Vážení pánové, jsem o tom pevně přesvědčen, že pan posl. Chmelík velmi dobře ví, že, domáhal-li se někdo uskutečnění naléhavého hospodářského požadavku velkých měst, byli to právě zástupcové socialistických stran nejen v městských zastupitelstvech, nýbrž právě na půdě parlamentu. Pan posl. Chmelík si musil býti vědom, že jsme to byli právě my a já jako referent, který velmi vřelými slovy doporučoval přijetí tohoto návrhu velkých měst a přímo jsme prosil, aby ti pánové, kteří mají určité pochybnosti o výhodnosti požadavku velkých měst, poopravili svůj názor a dali k provedení těchto ustanovení svůj souhlas. Musím tedy s veškerým důrazem protestovati proti tomu, aby se skreslovala skutečnost z průhledných agitačních důvodů, poněvadž to není důstojné této slavné sněmovny, aby se s tohoto místa pronášely vědomě nepravdy. (Tak jest!)

Dále pan kol. Chmelík prohlásil ve svých vývodech, že my socialisté jsme se sice stále starali o zájmy starých nájemníků, ale že jsme naprosto opomíjeli potřeby nových lidí, těch nájemníků, kteří zakládali své rodiny teprve po válce. Vážení pánové, ani to neodpovídá skutečnosti. Když jsme chránili malého nájemníka proti bezdůvodné výpovědi anebo neoprávněnému zvyšování činží, neznamená to, že jsme tím zapomínali plniti svoje povinnosti také vůči těm, kdož neměli toho štěstí býti jako nájemníci ve starých, chráněných domech. Pánové, cožpak ty obrovské finanční pomoci státní správy na podporu stavebního ruchu nejsou pro pana posl. Chmelík a ničím? Cožpak těch 6 miliard závazků, které na sebe stát těmito podporami převzal, není nic? Kdyby si byl pan posl. Chmelík prohlédl v důvodové zprávě k osnově zákona o regresu alespoň tabulky, ve kterých je přesně vypočteno, na kolik obytných domů činžovních i rodinných byla poskytnuta státní garancie, na kolik tisíc velkých činžovních domů pro nezámožné vrstvy byla poskytnuta přímá podpora, byl by si musil uvědomiti, že stát a tím také my, socialistické strany, které jsme tyto zákony o stavebním ruchu stále fedrovali, jsme vykonali pro tyto nové, rodiny zakládající mladé lidi tolik, že s ohledem na finanční nosnost státu jsme už více ani vykonati nemohli.

K informaci pana kol. Chmelíka si dovoluji přečísti jenom několik cifer. Za podpory státu - tedy ne za pouhé státní garancie, nýbrž za přímé podpory státu - bylo vystavěno v letech 1919 až 1924 3539 bytů o jedné obytné místnosti, 15.190 bytů o 2 obytných místnostech, 12.979 bytů o 3 obytných místnostech a pouze 4615 bytů o 4 obytných místnostech. Už z toho je patrno, o jaké vrstvy našeho obyvatelstva se stát těmito podporami stavebního ruchu stará. (Posl. Dubický: Co se udělalo pro drobné majitele domů?) Pane kolego, jestli jsme pro drobné majitele domů nic neučinili, bylo to především proto, že jste této naší snaze kladli nepřekonatelný odpor. (Posl. Dubický: To je přece nepravda!) Pane kolego, já s tohoto místa si dovolím tvrditi, že jsme při každém projednávání zákona na ochranu nájemníků dávali návrhy, aby z enormních zisků (Posl. Dubický: To je to!) majitelů velkých domů o 3-, 4 a 5pokojových bytech, uvolněných z ochrany, ze kterých dostávali 20.000 až 25.000 Kč ročního nájmu, bylo určitým procentem pamatováno na podporu chudých majitelů domů na periferiích měst, kteří mají ve svých domech ještě větší chudáky než jsou sami. (Posl. Dubický: Z čeho se platí podpory?) Pane kolego, nebuďte osobní. Kdybyste chtěl býti osobní, musil bych prohlásiti, že jste to byl především vy, který hleděl všechny tyto dobré návrhy znemožniti (Posl. Dubický: To není pravda!) a který touto cestou vykonal velmi špatné služby majitelům malých činžovních domů. (Posl. Dubický: Já jsem říkal, že podám návrh a uvidím, budete-li pro něj hlasovati!) Pane kolego, vezměte na vědomí, že jsem o těchto věcech 15 roků nikdy nemluvil, že jsem jich agitačně nechtěl použíti. (Posl. Dubický: Ale mluvte pravdu, nemůžete tvrditi, že já jsem proti majitelům domů a jejich rodinám!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Fr. Langr (pokračuje): Pane kolego, já neříkám, že jste proti majitelům domů, já jen tvrdím, že jste vehementně potíral mé návrhy, které směřovaly k tomu, abychom pomohli těm chudým majitelům domů na periferii měst. Nemohu si pomoci, ale to, co zde tvrdím, je pravda,a to mně dokáží všichni členové soc.-politického výboru. (Výkřiky posl. Dubického.) Promiňte, pane kolego, já jsem s vámi nepolemisoval, vy jste si sám o to řekl, co jsem tvrdil.

