Vážení pánové, jsem o tom pevně
přesvědčen, že pan posl. Chmelík
velmi dobře ví, že, domáhal-li se někdo
uskutečnění naléhavého hospodářského
požadavku velkých měst, byli to právě
zástupcové socialistických stran nejen v
městských zastupitelstvech, nýbrž právě
na půdě parlamentu. Pan posl. Chmelík
si musil býti vědom, že jsme to byli právě
my a já jako referent, který velmi vřelými
slovy doporučoval přijetí tohoto návrhu
velkých měst a přímo jsme prosil,
aby ti pánové, kteří mají určité
pochybnosti o výhodnosti požadavku velkých
měst, poopravili svůj názor a dali k provedení
těchto ustanovení svůj souhlas. Musím
tedy s veškerým důrazem protestovati proti
tomu, aby se skreslovala skutečnost z průhledných
agitačních důvodů, poněvadž
to není důstojné této slavné
sněmovny, aby se s tohoto místa pronášely
vědomě nepravdy. (Tak jest!)
Dále pan kol. Chmelík prohlásil ve
svých vývodech, že my socialisté jsme
se sice stále starali o zájmy starých nájemníků,
ale že jsme naprosto opomíjeli potřeby nových
lidí, těch nájemníků, kteří
zakládali své rodiny teprve po válce. Vážení
pánové, ani to neodpovídá skutečnosti.
Když jsme chránili malého nájemníka
proti bezdůvodné výpovědi anebo neoprávněnému
zvyšování činží, neznamená
to, že jsme tím zapomínali plniti svoje povinnosti
také vůči těm, kdož neměli
toho štěstí býti jako nájemníci
ve starých, chráněných domech. Pánové,
cožpak ty obrovské finanční pomoci státní
správy na podporu stavebního ruchu nejsou pro pana
posl. Chmelík a ničím? Cožpak
těch 6 miliard závazků, které na sebe
stát těmito podporami převzal, není
nic? Kdyby si byl pan posl. Chmelík prohlédl
v důvodové zprávě k osnově
zákona o regresu alespoň tabulky, ve kterých
je přesně vypočteno, na kolik obytných
domů činžovních i rodinných byla
poskytnuta státní garancie, na kolik tisíc
velkých činžovních domů pro nezámožné
vrstvy byla poskytnuta přímá podpora, byl
by si musil uvědomiti, že stát a tím
také my, socialistické strany, které jsme
tyto zákony o stavebním ruchu stále fedrovali,
jsme vykonali pro tyto nové, rodiny zakládající
mladé lidi tolik, že s ohledem na finanční
nosnost státu jsme už více ani vykonati nemohli.
K informaci pana kol. Chmelíka si dovoluji přečísti
jenom několik cifer. Za podpory státu - tedy ne
za pouhé státní garancie, nýbrž
za přímé podpory státu - bylo vystavěno
v letech 1919 až 1924 3539 bytů o jedné obytné
místnosti, 15.190 bytů o 2 obytných místnostech,
12.979 bytů o 3 obytných místnostech a pouze
4615 bytů o 4 obytných místnostech. Už
z toho je patrno, o jaké vrstvy našeho obyvatelstva
se stát těmito podporami stavebního ruchu
stará. (Posl. Dubický: Co se udělalo pro
drobné majitele domů?) Pane kolego, jestli jsme
pro drobné majitele domů nic neučinili, bylo
to především proto, že jste této
naší snaze kladli nepřekonatelný odpor.
