Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta uplynula.

Posl. Slanský (pokračuje): Již končím. Víme dále, že dr Berliner a jeho ředitelé rozdávali statisíce gratispojistek různým vlivným osobám. Víme, že v Československé republice platili tisíce lidí měsíčním platem, aniž by byli tito zaměstnanci Fénixu. Víme dále, že mnoho novin dostávalo statisícové částky za to, že uveřejňovaly články o Phönixu a také za to, že články neuveřejňovaly. Víme dále, že mnoho lidí dostávalo ve Phönixu řadu místností a bytů, buď zdarma, nebo za velmi levné peníze. A nyní, pánové, byl ve Vídni při prohlídce ve Phönixu nalezen seznam několika set osob, které braly statisícové a milionové částky korupčních peněz. Na základě našich informací se dovídáme, že v těchto seznamech je uvedeno 110 lidí z Československa. Bylo nám sděleno, že když zástupci Černocký a Bílý, kteří nyní dlí ve Vídni, vyjednávali s rakouskou vládou a dožadovali se placení československého deficitu od rakouské vlády, tu rakouské úřady jim ukázaly na to, že mnoho milionů korupčních peněz zůstalo v Československu, a ukázaly jim i seznam těchto 110 lidí. Tyto seznamy jsou vládě známy a žádáme vládu, aby tyto seznamy uveřejnila. (Výkřiky. - Potlesk komunistických poslanců.) Žádáme dále vládu, aby uveřejnila seznam oněch osob, které dostaly od Phönixu pojistky zdarma. Tento seznam je znám dr Bílému, který je nyní posílán jako komisař do Phönixu, a jeho šéfovi dr Keclíkovi, který to nyní ve Phönixu zjistil. Žádáme, aby vláda neprodleně tento seznam uveřejnila. (Výkřiky.) Žádáme vládu, aby byla zřízena parlamentní vyšetřující komise, která by vyšetřila všechna svinstva a korupce ve Fénixu. Fašistická rakouská vláda musila takovou vyšetřující komisi pod tlakem veřejného mínění zřídit. My myslíme, že demokratické Československo tuto komisi vytvoří a že bude vyšetřovat jednak korupce, jednak že tam budou předvoláni nejen pan Autengruber a jeho komisaři, nýbrž i pan ministr Slávik, pp. Šrobár, Stodola, Rehák, Kállay a všichni ostatní, kteří měli co činit s obchody Fénixu.

Žádáme dále, aby byli ihned zatčeni ředitelé a jiní vlivní činitelé Fénixu, kteří se zúčastnili podvodu, a jejich jmění zajištěno. Nechť je zároveň osvětleno celé temné pozadí československého pojišťovnictví. Pánové, v Československu dnes každá politická partaj má svou pojišťovnu. Lidé se ptají: Co to? Nač to? Vždyť v politických programech, ve stanovách politických stran se nic neříká o tom, že by se některá politická strana zabývala pojišťovacími obchody. Tam najdete takové fráze, jako tu mluvil pan dr Rašín. o mravních statcích, hodnotách, o mravní čistotě, o lásce k vlasti, o obraně demokracie, a najednou každá politická partaj se zajímá o pojišťování a vlivní politici jednotlivých politických stran sedí v pojišťovnách: ve Slavii sedí spolu s agrárními poslanci pan sen. Klofáč, od soc. demokratů Svěcený, v Securitas a Moldavia Generali je presidentem národně sjednocený dr Preiss. Uvedl jsem, jak agrárníci vedou nyní boj o První českou vzájemnou pojišťovnu. Proč takový zájem politických partají o pojišťovny? Protože tam jsou miliardy a kdo má miliardy, má vliv a moc. A vliv a moc agrární partaje se zakládá na miliardách z Raiffeisenek, Kampeliček, z bank, ale také ze Slavie a z jiných pojišťoven.