Slavná sněmovno! Vláda podle zákona o stavebním ruchu z r. 1919 a 1924 převzala na sebe závazek platiti v tom případě, když stavebník není schopen, částku více než 3 miliardy Kč. Převzala na sebe závazek platiti ve formě anuit 2.033,554.000 Kč, pokud se týká domů činžovních, a převzala na sebe závazek spláceti 1.283,340.000 Kč, pokud se týče domků rodinných. Jestliže panu kol. Chmelíkovi se zdá toto všecko málo co vláda pro malého člověka, který zakládá rodinu, učinila, nemohu si pomoci, musím tvrditi, že všecka tato pomoc často přesahovala meze naší finanční potence.

Pokud se týče oněch hlasů, které si stěžovaly, že k podpoře staveb domů s malými byty pro chudé byla dána k disposici částka 7 mil. Kč, ušetřená z částky 45 mil. Kč, věnované na podporu staveb podle zákona z r. 1930, dovoluji si upozorniti, že po poradě mezi koalovanými stranami byl podán pozměňovací návrh, kterým se částka obsažená v zákoně z r. 1934 zvyšuje podle potřeby o dalších 5 mil. Kč, takže pro tyto účely bude k disposici 12 mil. Kč. A dovolím si tvrditi, že za tuto částku bude nám možno vystavěti, aspoň pro první dobu, tolik malých bytů, abychom odpomohli tomu strašlivému nepěknému zjevu, té veliké sociální bídě našeho malého člověka, bídě těch rodin, které bydlí t. zv. nouzově a které nemají možnosti nastěhovati se do řádného bytu.

Byly zde podány některé pozměňovací návrhy, které byly již předmětem jednání soc.politického výboru. Výbor soc. politický k těmto návrhům zaujal také své stanovisko, a já jako jeho referent nemohu než přidati se k jeho usnesení a navrhnouti slavné sněmovně, aby tyto návrhy nepřijímala, až na návrh posl. Dubického, Tauba, Jenšovského a druhů, který navrhuje zvýšení částky k podpoře staveb s malými byty o dalších 5 mil. Kč. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Křemenovi.

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno, V provedené debatě o osnově zákona o stavebním ruchu vyslovila se velká většina řečníků pro přijetí této osnovy, která má umožnit zvláště rozšíření pracovní příležitosti a odpomoci nedostatku jmenovitě malých bytů, který se ještě v dnešní době jeví.

Ze řad oposičních bylo namítáno, že se zákon tento pozdržel a že nepřichází právě včas, kdy už se mělo začít se stavbou. Toto tvrzení není, myslím, celkem správné, neboť až do dne 31. prosince 1935 bylo možno začíti se stavbou za zvýhodněné podpory pro stavby podle starého zákona, jehož platnost se tímto dnem končila. Už v lednu t. r. jednala vláda o novém návrhu zákona a nových opatřeních o podpoře stavebního ruchu, v únoru již předložila vládní návrh, a nyní v březnu dochází k jeho projednání v posl. sněmovně. Tedy tato doba nebyla tak dlouhá, aby byla zdržela vývoj stavebního ruchu. Námitka, že opoždění bylo zaviněno tím, že se zpravodaj rozpočtového výboru nedostavil k projednávání vládního návrhu, není také na místě, neboť když zpravodaje, určeného v rozpočtovém výboru referovat o této osnově, postihla vážná nehoda, jako je nemoc v rodině, hned v tu dobu jsem byl pověřen převzíti referát, takže se projednávání osnovy nezpozdilo ani o hodinu.