(Posl. Dubický: To je přece nepravda!) Pane
kolego, já s tohoto místa si dovolím tvrditi,
že jsme při každém projednávání
zákona na ochranu nájemníků dávali
návrhy, aby z enormních zisků (Posl. Dubický:
To je to!) majitelů velkých domů o 3-,
4 a 5pokojových bytech, uvolněných z ochrany,
ze kterých dostávali 20.000 až 25.000 Kč
ročního nájmu, bylo určitým
procentem pamatováno na podporu chudých majitelů
domů na periferiích měst, kteří
mají ve svých domech ještě větší
chudáky než jsou sami. (Posl. Dubický: Z
čeho se platí podpory?) Pane kolego, nebuďte
osobní. Kdybyste chtěl býti osobní,
musil bych prohlásiti, že jste to byl především
vy, který hleděl všechny tyto dobré
návrhy znemožniti (Posl. Dubický: To není
pravda!) a který touto cestou vykonal velmi špatné
služby majitelům malých činžovních
domů. (Posl. Dubický: Já jsem říkal,
že podám návrh a uvidím, budete-li pro
něj hlasovati!) Pane kolego, vezměte na vědomí,
že jsem o těchto věcech 15 roků nikdy
nemluvil, že jsem jich agitačně nechtěl
použíti. (Posl. Dubický: Ale mluvte pravdu,
nemůžete tvrditi, že já jsem proti majitelům
domů a jejich rodinám!)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Fr. Langr (pokračuje): Pane
kolego, já neříkám, že jste proti
majitelům domů, já jen tvrdím, že
jste vehementně potíral mé návrhy,
které směřovaly k tomu, abychom pomohli těm
chudým majitelům domů na periferii měst.
Nemohu si pomoci, ale to, co zde tvrdím, je pravda,a to
mně dokáží všichni členové
soc.-politického výboru. (Výkřiky
posl. Dubického.) Promiňte, pane kolego, já
jsem s vámi nepolemisoval, vy jste si sám o to řekl,
co jsem tvrdil.
Slavná sněmovno! Vláda podle zákona
o stavebním ruchu z r. 1919 a 1924 převzala na sebe
závazek platiti v tom případě, když
stavebník není schopen, částku více
než 3 miliardy Kč. Převzala na sebe závazek
platiti ve formě anuit 2.033,554.000 Kč, pokud se
týká domů činžovních,
a převzala na sebe závazek spláceti 1.283,340.000
Kč, pokud se týče domků rodinných.
Jestliže panu kol. Chmelíkovi se zdá
toto všecko málo co vláda pro malého
člověka, který zakládá rodinu,
učinila, nemohu si pomoci, musím tvrditi, že
všecka tato pomoc často přesahovala meze naší
finanční potence.
Pokud se týče oněch hlasů, které
si stěžovaly, že k podpoře staveb domů
s malými byty pro chudé byla dána k disposici
částka 7 mil. Kč, ušetřená
z částky 45 mil. Kč, věnované
na podporu staveb podle zákona z r. 1930, dovoluji si upozorniti,
že po poradě mezi koalovanými stranami byl
podán pozměňovací návrh, kterým
se částka obsažená v zákoně
z r. 1934 zvyšuje podle potřeby o dalších
5 mil. Kč, takže pro tyto účely bude
k disposici 12 mil. Kč. A dovolím si tvrditi, že
za tuto částku bude nám možno vystavěti,
aspoň pro první dobu, tolik malých bytů,
abychom odpomohli tomu strašlivému nepěknému
zjevu, té veliké sociální bídě
našeho malého člověka, bídě
těch rodin, které bydlí t. zv. nouzově
a které nemají možnosti nastěhovati
se do řádného bytu.
Byly zde podány některé pozměňovací
návrhy, které byly již předmětem
jednání soc.politického výboru. Výbor
soc. politický k těmto návrhům zaujal
také své stanovisko, a já jako jeho referent
nemohu než přidati se k jeho usnesení a navrhnouti
slavné sněmovně, aby tyto návrhy nepřijímala,
až na návrh posl. Dubického, Tauba,
Jenšovského a druhů, který navrhuje
zvýšení částky k podpoře
staveb s malými byty o dalších 5 mil. Kč.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového,
p. posl. Křemenovi.
Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno,
V provedené debatě o osnově zákona
o stavebním ruchu vyslovila se velká většina
řečníků pro přijetí
této osnovy, která má umožnit zvláště
rozšíření pracovní příležitosti
a odpomoci nedostatku jmenovitě malých bytů,
který se ještě v dnešní době
jeví.
Ze řad oposičních bylo namítáno,
že se zákon tento pozdržel a že nepřichází
právě včas, kdy už se mělo začít
se stavbou. Toto tvrzení není, myslím, celkem
správné, neboť až do dne 31. prosince
1935 bylo možno začíti se stavbou za zvýhodněné
podpory pro stavby podle starého zákona, jehož
platnost se tímto dnem končila. Už v lednu
t. r. jednala vláda o novém návrhu zákona
a nových opatřeních o podpoře stavebního
ruchu, v únoru již předložila vládní
návrh, a nyní v březnu dochází
k jeho projednání v posl. sněmovně.
Tedy tato doba nebyla tak dlouhá, aby byla zdržela
vývoj stavebního ruchu. Námitka, že
opoždění bylo zaviněno tím, že
se zpravodaj rozpočtového výboru nedostavil
k projednávání vládního návrhu,
není také na místě, neboť když
zpravodaje, určeného v rozpočtovém
výboru referovat o této osnově, postihla
vážná nehoda, jako je nemoc v rodině,
hned v tu dobu jsem byl pověřen převzíti
referát, takže se projednávání
osnovy nezpozdilo ani o hodinu.
K úhradě státního příspěvku,
povoleného touto osnovou zákona, má býti
použito nevyčerpaných zbytků částky
20 mil. Kč, podle zákona č. 45/1930, zvýšené
na 30 mil. Kč zákonem č. 205/1931, opětně
výšené na 40 mil. Kč zákonem
č. 54/1933 a opět ještě upravené
a zvýšené na 45 mil. Kč zákonem
32/1934. Z této částky bylo do 31. prosince
1935 vyčerpáno okrouhle 31 mil. Kč; ze zbytku
okrouhle 14 mil. Kč bude pak na poskytování
státního příspěvku podle zákona
č. 45/1930 a k účelům podle vládního
nařízení č. 160/1934 potřebí
ještě asi poloviny této částky,
to jest 7 mil. Kč. Podle toho lze na státní
příspěvek podle projednávané
osnovy zákona počítati s částkou
asi 7 mil. Kč, která se však projevila jako
malá vzhledem k upraveným a ještě zvýšeným
příspěvkům a výhodám
stavebním podle osnovy zákona, a proto posl. Dubický,
Bečko, Jenšovský, Bezděk, Vávra,
Taub a Kunz navrhují v zastoupení koalovaných
stran ještě doplnění §u 64 zákona
o stavebním ruchu, aby v §u 64 za konečná
slova "č. 32 Sb. z. a n." byla vložena konečná
slova: "a, pokud tyto zbytky nestačí, další
částky nepřesahující 5 mil.
Kč". Tím má tedy býti zajištěn
stavební příspěvek celkem na 12 mil.
Kč, jež nelze přestoupiti. Navrhuji přijetí
tohoto pozměňovacího návrhu.
Ostatní pozměňovací návrhy,
které byly k této osnově podány, nemohu
doporučiti slavné sněmovně k přijetí,
ale doporučuji, aby byla schválena osnova zákona
tak, jak byla projednána, a doplňovací návrh
koalovaných stran, jak byl přečten. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu zpravodaji o osnově zákona, kterým
se prodlužují a doplňují zákony
bytové péče, p. posl. Rybárikovi.
Zpravodaj posl. Rybárik: Vážená
snemovňa! Debata vedená o osnove zákona o
bytovej pečlivosti poukazuje na všeobecnú požiadavku
všetkých vrstiev, že je potreba sa postarať
o dostatočný počet malých bytov, bytov
takých, ktoré byty by zabezpečily tým
mnohým chudobným, málo majetným vr.stvám,
aby pri primeranom nájomnom mohly tieto sebe obstarať.
Vláde je nemožné vytýkať, že
by nemala na starosti len tieto najchudobnejšie vrstvy, lebo
už z vládneho návrhu stavebného zákona
bolo videť, že vláda, prv než sa rozhodla,
aby podala snemovni vládny návrh o bytovej pečlivosti,
postarala sa o to, aby najprv predostrela snemovni zákon
o stavebnom ruchu.
Podľa osnovy zákona o stavebnom ruchu dáva
sa moznosť všetkým vrstvám občianstva,
v prvom rade obciam a korporaciám, ktoré sa chcú
starať a majú sa starať o zabezpečenie
bytov malých ľudí, aby behom 4 rokov, ktoré
sú určené na likvidáciu bytového
zákona, postaraly sa o dostatočný počet
malých bytov.
Väčšina rečníkov v debate o bytovom
zákone poukazovala na to, že súhlasí,
aby konecne bol likvidovaný zákon bytovej ochrany,
až na malé výnimky. Je samozrejmé, že
je možno docieliť len vtedy riadneho bytového
hospodárstva, jestliže majiteľ domku je si vedomý,
že s investíci ami, ktoré do tohoto dáva,
môže aj disponovať. Konečne úprava
bytového hospodárstva neni len k prospechu majiteľov
domov, je aj k prospechu nájomníkov, a je na všetkých,
ktorí majú záujem, ktorí sa chcú
starať, aby malý človek, chudobný človek
mal svoju strechu nad hlavou, aby pomocou tohoto zákona
sa vynasnažili spolu s obcami a rôznymi inými
korporáciami vybudovať dostatočný počet
bytov, aby sa nemuselo poukazovať, že vláda nie
je dostatočne štedrá k vrstvám málo
majetným a nezamestnaným.
Je samozrejmé, ze odstránenie bytovej núdze,
zvlášť pre malé vrstvy, je možné
jedine vtedy, jestl vláda dáva možnosť
i aj v tomto bytovom zákone 300 mil. čiastkou vybudovať
malé byty, keď i ministerstvo soc. pečlivosti
vypracuje dôkladný a presný stavebný
program podľa tých miest, ktoré malých
bytov najviac vyžadujú, aby čiastky, ktoré
sú vládou dané pre tieto účely,
boly náležite využité.
Na omyle sú tí, ktorí tvrdia, že zákon
o bytovej ochrane dnes chráni veľkých majiteľov
domov. Týchto majiteľov veľkých domov,
veľkých činžákov ochrana bytová
už dávno vypustila, lebo dneska bytová ochrana
sa vzťahuje uz len na tých najmenších,
na tých chudobných, ktorí môžu
dávať do prenájmu najviac dve miestnosti, a
zostáva ešte bytová ochrana potom na tých
najchudobnejších, ktorí v tej svojej biede
sú prinútení dávať do prenájmu
ešte jednu miestnosť. A práve rečníci,
ktorí sa zastávajú tých sociálne
slabých, mali poukázať na to, že v prvej
rade by si zaslúžili odbremenenie bytovej ochrany
tí, ktorí dávajú do prenájmu
jednu alebo dve miestnosti, a len v druhom rade by si zasluhovali
odbúranie ochrany tí, ktorí dávajú
do prenájmu byty o 3, 4 a 5 izbách.
Máme všetci nádej, že vláda, zainteresované
ministerstvá a všetci ti, ktorí chcú
tento problém riešiť na podklade spravedlivosti,
vynasnažia sa nie tým, že navzájom budeme
sa potierať pre rôzne názory, ale spoločnou
silou pomocou bytového zákona odstrániť
tie nedostatky, ktoré ešte dnes viaznu.
Behom debaty o tejto osnove zákona boly podané i
pozmeňovacie návrhy. Ako zpravodaj doporučujem,
aby z týchto návrhov bol prijatý slávnou
snmovňou len pozmeňovací návrh posl.
