Úterý 21. ledna 1936

Člověk by si myslil, že tím by byla celá událost, ve které státní aparát se takovým způsobem postavil proti vyhladovělým lidem, domáhajícím se svého práva, zlikvidována. Ale byl by to velký omyl. Nic podobného. Deputaci, která vykonala likvidaci celé věci, nebylo ani dovoleno, aby sdělila výsledek jednání nezaměstnaným, četnictvo neustále dav rozhánělo kolbami a obušky a při tom byla zraněna řada osob. Tak na př. Zemka, člen obecního zastupitelstva se zhroutil pod četnickou ranou v bezvědomí a utrpěl nervovou poruchu. Dělník Widemann byl ztýrán, dělnice Kaplanová udeřena kolbou do tváře. Takovým způsobem se řeší otázka nezaměstnaných. Pak přišlo v noci hromadné zatýkání osob; počet těchto zatčených je velmi výmluvný. Kdo byl zatčen? Byla zatčena na př. Fořtová, matka dvou dětí, dále Červenková, matka 3 dětí, z nichž jedno je nemocno, dále Kaplanová, matka dvou malých dítek, jejíž chlapec je dva roky nemocen tuberkulosou.

My proti tomuto provokačnímu postupu, proti takové brutalitě co nejdůrazněji protestujeme. Nezaměstnané nelze nasytiti obušky a kolbami. Dejte jim práci a chléb. Je také příznačné, že zprávy o událostech v Lysé byly v našem tisku, třebaže obsahovaly pouhé konstatování věcných fakt, vesměs censurovány. Musíme protestovati důrazně proti této censurní praksi, kterou provádí ministerstvo pana dr. Dérera. Takovýmto způsobem, censurou, se rovněž situace nezaměstnaných nezlepší.

Rovněž musíme při té příležitosti obvinit vládu a činíme ji odpovědnou za všechny události a celý postup proti nezaměstnaným a hladovějícím vůbec. Vidíme, že se zde v této souvislosti objevuje řada podobných zjevů, že se zde objevuje brutální reakční kurs. Nechci zde rozváděti takové věci, které jsme zažili od brněnské policie, která v době presidentské volby považovala za nutné zatknouti řadu komunistických funkcionářů; a nejdůležitější věcí, která měla býti u zatčených zjištěna, bylo právě zjistiti, co prý komunistická strana chce dělat, kdyby zvítězil při volbách prof. Němec. To byla jejich hlavní starost. Vidíme, že nyní se projevuje velká řada podobných věcí. Máme na př. v Brně ten stav, že dělnické domy jsou neustále doslova obleženy policií, máme ten stav, že velká řada okresních hejtmanů na Moravě úplně libovolně, bez jakýchkoliv důvodů, zakazuje veřejné schůze, zakazuje je prostě proto, aby nebylo možno nezaměstnané a malorolníky informovati o situaci, aby nebylo možno ukázati jim cestu, po které je potřeba jíti.

Musíme při této příležitosti neobyčejně jasně a otevřeně také říci své stanovisko k návštěvě pana Schuschnigga, kterou jsme měli tady v Československu před krátkou dobou. Kurt von Schuschnigg, věrný dědic krvavého odkazu Dollfussova, navštívil Prahu. Přednášel průmyslníkům a jednal také s oficielními osobnostmi. Tážeme se, jaký je smysl celé jeho cesty? Pan Schuschnigg neopomněl opětovně zdůrazniti, že rakouská vnitřní politika, [ ] a že také vnější politika [ ] zůstávají nezměněny. A když při tomto konstatování čteme ve "Venkově" o dohodě a vyrovnání středoevropských potřeb a když ve "Venkově" považují za nutné dodati, že žádný středoevropský stát nemůže býti jednostrannou orientací hnán do radikalismu ve prospěch kterékoliv velmoci, potom říkáme: Což není nutno z toho vyvozovati jediný závěr, že tato slova jsou adresována ne panu Schuschniggovi, aby přerušil spojenectví s fašistickou Italií, nýbrž že jsou adresována do Československa, že jsou adresována v tom směru, aby zde došlo k užšímu přimknutí k fašistické Italii, aby došlo k uvolnění anebo vůbec rozervání spojenectví Československa se Sovětským svazem? Jiný výklad zde není možný. Návštěva sama jenom potvrzuje, jak velmi správný je náš názor na zahraničně-politickou orientaci předsedy vlády pana dr. Hodži. Jeho linie vede přes Vídeň na Řím, Varšavu a Berlín. Je potřeba to říci úplně jasně. Hodža navrhuje pakty s fašistickými režimy, které zprostředkují dopravu zbraní do fašistické Italie. Správně byla charakterisována role Hodžova v "Rudém právu", kde se psalo (čte): "Když před několika týdny uveřejnil Hodža rozmluvu v "Izvěstijích", v níž se zaklínal politikou přátelství se Sovětským svazem, vyslovili jsme nedůvěru, kterou každý upřímný přítel míru musí chovati k reakcionáři v masce pokrokového člověka.