K úhradě státního příspěvku, povoleného touto osnovou zákona, má býti použito nevyčerpaných zbytků částky 20 mil. Kč, podle zákona č. 45/1930, zvýšené na 30 mil. Kč zákonem č. 205/1931, opětně výšené na 40 mil. Kč zákonem č. 54/1933 a opět ještě upravené a zvýšené na 45 mil. Kč zákonem 32/1934. Z této částky bylo do 31. prosince 1935 vyčerpáno okrouhle 31 mil. Kč; ze zbytku okrouhle 14 mil. Kč bude pak na poskytování státního příspěvku podle zákona č. 45/1930 a k účelům podle vládního nařízení č. 160/1934 potřebí ještě asi poloviny této částky, to jest 7 mil. Kč. Podle toho lze na státní příspěvek podle projednávané osnovy zákona počítati s částkou asi 7 mil. Kč, která se však projevila jako malá vzhledem k upraveným a ještě zvýšeným příspěvkům a výhodám stavebním podle osnovy zákona, a proto posl. Dubický, Bečko, Jenšovský, Bezděk, Vávra, Taub a Kunz navrhují v zastoupení koalovaných stran ještě doplnění §u 64 zákona o stavebním ruchu, aby v §u 64 za konečná slova "č. 32 Sb. z. a n." byla vložena konečná slova: "a, pokud tyto zbytky nestačí, další částky nepřesahující 5 mil. Kč". Tím má tedy býti zajištěn stavební příspěvek celkem na 12 mil. Kč, jež nelze přestoupiti. Navrhuji přijetí tohoto pozměňovacího návrhu.

Ostatní pozměňovací návrhy, které byly k této osnově podány, nemohu doporučiti slavné sněmovně k přijetí, ale doporučuji, aby byla schválena osnova zákona tak, jak byla projednána, a doplňovací návrh koalovaných stran, jak byl přečten. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji o osnově zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony bytové péče, p. posl. Rybárikovi.

Zpravodaj posl. Rybárik: Vážená snemovňa! Debata vedená o osnove zákona o bytovej pečlivosti poukazuje na všeobecnú požiadavku všetkých vrstiev, že je potreba sa postarať o dostatočný počet malých bytov, bytov takých, ktoré byty by zabezpečily tým mnohým chudobným, málo majetným vr.stvám, aby pri primeranom nájomnom mohly tieto sebe obstarať. Vláde je nemožné vytýkať, že by nemala na starosti len tieto najchudobnejšie vrstvy, lebo už z vládneho návrhu stavebného zákona bolo videť, že vláda, prv než sa rozhodla, aby podala snemovni vládny návrh o bytovej pečlivosti, postarala sa o to, aby najprv predostrela snemovni zákon o stavebnom ruchu.

Podľa osnovy zákona o stavebnom ruchu dáva sa moznosť všetkým vrstvám občianstva, v prvom rade obciam a korporaciám, ktoré sa chcú starať a majú sa starať o zabezpečenie bytov malých ľudí, aby behom 4 rokov, ktoré sú určené na likvidáciu bytového zákona, postaraly sa o dostatočný počet malých bytov.

Väčšina rečníkov v debate o bytovom zákone poukazovala na to, že súhlasí, aby konecne bol likvidovaný zákon bytovej ochrany, až na malé výnimky. Je samozrejmé, že je možno docieliť len vtedy riadneho bytového hospodárstva, jestliže majiteľ domku je si vedomý, že s investíci ami, ktoré do tohoto dáva, môže aj disponovať. Konečne úprava bytového hospodárstva neni len k prospechu majiteľov domov, je aj k prospechu nájomníkov, a je na všetkých, ktorí majú záujem, ktorí sa chcú starať, aby malý človek, chudobný človek mal svoju strechu nad hlavou, aby pomocou tohoto zákona sa vynasnažili spolu s obcami a rôznymi inými korporáciami vybudovať dostatočný počet bytov, aby sa nemuselo poukazovať, že vláda nie je dostatočne štedrá k vrstvám málo majetným a nezamestnaným.

Je samozrejmé, ze odstránenie bytovej núdze, zvlášť pre malé vrstvy, je možné jedine vtedy, jestl vláda dáva možnosť i aj v tomto bytovom zákone 300 mil. čiastkou vybudovať malé byty, keď i ministerstvo soc. pečlivosti vypracuje dôkladný a presný stavebný program podľa tých miest, ktoré malých bytov najviac vyžadujú, aby čiastky, ktoré sú vládou dané pre tieto účely, boly náležite využité.