A potom obchody pojišťoven jsou velmi výnosné. Nemám času vypočítávat, kolik vydělávají, ale podle odhadu odborníků pojišťovny z premiových příjmů, které dostávají, mají 30 až 40% čistého zisku. A všimněte si, že pojišťovny ve svých bilancích nevykazují zisky. Kam plynou ty zisky? Na rakouském případu Phönixu jsme se přesvědčili, že ze zisků, ale i z peněz drobných pojištěnců jsou financovány politické strany, zvláště strany měšťácké a reakční. My bychom byli zvědavi, kam pánové Preiss, Kállay, Stodola, Rehák ulévají milionové zisky z československých pojišťoven!

A na konec k nejdůležitější věci. Statisíce drobných pojištěnců je znepokojeno, rozhořčeno nad tím, že jejich nastřádané peníze jsou ohroženy a zdefraudovány a že dodnes nevědí, co s jejich pojistkami bude. Jsou rozhořčeni zaměstnanci pojišťoven, poněvadž nevědí, jak jsou zabezpečeny jejich zájmy.

Vláda právě v těchto dnech vydala vládní nařízení ve věci Fénixu. Toto vládní nařízení však neřeší tyto nejdůležitější otázky. Nic se v něm neříká o tom, kolik skutečně dělá deficit ve Fénixu, nic se v něm neříká o tom, jak a na čí účet bude uhrazen, nic se tam neříká, jak budou zabezpečena práva zaměstnanců a jak budou potrestáni viníci. Vláda v něm toliko vyhlašuje moratorium na jeden rok. Vláda chce zřejmě nabýti času, aby, až přejde rozhořčení statisíců pojištěnců a obyvatelstva, řešila pak věc Fénixu, a máme obavy, že je pak bude řešit na účet drobných pojištěnců, zaměstnanců a drobných poplatníků.

Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho lhůta již uplynula.

Posl. Slanský (pokračuje): My vytyčujeme jedině správné zásady sanace, s nimiž musí souhlasit celá veřejnost: Ať platí především ti, kdož kradli, ti, kdož dostávali od zlodějů z Fénixu dary, kdož zlodějny ve Fénixu umožňovali! Ať všichni vrátí nakradené!

Podáváme pak tyto konkretní návrhy k sanaci:

Nechť jsou vráceny všechny dary, odměny, výhody ve všech možných formách, dávané Fénixem za korupčními účely, a nechť zároveň všichni, kdož korupční peníze dávali a přijímali, jsou stíháni.

Nechť je zjištěno jmění všech vlivných politiků, sedících ve správních radách, representacích a jiných orgánech všech podniků Fénixu v Československu, odpovědných za ztráty Fénixu.

Nechť je zjištěno jmění všech ředitelů Fénixu, kteří prohospodařili stamiliony, zajištěno a zkonfiskováno. Nechť je jim ihned zastaveno vyplácení jejich vysokých platů, nechť jsou propuštěni bez nároku na odstupné. a pense. Nechť je přezkoumáno, kteří z úředníků od prokuristů nahoru si vybírali neoprávněné provise z uzavřených obchodů, a nechť jsou přinuceni je vrátiti. Vedle toho možno uhradit další desítky milionů tím, když při dalším vedení dosavadního obchodu Fénixu, nechť je spravován kýmkoliv, nebudou vypláceny žádné dividendy, tantiemy a jiné formy zisku. Nechť je použito extraprofitů, plynoucích z menší úmrtnosti, nežli je matematicky předvídána, k snížení pasiv. Podle výše uvedených výpočtů je to až 60% tarifních premií, podle falešných bilancí pojišťoven 35 až 40%.

Jsme zároveň pro to, aby bezohledně bylo vymáháno splnění závazků fašistické rakouské vlády, která použila i peněz čsl. Fénixu na militarisaci. Máme za to, že všechna tato opatření postačí úplně ke krytí celého schodku. Kdyby však někdo namítl, že to nestačí, pak poukazujeme na další možnost, a to sáhnouti na pojistky bohatých pojištěnců nad 100.000 Kč a v potřebné výši jich použíti k sanaci.