Nedůvěra se potvrdila více a rychleji, než bylo možno očekávat. Hodžův nejnovější plán je plánem proti míru, proti pracujícímu lidu [ ] Hodža nastupuje tak ve šlépějích Lavala jako nepřítel míru. Plán Hodžova bloku je plánem proti míru, neboť chce svázat Československo a Malou dohodu s fašistickou Italií a jejími vasalskými státy, se státem, který první porušil mír, napadl slabou zemi a byl celým světovým veřejným míněním odsouzen jako útočník. V celé střední Evropě má rozhodující úlohu převzít fašistická Italie, která nyní spolu s Německem představuje v Evropě vedoucí sílu válečného revisionismu. Již z tohoto vidíme, do jakého strašného dobrodružství chce vléci česká buržoasie a její reakční protilidové síly všechen pracující lid Československa a osud českého národa.

Společnost národů sice v nedostatečné míře, ale přece usnesla určitá sankční opatření proti Italii jako válečnému útočníkovi. Hodžova akce znamenala by prakticky průlom i do těchto opatření, znamenala by ránu do posledních brzdivých sil proti válce, pokud ve Společnosti národů ještě zbyly. Znamenala by současně schválení politiky válečných bloků a přiblížila by tak nebezpečí války nesmírným způsobem.

Přes všechno opačné zaklínání oslabují reakční plány české buržoasie velikou měrou mírový svazek se Sovětským svazem a zvyšují nebezpečí napadení prvního socialistického státu."

Ne nadarmo pan dr. Kramář v "Národních. listech" se neskrývá se svými nadějemi v Rakouskou návštěvu, i když při tom zatím diplomaticky zamlčuje její politické pozadí a mluví jen o hospodářských problémech. Naděje dr. Kramáře ukazují, na jakou cestu se dává československá zahraniční politika. Reakce nyní začíná s rychlou koncentrací sil. Agrární kapitál tvoří jednotnou frontu se Živnobankou. Stojíme dnes na prahu nového frontálního útoku sjednocené reakce za změnu zahraniční politické orientace, za zfašisování politického kursu. Reakce se sjednocuje a dělnická třída je zatím nejednotná, ba její vládně-socialističtí vůdcové slouží stále ještě této politice. Co je potřebí říci v souvislosti se Schuschniggovou návštěvou? Jaká je to role, kterou zde hraje ministerstvo spravedlnosti pana dr. Dérera. Ministr, který zastupuje, representuje ve vládě druhou internacionálu, soudruh Otty Bauera, soudruh dosud vězněného vídeňského starosty Seitze, znemožňuje, aby se československý lid dověděl, kdo to pan Schuschnigg je, jaký je smysl jeho návštěvy.

Co všecko propadlo konfiskaci v této věci. to nejlépe ukazuje pasus, který jsem přečetl z "Rudého práva" a který byl zkonfiskován od prvního do posledního písmene. Representantu režimu [ ] je tady poskytována nejvyšší ochrana před kritikou prostřednictvím soc. demokracie, prostřednictvím dr. Dérera. Potom není divu, že takové ministerstvo vnitra, takové policejní ředitelství v Brně si dovolují ještě jiné věci. V Brně se stala na př. taková věc, že tam policejní ředitelství dalo zatknouti všecky rakouské emigranty a svůj postup odůvodnilo tím, že prý byl vydán nějaký leták. Při tom ovšem nikdo ten leták neviděl, a jestli ten leták skutečně existuje, pak byl vyroben buďto agenty pana Schuschnigga nebo agenty brněnského policejního ředitelství. Takový postup tady je, takový kurs tady vidíme.

Zatím co nad Československem se vznášejí hrozivé mraky fašistického přepadení, zatím co Československo je takovým malým ostrovem ve fašistickém moři, vidíme, že se tady provádí taková politika. Fašistické Německo vyrábí měsíčně 500 děl. Stalo se jediným válečným arsenálem, vraždí nejlepší síly dělnické třídy, jako posledně soudruha Rudolfa Klause, aniž dbá mohutných protestů z celého světa, připravuje zavraždění soudruha Thälmanna. Tak si chce zajistiti vítězství. My s této tribuny se vším důrazem protestujeme proti řádění německého fašismu, který vraždí své odpůrce pro pouhé politické přesvědčení, my zároveň vyslovujeme dík všem těm organisacím, které se postavily proti řádění německého fašismu, jako mezi jinými na př. Družina válečných poškozenců zde u nás. Zatím tedy, co jsou takové mezinárodní vyhlídky, vidíme, že se zde reakce soustřeďuje, kuje své pikle a nedbá hrozícího nebezpečí, že Československo bude pohlceno válečnou záplavou. A zatím se provádí socialistickými stranami dále ta staronová politika kapitulace před reakcí, jak ji socialistické strany prováděly doposud. Reakci je dopřávána možnost k novému, zvýšenému soustředění sil, je jí dopřávána možnost k dalekosáhlým útokům na práva a životní úroveň lidových vrstev. Je zločinnou lehkomyslností trpěti tyto věci. Tím větší význam vidíme v organisování samostatného lidového hnutí, které roste dole, v továrnách, ve městech i na vesnicích, a jemuž se stavíme v čelo. Pracující masy Československa nemohou býti zachráněny před katastrofou hladu, fašismu a války dnešní zbankrotělou koaliční politikou, politikou ustupování před buržoasií, nýbrž jediné jednotnou frontou protifašistickou, lidovou frontou protifašistickou, sbratřením všech národů a vládou lidové fronty. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Langr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaného pozměňovacího návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

