osnovy
zákona o náhradách na ně vztahovat.
O těchto válečných škodách
mají platiti ustanovení zvláštní.
Hlava VIII je věnována trestním ustanovením,
poněvadž nelze spoléhat na to, že by splnění
všech povinností a závazků osnovou ukládaných
bylo zajištěno dobrovolným a ochotným
plněním každého jednotlivce. Třeba
se proto přidržet dosud obvyklých prostředků
k zajištění zákonných povinností,
t. j. trestních sankcí, a to co možná
účinných, aby bylo dosaženo zamýšleného
účelu. Nelze tu pouštět se zřetele,
že tu jde z největší části
o trestné činy spáchané v dobách
pro stát osudových, v nichž musí býti
zájem státu hájen co nejdůrazněji
a nejúčinněji. (Výborně!)
V hlavě IX jsou některá ustanovení
závěrečná, z nichž zejména
důležitá jsou ustanovení věnovaná
výkladu jednotlivých výrazů v osnově
zákona použitých. Tak se tu vykládá
zejména pojem osob, držitelů, cizinců,
věcných prostředků, pole, zápolí,
vojenské správy, úřadů a pod.
Dále je tu ustanovení, stanovící osvobození
podání, právních jednání
a úředních úkonů, jichž
je třeba k provádění zákona,
od kolků a poplatků.
Významný je též paragraf, řešící
vztah k předpisům o drahách. Bohužel
osnova nového zákona o drahách nebyla zatím
ještě Národním shromážděním
projednána, jak bylo předpokládáno,
takže bylo potřebí tento paragraf poněkud
přestylisovat se zřetelem k tomu, že pravděpodobně
zákon o obraně státu se stane dříve
zákonem než nový zákon železniční.
Vedle toho bylo pokládáno za vhodné, aby
do zákona byl vložen nový paragraf, který
by nesporně vyjádřil, že zákonem
o obraně státu nejsou nijak dotčena práva
Národního shromáždění
a jeho členů, jak jsou obsažena v ústavní
listině.
Slavná sněmovno, dámy a pánové!
Z podaného stručného přehledu je zjevno,
o jak významnou a pro stát svrchovaně důležitou
osnovu tu jde, a navrhuji proto jménem branného
výboru, aby posl. sněmovna schválila osnovu
zákona o obraně státu ve znění
předloženém, se změnami navrženými
ústavně-právním výborem a zároveň
s připojenými resolucemi. (Výborně!
- Potlesk.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Přistoupíme nyní ke společné
rozpravě.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu
řečnickou 60 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je schválena.
Přihlášeni jsou řečníci:
na straně "proti" pp. posl. dr Szüllö,
Gottwald, Sandner, dr Jar. Dolanský,
B. Köhler; na straně "pro"
pp. posl. Srba, Vančo, Heeger, dr
Neuman, Michálek, Holeček,
Petrovič, dr Mareš, Zeminová,
dr Novotný, Hladký, Bergmann,
Révay a Schulcz.
Kromě toho přihlásil se ke slovu pan ministr
nár. obrany Machník. Uděluji mu slovo.
Ministr nár. obrany Machník: Slavná
sněmovno!
Plenum poslanecké sněmovny přistupuje dnes
k velikému dílu: k projednání osnovy
zákona o obraně státu. Zákonodárné
dílo toto jest po mém soudu vedle ústavní
listiny jedno z nejdůležitějších
našeho státu. Účelem jeho jest zajistiti
obranu státu, zabezpečiti naši státní
samostatnost. My, kteří jsme ztratili svoji státní
samostatnost, víme velmi dobře, co tato ztráta
pro nás znamenala. Byli jsme bez ochrany, vydáni
na milost a nemilost, olupováni postupně a cílevědomě
nejen o svobodu politickou, nýbrž i o jazyk, o svobodu
a kulturu národa. Posledních 150 let před
světovou válkou dolehla na nás vlna násilí
tak těžkým a nebezpečným způsobem,
že i největší a nejšlechetnější
duchové našeho národa začali pochybovati,
zda nezahyneme, nevymizíme vůbec. Stal se však
zázrak. Ve chvílích nejhorších
seslal nám osud řadu velkých geniů,
buditelů-spisovatelů, kteří národ
zachránili. Ještě horší osud stihl
naše bratry Slováky. Po několik století
byli pronásledováni systematicky a cílevědomě,
aby vymizeli vůbec.
Všichni jsme však věřili, že přijde
opět den naší spásy, našeho osvobození.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Věřili jsme pevně, že skutečnost
ta jest certum an, incertum quando. Přišla světová
válka. Tisíce a tisíce Čechoslováků,
roztroušených po celém světě,
spontánně, bez upozornění, bez výzvy,
vycítily okamžitě, že přišel
ten den, a jejich hrdinné činy a tisíce našich
padlých svědčí výmluvně,
s jakou vroucností a statečností jsme se
bili za svoji samostatnost. Šťastně jsme jí
dosáhli zásluhou našich legií a s nimi
stejně smýšlejícího odboje domácího.
28. říjen 1918 korunoval všechna tato úsilí
bojovníků zahraničních i domácích.
(Výkřiky posl. Klimenta.) Velká utrpení,
která jsme zažili před převratem, byla
nám dobrou školou a učitelkou. (Hluk. -
Místopředseda Košek zvoní.) Přijali
jsme zásadu, vybudovali stát demokratický
a spravedlivý ke všem jeho obyvatelům - stát,
který chce býti dobrou vlastí, spravedlivou
otčinou všem, nejen Čechům a Slovákům,
nýbrž i všem příslušníkům
menšin. Zářivým příkladem
těchto ušlechtilých snah byl president-Osvoboditel
a stejně jest jím i jeho nástupce, nynější
president republiky. Ne slovy, nýbrž nesčetnými
činy doma i za hranicemi osvědčili oba tito
vůdci státu, že naším cílem
jest demokratická mírová republika. Neopomenuli
jsme jediné příležitosti, abychom nepřispěli
k zajištění míru. President republiky
jako ministr zahraničních věcí podal
světu nesčetné praktické doklady o
tom. (Výkřiky komunistických poslanců.)