Znovu opakujeme, že se vzepřeme tomu, aby sanace byla prováděna na účet drobných pojistníků, poplatníků a zaměstnanců. Pojistky pod 100.000 Kč musí zůstati nedotčeny. Pokud jde o zaměstnance, tu zdůrazňujeme, že nikdo nesmí býti propuštěn kromě provinilých ředitelů a prokuristů. Stejně tak nesmí býti sníženy platy zaměstnanců, ani zhoršeny jejich pracovní podmínky a nabytá práva. Žádáme, aby byly zabezpečeny jejich pensijní fondy. V případě převzetí obchodu Fénixu jinou společností trváme na tom, že musí býti všichni zaměstnanci převzati s plnými právy a nároky.

Na základě smutných zkušeností z Fénixu, kde vládní dozorčí úřady úplně selhaly, dožadujeme se, aby zaměstnanci a jejich volené instituce byli přibíráni ke kontrolám a aby už nyní při právě prováděné revisi mohli spolukontrolovati. Nechť v budoucnu každý zaměstnanec má nejen právo, nýbrž i povinnost oznámiti každou nezákonnou machinaci ředitelství a správních orgánů veřejnosti a příslušným úřadům, aniž by za to směl býti jakýmkoliv způsobem stíhán.

Chci na konec říci, že finanční skandál Fénixu mohl vyrůsti jen na úrodné půdě ziskového, chamtivého, prohnilého kapitalistického hospodářství. Právě v době, kdy máme jeden milion hladových nezaměstnaných, kdy se šetří na jejich podporách, kdy se jim vyčítají žebrácké almužny, kdy úřady mají čas kontrolovati každého nezaměstnaného, nebere-li o korunu více, úřady nechají řáditi tyto zloděje a defraudanty. Když nezaměstnaný ukradne housku, je zavřen, ale když korupčníci a defraudanti kradou stamiliony, nic se nestane a dosud proti nim nebylo zakročeno. A kdyby nic jiného, tedy právě tyto skandály musí přesvědčiti každého poctivého člověka, nejen dělníka, nýbrž i úředníka, živnostníka a rolníka, jak je správné úsilí nás komunistů, aby se semkli všichni pracující lidé ve velkou lidovou frontu proti kapitálu a reakci a společně bojovali za svržení prohnilého kapitalistického řádu. Korupce, okrádání milionů lidí, to je průvodní zjev kapitalistického řádu. Teprve socialismus súčtuje se všemi korupčníky, smete všechny příživníky, vyvlastní boháče a povede lid k šťastnému a spokojenému životu. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Kundt. Dávám mu slovo.

Posl. Kundt (německy): Dámy a pánové!

Dovolte, abych zavedl diskusi v této sněmovně opět k zákonu, jenž jest na denním pořadu, o rozpouštění politických stran. (Německé výkřiky komunistických poslanců: To, co bylo řečeno o "Phönixu", vám nebylo příjemné!) Nemáme vůbec příčiny mluviti snad o "Phönixu" jinak než vy.

Zákon o rozpouštění politických stran můj kol. dr Kellner již podrobil kritice s hlediska ústavního a správního práva. Chtěl bych s hlediska hospodářství, sociálnosti a také humánnosti jakož s hlediska vnitropolitické situace říci ještě něco k této osnově a mimo ni. S tohoto hlediska jest nehumánní krutostí, že se v zákoně o rozpouštění politických stran neomezujete na zastavení strany přímo státu nepřátelské, nýbrž že nad to trváte na tak řečených sociálních sankcích proti přívržencům, členům těchto rozpuštěných stran. Nevyvodili jste si z nehumánních a nesociálních účinků již provedeného rozpuštění ani jediný důsledek humanity, který byste byli povinni vyvoditi.

Proč byly v souvislosti se zákonem o rozpouštění politických stran, ustanoveními tohoto zákona, které jediné potíráme, nikoliv skutkovou podstatu zákona o rozpouštění politických stran, úplně prostě uvrženy masy lidí do bídy tím, že bylo určitým německým stranám, obzvláště jedné straně vhod, že byla rozpuštěna jedna odborová organisace, protože myslela, že se pak k ní masy dělníků vrátí ? Rozpustila se přece, jak známo, odborová organisace hornická a železničářská. (Německé výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany: Toho německá soc.-demokratická strana přímo žádala!) Ano, toho žádala soc. demokratická strana, která přece myslí, že se může ještě zachrániti, když zničí jiné. A tu se neučinilo to, co by v zájmu státním bylo stačilo, posaditi do těchto odborových organisací jako rovněž do jiných stranicko-politických organisací spolehlivé komisaře, aby byla udržena jejich funkce a tím také podpora v nezaměstnanosti, nýbrž rozpuštěním odborových organisací se připravilo jednou ranou 20.000 nezaměstnaných s jejich rodinami o nuzný zbytek obvyklé podpory v nezaměstnanosti vůbec. Úspory četných dělníků, kteří již desetiletí se mohli právem domnívati, že svěřují své peníze dělnické odborové organisaci, která jest schválena a kontrolována ministerstvem soc. péče, tyto dělnické peníze byly na návrh tak zvané německé dělnické strany, německou sociální demokracií přímo uloupeny. Masy, které nevědí, jaká jsou hlediska politického vedení příslušné strany, a také to nemohou chápati, se daly se svými ženami a dětmi jednoduše v plen hladu a bídě, jejich důvěra zklamala. To není ve smyslu zájmu vnitřní bezpečnosti státu, nýbrž jest pokračováním již obvyklých metod k nejistotě uvnitř státu. Žádáte-li loyality od dělníků, kteří staví přece také masu vojáků, musíte pečovati o to, aby tito dělníci mohli býti loyálními k otčině, která se k nim chovala jako otec (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.), nikoliv však ponechati masy dělníků hladu a bídě. Nevědí-li dnes ženy dělníků, kde by měly vzíti kousek chleba neb černou kávu pro své děti, nemůžete od těchto lidí žádati žádnou loyalitu. V tomto případě se však otevřeně ukázalo, že zákon o rozpouštění politických stran nebyl dělán k ochraně státu a demokracie, nýbrž ke zrušení dělnických odborových organisací ze stranicko-politických důvodů bez ohledu na to, že se dovolí těmto 20.000 nezaměstnaným a 100.000 v nich organisovaným dělníkům pochybovati o pravé vůli k porozumění a o pravé loyalitě vládní koalice k těmto lidem.

Přes to, že jsme v ústavně-právním výboru varovali před opětným přijetím oněch ustanovení, která postihují hospodářské a sociální instituce, která se mohou patřičnými opatřeními úplně ujasniti, podrželi jste tato ustanovení. K čemu pak máte kontrolu ministerstva soc. péče a ministerstva vnitra nad hospodářskými a sociálními organisacemi, shledáváte-li nutným potom ještě mimo to nějak v souvislosti s politickou stranou pojmouti rozpouštěcí ustanovení pro tyto organisace? Děláte to stejně, jak se to činí ve Společnosti národů. Hromadí se jeden sankční prostředek za druhým, stále ještě se nepovažuje jedním paktem mír za zajištěný a tvoří se nové pakty. Tvoříte bez přestání, rok co rok, nové zákony s patřičnou plnou mocí orgánů a zřejmě nemáte ani k sobě důvěry, že takovéto plné moci postačí a mohou býti patřičně účinné. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Právě jako jest u nás, pokud jde o zahraničně-politický vývoj, nálada dělati politiku nikoliv s hlediska věcné nutnosti, nýbrž strachu, právě tak děláte, pokud jde o vnitropolitické bezpečnostní opatření, politiku nikoliv se stanoviska věcné účelnosti a nutnosti, nýbrž poháněni strachem, obzvláště strachem určitých malých stran, které tím doufají v možnost nového vzestupu. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Tím však nedosáhnete, aby dělník nebo sedlák, který odešel z idealismu z těchto stran, přes rozpuštění strany se opět vrátil tam, odkud přišel, ať jest to ke straně sociálně-demokratické nebo křesťansko-sociální nebo ke Svazu zemědělců.

