Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji
pana řečníka, že jeho řečnická
lhůta uplynula.
Posl. Slanský (pokračuje): Již
končím. Víme dále, že dr Berliner
a jeho ředitelé rozdávali statisíce
gratispojistek různým vlivným osobám.
Víme, že v Československé republice
platili tisíce lidí měsíčním
platem, aniž by byli tito zaměstnanci Fénixu.
Víme dále, že mnoho novin dostávalo
statisícové částky za to, že
uveřejňovaly články o Phönixu
a také za to, že články neuveřejňovaly.
Víme dále, že mnoho lidí dostávalo
ve Phönixu řadu místností a bytů,
buď zdarma, nebo za velmi levné peníze. A nyní,
pánové, byl ve Vídni při prohlídce
ve Phönixu nalezen seznam několika set osob, které
braly statisícové a milionové částky
korupčních peněz. Na základě
našich informací se dovídáme, že
v těchto seznamech je uvedeno 110 lidí z Československa.
Bylo nám sděleno, že když zástupci
Černocký a Bílý, kteří
nyní dlí ve Vídni, vyjednávali s rakouskou
vládou a dožadovali se placení československého
deficitu od rakouské vlády, tu rakouské úřady
jim ukázaly na to, že mnoho milionů korupčních
peněz zůstalo v Československu, a ukázaly
jim i seznam těchto 110 lidí. Tyto seznamy jsou
vládě známy a žádáme vládu,
aby tyto seznamy uveřejnila. (Výkřiky.
- Potlesk komunistických poslanců.) Žádáme
dále vládu, aby uveřejnila seznam oněch
osob, které dostaly od Phönixu pojistky zdarma. Tento
seznam je znám dr Bílému, který je
nyní posílán jako komisař do Phönixu,
a jeho šéfovi dr Keclíkovi, který to
nyní ve Phönixu zjistil. Žádáme,
aby vláda neprodleně tento seznam uveřejnila.
(Výkřiky.) Žádáme vládu,
aby byla zřízena parlamentní vyšetřující
komise, která by vyšetřila všechna svinstva
a korupce ve Fénixu. Fašistická rakouská
vláda musila takovou vyšetřující
komisi pod tlakem veřejného mínění
zřídit. My myslíme, že demokratické
Československo tuto komisi vytvoří a že
bude vyšetřovat jednak korupce, jednak že tam
budou předvoláni nejen pan Autengruber a jeho komisaři,
nýbrž i pan ministr Slávik, pp. Šrobár,
Stodola, Rehák, Kállay a všichni
ostatní, kteří měli co činit
s obchody Fénixu.
Žádáme dále, aby byli ihned zatčeni
ředitelé a jiní vlivní činitelé
Fénixu, kteří se zúčastnili
podvodu, a jejich jmění zajištěno. Nechť
je zároveň osvětleno celé temné
pozadí československého pojišťovnictví.
Pánové, v Československu dnes každá
politická partaj má svou pojišťovnu. Lidé
se ptají: Co to? Nač to? Vždyť v politických
programech, ve stanovách politických stran se nic
neříká o tom, že by se některá
politická strana zabývala pojišťovacími
obchody. Tam najdete takové fráze, jako tu mluvil
pan dr Rašín. o mravních statcích,
hodnotách, o mravní čistotě, o lásce
k vlasti, o obraně demokracie, a najednou každá
politická partaj se zajímá o pojišťování
a vlivní politici jednotlivých politických
stran sedí v pojišťovnách: ve Slavii sedí
spolu s agrárními poslanci pan sen. Klofáč,
od soc. demokratů Svěcený, v Securitas a
Moldavia Generali je presidentem národně sjednocený
dr Preiss. Uvedl jsem, jak agrárníci vedou nyní
boj o První českou vzájemnou pojišťovnu.
Proč takový zájem politických partají
o pojišťovny? Protože tam jsou miliardy a kdo má
miliardy, má vliv a moc. A vliv a moc agrární
partaje se zakládá na miliardách z Raiffeisenek,
Kampeliček, z bank, ale také ze Slavie a z jiných
pojišťoven.
A potom obchody pojišťoven jsou velmi výnosné.
Nemám času vypočítávat, kolik
vydělávají, ale podle odhadu odborníků
pojišťovny z premiových příjmů,
které dostávají, mají 30 až 40%
čistého zisku. A všimněte si, že
pojišťovny ve svých bilancích nevykazují
zisky. Kam plynou ty zisky? Na rakouském případu
Phönixu jsme se přesvědčili, že
ze zisků, ale i z peněz drobných pojištěnců
jsou financovány politické strany, zvláště
strany měšťácké a reakční.
My bychom byli zvědavi, kam pánové Preiss,
Kállay, Stodola, Rehák ulévají
milionové zisky z československých pojišťoven!
A na konec k nejdůležitější věci.
Statisíce drobných pojištěnců
je znepokojeno, rozhořčeno nad tím, že
jejich nastřádané peníze jsou ohroženy
a zdefraudovány a že dodnes nevědí,
co s jejich pojistkami bude. Jsou rozhořčeni zaměstnanci
pojišťoven, poněvadž nevědí,
jak jsou zabezpečeny jejich zájmy.
Vláda právě v těchto dnech vydala
vládní nařízení ve věci
Fénixu. Toto vládní nařízení
však neřeší tyto nejdůležitější
otázky. Nic se v něm neříká
o tom, kolik skutečně dělá deficit
ve Fénixu, nic se v něm neříká
o tom, jak a na čí účet bude uhrazen,
nic se tam neříká, jak budou zabezpečena
práva zaměstnanců a jak budou potrestáni
viníci. Vláda v něm toliko vyhlašuje
moratorium na jeden rok. Vláda chce zřejmě
nabýti času, aby, až přejde rozhořčení
statisíců pojištěnců a obyvatelstva,
řešila pak věc Fénixu, a máme
obavy, že je pak bude řešit na účet
drobných pojištěnců, zaměstnanců
a drobných poplatníků.
Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji
pana řečníka, že jeho lhůta již
uplynula.
Posl. Slanský (pokračuje): My vytyčujeme
jedině správné zásady sanace, s nimiž
musí souhlasit celá veřejnost: Ať platí
především ti, kdož kradli, ti, kdož
dostávali od zlodějů z Fénixu dary,
kdož zlodějny ve Fénixu umožňovali!
Ať všichni vrátí nakradené!
Podáváme pak tyto konkretní návrhy
k sanaci:
Nechť jsou vráceny všechny dary, odměny,
výhody ve všech možných formách,
dávané Fénixem za korupčními
účely, a nechť zároveň všichni,
kdož korupční peníze dávali a
přijímali, jsou stíháni.
Nechť je zjištěno jmění všech
vlivných politiků, sedících ve správních
radách, representacích a jiných orgánech
všech podniků Fénixu v Československu,
odpovědných za ztráty Fénixu.
Nechť je zjištěno jmění všech
ředitelů Fénixu, kteří prohospodařili
stamiliony, zajištěno a zkonfiskováno. Nechť
je jim ihned zastaveno vyplácení jejich vysokých
platů, nechť jsou propuštěni bez nároku
na odstupné. a pense. Nechť je přezkoumáno,
kteří z úředníků od
prokuristů nahoru si vybírali neoprávněné
provise z uzavřených obchodů, a nechť
jsou přinuceni je vrátiti. Vedle toho možno
uhradit další desítky milionů tím,
když při dalším vedení dosavadního
obchodu Fénixu, nechť je spravován kýmkoliv,
nebudou vypláceny žádné dividendy, tantiemy
a jiné formy zisku. Nechť je použito extraprofitů,
plynoucích z menší úmrtnosti, nežli
je matematicky předvídána, k snížení
pasiv. Podle výše uvedených výpočtů
je to až 60% tarifních premií, podle falešných
bilancí pojišťoven 35 až 40%.
Jsme zároveň pro to, aby bezohledně bylo
vymáháno splnění závazků
fašistické rakouské vlády, která
použila i peněz čsl. Fénixu na militarisaci.
Máme za to, že všechna tato opatření
postačí úplně ke krytí celého
schodku. Kdyby však někdo namítl, že to
nestačí, pak poukazujeme na další možnost,
a to sáhnouti na pojistky bohatých pojištěnců
nad 100.000 Kč a v potřebné výši
jich použíti k sanaci.