Dubického, Bečku, Jenšovského,
Bezděka, Vávru, Tauba a Kunze a aby ostatné
pozmeňovacie návrhy boly zamietnuté. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Páni zpravodajové
ve svých výkladech vyslovili se již také
o podaných pozměňovacích návrzích.
Vykonáme nyní oddělené hlasování
o každé ze společně projednávaných
osnov.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu:
Ad 1. Hlasování o osnově zákona
o stavebním ruchu (tisk 363).
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl.
Fr. Langr, za výbor rozpočtový p.
posl. Křemen.
Osnova zákona má 95 paragrafů, rozdělených
na 8 hlav, opatřených samostatnými nadpisy,
nadpis zákona a úvodní formuli.
Poněvadž jsou pozměňovací návrhy,
hodlám dáti hlasovati v tomto pořadí:
Nejprve o celé osnově zákona v úpravě
návrhů posl. dr Jar. Dolanského a
Zápotockého.
Nebude-li přijata, budeme pak o celé osnově
hlasovati v úpravě návrhu posl. dr Štůly.
Nebude-li tato úprava přijata, hlasovali bychom
o celé osnově v úpravě návrhu
pposl. Dubického, Bečko, Jenšovského,
Bezděka, Vávry, Tauba a Kunze.
Kdyby ani tato úprava nebyla přijata, hlasovali
bychom o celé osnově ve znění zprávy
výborové.
Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu
hlasování? (Nebyly.).
Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě
návrhů posl. dr Jar. Dolanského a
Zápotockého, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Zamítnuta.
Kdo souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhu
posl. dr Štůly, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s celou osnovou v úpravě,
kterou navrhují posl. Dubický, Bečko,
Jenšovský, Bezděk, Vávra, Taub a Kunz,
jejíž přijetí doporučují
pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
osnovu tuto v úpravě návrhů posl.
Dubického a druhů ve čtení
prvém.
Zároveň vyřízeny byly tímto
petice čís. 216, 366, 381, 412, 423, 433, 436, 452
a 459.
Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby druhé čtení o této
osnově vykonáno bylo v téže schůzi.
Přikročíme tedy ihned k druhému čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona
o stavebním ruchu (tisk 363).
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl.
Fr. Langr, za výbor rozpočtový p.
posl. Křemen.
Jsou nějaké návrhy o,prav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Langr: Nejsou.
Zpravodaj posl. Křemen: Není jich.
Předseda (zvoní): Není tomu
tak.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Rozhodneme ještě o resolucích, a to jednak
o resolucích otištěných ve zprávě
výborové, jednak o návrzích resolučních,
podaných posl. dr Jar. Dolanským a Zápotockým.
Žádám o přečtení podaných
návrhů resolučních.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Resoluční návrhy posl. dr Jar. Dolanského
a Zápotockého.
I. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů
vydala nařízení jasně ustanovující,
že obce jsou oprávněny i povinny vybírati
od bohatých spekulantů dávku z nezastavěných
pozemků a jejího výnosu použíti
ke stavbě levných bytů pro nemajetné
osoby.
II. Vládě se ukládá, aby neprodleně
učinila rázná opatření proti
zdražování stavebních hmot kartely a
aby poslanecké sněmovně předložila
návrh zákona, jímž by byly vydatně
zdaněny zisky kartelových podniků, zdražujících
stavební hmoty.
III. Vláda se vybízí, aby neprodleně
učinila taková opatření, aby byly
zabaveny stavební hmoty podniků, vykazujících
daňové nedoplatky a použity ke stavbě
levných bytů pro nemajetné osoby.
IV. Vládě se ukládá, aby předložila
posl. sněmovně návrh zákona o vypsání
4%ní půjčky do 1000 mil. Kč na stavbu
levných bytů pro nemajetné osoby. Půjčka
by byla splatná do 30 let. Stavby by prováděly
stát a obce.