To jest mylný výpočet. Početní chyba jest v tom: Postupuje-li se nějakým způsobem obzvláště proti sudetskoněmecké straně, ať jest to již nějakým trýzněním tohoto druhu nebo zastrašováním, jest to mylně počítáno, že by snad oba němečtí ministři, kteří jsou dnes pro stát jen takovým bezobsažným vývěsním štítem, dostali opět sudetské Němce na svou stranu. Ne, to jest velký omyl, neboť tyto dělnické masy myslí instinktivně, nemyslí podle výpočtů a nikdy se nevrátí tam, kam, pánové, myslíte, že můžete posunouti zpět vývoj vnitřní politiky v dějinách, na stav z roku 1926, kdy jste, čeští pánové, měli možnost tehdejší vůli k dorozumění těchto německých stran také opravdu honorovati, ale tuto naději vnitrostátního dorozumění se starými politickými stranami nejenom jednou pro vždy propásli, nýbrž ji samu zničili. Nyní se divíte tomu, že tyto masy již nevěří ministrovi Spinovi neb Czechovi. Nemohou jim věřiti, neboť jste nedali ani to nejmenší oběma ministrům, kteří se svými přívrženci učinili vše pro stát, co jste chtěli. Myslíte-li, že naleznete u nás podobné lidi, pak se mýlíte, neboť dokud nedosáhneme práv pro pracující masy, jakož i mezinárodně zaručených národních práv pro sudetské Němce, nemůžete nikdy očekávati, že budeme dělati takovou politiku kývání, jako tito pánové, kteří ztratili největší důvěru, kterou měli mezi sudetskoněmeckým lidem. (Různé výkřiky.)

Místopředseda - Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kundt (pokračuje): Tím jsem se vlastně dostal do jisté míry do vnitropolitické situace. Mám dojem, že současné směrodatné velké české strany vlastně samy dobře nevědí, jak se má v nejbližší době vývoj vytvářeti. Vědí jen, že mají něco opatřiti, ale kudy má cesta vésti, asi nevědí, neboť pak by se nemohlo státi, že jediný předmět, kterým se po týdny dovede zabývati tisk skoro všech českých stran jako nejdůležitější otázkou vnitřní politiky, jest otázka rozpuštění sudetskoněmecké strany. Ctí nás, že váš tisk, pokud jde o nutnost vnitřního uzpůsobení státu, nevidí jinou myšlenku a důležitost než sudetskoněmeckou stranu. Zásadně vzato jest však právě pro odpovědné muže státu známkou duševní slabosti, že ve svém velkém tisku nemají k diskusi jinou důležitější otázku než otázku, kterou jsem naznačil. To jediné vám pravím, pánové: Nepotřebujeme zákona o rozpouštění politických stran, který má a může míti přece jen vnitropolitický význam, cítíte-li se schopni a odvážni dělati takovou vnitřní politiku, aby nebylo ve státě nespokojených mas.

S hlediska demokracie, kterou nám stále upíráte, kterou chcete míti zpachtovánu, pravím: V demokracii jest jen jedno rozpuštění politických stran, totiž hlasem lidu a nikdy správním aktem. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) 19. květen již některé sudetskoněmecké strany téměř rozpustil a vypínal-li se dnes pan Rašín přede mnou, v tónu, který neodpovídá vůbec úrovni sněmovny, pak mu pravím, že i jeho strana by byla 19. května téměř rozpuštěna, kdyby si nebyla vzala na pomoc pana Stříbrného.