Znovu opakujeme, že se vzepřeme tomu, aby sanace byla
prováděna na účet drobných
pojistníků, poplatníků a zaměstnanců.
Pojistky pod 100.000 Kč musí zůstati nedotčeny.
Pokud jde o zaměstnance, tu zdůrazňujeme,
že nikdo nesmí býti propuštěn kromě
provinilých ředitelů a prokuristů.
Stejně tak nesmí býti sníženy
platy zaměstnanců, ani zhoršeny jejich pracovní
podmínky a nabytá práva. Žádáme,
aby byly zabezpečeny jejich pensijní fondy. V případě
převzetí obchodu Fénixu jinou společností
trváme na tom, že musí býti všichni
zaměstnanci převzati s plnými právy
a nároky.
Na základě smutných zkušeností
z Fénixu, kde vládní dozorčí
úřady úplně selhaly, dožadujeme
se, aby zaměstnanci a jejich volené instituce byli
přibíráni ke kontrolám a aby už
nyní při právě prováděné
revisi mohli spolukontrolovati. Nechť v budoucnu každý
zaměstnanec má nejen právo, nýbrž
i povinnost oznámiti každou nezákonnou machinaci
ředitelství a správních orgánů
veřejnosti a příslušným úřadům,
aniž by za to směl býti jakýmkoliv způsobem
stíhán.
Chci na konec říci, že finanční
skandál Fénixu mohl vyrůsti jen na úrodné
půdě ziskového, chamtivého, prohnilého
kapitalistického hospodářství. Právě
v době, kdy máme jeden milion hladových nezaměstnaných,
kdy se šetří na jejich podporách, kdy
se jim vyčítají žebrácké
almužny, kdy úřady mají čas kontrolovati
každého nezaměstnaného, nebere-li o
korunu více, úřady nechají řáditi
tyto zloděje a defraudanty. Když nezaměstnaný
ukradne housku, je zavřen, ale když korupčníci
a defraudanti kradou stamiliony, nic se nestane a dosud proti
nim nebylo zakročeno. A kdyby nic jiného, tedy právě
tyto skandály musí přesvědčiti
každého poctivého člověka, nejen
dělníka, nýbrž i úředníka,
živnostníka a rolníka, jak je správné
úsilí nás komunistů, aby se semkli
všichni pracující lidé ve velkou lidovou
frontu proti kapitálu a reakci a společně
bojovali za svržení prohnilého kapitalistického
řádu. Korupce, okrádání milionů
lidí, to je průvodní zjev kapitalistického
řádu. Teprve socialismus súčtuje se
všemi korupčníky, smete všechny příživníky,
vyvlastní boháče a povede lid k šťastnému
a spokojenému životu. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Místopředseda Langr (zvoní): Dalším
řečníkem je p. posl. Kundt. Dávám
mu slovo.
Posl. Kundt (německy): Dámy a pánové!
Dovolte, abych zavedl diskusi v této sněmovně
opět k zákonu, jenž jest na denním pořadu,
o rozpouštění politických stran. (Německé
výkřiky komunistických poslanců: To,
co bylo řečeno o "Phönixu", vám
nebylo příjemné!) Nemáme vůbec
příčiny mluviti snad o "Phönixu"
jinak než vy.
Zákon o rozpouštění politických
stran můj kol. dr Kellner již podrobil kritice
s hlediska ústavního a správního práva.
Chtěl bych s hlediska hospodářství,
sociálnosti a také humánnosti jakož
s hlediska vnitropolitické situace říci ještě
něco k této osnově a mimo ni. S tohoto hlediska
jest nehumánní krutostí, že se v zákoně
o rozpouštění politických stran neomezujete
na zastavení strany přímo státu nepřátelské,
nýbrž že nad to trváte na tak řečených
sociálních sankcích proti přívržencům,
členům těchto rozpuštěných
stran. Nevyvodili jste si z nehumánních a nesociálních
účinků již provedeného rozpuštění
ani jediný důsledek humanity, který byste
byli povinni vyvoditi.