Pozměňovací návrh posl. Zápotockého a Schenka k odst. 2 pořadu:

Ve čl. I bude lit. c) zníti:

"Přebytek, povstalý podle § 4, odst. 1 je podroben zdanění. Daň z tohoto přebytku (daň ze stabilisačních fondů) je vyměřována podle této sazby:

Při majetku 1 až 2 miliony Kč 4 %, při majetku 2 až 5 milionů Kč 5 %, při majetku 5 až 50 milionů Kč 6 %, při majetku přes 50 milionů Kč 7 % ze stabilisačního fondu.

Témuž zdanění podléhají fondy, vytvořené na základě zákona ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích."

Místopředseda Langr (zvoní): Přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů, a to nejprve o odst. 1, jímž jest:

Ad 1.

Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu (tisk 246) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 60 a 71) o dalším poskytování poplatkových úlev při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků (tisk 265).

Zpravodajem je p. posl. Bergmann. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Poněvadž nikdo z přihlášených pánů řečníků se nezabýval usnesením senátu, osnovou, kterou projednáváme a kterou máme schváliti, zdá se, že celá sněmovna s touto osnovou souhlasí. (Výkřiky komunistických poslanců.) Proto doporučuji, aby toto usnesení senátu bylo posl. sněmovnou schváleno. (Souhlas. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Langr (zvoní): Přistoupíme k doslovu o 2. odstavci pořadu, jímž jest:

Ad 2.

Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 153), jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích (tisk 264).

Zpravodajem jest p. posl. R. Chalupa. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! K novelisaci zákona o stabilisačních bilancích došel pozměňovací návrh posl. Zápotockého, Schenka a soudr. Struktura tohoto pozměňovacího návrhu je docela jiná nežli struktura novelisace zákona o stabilisačních bilancích. Pravda je, že tento návrh postihuje stabilisační fond daleko přísněji nežli osnova předložená. Ale předpoklady pro toto postižení jsou zcela jiné. Jestliže původní návrh novelisace o stabilisačních bilancích postihuje určitým způsobem reservy a zmenšuje daňovou základnu, přichází se v tomto pozměňovacím návrhu s něčím jiným, a to s tím, že se odhaduje stupeň, jímž mají býti postiženy stabilisační fondy podle majetku. To znamená, kdybychom podle tohoto návrhu chtěli postihnouti skutečné přebytky stabilisačních bilancí, že bychom museli dojíti k novému ocenění.

Jest potřebí podotknouti, že v stabilisačních bilancích nebylo ocenění movitého jmění, že se tam jednalo pouze o trvale uložené hodnoty, investované v budovách, půdě, zařízení, kdežto movité hodnoty, akcie, kapitály atd. do toho zahrnuty vůbec nebyly. Kdybychom tímto způsobem chtěli postupovat, pak bychom to, co bychom chtěli postihnouti, vůbec nepostihli, poněvadž kdo má zkušenosti, co stálo práce uložení daně majetkové, ačkoliv by tu šlo jen o málo případů, dovede si vypočítati, že by k zdanění došlo velmi pozdě, a zatím by tito plátci daně uklidili všechno, co by daní mohlo býti postiženo. Z toho důvodu považuji za lepší postihnouti sice méně, ale ihned, dokud skutečně v rukou máme možnost postihnouti. Velmi těžkou věcí je také postihnouti akcie. Akcie jsou anonymní, akcie jdou z ruky do ruky. (Výkřiky komunistických poslanců.) Pěkně prosím, v této věci dovoluji si upozorniti, že nové emise akcií nebo nakolkování akcií bude postiženo napříště velmi citelnou daní, a to 15 %. Tato novelisace jest zamýšlena při novelisaci zákona č. 76/1927. 15 % je hodně, poněvadž, počítáme-li s emisním poplatkem od 3 až 6 %, je nadto ještě 9 %. Ale my se nezastavujeme před tím, poněvadž fakticky je třeba tyto důchody postihnouti, poněvadž nakolkování a gratisakcie jsou skutečně dary úplně bez zásluh.

Dále si dovoluji upozorniti, že důchody z dílčích úpisů, dividendy z akcií jsou právě předloženým novým zákonem postiženy 10 %, ovšem teprve při zjištěném určitém výnosu, kdy dostoupí dividenda minimálně 5 %.

Z uvedených důvodů nemohu se vysloviti pro tento návrh a prosím, aby osnova zákona tak, jak byla projednána rozpočtovým výborem, byla přijata také plenem poslanecké sněmovny. (Souhlas.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP