Chci ještě ukázati, jak byly při minulých
zákonech o stavebním ruchu angažovány
soc. pojišťovací ústavy, aby ani tu nebylo
stále udržováno podezření, že
vybrané příspěvky a z nich pořízené
úhradové reservy omezují oběživo,
jsouce ukládány snad do hlubokých skrýší,
aby už snad nikdy světlo světa nespatřily.
Tak si aspoň povrchní kritik představuje
hospodářství oněch ústavů.
Podle stavu k 29. únoru 1936 činí vyplacené
hypoteční zápůjčky u Úrazové
pojišťovny dělnické 184 mil. Kč
a ve stavu příslibu je 20 mil. Kč. Dohromady
tedy 204 mil. Kč.
Brněnská úrazovka má hypotečních
zápůjček podle závěrky za r.
1934 180 mil. Kč. Zemská úřadovna
pro pojištění dělníků
na Slovensku v Bratislavě podle závěrky za
r. 1934 42 mil. Kč. Tedy dohromady 426 mil. Kč.
V těchto částkách nejsou zahrnuty
komunální a jiné zápůjčky
a účelové vklady, které slouží
rovněž investičním účelům
a dosahují značné výše. U těchto
3 ústavů činí tyto zápůjčky
cca 137 mil. Kč, což činí úhrnem
563 mil. Kč.
Ústřední sociální pojišťovna
vykazuje podle stavu k 31. prosinci 1935 zápůjček:
a) obcím přímé 223,313.999.24 Kč,
obcím-nepřímé 3,556.000 Kč,
celkem obcím 226,869.999.24 Kč; b) družstvům
- přímo 455,033.746,12
Kč, družstvům - nepřímo 62,075.300
Kč, celkem družstvům 517,109.046,12 Kč;
c) jednotlivcům na rodinné domky přímo
151,574.959.38 Kč. Celkem činí částka,
kterou se zúčastňuje Ústřední
sociální pojišťovna na stavebním
ruchu, 895,554.004.74 Kč.
Všeobecný pensijní ústav vykazuje podle
stavu k 31. prosinci 1935 zápůjček: obcím
91,305.000 Kč, družstvům 796,778.000 Kč,
celkem 888,083.000 Kč.
Tedy, paní a pánové, tu je viděti
nejlépe, jakým dobrodiním pro různé
potřeby státu, pro různé potřeby
obcí jsou tu sociálně pojišťovací
ústavy.
Ztráta na kapitálovém výnosu způsobená
Úrazové pojišťovně dělnické
pro Čechy v Praze regulací úrokových
sazeb: Úrazová pojišťovna dělnická
pro Čechy v Praze ztrácí regulací
úrokových sazeb (vládní nař.
č. 238 a 239 z r. 1935) ročně 5,377.678 Kč.
Připočte-li se k tomu kuponová daň,
činí roční ztráta na výnosu
přes 12 mil. Kč, čili 22 % z výnosu
úhradních jistin. Z těchto 12 mil. Kč
jde ku prospěchu státu ročně 6,700.000
Kč.
Dále konstatuji, že většina úhradových
jistin jest uložena ve státních papírech,
což opět přináší neobyčejný
užitek tím, že ústavy nespekulují
a velká zásoba státních papírů
umožňuje venku jejich snesitelný kurs. Ministerstvo
financí bude musiti uvažovati o náhradě
těmto ústavům, vzniklé ztrátou
úroků, neboť kdyby se povinnost opět
převalila do příspěvků, ztratilo
by snížení úrokové míry
svoje blahodárné účinky, jimiž
má býti pomoženo našemu hospodářství.
Pan kol. Štůla ve své poslední
řeči k účetní uzávěrce
na r. 1934 pronesl několik apelů na státní
správu ohledně nevšímavosti státní
správy k potřebám hlavního města
Prahy v otázce přejezdů a výpadových
silnic, které svou povahou místy by nevyhověly
ani okresním městům, natož frekvenci
milionové metropole.
Jako ukázka této péče nechť slouží
zde nikoli jako příklad vzorného pojetí
tohoto úkolu. nýbrž jako odstrašující
obrázek, jak se státní práce zadávati
nemají a kolik škody tím vzniká.