Proč byly v souvislosti se zákonem o rozpouštění
politických stran, ustanoveními tohoto zákona,
které jediné potíráme, nikoliv skutkovou
podstatu zákona o rozpouštění politických
stran, úplně prostě uvrženy masy lidí
do bídy tím, že bylo určitým
německým stranám, obzvláště
jedné straně vhod, že byla rozpuštěna
jedna odborová organisace, protože myslela, že
se pak k ní masy dělníků vrátí
? Rozpustila se přece, jak známo, odborová
organisace hornická a železničářská.
(Německé výkřiky poslanců
sudetskoněmecké strany: Toho německá
soc.-demokratická strana přímo žádala!)
Ano, toho žádala soc. demokratická strana,
která přece myslí, že se může
ještě zachrániti, když zničí
jiné. A tu se neučinilo to, co by v zájmu
státním bylo stačilo, posaditi do těchto
odborových organisací jako rovněž do
jiných stranicko-politických organisací spolehlivé
komisaře, aby byla udržena jejich funkce a tím
také podpora v nezaměstnanosti, nýbrž
rozpuštěním odborových organisací
se připravilo jednou ranou 20.000 nezaměstnaných
s jejich rodinami o nuzný zbytek obvyklé podpory
v nezaměstnanosti vůbec. Úspory četných
dělníků, kteří již desetiletí
se mohli právem domnívati, že svěřují
své peníze dělnické odborové
organisaci, která jest schválena a kontrolována
ministerstvem soc. péče, tyto dělnické
peníze byly na návrh tak zvané německé
dělnické strany, německou sociální
demokracií přímo uloupeny. Masy, které
nevědí, jaká jsou hlediska politického
vedení příslušné strany, a také
to nemohou chápati, se daly se svými ženami
a dětmi jednoduše v plen hladu a bídě,
jejich důvěra zklamala. To není ve smyslu
zájmu vnitřní bezpečnosti státu,
nýbrž jest pokračováním již
obvyklých metod k nejistotě uvnitř státu.
Žádáte-li loyality od dělníků,
kteří staví přece také masu
vojáků, musíte pečovati o to, aby
tito dělníci mohli býti loyálními
k otčině, která se k nim chovala jako otec
(Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.),
nikoliv však ponechati masy dělníků
hladu a bídě. Nevědí-li dnes ženy
dělníků, kde by měly vzíti
kousek chleba neb černou kávu pro své děti,
nemůžete od těchto lidí žádati
žádnou loyalitu. V tomto případě
se však otevřeně ukázalo, že zákon
o rozpouštění politických stran nebyl
dělán k ochraně státu a demokracie,
nýbrž ke zrušení dělnických
odborových organisací ze stranicko-politických
důvodů bez ohledu na to, že se dovolí
těmto 20.000 nezaměstnaným a 100.000 v nich
organisovaným dělníkům pochybovati
o pravé vůli k porozumění a o pravé
loyalitě vládní koalice k těmto lidem.
Přes to, že jsme v ústavně-právním
výboru varovali před opětným přijetím
oněch ustanovení, která postihují
hospodářské a sociální instituce,
která se mohou patřičnými opatřeními
úplně ujasniti, podrželi jste tato ustanovení.
K čemu pak máte kontrolu ministerstva soc. péče
a ministerstva vnitra nad hospodářskými a
sociálními organisacemi, shledáváte-li
nutným potom ještě mimo to nějak v souvislosti
s politickou stranou pojmouti rozpouštěcí ustanovení
pro tyto organisace? Děláte to stejně, jak
se to činí ve Společnosti národů.
Hromadí se jeden sankční prostředek
za druhým, stále ještě se nepovažuje
jedním paktem mír za zajištěný
a tvoří se nové pakty. Tvoříte
bez přestání, rok co rok, nové zákony
s patřičnou plnou mocí orgánů
a zřejmě nemáte ani k sobě důvěry,
že takovéto plné moci postačí
a mohou býti patřičně účinné.
(Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)
Právě jako jest u nás, pokud jde o zahraničně-politický
vývoj, nálada dělati politiku nikoliv s hlediska
věcné nutnosti, nýbrž strachu, právě
tak děláte, pokud jde o vnitropolitické bezpečnostní
opatření, politiku nikoliv se stanoviska věcné
účelnosti a nutnosti, nýbrž poháněni
strachem, obzvláště strachem určitých
malých stran, které tím doufají v
možnost nového vzestupu. (Potlesk poslanců
sudetskoněmecké strany.) Tím však
nedosáhnete, aby dělník nebo sedlák,
který odešel z idealismu z těchto stran, přes
rozpuštění strany se opět vrátil
tam, odkud přišel, ať jest to ke straně
sociálně-demokratické nebo křesťansko-sociální
nebo ke Svazu zemědělců.
To jest mylný výpočet. Početní
chyba jest v tom: Postupuje-li se nějakým způsobem
obzvláště proti sudetskoněmecké
straně, ať jest to již nějakým
trýzněním tohoto druhu nebo zastrašováním,
jest to mylně počítáno, že by
snad oba němečtí ministři, kteří
jsou dnes pro stát jen takovým bezobsažným
vývěsním štítem, dostali opět
sudetské Němce na svou stranu. Ne, to jest velký
omyl, neboť tyto dělnické masy myslí
instinktivně, nemyslí podle výpočtů
a nikdy se nevrátí tam, kam, pánové,
myslíte, že můžete posunouti zpět
vývoj vnitřní politiky v dějinách,
na stav z roku 1926, kdy jste, čeští pánové,
měli možnost tehdejší vůli k dorozumění
těchto německých stran také opravdu
honorovati, ale tuto naději vnitrostátního
dorozumění se starými politickými
stranami nejenom jednou pro vždy propásli, nýbrž
ji samu zničili. Nyní se divíte tomu, že
tyto masy již nevěří ministrovi Spinovi
neb Czechovi. Nemohou jim věřiti, neboť
jste nedali ani to nejmenší oběma ministrům,
kteří se svými přívrženci
učinili vše pro stát, co jste chtěli.
Myslíte-li, že naleznete u nás podobné
lidi, pak se mýlíte, neboť dokud nedosáhneme
práv pro pracující masy, jakož i mezinárodně
zaručených národních práv pro
sudetské Němce, nemůžete nikdy očekávati,
že budeme dělati takovou politiku kývání,
jako tito pánové, kteří ztratili největší
důvěru, kterou měli mezi sudetskoněmeckým
lidem. (Různé výkřiky.)
Místopředseda - Langr (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Kundt (pokračuje): Tím jsem
se vlastně dostal do jisté míry do vnitropolitické
situace. Mám dojem, že současné směrodatné
velké české strany vlastně samy dobře
nevědí, jak se má v nejbližší
době vývoj vytvářeti. Vědí
jen, že mají něco opatřiti, ale kudy
má cesta vésti, asi nevědí, neboť
pak by se nemohlo státi, že jediný předmět,
kterým se po týdny dovede zabývati tisk skoro
všech českých stran jako nejdůležitější
otázkou vnitřní politiky, jest otázka
rozpuštění sudetskoněmecké strany.
Ctí nás, že váš tisk, pokud jde
o nutnost vnitřního uzpůsobení státu,
nevidí jinou myšlenku a důležitost než
sudetskoněmeckou stranu. Zásadně vzato jest
však právě pro odpovědné muže
státu známkou duševní slabosti, že
ve svém velkém tisku nemají k diskusi jinou
důležitější otázku než
otázku, kterou jsem naznačil. To jediné vám
pravím, pánové: Nepotřebujeme zákona
o rozpouštění politických stran, který
má a může míti přece jen vnitropolitický
význam, cítíte-li se schopni a odvážni
dělati takovou vnitřní politiku, aby nebylo
ve státě nespokojených mas.
S hlediska demokracie, kterou nám stále upíráte,
kterou chcete míti zpachtovánu, pravím: V
demokracii jest jen jedno rozpuštění politických
stran, totiž hlasem lidu a nikdy správním aktem.
(Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)
19. květen již některé sudetskoněmecké
strany téměř rozpustil a vypínal-li
se dnes pan Rašín přede mnou, v tónu,
který neodpovídá vůbec úrovni
sněmovny, pak mu pravím, že i jeho strana by
byla 19. května téměř rozpuštěna,
kdyby si nebyla vzala na pomoc pana Stříbrného.