Na omyle sú tí, ktorí tvrdia, že zákon o bytovej ochrane dnes chráni veľkých majiteľov domov. Týchto majiteľov veľkých domov, veľkých činžákov ochrana bytová už dávno vypustila, lebo dneska bytová ochrana sa vzťahuje uz len na tých najmenších, na tých chudobných, ktorí môžu dávať do prenájmu najviac dve miestnosti, a zostáva ešte bytová ochrana potom na tých najchudobnejších, ktorí v tej svojej biede sú prinútení dávať do prenájmu ešte jednu miestnosť. A práve rečníci, ktorí sa zastávajú tých sociálne slabých, mali poukázať na to, že v prvej rade by si zaslúžili odbremenenie bytovej ochrany tí, ktorí dávajú do prenájmu jednu alebo dve miestnosti, a len v druhom rade by si zasluhovali odbúranie ochrany tí, ktorí dávajú do prenájmu byty o 3, 4 a 5 izbách.

Máme všetci nádej, že vláda, zainteresované ministerstvá a všetci ti, ktorí chcú tento problém riešiť na podklade spravedlivosti, vynasnažia sa nie tým, že navzájom budeme sa potierať pre rôzne názory, ale spoločnou silou pomocou bytového zákona odstrániť tie nedostatky, ktoré ešte dnes viaznu.

Behom debaty o tejto osnove zákona boly podané i pozmeňovacie návrhy. Ako zpravodaj doporučujem, aby z týchto návrhov bol prijatý slávnou snmovňou len pozmeňovací návrh posl. Dubického, Bečku, Jenšovského, Bezděka, Vávru, Tauba a Kunze a aby ostatné pozmeňovacie návrhy boly zamietnuté. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové ve svých výkladech vyslovili se již také o podaných pozměňovacích návrzích.

Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona o stavebním ruchu (tisk 363).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Fr. Langr, za výbor rozpočtový p. posl. Křemen.

Osnova zákona má 95 paragrafů, rozdělených na 8 hlav, opatřených samostatnými nadpisy, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž jsou pozměňovací návrhy, hodlám dáti hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o celé osnově zákona v úpravě návrhů posl. dr Jar. Dolanského a Zápotockého.

Nebude-li přijata, budeme pak o celé osnově hlasovati v úpravě návrhu posl. dr Štůly.

Nebude-li tato úprava přijata, hlasovali bychom o celé osnově v úpravě návrhu pposl. Dubického, Bečko, Jenšovského, Bezděka, Vávry, Tauba a Kunze.

Kdyby ani tato úprava nebyla přijata, hlasovali bychom o celé osnově ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.).

Není jich.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhů posl. dr Jar. Dolanského a Zápotockého, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuta.

Kdo souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhu posl. dr Štůly, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou v úpravě, kterou navrhují posl. Dubický, Bečko, Jenšovský, Bezděk, Vávra, Taub a Kunz, jejíž přijetí doporučují pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu tuto v úpravě návrhů posl. Dubického a druhů ve čtení prvém.

Zároveň vyřízeny byly tímto petice čís. 216, 366, 381, 412, 423, 433, 436, 452 a 459.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby druhé čtení o této osnově vykonáno bylo v téže schůzi.

Přikročíme tedy ihned k druhému čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o stavebním ruchu (tisk 363).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Fr. Langr, za výbor rozpočtový p. posl. Křemen.

Jsou nějaké návrhy o,prav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Langr: Nejsou.

Zpravodaj posl. Křemen: Není jich.

Předseda (zvoní): Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Rozhodneme ještě o resolucích, a to jednak o resolucích otištěných ve zprávě výborové, jednak o návrzích resolučních, podaných posl. dr Jar. Dolanským a Zápotockým.

Žádám o přečtení podaných návrhů resolučních.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluční návrhy posl. dr Jar. Dolanského a Zápotockého.

I. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů vydala nařízení jasně ustanovující, že obce jsou oprávněny i povinny vybírati od bohatých spekulantů dávku z nezastavěných pozemků a jejího výnosu použíti ke stavbě levných bytů pro nemajetné osoby.

II. Vládě se ukládá, aby neprodleně učinila rázná opatření proti zdražování stavebních hmot kartely a aby poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, jímž by byly vydatně zdaněny zisky kartelových podniků, zdražujících stavební hmoty.

III. Vláda se vybízí, aby neprodleně učinila taková opatření, aby byly zabaveny stavební hmoty podniků, vykazujících daňové nedoplatky a použity ke stavbě levných bytů pro nemajetné osoby.

IV. Vládě se ukládá, aby předložila posl. sněmovně návrh zákona o vypsání 4%ní půjčky do 1000 mil. Kč na stavbu levných bytů pro nemajetné osoby. Půjčka by byla splatná do 30 let. Stavby by prováděly stát a obce.