Je to zadání a provádění prohrábky
Vltavy od Vranské přehrady ku Praze, tedy úsek
měřící asi 11 km délky. Obrovským
množstvím získaného tu materiálu
měla býti navezena t. zv. povltavská silnice,
t. j. úsek asi 3 km dlouhý mezi Smíchovem
a Malou Chuchlí, a část tohoto materiálu
měla býti a také byla použita na stavbu
podolského nábřeží. Povltavská
silnice má býti výpadovou silnicí
prvého řádu a má převzíti
jako hlavní veškerou komunikaci silnice dobříšsko-vimperské
a vyhnouti se dvěma přejezdům dráhy,
jedné na Plzeň, druhé na Duchcov. Se zřetelem
na vrcholný provoz na této silnici přes Zlíchov,
tísněné nad to úzkým mostem
u Zlíchova, byl by soudil každý, že pro
vybudování této vysoce důležité
spojky bude udáno spěšné tempo, ale
zmýlil by se důkladně.
Ministerstvo veř. prací nechalo navážeti
dva roky komunikačně nedůležité
podolské nábřeží. Ale poněvadž
není provoz právě na zbraslavské silnici
u chuchelského přejezdu dále udržitelný,
bylo tu nutno provésti výhybku silniční
s podjezdem u malochuchelského nádraží,
za niž bude zaplaceno více než 2 mil. Kč.
Kdyby potřeba pro budoucnost velela míti takovéto
zařízení, pak by bylo nutné tento
pokus ulehčiti přetížené komunikaci
přijmouti s uznáním, avšak s ohledem
na projektovanou povltavskou silnici zůstane tato stavba
jen provisoriem pro budoucnost úplně bezcenným
a peníz 2 mil. Kč je dán zbytečně.
Včasným navezením povltavské silnice
mohlo býti všem nesnázím odpomoženo
na věčné časy. Cesty naší
správy jsou však nevyzpytatelné.
Ještě několik slovo prohrábce čili
vybagrování Vltavy. Dnes je hotova vodní
nádrž ve Vraném, Vltava v tomto úseku
je zavodněna a těžké lodi mohou jeti
až za obec štěchovickou. Bohužel při
malé vodě se k tomuto velkému jezeru nad
Prahou nikdo nedostane, poněvadž parníky dostanou
se jen do Modřan, nejvýše na Zbraslav, Vltava
není vybagrována a v tom je celá škoda.
Na jedné straně výdaje pro povltavskou silnici
a na druhé straně nemožnost dostihnouti to,
cos velikým nákladem bylo pořízeno.
Tedy, pánové, v této věci je potřebí,
aby naše úřady bděly aspoň na
tolik nad takovými pracemi, aby je zadávaly těm,
kdož tyto práce podnikati mohou a na tyto práce
jsou zařízeni. Nejsem přítelem žádného
z podnikatelů, o tom můžete býti ujištěni,
ale nemohu věřiti, že bylo zadáváno
ku prospěchu státu, když se zadává
obrovská práce, která representuje přes
12 mil. Kč, podnikateli, který neměl ani
nejprimitivnějších potřeb k pořízení
této práce. Dnes po 3 letech na tomto úseku
jsou dva bagry, mají to dva podnikatelé a cca asi
250 dělníků. Kdyby částka 2
mil. Kč byla dána na urychlení této
práce s nasypávkou, mohla býti z Prahy jedna
slušná výpadová silnice nemusily býti
neustálé stížnosti rady hlavního
města Prahy, že Praha je stále a stále
odstrkována.
Mám v úmyslu skončiti ještě apelem
na pana ministra soc. péče v ohledu získání
prostředků staveb pro lidi chudé a nezaměstnané.
Myslím, že by i tu velmi prospělo, kdyby amnestie
pro zatajené kapitály se vztahovala i na ony osoby,
které na provádění stavby své
prostředky zapůjčí. Osoby nemajetné
získají spíše úvěr u svých
příbuzných nebo známých než
ve finančních ústavech, kde nemají
vlivu a kde také bude asi málo zájmu na těchto
lidech.
Tímto rozšířením by se stavební
ruch podstatně zvětšil v zájmu nejen
stavebníka, nýbrž všech, kteří
svým životem takřka již na této
poslední naději visí. Prosím, aby
všichni, jimž náleží dozor a péče
o tuto důležitou osnovu zákona, byli si vědomi
svého úkolu, který může doznati
při řádném plnění očekávaného
úspěchu.
Nezaměstnanost je stejné neštěstí
jako požár nebo povodeň, stejně tak
připraví postiženého o jeho úspory
a zařízení jako ony dva živly. Budou-li
se všichni pečlivě starati o nešťastné,
bude míti tato snaha výsledek, jenž bude cítiti
v celém národním hospodářství.
Obilní monopol má desítky tisíců
vagonů přebytečné pšenice, neví
kam s ní, nemá uskladnění. Pánové,
v žaludcích nezaměstnaných a jejich
hladových rodin je tolika místa, že by se do
nich vešlo několikráte tolik zásob,
aniž by byla starost, že se pokazí pilousem.
Stará pravda se tu představuje v plné síle:
když nemá dělník, nemá živnostník,
nemá obchodník, prostě trpí tu všechno
podnikání, jemuž chybí hlavní
činitel-konsument.
Poněvadž nově předkládaná
osnova zákona má tendenci místo nezaměstnaného
vytvořiti konsumenta, dáti práci mnoha odvětvím
řemeslnickým a obchodním, poněvadž
vidíme v ní jediný prostředek a cestu
z této hrozné kalamity a bídy, budeme pro
její přijetí hlasovati s vědomím,
že takto nejlépe sloužíme zájmům
celého státu a všech ubohých a postižených
lidí. (Potlesk.)
Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji
projednávání těchto odstavců,
jakož i pořadu této schůze.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi
na dnešní den posl. dr Branžovský,
Gruber, Axmann, dr Neuwirth.
Do výboru soc. politického vyslal klub poslanců
"Deutsche christl. soc. Volkspartei" posl. Schütze
za posl. Zajička.
Do výboru zahraničního vyslal klub
poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. Rybárika za posl. Stundu.
Do výboru iniciativního vyslal: klub poslanců
republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Pelíška
za posl. Haupta, posl. Csomora za posl. Stundu; klub poslanců
"Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl.
dr Eichholze a Kundta za posl. inž. Karmasina
a Axmanna.
Místopředseda Taub sdělil, že předsednictvo
se usneslo, aby příští schůze
konala se v pátek dne 20. března 1936 o 1/2 10 hod.
dopol. s
1. Zpráva výborů soc. politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 329) zákona o stavebním ruchu (tisk 363).
2. Zpráva výboru soc.-politického o vládním
návrhu (tisk 350) zákona, kterým se prodlužují
a doplňují zákony týkající
se bytové péče (tisk 364).
3. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení
senátu N.S.R.Č. (tisk 331) k vládnímu
návrhu zákona (tisky sen. 5 a 101) o zcizení
některých státních nemovitostí
v Kostelci n. L. [podle §u 35 jedn. řádu].
4. Druhé čtení osnovy zákona o příplatcích
pro bývalé zaměstnance na velkém majetku
pozemkovém (tisk 355).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti
poslanců sudetskoněmecké a karpatoněmecké
strany podle §u 51 jedn. řádu o zavedení
kárného řízení proti posl.
Beuerovi pro urážlivé výroky (tisk 160)
[podle §u 35 jedn. řádu].
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
poslanců sudetskoněmecké a karpatoněmecké
strany podle §u 51 jedn. řádu o zavedení
kárného řízení proti posl.
Beuerovi pro pronesené urážlivé výroky
(tisk 161) [podle §u 35 jedn. řádu].
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
poslanců sudetskoněmecké a karpatoněmecké
strany podle §u 51 jedn. řádu o zavedení
kárného řízení proti posl.
Beuerovi pro urážlivé výroky (tisk 162)
[podle §u 35 jedn. řádu].
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
posl. Hollubeho podle §u 51 jedn. řádu stran
urážky posl. Beuerem (tisk 163) [podle §u 35
jedn. řádu].
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
posl. Hollubeho podle §u 51 jedn. řádu stran
urážky posl. Beuerem (tisk 164) [podle §u 35
jedn. řádu].
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
posl. Hollubeho o zavedení kárného řízení
podle §u 51 jedn. řádu proti posl. Appeltovi
pro urážlivé výroky (tisk 165) [podle
§u 35 jedn. řádu].
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti
posl. Hollubeho podle §u 51 jedn. řádu stran
urážky posl. Vallo (tisk 167) [podle §u 35 jedn.
řádu].
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti
poslanců sudetskoněmecké a karpatoněmecké
strany podle §u 51 jedn. řádu o zavedení
kárného řízení proti posl.
Śliwkovi pro urážlivé výroky (tisk
168) [podle §u 35 jedn. řádu].
13. Zpráva výboru imunitního k oznámení
posl. Jaksche podle §u 51 jedn. řádu o urážce
posl. Sandnerem (tisk 166).
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Chrudimi v trest. věci posl. dr Novotného
(tisk 200).
15. Zpráva výboru imunitního žádosti
okr. soudu ve V. Bíteši v trest. věci posl.
Janalíka (tisk 212).
16. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
vrch. štát. zastupiteľstva v Bratislave v trest.
veci posl. Suroviaka (tisk 306).
17. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Gajdy (tisk
308).
18. Zpráva výboru imunitního o žádosti
disciplinární rady adv. komory v Praze v disciplinární
věci posl. dr Branžovského (tisk 311).